poslal krestan
Tabulka s biblickým nápisem je pravá
Izraelští odborníci prokázali pravost nedávno objevené kamenné tabulky, která hovoří o opravách chrámu zadaných judským králem Jóašem (9. stol. př. n. l.).
Text desky s desetiřádkovým nápisem ve fénickém písmu, nalezené zřejmě na Chrámové hoře v Jeruzalémě, se v některých částech shoduje s pasážemi z biblické druhé Knihy královské.
Po několikaměsíčním zkoumání tabulky zveřejnili tento závěr izraelští odborníci v izraelském deníku Haarec. Součástí studie tří izraelských geologů byly mimo jiné elektronické mikroskopické testy. Přední izraelský archeolog Gabriel Barkaj prohlásil, že pokud bude nápis skutečně označen za autentický, stane se nález senzací toho největšího významu. Podle něj by mohlo jít o nejdůležitější archeologický objev z Jeruzaléma a Izraele vůbec, protože by byl prvním fyzickým důkazem existence chrámu.
Vědci uvedli, že tabulka byla nalezena v Jeruzalémě, neupřesnili však, v které části. Podle nejmenovaných zdrojů měla být odhalena při rozsáhlých archeologických vykopávkách prováděných v posledních letech muslimskými odborníky v oblasti Chrámové hory. Fragment byl nabídnut k odkoupení izraelskému muzeu, ale kurátoři vyjádřili pochybnosti nad její pravostí. Text psaný v první osobě chválí opravy provedené králem Jóašem. Obsahuje i královu žádost, aby kněží vybrali další peníze na opravu prvního chrámu.
Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu; stál tam Šalamounův chrám, který v roce 586 před naším letopočtem zničil babylonský král Nabuchodonosor, a židovský chrám, který v roce 70 našeho letopočtu zbořili Římané a z něhož zbyla jen Zeď nářků. V téže oblasti je Posvátný okrsek, třetí nejposvátnější místo islámu po Mekce a Medině, v němž jsou mešity Al-Aksá a Skalní dóm.
Svrchovanost nad Jeruzalémem a tamními posvátnými místy islámu, judaismu a křesťanství je jednou z hlavních sporných otázek, které brání Izraeli a Palestincům dospět k dohodě o míru.
