poslal Nepřihlášený České církve a náboženské společnosti již nebudou moci libovolně
zvyšovat počet svých duchovních jako dosud. Ministerstvo kultury se s
představiteli církví podle informací Práva dohodlo, že v příštích
čtyřech letech nebudou moci církve zaměstnávat více kněží, farářů,
kazatelů a rabínů než letos na podzim.
Podle ministra Jiřího
Bessera (TOP 09) by v nejbližší době mělo dojít k podpisu dohody, pokud s
ní bude souhlasit všech 21 církví a náboženských společností. Podle
informací Práva je k tomu již většina svolná.
Na platy jde dvakrát víc
„Jako
datum byl vzat letošní říjen a počet duchovních, který bude stabilní
pro roky 2011 až 2014. Tímto získáme prostor pro vyřešení církevních
restitucí, jak je to dáno v programovém prohlášení vlády. Je to i pěkný
krok církví pro další jednání,“ řekl Právu Besser.
Ministr předpokládá, že do konce června 2011 předloží návrh na finanční a majetkové vyrovnání státu s církvemi.
Za
posledních deset let vzrostl počet duchovních z tří a půl tisíce v roce
2000 na současných 4800. Na jejich mzdy ministerstvo kultury nyní
vyplácí 1,4 miliardy korun, před deseti lety to bylo 660 miliónů korun.
Nejvíce v posledních letech přibývali katoličtí kněží. Mezi rokem 2008 a 2009 přírůstek dosáhl 114. Celkově jich loni bylo 3091.
Duchovní
přibývali i jiným církvím, ale některé se naopak musí smířit s tím, že
jim faráři vymírají. Např. Církev čs. husitská přišla v roce 2008 o sedm
farářů a jako druhá nejsilnější po katolické má 388 duchovních.
Duchovní
stejně jako učitelé byli jediní státní zaměstnanci, kterých se nedotklo
desetiprocentní snižování platů. Jejich platy jsou ale hodně
podprůměrné. Zatímco duchovní berou v průměru 16 800 korun měsíčně,
průměrná mzda v celé republice je 23 665 korun.
„Uskromníme se jako ostatní“
Podle
ministra zmrazení počtu duchovních neušetří jenom peníze ze státního
rozpočtu, protože každoročně přibývaly desítky až stovky duchovních, ale
zjednoduší i vytváření rozpočtu na další roky.
Ministr se na
zmrazení počtu duchovních dohodl se synodním seniorem Čs. církve
evangelické Joelem Rumlem, arcibiskupem pražským Dominikem Dukou a
tajemníkem Federace židovských obcí Tomášem Krausem.
Ruml byl pověřen, aby jednal s menšími křesťanskými církvemi a společnostmi. „V
předběžném jednání v ekumenické radě církví je všem jasné, že v příštím
období je stav duchovních dohodnutý a většinou přijatelný. Každá církev
má své představy, ale všechny církve vědí, že nároky na státní rozpočet
musíme i my ze své strany řídit a korigovat,“ řekl Právu Ruml. Ten očekává, že příští rok se rozjedou jednání kvůli církevním restitucím.
Dohoda
z roku 2008 neprošla Sněmovnou. Počítala s vrácením třetiny majetku
řádů a s finančním odškodněním 83 miliard korun. I s úroky za 60 let
bylo šlo až o 270 miliard.
Na dotaz, zda nyní budou církve ochotny se v nárocích uskrovnit, Ruml odpověděl: „Nejde o uskrovnění. Je na straně státu, který je pokračovatelem toho komunistického, aby řekl, že uznává, že vznikla škoda.“
Dodal, že již není ve hře oněch 83 miliard. „S
tímto církve do jednání nepůjdou. Žijeme v tomto světě a ekonomická
krize se nás dotýká jako nikoho jiného. My nebudeme nikoho vydírat,“ dodal
Ruml. Kromě církví tlačí na vyrovnání ještě obce a města, v jejichž
katastrech leží církevní pozemky, které jsou do vyřešení restitucí
zablokované.
Zdroj: www.novinky.cz
