poslal Nepřihlášený V novodobé historii naší země je
letošní sčítání už třetí. Každých deset let se z něj o sobě dozvídáme
spoustu zajímavých údajů. Zdaleka je netvoří jen celostátní součty
jednotlivých vyplněných kolonek. Skladba otázek umožňuje vytvářet
nejrůznější kombinace. Dovoluje zkoumat oblast svého zájmu v závislosti
na místě, věku, pohlaví či vzdělání. Můžeme třeba zjistit, kde žije
nejvíce rozvedených, jakými dopravními prostředky lidé nejčastěji
cestují do práce anebo kolik lidí žije v záplavových oblastech.
Křesťany
budou zajímat obzvláště údaje týkající se náboženského povědomí a
vztahu k církvím. Ve sčítacím dotazníku je tomuto tématu vyhrazena jedna
rubrika. I z ní se však dá učinit spousta zajímavých analýz. Moudrá
církevní ústředí je pak mohou zohlednit při tvorbě strategie působení
své církve. Třeba tak, že budou preferovat oblasti, kde se k ní lidé
hlásí ve větším počtu a demografická křivka ukazuje, že zde více než
jinde ovlivňuje mladší věkové ročníky. Třeba tak, že zvolí přístup právě
opačný.
Představitelé církví vyzvali před
nedávnem své členy, aby se nezapomněli na sčítacích arších ke své církvi
přihlásit. Pomineme-li skutečnost, že vyplnění rubriky č. 12
„Náboženská víra" není povinné a může tedy svádět pohodlnější povahy k
přeskočení, mají k tomu přinejmenším dva další důvody. První je ten, že
církev, která se ze společnosti vytrácí, přestává být pro veřejnost
atraktivní. Čím rychleji se tak děje, tím je tato vada na kráse
markantnější. Propad do červených čísel vždycky avizuje nějaký
nedostatek.
Druhý důvod předsčítacího apelu je ještě závažnější.
Lednová dohoda na čtyřletém zmrazení objemu platů duchovních naznačuje,
že stát přestává být ochoten hradit mzdy nekontrolovaně rostoucímu počtu
církevních pracovníků. Vzhledem ke klesajícímu počtu osob, které se k
církvím hlásí, je tato nechuť pochopitelná. V zemi, kde si jsou církve
před zákonem rovny, ovšem nemůže obstát ani stávající řešení, kdy stát
vyplácí jedné církvi duchovního na každých jejích 27 členů, zatímco
druhá jich na jeho výplatu potřebuje 953.
Jediný společensky
přijatelný klíč pro udělování státního příspěvku na platy duchovních se
odvíjí od velikosti členské základny. Až se v roce 2014 otevře jednání
jak dál, určitě bude tento model ze strany státu výrazně preferován.
Představitelé církví si to uvědomují. Proto burcují své věrné, někteří
dokonce i své sympatizanty. Na tom překročení vlastního prahu přitom
není nic špatného. Politické strany také nestaví pouze na registrovaných
členech, ale při volbách se opírají i o ty, které získaly svým
programem.
Uvedením jména té „své" církve - ať už proto, že jsem
v ní byl pokřtěn, nebo proto, že je mně z nějakého důvodu sympatická -
tedy přispívám tomu, že se jejím aktivitám dostane v nejbližších letech
větší společenské podpory. A to i v případě, že restituce církevního
majetku způsobí odbourání podpory finanční. Pro stát a pro veřejnost
bude mít velikost církve,respektive její společenský ohlas vždycky
důležitou vypovídací roli.Výsledky sčítání lidu podávají o těchto
parametrech ty nejobjektivnější
informace.
Emanuel Vejnar
Zdroj. Evangelický týdeník - Kostnické jiskry 2011/9
