poslal mov Vládní koalice práci na projektu „Prezident“ pěkně odflákla
Prezidenta máme zvoleného už deset dní a po celou tuto dobu ve sdělovacích prostředcích různého typu i různé kvality sledujeme bouřlivou diskusi. Slovo diskuse možná není právě přesné, neboť často se na stránkách novin, časopisů či internetových serverů setkáváme s emotivními výlevy (v případě výlevů pak zejména negativními), a to bohužel i ze strany volených zákonodárců.
Mnoho komentátorů se nechává zlákat originálností situace, opouštějí výchozí fakta k analýze nutná (zdůrazňuji fakta, nikoli domněnky) a pouštějí se do krkolomných myšlenkových proudů.
Přitom jednoduchost a čitelnost situace jakoby v těch přestřelkách příznivců a odpůrců zanikala. Vládní koalice, resp. pracovní tým vládní koalice práci na „projektu prezident“ prostě neustál. A jak by taky mohl? Kdy a jakým způsobem začal „tým odborníků“ na projektu pracovat? O tom, že naše země potřebuje zvolit nového prezidenta nejpozději letos v únoru, všichni věděli pět let. Úmyslně nyní opomenu křehkost koalice se 101 hlasem. Ta totiž měla být pro pracovní tým výzvou, aby projekt dokázal dotáhnout ke zdárnému konci. Ovšem koalice neobstála a logicky se nabízejí dvě příčiny neúspěchu:
1) koalice tento projekt (či úkol) podcenila
2) koalice si byla vědoma závažnosti úkolu, ale nebyla schopna ho vyřešit.
Následující vývoj událostí v této věci pak negativně k sobě ovlivnila sama koalice. Vydala totiž hned několik signálů do vlastních řad o své neodpovědnosti, a to prvoplánovou NEVOLBOU Klause, jinými slovy „at je tam kdokoli, jenom ne Klaus“. Tím jakoby chtěla zamaskovat svou nečinnost na projektu. Až tak moc koalici záleželo na prezidentovi naší země. Ovšem šířící negativitou lze jen těžko přesvědčit o dobrém záměru (jsem přesvědčena o tom, že negativní postoj koalice pomohl Václavu Klausovi už v prvních kolech volby). V přeneseném slova smyslu bychom mohli užít přísloví o kopané jámě a padajícím kopáčovi, což nechci dále rozebírat, at zbytečně nedráždím kobru bosou nohou.
O pojetí závažnosti úkolu volby prezidenta republiky ze strany koalice vypovídal také způsob navrhování kandidátů a v tomto směru byla koalice skutečně štědrá, když z pomyslného kouzelnického klobouku tahala své kandidáty jako králíky jednoho za druhým. Někdy se dokonce stalo, že překvapený (možná až zděšený) ušák o své kandidatuře ani nevěděl. Králíci však nebyli odkázáni k dlouhému kandidátskému životu. A je to dobře. Poslanci a senátoři si zřejmě vzpomněli, že ve státním znaku máme přece lva a ne polního hlodavce.
Prezidentem se stal Václav Klaus a volili ho zákonodárci napříč celým politickým spektrem. To je fakt a měly by ho přijmout i zarputile se bránící politické strany, neboť to vypovídá o tom, že někteří jejich poslanci mají více rozumu než pubertálně-revolučních emocí. Zatím se však poražená strana nechává slyšet, že nám vzniká modro-rudá koalice a hrozí nebezpečí návratu komunismu. Taková tvrzení nejsou ničím jiným než zoufalými záchvěvy skomírající kobyly vládní koalice a neúspěšných politických „ministran“ a jejich zklamaných příznivců. Stejně tak zoufalé a nečestné byly pokusy o kontrolu hlasovacích lístků při poslední třetí volbě. Ano, tento čin byl totalitní formou získání moci (na okraj lze položit otázku, jak by se cítil Jan Sokol – prezident, kdyby si koalice vynutila jeho zvolení touto či podobnou formou).
Sláva vítězi, čest poraženým. Když vítěz odkládá zbraně, poražený nechť zanechá svého hněvu. Velmi „racionální“ a trochu ušlechtilé platné již od dob Senecových. Hrdinské skutky a silná slova bez kázně a vytrvalosti nejsou nic. Nenávist dokáže napáchat veliké škody a v historii mnohokrát mezi sebou rozhádaný národ nakonec prohrál všechny bitvy, ztratil svou zemi i vlastní identitu, navzdory oslňujícímu hrdinství některých jedinců.
Je dobře, že kouzelnický klobouk ve skutečnosti nefunguje. Prezidenta si nemůžeme vykouzlit zrovna tak jako si nemůžeme vykouzlit minimální deficit státního rozpočtu nebo reformu veřejných financí. Inu, musí se pracovat, pánové. A když nestíháte, tak si přivstaňte! Takovým postojem k práci, který jste předvedli na projektu prezident, si totiž koledujete o padáka.
Monika Vasiliadu
