poslal Karels Chtěl jsem vyzkoušet, jak moc obtížné by bylo přeložit mišnaický text.
Mišna je záznam ústní tradice judaismu. Obvykle má formu zapsaných
výroků a pouček židovských učenců období do 2. století. Zřejmě tenhle
text lépe přeloží naši židovští přátelé, mně to určitě trvalo mnohem
déle a možná tam mám nějaké chybky, ale já jsem si chtěl vyzkoušet
překlad nebiblického textu hebrejštiny. V každém případě má mišnaická
hebrejština mnohem blíže k hebrejštině, kterou se mluví dneska v
Izraeli.
Celý mišnaický text Berachot א v hebrejštině:
מאימתי קורין את שמע בערבית
משעה שהכהנים נכנסים לאכל בתרומתן
עד סוף האשמורה הראשונה, דברי רבי אליעזר
וחכמים אומרים, עד חצות
רבן גמליאל אומר, עד שיעלה עמוד השחר
מעשה שבאו בניו מבית המשתה, אמרו לו
לא קרינו את שמע
אמר להם, אם לא עלה עמוד השחר, חיבין אתם לקרות
ולא זו בלבד, אלא כל מה שאמרו חכמים עד חצות
מצותן עד שיעלה עמוד השחר
הקטר חלבים ואברים, מצותן עד שיעלה עמוד השחר
וכל הנאכלין ליום אחד, מצותן עד שיעלה עמוד השחר
אם כן, למה אמרו חכמים עד חצות
כדי להרחיק את האדם מן העבירה
מאימתי קורין את שמע בערבית
Můj překlad textu: Odkdy se čte (recituje) „šma“ při večerní modlitbě?
Můj komentář: Sloveso קוֹרין [korin] v tomto prvním verši je problematické, poněvadž to vypadá na aramejský tvar, nadto v hebrejštině má sloveso קרא význam – 1. vzývat, volat, 2. setkat se, jak to vypadá, tak v aramejštině znamená číst. קוֹרין [korin] má význam číst, שׁוֹנין [šonin] má právě význam recitovat. „Šma“ je míněn biblický text: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“. (Deuteronomium 6:4)
משעה שהכהנים נכנסים לאכל בתרומתן
עד סוף האשמורה הראשונה, דברי רבי אליעזר
Můj překlad textu: Od hodiny (času), v kterou koheni (kněží) vstupují jíst oběť pozdvihování až do konce první noční hlídky, což jsou slova rabiho Eliezera.
Můj komentář: „Oběť pozdvihování“ má opět podivný tvar, já znám oběť pozdvihování jako: תרוּמה [teruma]. Existence kohenů, oběti pozdvihování (budu se o tom zmiňovat dále) dokazuje nejenom dobrou znalost תורה Tory od redaktora Mišny, ale snaha navázat na dějiny Izraele, které jsou zmiňovány v Toře.
וחכמים אומרים, עד חצות
Můj překlad textu: Ale moudří říkají až do půlnoci.
Můj komentář: Mišnaická hebrejština má mnohem blíž k ivritu, kterým se hovoří v Izraeli. Důkaz může být tento textík. Participium od slovesa אמר, což je אוֹמרים [omrim], se překládá přítomným časem, אוֹמרים [omrim] – říkají. Hebrejské perfektum má význam minulého času, imperfektum budoucího času – nejenom v mišnaické hebrejštině, ale i v ivritu.
רבן גמליאל אומר, עד שיעלה עמוד השחר
Můj překlad textu: Raban Gamaliel říká: až do vyjití (vystoupení) sloupu červánků.
Můj komentář: Velice zajímavá pasáž, která jenom dokazuje to, co jsem už řekl výše. Mnohem přirozeněji by zněl překlad: „Raban Gamaliel říká: až do vyjítí prvních červánků.“ Problematické slovo עמוּד [amud] je totiž „termínem technikem“ například v tomto biblickém textu: „Sloup עמוּד [amud] oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup עמוּד [amud] ohnivý v noci.“ (Ex 13:22) Opět snaha redaktora (redaktorů) Mišny navázat na kontinuu Izraele Tory. Podivným konstatováním „vyjití (vystoupení) sloupu červánků“, chce autor Mišny snad odkázat ke sloupu, který doprovázel Izrael ve dne i v noci. /to je však čistě můj názor/
מעשה שבאו בניו מבית המשתה
אמרו לו לא קרינו את שמע
Můj překlad textu: Stalo se, že přišli jeho synové z domu hodování, řekli mu: nerecitovali jsme „šma“.
Můj komentář: משׁתה [mište] je stejný výraz, jako v biblické knize Ester 9:17: „Ten den učinili dnem radostného hodování משׁתה [mište].“
אמר להם, אם לא עלה עמוד השחר, חיבין אתם לקרות
Můj překlad textu: Řekl jim, jestliže nevystoupil sloup červánků, je vaší povinností recitovat.
Můj komentář: Opět odkaz na „sloup červánků“, což jsem se snažil objasnit výše.
ולא זו בלבד, אלא כל מה שאמרו חכמים עד חצות
מצותן עד שיעלה עמוד השחר
Můj překlad textu: Nezůstal jenom u tohoto, ale řekl, že přikázáno je plnit vše, co řekli moudří /že se má plnit/ až do půlnoci, vy plňte až do vystoupení sloupu červánků.
הקטר חלבים ואברים, מצותן עד שיעלה עמוד השחר
Můj překlad textu: Obrátíš v obětní dým tuk a části masa, což je přikázáno až do vystoupení sloupu červánků.
וכל הנאכלין ליום אחד, מצותן עד שיעלה עמוד השחר
Můj překlad textu: A všechno se sní v jeden den, což je přikázáno až do vystoupení sloupu červánků.
אם כן, למה אמרו חכמים עד חצות
כדי להרחיק את האדם מן העבירה
Můj překlad textu: Jestliže je tomu tak, proč řekli moudří až do půlnoci? Aby vzdálili člověka od přestoupení. /od zpupnosti/
Můj překlad celého textu: Jestliže je tomu tak, proč řekli moudří až do půlnoci? Aby vzdálili člověka od přestoupení. /od zpupnosti/
Celý mišnaický text Berachot א přeložený do češtiny: Odkdy se čte (recituje) „šma“ při večerní modlitbě? Od hodiny (času), v kterou koheni (kněží) vstupují jíst oběť pozdvihování, až do konce první noční hlídky, což jsou slova rabiho Eliezera. Ale moudří říkají až do půlnoci. Raban Gamaliel říká: až do vyjití (vystoupení) sloupu červánků. Stalo se, že přišli jeho synové z domu hodování, řekli mu: nerecitovali jsme „šma“. Řekl jim, jestliže nevystoupil sloup červánků, je vaší povinností recitovat. Nezůstal jenom u tohoto, ale řekl, že přikázáno je plnit vše, co řekli moudří /že se má plnit/ až do půlnoci, vy plňte až do vystoupení sloupu červánků. Obrátíš v obětní dým tuk a části masa, což je přikázáno až do vystoupení sloupu červánků. A všechno se sní v jeden den, což je přikázáno až do vystoupení sloupu červánků. Jestliže je tomu tak, proč řekli moudří až do půlnoci? Aby vzdálili člověka od přestoupení.
Závěr: Text dokládá, že náboženský život Židů nepřestal existovat se zničením Chrámu; odkaz na kněze כהנים, oběť pozdvihování תרוּמתן, sloup עמוּד dokazuje pokračující existenci Izraele v diaspoře s návazností na dějiny Izraele zaznamenané v Toře.
