Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 238, komentářů celkem: 429554, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 445 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116477974
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Ostatky svatých ano, či ne?
Vloženo Pátek, 29. duben 2011 @ 10:31:39 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Neznalost kořenů vyvolává jejich postupné odumírání.


Můj článek byl vyprovokován diskusí o ampulkách krvi JP II, o ostatcích svatých obecně.

Nejdřív bych rád uvedl na pravou míru onen Toníkův výraz "porcování ostatků."
Toník ho vybral skutečně mistrovsky, aby posloužil zamýšlenému účelu, totiž aby u každého dostatečně neinformovaného vyvolal nepříjemné asociace proti ŘKC. Uznávám, že slovem Toník vládne velmi dobře.

Ani v ŘKC však nikoho "neporcují."
Také JP II. leží stále v hrobě neporušený. Byly sice od některých Poláků snahy získat jeho srdce, ale to církev odmítla.
Praxe ostatků svatých, alespoň pokud je mi známo, se děje jen u holých koster, ze které se vezme některá její část. Neznám takový případ, že by některý svatý zemřel a horda katolíků by se na něj vrhla a rozporcovali ho, jako u řezníka. Slovo "relikvie" je ovšem každému z vás jistě dobře známa a dokazuje právě tuto starobylou křesťanskou praxi.

Pro moderního člověka je však praxe ostatků mírně řečeno - nepochopitelná.
Kořeny tohoto leží už v prvotní církvi, kdy se křesťané scházeli k bohoslužbám v katakombách na hrobech mučedníků. Později, když křesťané přestali být pronásledováni a vyšli z podzemí do chrámů, přinesli si své svaté sebou. Alespoň symbolicky, třeba kousek kosti.


Každý oltář v každém křesťanském chrámu (a nemyslím si, že u pravoslavných je to jinak) má uvnitř sebe zabudovanou schránku s ostatkem nějakého svatého. Symbolizuje to naše sepětí se svatými, kteří jsou v nebi s Kristem, naše společenství svatých. Pokaždé, když je zpřítomňována Kristova oběť na oltáři, nejenom my živí, ale celá církev - také všichni svatí v nebi, jsme shromážděni kolem kříže.

Je pravdou, že mnoho činností se v církvi dělá špatně.

Dělají se automaticky a předpokládá se, že věřící vědí, proč zrovna tak. I opakování věcí samozřejmých je matkou moudrosti a na to faráři často zapomínají.
Ohledně uctívání ostatků svatých si vzpomínám, že ještě v době mého mládí se ve významné svátky chodilo kolem oltáře "na ofěru". Byla to sbírka, spojená s uctíváním nějakého svatého. Uctění spočívalo v políbení relikvie, třeba malého křížku, ve kterém byl uvnitř zabudován nějaký malý ostatek světce.
Vzpomínám si na smíšené pocity, které jsem tehdy míval. Nebyly nikterak příjemné. Nikdo mně pořádně nevysvětlil, proč to dělat a přestože mezi každým polibkem se relikvie utírala, připadalo mi to stejně nehygienické. Taky tato praxe u nás dneska už v podstatě vymizela.

Některé formy lidského chování se s dobou a změnou myšlení lidí mění.
Dneska už děti nelíbají ruku ani kmotříčkovi, když přijde na návštěvu. V generaci našich prarodičů to však ještě bylo znakem dobrého vychování.
Podobná situace je s uctíváním kříže na Velký pátek.
I zde se praxe políbení změnila v prosté pokleknutí před křížem.




Proč teda zůstávat u ostatků svatých?
Odpověď nebude tak jednoduchá.
Spočívá v tom, že jak Bůh, tak i jeho obraz - člověk, jsou pro nás stále zahaleny tajemstvím.
Tak, jako nedokážeme v úplnosti říct, co všechno Bůh je (jsme schopni vyjádřit jen jednotlivé střípky pravdy), tak neumíme v úplnosti říci, co všechno vlastně je člověk, popsat dokonale jeho vnitřní vazby.

Říkáme o sobě: "Já mám tělo" - což ukazuje na to, že naše skutečné já je cosi jiného, než naše smrtelné tělo, o kterém stejně víme, že se v běhu času mění v někoho úplně jiného, že tělo dítěte je jiné, než tělo dospělého a to je zase jiné, než tělo starce. Víme, že během každých sedmi let se díky metabolismu v našem těle vymění každý atom, každá molekula. Ukazovalo by to na to, že tělo tedy není podstata našeho skutečného .

Přesto toto "říkáme o sobě," tělo k našemu Já jaksi patří.
Neříkáme: "Mé tělo umírá," říkáme: "Já umírám."
A zde narážíme na nepochopitelný paradox, narážíme na tajemství, co je vlastně lidské tělo.


Ti nepřemýšliví, co mají rádi ve všem jasno, se určitě spokojí s vytrženou citací Písma, že "tělo nic neznamená."

Ti přemýšlivější si vzpomenou na jinou citaci: Nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Vezmu tedy údy Kristovy a učiním je údy nevěstky? (1 Kor 6,15).
Anebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého ve vás, kterého máte od Boha, a nejste sami svoji?

Byli jste přece koupeni za velikou cenu. Oslavujte tedy Boha svým tělem i svým duchem, což obojí je Boží. (v.19-20).


Zjišťujeme, že i tělo svatého je Boží, je chrámem Ducha svatého.
Tělo svatého nepřestává být vlastnictvím Ducha ani po smrti.
Jako takové je tělo člověka jistě hodno úcty, právě pro Ducha, kterému patří.
Ti přemýšlivější si jistě přiznají, že bez našeho těla nejsme úplným člověkem, že tělo ke člověku jaksi patří. I po smrti.
Proto křesťanská zvěst je spojena neoddělitelně také s učením o vzkříšení těla.
Proto už pro první křesťany měla těla jejich svatých tak mimořádný význam.
Věřili, že i po smrti stále přetrvává mezi člověkem a jeho tělem jakási tajemná vazba
.





Tato víra v trvalou svázanost člověka s jeho ostatky je vyjádřena jak ve Starém, tak i v Novém zákoně.
Josefovy kosti byly přeneseny z Egypta do zaslíbené země (Gn 50,25; Ex 13,19; Joz 24,32).
Vírou se Josef, když dokonával, zmínil o vyjití synů Izraele a dal pokyn ohledně svých kostí. (Žd 11,22).


Kosti proroka Elizea dokázaly svým dotekem vzkřísit mrtvého (2 Kr 13,21).


(Ezech 37,1-14)
Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí,
 a provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí a byly velice suché.
I otázal se mne: „Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Panovníku Hospodine, ty to víš.“
Tu mi řekl: „Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!
Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete.
Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin.“
Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, ozval se hluk, nastalo dunění a kosti se přibližovaly jedna ke druhé.
Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl.
Tu mi řekl: „Prorokuj o duchu, lidský synu, prorokuj a řekni mu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!“
Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko.
Potom mi řekl: „Lidský synu, tyto kosti, to je všechen dům izraelský. Hle, říkají: ‚Naše kosti uschly, zanikla naše naděje, jsme ztraceni.‘
Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide, a přivedu vás do izraelské země.
I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z hrobů, můj lide.
Vložím do vás svého ducha a oživnete. Dám vám odpočinutí ve vaší zemi. I poznáte, že já, Hospodin, jsem to vyhlásil i vykonal, je výrok Hospodinův.“



Podobná témata

Katolicismus

"Ostatky svatých ano, či ne?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 164 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 29. duben 2011 @ 10:50:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hygiena byla svého času použita v celé společnosti jako záminka k tomu aby se lidé ze strachu dotýkali jeden druhého co nejméně. Aby si pokud možno ani nepodávali ruce a aby se hlavně přestali objímat a líbat. Poslední dobou začínáme díky Bohu obnovovat to že při přijímání pod obojí způsobou pijeme postupně Kristovu Krev přímo z kalicha.
Zaplať Pánbůh za vysvětlení toho co je to ofěra. Díky tomu jsem pochopil některé věci z historie i ze současnosti, kdy jsem se s ní poprvé a zatím naposledy setkal asi před rokem a byl tím  zaskočen.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Pátek, 29. duben 2011 @ 11:49:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/
oko dekuji ti za skvělý rozbor Bible. Vsetko co popisuješ má s uctívání relikvii v katolické Kristove církvi mnoho společného. Při elijášovi mi ale velice vadí že jeho kosti nenosily ve vytrínkach a neklaněli se jim a to mi vadí i při Josefovi. Ale od toho tady je šašek, teda Sášo, aby to přepsal v té Kristově církvi jediné pravé katolické a aby to dal na pravou míru. Jeste by tam také mohl dopsat do nového zákona jako učedníci uctívali kosti Svatého Otce Petra prvního papeže a jak mu brali krev aby ji uctívali. Věřím, že šašek, tedy Sášo uzná že jediná pravá Kristova církev potřebuje tuto pravdu vnést do Bible co nejdříve abychom zavřeli protestantům ústa. Slava Marii a Betme. Amen!



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Pátek, 29. duben 2011 @ 12:05:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/
oko já budu k tobě velice upřímný. Ja nemam rad Mojžíše neboť tento heretik udělal mnoho zla. Například proč chtěl abychom svetili sobotu, když světit se má nedele, pak proč zakazoval drzák jeden vytvářet si podoby čehokoliv a uctívat je když my v jediné pravé kristove církvi mámě plně modlokostely soch a relikvii. Mojžíš je heretik a úplně největší heretik co nema lásku je Ezechiáš syn Achaze který zabraňoval členum jediné pravé církve uctívat měděného hada, relikvii svatou, kterou tehdejší římští katolíci uctívali. Hajzl jeden. A to nemluvím o gedeonovi jako zničil krasne sochy které jsme mohli zachovat a uctívat je podle svatého katechismu, podobně jako uctívame Velikou Semiramis, tedy Královnu Vesmíru Neposkvrnenenou a věčnou Pannu, druhou po Bohu. My dva oko musíme bojovat proti naším nepřátelum v té bibli i mimo ni a s betmou spolu zvítězíme protože nás ani pekelně brany nepřemohou. Chvála Betme a Sášovi. Amen!



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. duben 2011 @ 13:05:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Situace je mnohem jednodušší.

  Kořeny téhle věci jsou v pohanském uctívání zemřelých a doufání v jejich pomoc, usmíření jejich duší + magie, víra ve speciální moc hmoty určitého typu. Praktiky, které jsou zhruba stejné po celém světě, bez ohledu na kulturu a jistě se dá v písmu nalézt něco, co je připomíná a na základě čeho je možné je obhájit. Praktiky, které jsou v písmu jednoznačně odsouzené.


  To, co jsi prožil jako dítě, jsem prožil také. To byl docela normální hlas svědomí, který jsi přehlušil, zabil, podobně jako jsem to jednou popisoval. Písmo tomu říká "ocejchované svědomí". Když člověk ten hlas svědomí přehluší a začne dělat věci, které jsou v rozporu se svědomím, svědomí si zvykne a později hřích nepovažuje za hřích, ale normu a nic špatného mu na hříchu nepřipadá.


  Je to jako když se vaří žába. Z horké vody vyskočí. Při pomalém ohřívání ze studené se uvaří.

  Za komunistů jsme tomu říkali "kontrola buzeroability". Papaláši vymýšleli stále horší a horší paradoxy. Od "boje za mír" po odsouzení všelijakých aktivit západu, podpisy různých chart a antichart, vybírání pionýrských pětikorun na kladení min v Kambodži a podobně. Stupňovali lež a tím se postupně otupovalo naše svědomí. Někteří lidé se ale uprostřed toho stupňování probrali a vyskočili. Ale to byla jen vyjímka: Většina z nás vydržela a poslušně vydala sama sebe pro účely té ideologie.


  Podobné je to tam u vás. Za nás jsme museli tak nanejvýš krýt a obhajovat justiční vraždu Jana Husa, křižácké války, zpupnost historické církve. Ale třeba zločinnost a její krytí jsme brali za něco neslučitelného se svědomím, nepředstavitelného. Já jsem z toho vařícího kotle svědomí vyskočil: Ale ti, kteří tam zůstali, nemají problém krytí zneužívní dětí obhajovat. Snad ještě ne všichni, ale jistě mnozí, jak to nedávno předvedli v diskuzi zde. Přesto, že jsem se na podobných věcech podílel, dnes z nich jde na mne hrůza, podobně je na tom každý, kdo v tom kotli není.


  Stejné je to s modlářstvím a spoléháním na výtvory lidských rukou, na stvoření místo stvořitele. Infekce hříchem, jeho obhajoba (dokonce s použitím písma!) a likvidace svědomí je postupná, proto jí lidé snesou.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pátek, 29. duben 2011 @ 14:19:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sv. Helena, manželka cisára Konštantína, začala hľadať a aj našla ostatky sv. Kríža na ktorom bol ukrizovany Jezis na Kalvárii v Jeruzaleme. Toto sa udialo vo štvrtom storočí. Kedze nasla na mieste Jezisovho ukrizovania 3 krize nevedela, ktory je pravy a modlila sa k Jezisovi, co ma robit.Jezis jej vnukol, aby to zistili prostrednictvom tazko choreho.A tak tazko choreho postupne polozili na kazdy kríž. Na prvych dvoch sa nic nestalo, ked ho polozili na treti, chory v okamihu vyzdravel, co bol dokaz toho, ze na danom krizi bol ukrizovany Spasitel. Sv. Helena potom nechala vystaviť baziliku Božieho hrobu, do ktorej, pozostatky sv.  Kriza na ktorom bol  pan Jezis ukrizovany umiestnila.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Pátek, 29. duben 2011 @ 14:53:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
4. Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.5. Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,6. A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pátek, 29. duben 2011 @ 15:35:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdravím

cituji oko: "Toník ho vybral skutečně mistrovsky, aby posloužil zamýšlenému účelu, totiž aby u každého dostatečně neinformovaného vyvolal nepříjemné asociace proti ŘKC. Uznávám, že slovem Toník vládne velmi dobře."

budu mimo téma, ale pokusím se glosovat to věčné očerňování, že vše je proti řkc


Pro mě je mistr slova  nick s názvem oko ....  jeho slovo dokáže ťat do živého, vyvolávat nepříjemné asociace proti nekatolickému 

 mistrovsky posloužilo zamyšlenému účelu,vyjádření  jeho vztahu k nekatolickému, že to je jen šumařina ....

je to pravda . .... tento postoj dýchá z jeho slov .... to se oko moc povedlo ... je to tak, až tehdy když název šumař použil jsem pochopila, že je to hluboká pravda, že takhle nás mnozí vnímají, a jsou v tom povzbuzování, že jsme jen šumaři

rive



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 29. duben 2011 @ 17:02:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Psát a mluvit o ostatcích je docela těžké téma. Debata asi nutně musí začít u otázky jejich pravosti. Není pro tebe jistě žádným tajemstvím, že byly doby, kdy prodej ostatků byl výborným obchodem. Na většině tržišť jsi si mohl koupit kde co - hlavu Jana Křtitele, mléko Panny Marie, kousek kříže Ježíše atp. Dovolil bych si jednu otázku. Kde je podle tebe lebka Jana Křtitele? I pokud bychom nebrali v úvahu nároky nekřesťanských míst, pak chudák Jan musel být mnohohlavá saň. Dnešní CIC jasně zakazuje prodej relikvií (§ 1190). Toník měl ohledně porcování relikvií pravdu. Chtěl jsi příklad, tady jeden máš. Svatá Kateřina ze Sienny - po pohřbu v Římě se udájně mělo odehrát pár zázraků na jejím hrobě. A tak ji exhumovali a tělo přesunuli sem a její hlavu oddělili a přesunuli do Sieny. Podobně dopadl i sv. Tomáš Akvinský, kterému ale hlavu odřízli před pohřbem. Hlava je v Priverne a tělo v Toulouse. 

O tom uctívání se už diskutuje u tamtoho článku, takže nemá cenu opakovat se zde. Zaujaly mě ale ty tvoje biblické citáty. Ono se někde v Bibli píše o tom, že někdo uctíval kosti Josefa? Není to tam náhodou tak, že je přenesli a pohřbili? V 2Kr 13,21 se nepíše, že ty kosti někoho uzdravily. Píše se tam, že byl uzdraven, když s nimi přišel do styku. Mohl bys mě trochu poučit a ukázat z Bible či mimobiblického pramene, že pak někdo ty kosti někde vystavoval a uctíval? Já myslím, že nemohl, protože to nikoho ani nenapadlo. Co má prosím tě společného ten Ezechiel s uctíváním kostí? Tam jde o vidění a symboly. Copak z toho nevidíš, že ty uschlé kosti ve vidění symbolizují Izrael?



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 29. duben 2011 @ 19:52:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Při všech těch lidských spekulacích o lidských ostatcích ať už svatých, "svatých" či nesvatých je dobré si všimnout, jaký vztah k ním má Bůh.

Numeri 19:

Kdo by se dotkl mrtvoly kteréhokoli člověka, bude nečistý po sedm dní. 12Třetího a sedmého dne se tou vodou bude očišťovat, a bude čistý. Nebude-li se však třetího a sedmého dne očišťovat, pak čistý nebude. 13Kdokoli se dotkne těla mrtvého člověka a neočistí se, poskvrnil Hospodinův příbytek. Takový člověk bude vyobcován z Izraele, neboť nebyl pokropen očistnou vodou. Bude nečistý, jeho nečistota zůstane na něm.
14Toto je zákon o člověku, který by zemřel ve stanu: Kdokoli do toho stanu vejde a kdokoli v něm je, bude nečistý po sedm dní. 15Rovněž každá otevřená nádoba v tom stanu, která není uzavřena poklicí, bude nečistá.
16Kdokoli se na poli dotkne člověka zabitého mečem nebo zemřelého nebo jeho kostí nebo hrobu, bude nečistý po sedm dní.
17Tehdy vezmou trochu popela jalovice spálené jako oběť za hřích a nalijí na něj do nádoby pramenitou vodu. 18Někdo čistý pak vezme yzop, namočí jej ve vodě a postříká onen stan, všechno nádobí i všechny lidi, kteří tam byli. Stejně tak postříká toho, kdo se dotkl kostí nebo zabitého nebo zemřelého nebo hrobu. 19Třetího a sedmého dne postříká čistý nečistého, a tak jej sedmého dne očistí. Dotyčný pak vypere svůj oděv, omyje se vodou, a večer bude čistý. 20Kdo by však byl nečistý a neočistil se, takový bude vyobcován ze shromáždění, neboť poskvrnil Hospodinovu svatyni. Nebyl pokropen očistnou vodou; bude nečistý. 21Toto pro ně bude věčné ustanovení.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 29. duben 2011 @ 20:44:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě k článku:

Citát: Slovo "relikvie" je ovšem každému z vás jistě dobře známa a dokazuje právě tuto starobylou křesťanskou praxi.

Odpověď: starobylou křesťanskou praxi nedokazuje . Dokazuje starobylý odklon od křesťanství, dokazuje nekřesťansky či pohansky křesťanskou praxi.

Citát: Kořeny tohoto leží už v prvotní církvi, kdy se křesťané scházeli k bohoslužbám v katakombách na hrobech mučedníků. Později, když křesťané přestali být pronásledováni a vyšli z podzemí do chrámů, přinesli si své svaté sebou. Alespoň symbolicky, třeba kousek kosti.

Odpověď: Tomu nevěřím, jedná se o spekulaci. Křesťané žijící v Boží bázni a plní Ducha svatého by nikdy nic takového neudělali, znali a ctili Boha Izraele, nebyli to žádní šarlatáni.

Citát: Každý oltář v každém křesťanském chrámu (a nemyslím si, že u pravoslavných je to jinak) má uvnitř sebe zabudovanou schránku s ostatkem nějakého svatého.

Odpověď: Toto je praxe nekřesťanského "křesťanství". Křesťané to mají jinak. Nikdy neměli potřebu budovat křesťanské chrámy, jelikož věděli, že Bůh nepřebývá v chrámech lidskou rukou učiněných. Křesťané také nikdy v objektech, kde se scházeli, nebudovali Bohu oltáře. Poslední obětí totiž obětovanou na oltáři Golgoty byl sám Boží Syn, Ježíš Kristus. Ježíšova oběť znamená konec všech obětí. I oltářů. A to už ani nemluvě o ohavných pohanských zvyklostech zabudovávat do oltářů (k čemu oltáře?) lidské ostatky.

Citát: Proč teda zůstávat u ostatků svatých? ..... i (mrtvé) tělo svatého je Boží, je chrámem Ducha svatého.

Odpověď: U ostatků svatých rozhodně nezůstávat.  Mrtvé tělo svatého či nesvatého je prach, není chrámem Ducha svatého.  Duch svatý buduje svůj chrám v živých bytostech, ne v mrtvolách. Když člověk umírá, jeho duch spojen společně s Duchem svatým (pokud ho člověk má) vychází z těla k Bohu. 1 Kor.: Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a
smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. duben 2011 @ 20:59:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu Písmo neukazuje na to, že lidské tělo není žádným odpadem, ani když je po smrti? Že má svou důstojnost a význam?
Chcete po mě doložit všechno biblicky? Ale kde je v Bibli napsáno, že naprosto všechno musí v Bibli být? Přesto ji otvírám a ptám se:


Proč se archanděl Michael přel s ďáblem o Mojžíšovo tělo? O mrtvé tělo zemřelého Mojžíše? (Ju 1,9).

K čemu mu asi bylo dobré?



Od okamžiku, kdy Kristus ve svém vzkříšeném těle vstoupil na nebesa, dostala těla křesťanů navíc novou důstojnost
, do té doby neslýchanou.

Opravdu si to mnozí z vás pořád neuvědomují?

Vždyť Kristus se stal našim bratrem!
Usmířil svým pozemským tělem nebeského Otce skrze smrt, aby nás postavil před svou tváří svaté, neposkvrněné a bezúhonné!
Kristus promění naše tělo, aby bylo podobné jeho slavnému tělu, podle té moci, kterou je také schopen podmanit si všechno.

Smyslem existence člověka na této zemi je viditelně vlastním tělem zjevovat Boží slávu. Kristus je veleben na mém těle, ať už skrze život nebo skrze smrt (Fp 1,20).


Celým článkem jsem chtěl poukázat na neprávem opomíjenou důstojnost těla křesťana. Bylo by s podivem, kdyby se za dva tisíce let v církvi nevyskytly rozmanité úlety "takykřesťanů" - ale ty nejsou směrodatné, ani důležité.

Je však chybou mnohých z vás vylévat s vaničkou i dítě.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Sobota, 30. duben 2011 @ 00:34:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Synáčkové, vyvarujte se model! (1J 5,21)




Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. duben 2011 @ 15:44:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, napsal jsem vám o významu, o důstojnosti a důležitosti lidského těla hodně.


Někteří, ti pohodlnější nasadili jen známou ohranou desku o modloslužebnictví a pod. Ale jsem rád, že od jiných jsem se zase dozvěděl nové pohledy, které dokáží obohatit. Takže výsledek stál za námahu.



Na závěr jen pár otázek k zamyšlení - ani na ně nečekám odpověď:


Uvědomujete si, že tím, že Kristus vstal z mrtvých, se spousta věcí výazně změnila? Že v tomto případě už nelze argumentovat Starým zákonem, protože stará smlouva už zanikla? (Žd 8,13).

Naše těla už neskončí jako shluk minerálů, ale budou v Kristu vzkříšena! Že tělo duchovní bude stále to naše tělo, jen proměněné, oslavené - podobně jako i Kristus má stále své původní tělo i s ranami?



Na místě nekatolíků (a nepravoslavných) bych se ale přece jen zamyslel nad věcmi, které bijí do očí.
Podívejme se na křesťany vcelku: Bratru 1,8miliardy.
Z toho 1,18 miliardy je katolíků, 0,3 miliardy pravoslavných, 0,3 miliardy zbývá na protestantské církve. Katolíci i pravoslavní mají své trvání od doby apoštolů a obojí mají praxi uctívání svatých, prožívání živého společenství jak se sebou navzájem, tak i zároveň se svatými v nebi.
Tedy 1,5 miliardy křesťanů má také praxi relikvií. Relikvie je chápána jako takový malý hrob mučedníka.

0,3 miliardy protestantů jim tuto praxi vymlouvá, že je to prý pozdější hereze, odklon od učení apoštolů )starého 2000 let). Ale jak to oni mohou vědět, když reformace má svůj vznik někdy před 500 lety? Předtím žádný protestant nebyl!
Pokud je uctívání svatých opravdu hereze, pak se Duch svatý v církvi pořádně flákal, že ji neochránil, nemyslíte? Tak si představujete vítězství nad branami pekelnými? 83% křesťanů v herezi?
Není daleko pravděpodobnější to, že se těch zbylých 17% prostě plete?



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 30. duben 2011 @ 17:19:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...aho Oko...
si fakt klasa:
píšeš:0,3 miliardy protestantů jim tuto praxi vymlouvá, že je to prý pozdější hereze, odklon od učení apoštolů )starého 2000 let). Ale jak to oni mohou vědět, když reformace má svůj vznik někdy před 500 lety? Předtím žádný protestant nebyl!
Pokud je uctívání svatých opravdu hereze, pak se Duch svatý v církvi pořádně flákal, že ji neochránil, nemyslíte? Tak si představujete vítězství nad branami pekelnými? 83% křesťanů v herezi?


...to je fakt, jak to môžu tí protestanti vedieť???...rimsky katolicizmus vznikol v 3. st. keď sa pápež stal rímskym cisárom...ako môžu niečo vedieť, keď bolo 300 rokov po...?...predtým žiadny rínmsky katolík nebol...to je tvoj ,,argument...

...Duch svatý sa neflákal ako ty tvrdíš, ale v tom najhoršom rímsko - katolíckom pohanstve vzbudil reformáciu cirkvi...

práve mám na nočnom stolíku knihu ,,celosvetový sprievodca vyznaní,, kde je popis všetkých náboženských skupín na svete, počnúc starovekom až do dnes...predstav si Oko že všetky pohanské náboženstvá majú niečo spoločné z mŕtvymi...buď ich vzývajú, alebo sa k nim modlia, alebo si odkladajú relikvie...ale predstav si jedinou výnimkou je kresťanstvo...

...vďaka za Ducha sv. v Cirkvi za to, že nás chráni od pohanského katolicizmu a chráni nás v tom, aby sme neboli modlármi...

posledný tvoj argument to jest 83% rimanov...
...ak by si poznal písmo, tak by si vedel že to je argument proti tebe....Kristus hovorí o ,,malom stádečku,, nikdy nie o tupej  pohanskej, bezbožnej mase...

Lukáš 12:32  Neboj sa, malé stádočko, lebo zaľúbilo sa vášmu Otcovi dať vám kráľovstvo.

vzývate stvorené veci a to náš protestantský Boh nenávidí...  
Rímskym 1:25  všetci tí, čo pravdu Božiu zamenili za lož, uctievali stvorené veci a im slúžili namiesto Stvoriteľovi, ktorý je požehnaný naveky. Amen.

ivanp



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Sobota, 30. duben 2011 @ 17:41:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Ano, je pravda, ze tělo Elíši po smrti vzkřísilo mrtvého k životu.

Ale již jsem nikde nečetl, že by Bůh přikazovl poutě k Elíšova hrobu, anebo rozporcovat jeho kosti a rozeslat zidum po diaspore, pripadne vzit jeho hlavu na zlaty podnos a nest ji v pruvodech...

Mej se pekne Oko, at ti Pan zehna...



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: MartyR v Sobota, 30. duben 2011 @ 21:08:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
nejúskočnější ze všeho je lidské srdce." (Jeremjáš 17:9)

 Rádo si odskočí od Stvořitele ke stvoření.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Sobota, 30. duben 2011 @ 21:37:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 demagog,Ivanp,preco  Boh spravil zazrak na orodovanie Jana Pavla II.?



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Neděle, 01. květen 2011 @ 00:24:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Martyr, poznat to podla ovocia.

Ked Boh spravi zazrak prostrednictvom katolickeho blahoslaveneho, vtedy je ovocie take, ze sa prehlbuje laska k Jezisovi Kristovi, ludia sa s Bohom hlbsie spajaju.Naopak, ked robi zazrak diabol, clovek postupne zanedbava vztah k Bohu a  nakoniec od neho odpadne.

Tu su niektore vyroky nasho noveho blahoslaveneho papeza Jana Pavla II.

Boh je večný a prichádza k ľuďom cez lásku.

Radosť vyplýva zo srdca, ktoré sa cíti byť milované Bohom a ktoré miluje Pána.

Tí, ktorí úprimne hovoria "Ježiš,dôverujem v teba" nájdu potešenie vo všetkých svojich úzkostiach a obavách"

"Človek nepotrebuje nič viac ako Božie Milosrdensvo - túto lásku, ktorá je dobrotivá,ktorá je súcitná, ktorá pozdvihuje človeka nad jeho slabosti do nekonečných výšin, k svätosti Boha"




Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 01. květen 2011 @ 10:50:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě bych doplnil jednu skutečnost, vyjadřující úctu k mrtvému tělu, víru, že taková osoba stále jakýmsi způsobem setrvává s námi ve společenství církve - právě skrze své společenství s Kristem v nebi.


V některých případech křesťané pohřbívali ze stejného důvodu své mrtvé přímo v kostele, či v kryptách pod kostelem. Také vesnické kostelíky, mající hřbitov hned za zdí jsou dokladem této víry.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 01. květen 2011 @ 13:32:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lukáš 20:38  A Boh nie je (Bohom) mŕtvych, ale živých; lebo všetci Jemu žijú.

...dnes dávali v TV prenos z Ríma...rímsky cisár sedel na tróne a blahorečili zosnulého cisára....rímsky cisár predstavuje svetskú moc a zároveň duchovnú moc....už na počiatku nášho letopočtu Cézar ako rímsky cisár bol zároveň boh a vyžadoval božskú úctu...dnešný pápeži sú duchovný predstavitelia, ,,námestníci Krista,, a zároveň svetský panovníci,  jest najvyšší predstavitelia štátu Vatikán...je to spojenie sveta s cirkvou, alebo Krista s Beliálom...
Rím ako mesto je v biblii vždy spájané s pohanstvom, falošnou cirkvou, prenasledovaním kresťanov, nikdy nie ako centrum kresťanstva...
dnes sme mohli vidieť v priamom prenose pohanskú bohoslužbu, vzývanie človeka, vzývanie stvorených vecí, kostí, mŕtvol, relikvií a ostatkov...náš Boh nie je Bohom mŕtvych ale živých...
katolicizmus importoval pohanských patrónov, regionálnych božstiev, teritoriálnych duchov...aj povrchný pohľad do nového zákona nás utvrdí že toto nie je kresťanstvo...biblia nikdy nekanonizuje, nedelí kresťanov na kasty, podľa svedectva biblie sú všetci kresťania ,,svatí,, Kristus nás všetkých vyhlásil za ,,blahoslavených,, a ,,svatých,,....som rád že nemám účasť na bezbožnom zlepenci sveta a cirkvi...

ivanp



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 01. květen 2011 @ 15:01:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Prohlédněte si, prosím, tuto fotografii a řekněte, jak na vás působí? Působí na vás směrem k Bohu, k lásce a uctívání Boha nebo směrem opačným? Děkuji za odpovědi.

willy



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Středa, 04. květen 2011 @ 00:08:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mysticke zazitky sv. Terezie vyvrcholili v udalosti stigmatizácie jej srdca anjelom, ktorá sa odohrala niekoľko ráz v jej cele v roku 1559.Anjel jej sipom lasky prebodol srdce. Po tomto zázraku nasledoval celý reťazec dlhotrvajúcich extáz.

 
Srdce sv .Terezie z Avily je najpozoruhodnejšia relikvia posledných storočí. Jeho skúmanie trvá dodnes. Z tela mŕtvej ho vybrali a uložili na osobitnom mieste. Operáciu vykonali lekári. Relikvia bola vystavená v kláštore, kde sa každý mohol presvedčiť o poranení srdca..

Chirurg Emanuel Sanchéz v procese, okrem iných opísal otvor alebo prierez v hornej prednej časti srdca, ktorý preskúmal, ako úzky, dlhý a hlboký. Prechádza komorou i substanciou srdca. Tvar otvoru dokazuje, že prebodnutie spôsobil mimoriadne ostrý, špicatý a dlhý nástroj. A iba vo vnútri otvoru možno rozoznať stopy ohňa alebo spálenia, ktoré spôsobil šíp anjela.
Terezia zila po prebodnuti srdca este 23 rokov,co je zazrak, lebo s prebodnutym srdcom sa neda zit .  Keď svatica už cítila, že sa blíži jej smrť (jej deň poznala už osem rokov), urýchlila svoj návrat z Burgosu. Avšak po príchode do Alby opustili Teréziu vyčerpanú jej únavnou činnosťou a mnohými telesnými a duševnými utrpeniami, dlhoročnými útokmi, ktorým bola stále vystavená, sily. Bolo to v kláštore Alba de Tormes. Pri svojom poslednom svätom prijímaní povedala tieto slová: „Môj Snúbenec a Pán! Je čas, aby som sa vydala na cestu. Odíďme, nastala hodina...“

 O jej posledných chvíľach hovorí blahoslavená Anna od sv. Bartolomeja, jej verná sekretárka a nerozlučná družka: „Toho dňa, keď zomrela, už od rána nemohla hovoriť. Keď ma uvidela, usmiala sa, prejavila mi svoju priazeň a lásku, vzala moje ruky do svojich a položila svoju hlavu do môjho náručia. Keď Pán videl, že mám málo trpezlivosti znášať takú bolesť, dal sa mi vidieť pri nohách postele. Bol zaliaty velebnosťou a prichádzal obklopený blaženými. Toto úchvatné videnie trvalo len jediné Credo, avšak dokázalo premeniť moju trýzeň na veľkú odovzdanosť, takže som ihneď prosila Pána o odpustenie: ,Pane, aj keby Tvoja Velebnosť mi ju chcela ponechať pre moju útechu, teraz, keď som videla jej slávu, prosím Ťa, nenechávaj mi ju ani na okamžik.’ Sotva som vyslovila túto vetu, pokojne vydýchla a ako holubica odišla tešiť sa so svojím Bohom.
 Z Terezinho tela po smrti vychádzala obdivuhodná vôňa. Vrásky vyryté vekom a chorobami zmizli. Bolo 4. októbra 1582. Svätica mala 67 rokov - 49 rehoľného života a z nich 27 v reformovanej reholi. Sviatok sv. Terézie sa slávi 15. októbra. Za blahoslavenú ju vyhlásil Pavol V. v roku 1614 a za svätú Gregor XV. v roku 1622, spolu s Ignácom Loyolským a Františkom Xaverským
.Pápež Pavol VI.ju v roku 1970 ako prvú ženu vyhlásil za učiteľku Cirkvi, okrem ineho aj preto, lebo z vnuknutia Boha opisala jednotlive stupne modlitby, od jednoduchej ustnej, cez meditacie az po kontemplaciu, ktora je uz hlbokym spojenim s Bohom,ktore sam svojim usilim nemoze clovek dosiahnut. Je to dar, ktory dostava clovek od Boha.
Zázračne zachované telo
Telo zosnulej svätej bolo pochované v drevenej rakve. Na žiadosť Terezy de Layz nasypali na rakvu toľko kamenia a tehál, že sa rakva prepadla a všetko ostalo zavalené. Z hrobu zosnulej sa šírila taká vôňa, že mníšky si priali pozostatky zosnulej znovu vidieť. Francisco de Ribera rozpráva: „P. Garcián so spoločníkom štyri dni odstraňovali kamenie, aby vytiahli rakvu. Tú otvorili deväť mesiacov po pohrebe. Sväté telo bolo pokryte plesnou ale bolo také zachovale a celé, ako keby bolo včera pochované. Umyli ju od hliny. Po celom dome sa rozliala silná a nádherná vôňa a trvala mnoho dní.“ Aj takymto sposobom oslavuje niekedy nas Pan Jezis svojich svatych.



Re: Ostatky svatých ano, či ne? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Středa, 04. květen 2011 @ 12:25:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Relikvie sv. Gemmy.

Artróza/artritída

Maria Menicucci mala ostré bolesti v kolene. Myslela si, že ide o reumu a podľa toho ju aj liečili, ale zbytočne. Neskôr podstúpila chirurgické vyšetrenie a zistilo sa, že ide o ťažký prípad artrózy (alebo artritídy) v pokročilom štádiu. Dokázali by ochorenie zastaviť, ale nie úplne vyliečiť. Bolo to v roku 1907, keď sa veľa hovorilo o Gemme. Pani si pomyslela:

Ach, nemohla by táto nová služobnica Božia urobiť zázrak?

Na choré koleno si priložila relikviu a začala novénu. Na deviaty deň jej zložili všetky obväzy - a našli koleno úplne uzdravené! Táto pani potom píše:

Gemma vypočula moju modlitbu; som vyliečená, ako môžete vidieť v lekárskom potvrdení, ktoré prikladám. Som bez seba od radosti.

Rakovina prsníka
Marianna Angelini pred 20 rokmi podstúpila operáciu prsníka. Po 15 rokoch, v auguste 1903, museli operáciu zopakovať. Všetko dobre dopadlo, ale po 4 rokoch sa objavil nový nádor, a tak jej radili tretiu operáciu. Neznesiteľné bolesti spôsobili, že vôbec nemohla hýbať pravou rukou. Takmer v zúfalstve vzývala všetkých svätých, ale keď sa dozvedela o Gemme, obrátila sa s dôverou špeciálne na ňu. Na postihnutú časť si priložila jej relikviu a obrázok. Potom začala trojdňovú pobožnosť, a hoci doteraz kvôli bolestiam nemohla spať, premohol ju tichý a pokojný spánok. Keď sa prebudila, jej štvorročná dcérka jej povedala, že k nej prišlo krásne dievča a uistilo ju, že mamička sa uzdraví. A tak aj bolo. Bolesti prestali a lekár potvrdil, že nádor zmizol a že nie je potrebná žiadna operácia. Táto pani potom spolu s manželom darovali na svoje pomery veľkú čiastku na proces blahorečenia ich dobrodinky.

Nádor na hlave
Istej pani, ktorá nechcela byť menovaná, sa na hlave objavil nádor, ktorý mal všetky symptómy rakoviny. Doktori sa rozhodli pre operáciu. Lenže pani, keď videla, že jej choroba sa zhoršuje, sa naľakala a začala sa modliť k Gemme. Na postihnuté miesto si priložila obrázok a prestala brať všetky lieky. Stačilo pár dní. Nádor zmizol a táto pani za to neprestala ďakovať Bohu a svätej orodovníčke, Gemme.



Stránka vygenerována za: 0.97 sekundy