Bez osobních výpadů a k věci.
Na začátek bych rád poděkoval autorovi za úsilí stvořit takto komplexní
dílo. Na to, že sám adventistou není, dokázal vhlédnou do problematiky
poměrně do hloubky. Rád bych tento pohled ještě více rozšířil a snad
doplnil o další pohled.
Protože je práce poměrně rozsáhlá budu reagovat na některé myšlenky postupně.
nebo jako samostatný článek zde na granosalis.
Kap. 3.2.1 . „Je naším Otcem a my jsme jeho děti. Bez ohledu na pohlaví, rasu, vzdělání nebo postavení byli všichni lidé stvořeni k jeho obrazu. Kdyby to lidé pochopili a řídili se tímto poznáním, pak by přestal existovat rasismus, slepý fanatismus a každá další forma diskriminace“.119 Nezáleží zde ani na tom, zda člověk následuje Boha, či ďábla. „Bůh je Otcem všech – ať jsou na jedné, nebo druhé straně“.120 "
Autor na základě tohoto citátu odvozuje, názor, že si CASD není vědoma textu u Malachiáše. Není tomu tak. Otcovství má nejméně 2 významy a) osoba, která dala vzniknout někomu b) Duchovní otcovství. Autorka měla na mysli variantu a)
Kap. 3.2.5 Boží soud x soudit Boha
Autor celou problematiku myslím dobře vysvětluje. Jen doplním: Kde existuje vztah a svoboda (a předpokládám, že nám tyto dary Bůh dal) musí existovat též důvěra. Důvěru nelze přikázat ani naprogramovat (to by nebyla svoboda) důvěru lze jen vybudovat. Toto budování důvěry je tím souzením Boha a mám za to, že to odpovídá Božímu charakteru.
Kap. 3.3.3 Velice pěkně vysvětleno.
Autor předkládá názor, že smrt znamená oddělení od Boha. Nikoli primárně neexistenci. Nutno podotknout, že Bůh "nese všechno svým mocným slovem" a jen Bůh má život sám v sobě. Oddělení od Boha znamená zánik, protože k tomu, aby něco žilo potřebuje Boží sílu. Pokud by tomu tak nebylo, byl by tu další bůh, který by dokázal žít nezávisle na Bohu.
Děkuji autorovi za rozšíření poznání a poukázání na verše, které mluví o duchu. Ohledně žijícího ducha: Pokud měl někdo vidění nějakého místa, můžeme o něm říci: "Nevím zda tam opravdu byl, nebo to bylo jen v duchu." a neznamená to nutně, že tam byl opravdu jako "duch", ale, že to viděl jen ve své mysli.
V otázce interpunkce u věty: pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji. Není pravda, že se tam můžeme jen domnívat, ale sám ježíš nám říká jaká interpunkce je správná: Jan 20:17 Ježíš jí řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu." Toto řekl po svém vzkříšení, tudíž nemohl slíbit lotrovi na kříži, že s ním v ten den ukřižování bude v nebi, protože sám po svém vzkříšení přiznal, že k Otci ještě nevystoupil.
Kap. 3.3.4
Souhlasím, že zde je čistě dle tohoto textu možné přijmout obě varianty. Jak věčné peklo tak dočasné peklo s věčnou platností. S přihlédnutím k závěrům výše (ohledně nutnosti aby byl člověk věčný jako Bůh - aby mohl věčně bez Boha žít v pekle) a s přihlédnutím k Božímu charakteru jak Jej poznáváme z celé Bible, se zdá jako pravděpodobnější druhá varianta - tedy dočasné peklo s věčnou platností). Ještě odpovím na pár otázek:
"Navíc v tomto ohnivém jezeře bude trápen i ďábel, a pakliže adventisté věří, že tento oheň zničí tělo a tím celého člověka, je nutné říci, že ďábel je duch, který žádné tělo nemá. Jak tedy může shořet analogicky člověku? A v neposlední řadě adventisté učí, že oheň zničí vzkříšené bezbožníky prakticky rázem, či po delší době. Co tedy, byť symbolicky, znamená, že budou tito trápeni „dnem i nocí“? "
To, že ďábel žádné tělo nemá, není přeci pro Boha problém. A "dnem i nocí" může právě znamenat to "po delší době". Navíc kniha zjevení nám ukazuje, že někteří budou trpět i 1000 let. Protože se zmiňuje, že po tisíciletí budou někteří uvržení do ohnivého jezera kde je šelma a falešný prorok.
Kap. 3.4.2
Spasení je skrze víru (toto slovo se dá do češtiny přeložit i jako "důvěru"). Víra není to klíčové - i satan věří, že Bůh je - a nenávidí ho. Důvěra je to co je důležité. Kde je důvěra - je vztah - a tam je spasení. To se dotýká každé živé bytosti, která je schopna vztahu s Bohem. Proto upevněním důvěry, Bůh zachránil mimozemšťany stejně tak jako lidi - bez ohledu na to, že nám svoji důvěryhodnost prokázal v mase nebo jiném složení těla. Aniž bych snížil důležitost toho, že se stal jedním z nás.
Prozatím je to všechno. K dalším částem se vyjádřím později. Tato práce tříbí naše názory a poukazuje na věci, které bychom mohli sami přehlédnout. Tím se snad dostáváme blíže k tomu, který se jmenuje Pravda při společném úsilí a pomoci Božího Ducha.
Nemesis
