 |
Právě je 405 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116464039
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Tvorba: Mléko náleží nemluvňatům
Vloženo Úterý, 31. leden 2012 @ 16:27:39 CET Vložil: Olda |
poslal baraba Zákon - a myslím tím pravidla pro život, jak je dal Bůh Mojžíšovi na Sinaji, je dán kvůli hříchu. Jak bych poznal zda dělám něco špatného, nebýt vymezujícího zákona boží milosti?
Zákon nemá a ani nemůže v sobě mít potenciál ODPUŠTĚNÍ a OSPRAVEDLNĚNÍ,
avšak pouze na základě zákona milosti mohu dojít k pokání - tedy vyznání
hříchu. Jak bych jinak věděl, že nemám smilnit, nebylo-li by mi řečeno:
Nezesmilníš. Nejdříve musím poznat, co dělám špatně (a zde má zákon své
trvalé místo), a teprve následně to mohu přiznat, vyznat a litovat
toho. To, že je mi odpuštěno a jsem ospravedlněn, je čistě dílo boží
milosti. Proto zákon a milost jdou ruku v ruce - patří nedílně k sobě.
Omilostněný a ospravedněný člověk - křesťan, kristovec - však i nadále s
vděčností přijímá ochraňující roli božího zákona jako prevenci před
zlem v jakékoli podobě a otvírá se dále více boží výchově, kterou jeho
život, povaha a charakter směřuje ke stále větší dokonalosti bez omezení
a bude pokračovat i na věčnosti, dá-li Bůh.
"Buďte dokonalí jako je dokonalý Otec v nebi," řekl Ježíš.
|
Re: Mléko náleží nemluvňatům (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Úterý, 31. leden 2012 @ 18:07:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Už mě vážně štve, jak se tady neustále diskutuje, jestli Zákon slouží k poznání vlastní hříšnosti, anebo jako vodítko k vlastnímu dokonalému životu.
Jsem opravdu jediný, kdo Zákon potřebuje k tomu, aby viděl jak jsou ve skutečnosti hříšní ti ostatní? Opravdu nikdo další nepotřebuje mít jasno ve chvílích, kdy už nejde jen o mezilidské nedorozumění, aby měl jasno v tom, že to ten druhý už vážně přehnal, případně jak moc to přehnal?
Kam se poděla myšlenka Zákona jako ochránce těch, kdo chtějí žít a nechat žít, před těmi ostatními?
A to vůbec nemluvím o otázce odškodnění a satisfakce těch, kteří trpí hříchy druhých lidí?
|
Re: Re: Mléko náleží nemluvňatům (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 01. únor 2012 @ 16:32:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsem opravdu jediný, kdo Zákon potřebuje k tomu, aby viděl jak jsou ve skutečnosti hříšní ti ostatní? Opravdu nikdo další nepotřebuje mít jasno ve chvílích, kdy už nejde jen o mezilidské nedorozumění, aby měl jasno v tom, že to ten druhý už vážně přehnal, případně jak moc to přehnal?
Obávám se že nejste. Tomuto pokušení se pravděpodobně nevyhne žádný člověk a přiznávám se že mu často podléhám. Posuzování druhých, zkoumání jejich hříšnosti nebo dokonce používání Božího slova jako klacku na bližního svého. Často mnohem lepšího než já. |
]
|
|
Re: Mléko náleží nemluvňatům (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 03. únor 2012 @ 08:16:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zákon je něco, jak cedule, která nás před něčím varuje a případně upozorňuje na následky.
Jdeme se koupat, cákáme se ve vodě a najednou spatříme na břehu ceduli, které jsme si dříve nevšimli. Je tam napsáno „ Koupání zakázáno, nebezpečí žraloků“ Hned spěcháme z vody ven. Hrozí nám smrt.. Anebo se na ceduli vykašleme a spoléháme se, že ho odeženeme nebo, že ani sem nepřipluje.
Stejně podobně si klidně hřešíme, až najednou tu je cedule Zákona, že to je hřích a odplata za hřích je smrt. Můžeme to brát vážně nebo tomu nevěřit. To je naše svoboda. Nejraději bychom ty cedule odstranili a nevěřili jim. Tak to dělá většina. Ty cedule lžou, straší, neplatí……. Ať se snažíme, jak chceme, cedule v nás neodstraní hřích – to otroctví lpět ke zlému a pokušení dělat opak dobra. Naopak, co je zakázané, nás přitahuje. Kdyby ta cedule ( Zákon) nebyl, pak bychom ani nevěděli, že hřešíme. Jinde nemají Zákon, ale mají svědomí. Ale ani Zákon a ani svědomí nás nezachrání před hříchem a smrtí, před hněvem Božím a Božím soudem. Jak z toho ven ? Pavel to pochopil a přijal vírou.Kdo uvěřil v Ježíše a v jeho oběť, uvěřil tomu Božímu zázraku záchrany člověka ze strany Boží motivované láskou Boha k člověku, ten získá Ducha Božího. Ten Duch nás však neznásilňuje, ten nás vede za podmínky, že se jím necháme vést. Ty cedule neodstranil, protože jsou dobré, ale už nás nestresují, už nás nevedou k pokušení, je přestoupit, ale díky Duchu Božímu máme jiný klid, jiný žebříček hodnot. A když nemám jasno, obracíme se k Bohu a k Duchu. On nám dá najevo, co dělat. Tak nějak to je ? Ty cedule platí dál, ale nejsou zákonem, za který je smrt jako konečná stanice existence a Boží soud. To ovšem neznamená, že si mohu dělat, co chci. Jsem v péči Boží a vím, že ty cedule jsou dobré a užitečné. Potřebné pro tento náš život v těle v tomto prostoru a času.. Žijeme však nadějí v jiný svět po vzkříšení.
|
|
|
|
|
