Ministerstvo kultury v těchto dnech informovalo, že se pokouší prosadit kompromisní řešení majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Kompromisem by měl být materiál staršího data, který se měl ve vládě již projednávat, ale dosud se vždy vracel k dopracování. Jeho poslední varianta obsahuje možnost částečné nápravy křivd, které vznikly odcizením majetku církvím komunistickou diktaturou v době nesvobody a dokonce i po listopadu 1989.

Problém je v tom, že se jedná jen o zanedbatelnou část stávajícího soupisu majetku, který představuje 2500 položek (asi dvě procenta z celkového počtu) doložených nekatolickými církvemi. Katolická církev je vyzývána, aby dodala podklady ke svému nevydanému majetku, což je však soubor čítající zhruba 130 000 položek. Při stávajících nepřesnostech podkladů, přetíženosti a termínech katastrálních úřadů a dalších institucí je to nákladná práce na léta. 

Obsáhlý návrh Ministerstva kultury má projednat vláda a poté i parlament. Pokud návrh projde, bude jej celá církevní veřejnost respektovat. Nicméně stát se "vlamuje" do otevřených dveří, jelikož se církve nyní nově rozhodly nežádat majetek žádný. V tomto bodě došlo k radikálnímu obratu v katolické i v nekatolických církvích. 
Mylná je tedy informace, že je postup ministerstva schvalován nekatolickými církvemi a odmítán katolickou. Dílčí řešení navrhované opětně ministrem Pavlem Dostálem bylo v roce 2003 přijatelné pouze pro tři nekatolické církve. Dnes se ale mají věci jinak, než jak informovala například Česká televize tuto sobotu.Majetek za rentuVětšina nekatolických církví, spolu s církví katolickou, by chtěla jednat nejen s Ministerstvem kultury, ale též s dalšími ministerstvy, respektive s celou vládou. Vyplývá to z jednání prezídia Ekumenické rady církví (sdružující 11 nekatolických církví) a následně i 58. pléna České biskupské konference. Obě grémia přijala a podpořila systémové řešení zajišťující dlouhodobě stabilizované vztahy spolupráce mezi státem a církvemi. 
Církve se chtějí vzdát veškerého majetku, který byl odcizen po 25. únoru 1948. Finanční ohodnocení téměř 130 000 položek dosahuje hodnoty okolo 100 miliard korun. Pro církve i pro stát by to mohl být krok nesmírně ulehčující, neboť upouští od nesnadného jednání o detailech, postihujícího státní úřady i církve, náboženské společnosti a případně i soudy. Společnost by měla zaregistrovat nový signál: Církve se vzdávají nároku na vrácení svého majetku! 

Stát by se v navazujícím kroku zavázal přispívat všem církvím a náboženským společnostem formou renty v úrovni stávajícího příspěvku, do výše jedné miliardy korun ročně po dobu padesáti let, beze změn vyvolaných inflací a dalšími vlivy. Tato fixní částka by se nezměnila ani v případě navýšení počtu duchovních, nárůstu počtu kostelů a jednotlivých církví. 

Stát by o věci uzavřel smlouvu s každou církví a náboženskou společností. Tento ráz smluv by umožnil uzavřít konečně i potřebnou mezinárodní smlouvu s Vatikánem, kterou parlament odložil. 
Církve a náboženské společnosti získají potřebný čas pro přípravu na finanční osamostatnění tak, aby mohly efektivně kooperovat se státem ve všech oblastech (vězeňství, armádě, vzdělávání, sociálních službách, zdravotnictví).Ano církevním asignacímCírkve a náboženské společnosti jako jeden celek žádají stát také o zavedení církevní asignace, která by po vzoru rozvinutých demokratických společností umožnila formou odpočitatelné položky z daní jednotlivých subjektů přímo podporovat tu či onu církev nebo náboženskou společnost. 
Společně - bez rozdělování na nekatolické nebo katolické církve - i včetně samostatně hospodařících řeholních společenství, se nám zdá, že tento návrh je hodný pozornosti a důkladného projednání.
Autor je tajemníkem Rady Církve bratrské a vedoucím pracovní skupiny Ekumenické rady církví v ČR pro řešení vztahů mezi státem a církvemi

++++++++++++++++++++++++++

 
Faráři Slezské církve evangelické augsburského vyznání (SCEAV) a kazatelé Církve bratrské (CB) byli na společné konferenci informováni o výsledku projednávání problematiky nového záměru komplexního řešení vztahů mezi státem a církvemi v oblasti majetkového vypořádání a finančního zabezpečení církví v Prezidiu Ekumenické rady církví (ERC). 

Teze návrhu předpokládají, že se církve a náboženské společnosti v ČR (CNS) vzdají svého nároku na vrácení veškerého dosud nevydaného církevního majetku, stát se zaváže přispívat na činnosti CNS formou "renty" ve výši okolo miliardy korun ročně (v úrovni stávajících příspěvků církvím po dobu padesáti let, což by v celkovém souhrnu čítalo polovinu hodnoty dosud nenavráceného majetku církví odhadovaného na 100 miliard korun) a bude realizovat navrhované "církevní asignace".

Při hlasování v Prezídiu ERC dne 24.1.2005 nebyl z 11 přítomných představitelů členských církví ERC nikdo proti tomuto návrhu a pouze jediný zástupce (Apoštolská církev) se zdržel hlasování. Česká biskupská konference (ČBK) na svém 58. plenárním zasedání dne 25.-26.1.2005 vyjádřila k nově koncipovaným východiskům a tezím řešení problematiky církevního majetku i dlouhodobého zabezpečení CNS vstřícný postoj. Pověřený zástupce řádů a kongregací Církve římskokatolické páter Michael Pojezdný opat strahovský a předseda Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR projevil o projednání alternativního řešení dané problematiky zájem.

Přítomní duchovní byli informováni o kritickém "Stanovisku ministerstva kultury k článku Církve už nechtějí vrátit majetek uveřejněném v Hospodářských novinách dne 1.2.2005". V něm Ing. Karel Fojtík představil komplexní návrh řešení vypořádání církevního majetku včetně stabilizace finančního zabezpečení CNS a pružně tak zareagoval na řadu závažných podnětů, zejména pořad ČT 1 - Události, kde byla dne 29.1.2005 za přítomnosti kardinála Miloslava Vlka a poslance Jaromíra Talíře zahájena veřejná diskuse o této citlivé záležitosti.

Faráři a kazatelé obou denominací novou iniciativu vítají a ve shodě se závěry Prezidia ERC a pléna ČBK podporují další jednání o této problematice jak uvnitř všech církví a náboženských společností v ČR, tak i v součinnosti se zodpovědnými orgány státní správy, nejlépe na úrovni vlády ČR. Přítomní duchovní SCEAV a CB vybízí předsedu Rady CB ThDr. Pavla Černého, ThD., biskupa SCEAV Mgr. Vladislava Volného a předsedu komise ERC pro řešení vztahů mezi státem a církvemi Ing. Karla Fojtíka, aby při mimořádném setkání vedoucích představitelů ČBK a ERC v Praze dne 3.2.2005, podpořili rámcové teze inovačního návrhu řešení dané oblasti, jako výchozí pozici k dalšímu propracování.

ThMgr. Vladislav Volný, biskup Slezské církve evangelické a.v.

ThDr. Pavel Černý, Th.D., předseda Rady Církve bratrské 

Zdroj: http://cb.cz 

++++++++++++++++++++++++++

ke Stanovisku ministerstva kultury k článku „Církve už nechtějí vrátit majetek” uveřejněnému dne 1. 2. 2005 v Hospodářských novinách. Apoštolská církev návrh pana Fojtíka skutečně nepodpořila a ani v budoucnu nepodpoří. Náš postoj k případnému uzavření smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů je stabilní, tj. negativní. I s dalšími důvody uváděnými ve „Stanovisku MK...” se buďto plně ztotožňujeme nebo jsou nám minimálně blízké. 

Rudolf Bubik,
biskup Apoštolské církve V Kolíně 10.02.2005