poslal ferda Mešit
v USA přibývá
Z celkového
počtu 1200 mešit jich 80% přibylo jen za posledních 12 let.
Převážnou většinu z nich vlastní a řídí wahhabité ze
Saúdské Arábie. Tito islamisté jsou přesvědčeni, že vést a
podporovat džihád je povinností všech muslimů. Věří, že
sebevražedné teroristické útoky a následná „mučednická“
smrt jsou hodny chvály a uznání.
Wahhabité
v USA očekávají, že se jednou Spojené státy stanou
součástí velkého islámského státu, ummy. Oni nejsou
„radikály“, ale tvoří hlavní směr v islámu. Ostatní
muslimy učí poslušnosti Alláha a k povinnosti obětovat pro
něho život. „Obětovat život a majetek pro Alláha je vrcholem
islámské víry“, napsal saúdský redaktor Mozammel Haque
pro London
Central Mosque.
Pro
muslimy se vyplatí spíše umřít, než žít. Naivně věří, že
budou mít v islámském ráji jako mučedníci k dispozici 72
panen a pomohou do tohoto ráje dalším 50 příbuzným. Saúdský
exulant Muhammad al-Massari učí, že „civilní osoba, která
zahyne při teroristickém útoku na nepřítele, netrpí, ale vchází
přímo do islámského ráje.“
(UCI,
ko)
Rabínova
kniha o Ježíši
Americký
rabín Šmulej Boteach píše často o tématech, kterým se
ortodoxní rabíni raději vyhýbají. Od roku 1999 už napsal 26
knih. Jeho nová kniha – „ Košer
Ježíš“
– přijde na trh počátkem února. Jako naprosté většině
rabínů Boteachovi leží v žaludku apoštol Pavel, o kterém
napsal, že „se nikdy s Ježíšem nesetkal.“
Ježíš
se prý nikdy nevydával za Boha ani nechtěl zrušit Tóru. Jeho
prohlášení za Mesiáše by nemělo „vyvolávat u Židů bolení
hlavy“, napsal Boteach, „neboť Mesiášem se mohu prohlásit i
já.“ V tom rabín nevidí žádné rouhání, neboť „jisté
mesiášské tendence k vykoupení světa by měl mít každý.“
Je prý politování hodné, že si Židé „nechali Ježíše
vyrvat bez boje.“
Boteach
připomněl také amerického ortodoxního rabína Šlomo Riskina,
který označil „Ježíše z Nazareta za modelového rabína“,
za což byl v Judeji a Samaří napaden. Poté se omlouval, že
neměl na mysli rabína „v klasickém slova smyslu.“ Napadení se
však Boteach neobává, protože „celý život je kritizován.“
Podle Talmudu se prý člověk „víc naučí od svých kritiků,
než od příznivců.“
Příznačný
je Boteachův postřeh z křesťanských proizraelských
shromáždění: „Je komické, když se někdo mezi svými blízkými
přáteli ostýchá zmínit jméno nejslavnějšího Žida, jaký kdy
na zemi žil.“
(Tachles
č.2, ko)
***ferda***
