Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 276, komentářů celkem: 429611, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 257 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

magdalena07
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116510092
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit.
Vloženo Sobota, 21. srpen 2010 @ 18:29:24 CEST Vložil: Olda

Zamyšlení poslal leonet

Římanům 7,1 až 4: Je velmi důležité pochopit proč apoštol Pavel vsunul tento úsek mezi 7 a 8 kapitolu.
Máme tady jednu ženu a dva manžely. Je provdána za prvního a touží po druhém. Proč?

První muž je velmi dobrý člověk, chyba ale spočívá v tom, že se k sobě nehodí. On je do puntíku přesný, ona je zase lehkomyslná. Zatímco on od manželky neustále něco žádá, ona vše bere tak, jak to přijde. U něho je všechno určité a přesně takové, jaký je sám, ona nemá sílu a schopnost dodržet jeho požadavky. Může v takovém manželství vládnout štěstí? Vidíme jak je pro ženu tato situace obtížná? Podle zákona může být manželkou jen jednoho muže. Jenže je provdána za toho méně žádoucího. Nedělejme předčasný závěr.

Jeho požadavky jsou oprávněné, on sám je bez chyby, a proto může mít tak přesné a náročné požadavky v souladu se zákonem. U tohoto muže není nic nesprávného, ani jeho nároky nejsou přehnané, ale velice přesné. Chyba je v manželce, která je nedokáže splnit.

I kdyby chtěla, nemá sílu je naplnit. Takové manželství nemá budoucnost, musí být frustrující žít s takovým manželem. Určitě se nemůžou shodnout, protože jejich povahy jsou neslučitelné. Tato ubohá žena je ve velké nesnázi. Velmi dobře ví, že často chybuje, a vše co říká a dělá nemůže být správné. Co ji zbývá?

Kdyby byla manželkou toho druhého muže, bylo by vše v pořádku. Proč? Druhý muž je stejně přesný jako její manžel, možná i přesnější a náročnější, ale na rozdíl od manžela stejně tak velmi pomáhá. Jak tuto situaci řešit?

Zákonem je připoutána ke svému muži a dokud nezemře, nemůže se provdat za druhého.

Ráda by si vzala druhého za muže, ale její manžel dosud žije.

Toto není můj příběh, ale příměr apoštola Pavla.

První manžel je zákon, druhý manžel je Kristus a ženou jsi ty. Zákon má oprávněné a náročné požadavky, ale nenabízí žádnou pomoc. Ježíš Kristus také mnoho žádá, je určitě v některých věcech i náročnější /Matouš 5,21-48/, ale to co požaduje, zároveň v nás i plní.

Nemůžeme se divit touze ženy po osvobození od prvního manžela, aby si mohla vzít toho druhého. Jedinou její nadějí je smrt prvního muže, ale on pevně lpí na životě. Matouš 5,18.
Dokud nepomine nebe i země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze zákona, dokud se všechno nestane.
Jak se můžu spojit s Kristem, když zákon nikdy nepomine? Jak se může žena provdat za druhého muže, když první odmítá zemřít? Neexistuje jiné východisko. Nechce-li zemřít muž, musí zemřít manželka, pak je manželství rozvázáno v souladu se zákonem.

Toto osvobození od zákona vymyslel Bůh.

Jak můžu zemřít? Římanům 7,4.  Právě tak, mojí bratři, i vy jste zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abyste přinesli ovoce Bohu.

Nepředpokládám, že ti věřící, kteří hřeší, pochopí argumentaci apoštola Pavla. Jinak by už dávno věděli, že nemusí hřešit.


"Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit." | Přihlásit/Vytvořit účet | 24 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 21. srpen 2010 @ 19:56:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Ahoj leonete,

hezky a aktuálně pro většnu osazenstva GS napsáno. Narozdíl od tebe však dopufám a modlím se, aby alespoň někteří pochopili, že to právě takto apoštol Pavel myslel a pod vedením Ducha Svatého napsal. Kéž by všichni věřící věděli, že díky moudrosti Boží a Božímu řešení problému hříchu u člověka, jímž je Kristův kříž, skutečně nemusejí hřešit a mohou se a mají považovat za mrtvé hříchu a za živé Bohu. Díky kříži a Ježíšově všezahrnující smrti jsme zemřeli Zákonu, hříchu, satanu ba dokonce i sami sobě, abychom mohli žít a žili našemu Bohu a právoplatnému manželovi - Ježíši Kristu našemu Pánu. Tož tak.

willy



Výzva (Skóre: 1)
Vložil: nula v Sobota, 21. srpen 2010 @ 21:46:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím,že v tom jaksi tápete-zkuste se nejdříve dohodnout co ten hřích vlastně je nejlépe tak aby to pochopil i domorodec na ostrově v Pacifiku,kam civilizace nevkročila



Re: Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 22. srpen 2010 @ 09:58:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slovo Boží říká, že Zákon panuje nad člověkem, pokud je živ.


A tento Zákon je svatý. Zákon Bůh nezrušil. Platí pro naše tělo, pro  naši lidskou přirozenost, v níž nepřebývá dobro. Nebylo to jen to, co je obsaženo v Desateru, ale spousta příkazů.


A co je to vlastně hřích.  Máme to totiž každý. Je to volba zla!!!  Pavel to nádherně vyjadřuje:


„Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci“


A to je to, čeho jsme zajatci?  Jsme zajatci hříchu, kterému se podřizuje naše tělo.

Ten hřích pronikl do naší přirozenosti díky našim praprarodičům Evě a Adamovi. Tam v ráji se stalo to, že hřích ( poznání dobrého a zlého s možností  volby zla ) pronikl do naší přirozenosti. Tady musel Bůh zakročit. Není přece možné, aby bytost, která je schopná páchat zlo, žila věčně.

A co Boží zákon?


„ Ale hřích bych nepoznal, kdyby nebylo zákona „


Právě zákon a přikázaní nám lidem ukázalo hloubku vlastní hříšnosti. Kdyby nebyl zákon, pak bychom si asi svoji hříšnost vůbec neuvědomovali a páchali zlo bez výčitek svědomí.


„Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti ?“ volá Pavel. „ Jak ubohý jsem to člověk ?“


To je právě to, na co bychom měli přijít každý z nás !!!!!!! Bez toho nic nepochopíme.


A Pavel děkuje Pánu Ježíši. On pochopil, že jen díky Němu je cesta, jak z toho ven.


Do našeho těla, do našeho já, musí vstoupit Duch Boží, Duch Kristův. A to je možné díky tomu, že Pán Ježíš vytrpěl smrt za každého z nás.


Že je to nepochopitelné ? Ale kdepak ?

Jestliže skrze Adama a Evu do naší lidské přirozenosti pronikl hřích a tím smrt, proč by stejně logické nebylo, že skrze Ježíše do našeho těla pronikne Duch Boží a s tím i život . Vše je v Boží kompetenci.

A tak se stalo. Duch dává život.

„Je -li  však ve vás Kristus, pak vaše tělo sice podléhá smrti, protože jste hřešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlněni. Jestliže však ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých  Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá“


To je přece nádherné.


A co zákon  a přikázání?  Jsou snad neplatné? Už se jimi nemusíme řídit ? Platí pořád pro naše hmotné tělo, ale my pomocí Ducha usmrcujeme  hříšné činy.

„Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v něm voláme : Abba, Otče!...“


Duch Boží pomáhá naši slabosti. Nejsme  však bez chyb, nejsme už dokonalí, tak, že nehřešíme. Jinak by bylo zbytečné, aby nám Pavel dával tyto rady:


Vezměme si je k srdci:


1  Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
2  A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
3  Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.
4  Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,
5  tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
6  Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.
7  Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.
8  Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.
9  Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
10  Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
11  V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
12  Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
13  Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.
14  Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro, a ne zlo.
15  Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.
16  Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
17  Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.
18  Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.
19  Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘
20  Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘
21  Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.



Pavel píše nádherně. Nevidím v něm člověka, který je přesvědčen, že už je dokonalý, bezhříšný, že nechybuje....Tím je mi velice sympatický.




8  Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.
9  Vždyť přikázání ‚nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš‘ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.‘
10  Láska neudělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona.
11  Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili.
12  Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla.
13  Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti,
14  nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.

A to, co je úžasné  a jistě se týká i mne:


Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.
2  Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.
3  Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
4  Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
5  Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6  Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
7  Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
8  umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
9  Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
10  Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.
11  Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.‘
12  Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
13  Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
14  Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
15  Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!
16  Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.
17  Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.
18  Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.
19  A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.
20  Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.
21  Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu.
22  Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl.
23  Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.

Skláním se před apoštolem Pavlem. Díky Pane Bože a Pane Ježíši  za Slovo prostřednictvím apoštola Pavla.







Re: Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 22. srpen 2010 @ 22:15:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na rozdíl od starověku je dnešnímu člověku známa destilace, a tudíž i výroba tvrdého alkoholu, takže ta žena, žijící s dobrým manželem nemusí být nespokojena, al může začít chlastat, a má to vychytáno :-D))))))



Re: Proč věřící musí hřešit a křesťané nemusí hřešit. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. srpen 2010 @ 19:55:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Máme tady jednu ženu a dva manžely. Je provdána za prvního a touží po druhém. Proč?"...


Už z tohoto je patrné, že autor neví, o čem mluví.

Alespoň trošičku znát Písmo, velmi prosím!!! Toto jsou, s prominutím, takové vyblitky ducha!


Nejsou žádní dva manželé pro jednu ženu! Je jen nedokonalé a dokonalé poznání téhož manžela. Zákon je nedokonalé poznání Krista.



(J 5,39-40)
Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ona svědčí o mně.
Ale nechcete ke mně přijít, abyste měli život.




Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy