poslal Nepřihlášený Průzkumy veřejného mínění ukazují nedůvěru amerických Židů vůči křesťanské pravici, i když podporuje Izrael
Nathan Guttman, The Jewish Daily FORWARD,
publikováno 16. dubna 2012, vydání z 20. dubna 2012
Zastánci zlepšení vztahů mezi Židy a křesťanskými evangelikály doufali, že léta společné spolupráce při podpoře Izraele překlenou propast mezi dvěma jinak tolik vzdálenými společenstvími. Ale nový průzkum naznačuje, že nedůvěra a podezření se stále prohlubují, alespoň na židovské straně.
Pouze jeden z pěti židovských Američanů má příznivý názor na křesťanskou pravici, což je kategorie, která zahrnuje většinu evangelikálních stoupenců Izraele.
„Považuji to za šokující a znepokojující,“ řekl rabi Yechiel Eckstein, zakladatel a prezident Mezinárodní společnosti křesťanů a Židů (International Fellowship of Christians and Jews), nejvýznamnější skupiny, která získala evangelikální křesťany pro podporu Izraele. Eckstein a další aktivisté pracující na prohlubování vztahů mezi Židy a evangelikály vyjádřili pocit zrady, obvinili židovské liberály ze zaujatosti vůči křesťanským konzervativcům a z lpění na předem vytvořených představách a stereotypech o víře a cílech evangelikálů.
Průzkum provedený Veřejným institutem pro výzkum náboženství zveřejněný 3. dubna požádal židovské respondenty, aby hodnotili své sympatie vůči několika jiným náboženským skupinám. Mormoni obdrželi 47 % sympatií, muslimové 41,4 %, skupina označovaná jako „křesťanská pravice“ dostala jen 20,9 % sympatií židovských Američanů. Na rozdíl od většiny Američanů, jak vyplývá z jiných průzkumů, jsou jim evangelikálové méně sympatičtí než muslimové a mormoni.
„Většina liberálních Židů se domnívá, že křesťanská pravice jim chce vnucovat křesťanskou Ameriku,“ řekl Marshall Breger, profesor z Columbus School of Law na Katolické univerzitě Ameriky a vedoucí představitel mezináboženských vztahů. „V takovém rozsahu, v jakém je většina Židů liberální, politicky i kulturně, bude mít i negativní pohled na křesťanskou pravici.“
Společenské názory křesťanských konzervativců na sebe v posledních měsících upozorňují stále více v souvislosti s diskuzemi provázejícími republikánské prezidentské primárky. Pokusy republikánských kandidátů prokázat své konzervativní zaměření ve snaze získat i křesťanskou pravici mají, jak se domnívají odborníci, nepříznivý vliv na židovskou komunitu, která na ně reaguje odklonem od Republikánské strany.
„Je to významný faktor zabraňující Židům rozhodnout se pro republikánské kandidáty,“ řekl Kenneth Wald, známý profesor politologie na Floridské univerzitě a přední odborník na vztahy náboženství a politiky. Vysvětlil, že prominentní role křesťanských konzervativců v republikánské politice je hlavní překážkou pro stranu při snaze získat si židovské voliče.
Nicméně někteří zaznamenali v židovské komunitě vřelejší vztah k evangelikálům. Eckstein tvrdí, že za více než tři desetiletí práce na posílení partnerství mezi komunitami, zpozoroval v pohledu Židů na křesťanské evangelikály posun směrem k větší toleranci. „V prvních letech byla křesťanská pravice v očích židovské komunity velmi, velmi podezřelá,“ řekl.
Eckstein připomněl, že před 32 lety byl pokárán, když do své synagogy přivedl televangelistu Jerryho Falwella, ale v roce 2007 už oficiálně zastupoval Stát Izrael na Falwellově pohřbu: „Evangelikálové přestali být (v očích Židů) vyvrheli, ale začali být akceptováni.“
Toto přijetí však neproniklo do liberálních židovských kruhů nebo širší židovské komunity, které stále vnímají přátelství k Izraeli jako druhotné vůči sociálním zásadám. „Jen malá část židovské populace má ráda evangelikály, protože mají rádi Izrael,“ říká Michael Cromartie, viceprezident Etického a veřejného politického centra ve Washingtonu, think-tanku věnujícího se náboženským záležitostem. Tito Židé se soustřeďují na problematiku Izraele, aniž by přijímali jiné hodnoty zastávané křesťanskými evangelikály, řekl Cromartie.
Všechny výzkumy poukazují na ostrý kontrast mezi Židy a křesťanskými konzervativci v názorech na potraty, ženská práva, práva gayů a lesbiček, a oddělení náboženství od státu; to je klíčový faktor, který způsobuje mezi oběma komunitami odstup. Ale David Brog, výkonný ředitel Křesťané společně pro Izrael (Christians United for Israel), největší americké evangelikální proizraelské organizace, vidí tyto otázky jako omluvu.
„Ohledně sociálních otázek panuje více či méně shoda mezi křesťanskými konzervativci, mormony, muslimy a ortodoxními Židy,“ argumentoval Brog. Ale nejsou to jen křesťanští konzervativci, kteří se chovají s nedůvěrou k Židům – tuto situaci podle něj způsobily židovské obavy z misijních snah evangelikálů nebo lpění na názoru, že křesťanská víra by měla nahradit judaismus. „Musíme v židovské komunitě zastavit pohlížení na současnost očima traumatické minulosti,“ řekl.
Brog pochválil židovské organizace a spolky za přátelský postoj k evangelikálům a za hlavní příčinu protichůdných názorů označil reformní judaismus. Eckstein hovořil obecně o liberálních Židech, kteří „mají starost o tikkun olam (nápravu světa)“ více než o Izrael – to jsou ti, kteří stále odmítají přijmout evangelikály jako partnery.
V reakci na to rabi David Saperstein, vedoucí reformního hnutí Centrum náboženské akce (Religious Action Center), řekl, že to nejsou názory křesťanské pravice na sociální otázky, co pro židovské komunity představuje problém – je to jejich pokus dostat tyto názory do veřejné sféry.
„Křesťanská pravice má jasný program pro Ameriku a snaží se prosazovat na všech úrovních americké politiky, což má co do činění se základními otázkami i naší existence, jako je oddělení církve od státu,“ řekl Saperstein. Oproti tomu katolíci, mormoni a muslimové, stejně jako ortodoxní Židé, prosazují své konzervativní názory jen ve svém vlastním prostředí.
Saperstein vidí počáteční semínka spolupráce mezi Židy a evangelikály v otázkách, jako je globální oteplování a boj proti sexuálnímu obchodu s lidmi. Spolupráce v této věci podle něj pomůže vybudovat důvěru. Varoval však, že současné politické zaměření křesťanských konzervativců na sociální otázky, včetně potratů a občanských svobod, „jen velmi obtížně změní způsob, jímž se na ně židovská komunita dívá.“
