Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

že do nich zahrnuji duchovní dary, i všechny schopnosti a dovednosti, které si člověk osvojí během života. Např. znalost cizích jazyků, ale třeba i řidičák. Mluvím o darech Božích a dám sem i řidičák? Dám, vím proč. Já třeba nejsem schopen řídit auto a mrzí mě to, protože i čtyřkaři z mojí třídy ŘP mají. Já jsem měl jedničky a sem tam dvojku a nemám. Uklidnil mě článek odborníka, prý asi 12 procent populace není schopno řídit auto.

Je psáno- Hledejte Království a vše ostatní vám bude přidáno. Myslím, že tady jde o zbytečné obavy učedníků z neschopnosti, prostě po obrácení a naplnění Duchem dostali schopnosti, které jim pomáhali sloužit Boží věci. Ale jistě šlo i o to, aby měli kam složit hlavu, co jíst a pít. Byli to lidé, ne andělé. A lidé potřebují odpočinek, chvilku klidu, kus chleba a džbán vody. Živí v těle, musí tělu dát, co potřebuje. Žádný apoštol nezůstal u své původní profese, u toho, čím se před povoláním do služby živil. Přesto nehladověli, nestrádali. Asi bychom se divili, jak málo jim stačilo.

Jsem si vědom, že jsem mnohá obdarování promrhal. Například jsem dobře zpíval, jistou dobu dokonce profesionálně, ale pak mě to přestalo zajímat. Takto jsem přestal na dlouho psát, i když pár knížek mi před lety vyšlo. Prostě jsem to nechal za sebou stejně jako přátele a příbuzné v naší dědině, nebo kamarády z dob aktivního trampování. Přestal jsem se učit jazyky a to co jsem už uměl, je zapomenuto. Jazyk, když se nepoužívá, se  prostě zapomene.


Duchovní dary? Přijal jsem křest, chodím k Večeři Páně, ke zpovědi.... Čtu Bibli. Modlím se. Zatím je to v podstatě všechno, nevím, co dělat víc. Teď nic víc nemůžu. Třeba se mi podaří dostat práci, všechno by se zklidnilo a byla by chvíle na to, koukat někam dopředu. Bez ní ovšem nemůžu plánovat vůbec nic.

Četl jsem na Blogu iDNES článek o tom, jak se jistá paní stala bezdomovkyní. Jistě, měla situaci řešit, ale nejsme všichni aktivní a kovaní v jednání s úřady. I když byla, řekněme, pasivní, i tak jí úřednice měly poradit a pomoci, na to si je lidi platí. Vím, že život dovede udělat s člověkem pořádný kotrmelec, takže bych si nedovolil někoho soudit.

Proč jsem vytvořil tenhle mix o Božích darech a o někom bez domova. I střecha nad hlavou, doklad totožnosti, nebo právo pobírat třeba i jen minimální důchod je dar. I v lidech, které jsem poznal v houfu kolem oltáře, je často místo dobré vůle odsudek a chlad. Ne každý si život na ulici vybral jako způsob existence svobodně a sám. Nešťastníků, kteří prošli sítem sociální sítě, je dost. Když přijdou, potřebují krajíc, něco na sebe, vykoupat..... Ne ohrnutý nos a vztyčený prst.

Myslel jsem na svoji situaci a na tu paní, která postupně přišla o střechu nad hlavou, o doklady, o šanci na důchod. Já dosud bydlím, formálně podnikám, závazky platím.... Ale s odřenýma ušima a kdyby ještě "přituhlo", mnoho k cestě pod most bych nepotřeboval. Všechno je dar. Zdravé tělo, práce, vstřícní příbuzní, slušná rezerva pro zlé časy, dům nebo byt, klid pro chvíle odpočinku.... Kolik lidí letí z práce do práce, z nezbytí do nezbytí, až je to jednou udolá? Kdo mě opravdu miluje, neměl by po mně chtít, abych se obětoval do haléře a do úpadu.

Hledejte Království a dostanete schopnosti, síly, zázemí i ten nezbytný kus chleba. Máme svými dary sloužit. Duchovními, i těmi, které jsme získali doma, ve škole, v práci.... Četl jsem tady článek o darech a přišel mi příliš tvrdý, kategorický. Já věřím, že Bůh je láska a nechce nás mít na ulici, hladové, zoufalé a zlomené.