Grano Salis - O moudrosti

O moudrosti

Minulý rok o prázdninách, jsem strávil biblický týden, kde se rozebírala biblická mudroslovná literatura - kniha Žalmů, Job, Přísloví, Píseň písní, Kazatel. Byli to bratři a sestry adventisté a mohl jsem tam přijmout řadu požehnání. Jako přednášející tam vyučoval profesor hebrejštiny a Starého zákona z Andrews univerzity v Americe - Jacques Doukhan.

Tento bratr ve svém mládí, jako syn rabína, došel k poznání, že Ježíš je jeho spasitelem. V samotné Americe je uznávaný jako odborník v biblistice, a to nejenom v jeho denominaci, v Americe byla vydána jeho hebrejská gramatika. A já bych se s vámi nyní rád podělil o vyučování tohoto bratra.
Jak jsem již předeslal, ten biblický týden byl zaměřený na mudroslovnou literaturu. Tedy moudrost byla nejvíce "skloňovaným" slovem tohoto týdne. A když se mluví o moudrosti neměli bychom zapomenout na Šalamouna. Boží slovo nám tvrdí, že nikdo nebyl tak moudrý před ním, ale i po něm. To je svědectví, které nám přináší kniha Královská. A právě o této pasáži budeme teď uvažovat. Protože se zde můžeme naučit, jakým způsobem se Šalamoun stal moudrým. Je to neobvyklá historie. Právě v tomto příběhu se můžeme naučit receptu, jak se stát moudrým.
Ale co to moudrost je? Je to inteligence, je to umění vždycky vědět jak na to? Kdysi se mělo za moudrost, dát tu správnou radu. Znát tu dobrou cestu. Dnes se za moudrost považuje, který knoflík mám zmáčknout, aby počítač fungoval. Tedy co je to moudrost, co dělat abychom se stali moudrými?
Ten text, nad kterým budeme uvažovat, uvádí tři slovesa, které vysvětlují co je moudrost. 1. Královská 3/9 - jedná se tady o Šalamounovu motlitbu a v této motlitbě Šalamoun prosí: "Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout." To je to, oč prosí Šalamoun Boha na počátku své vlády. Šalamoun si uvědomuje, že potřebuje schopnost, aby byl dobrým králem. A především si uvědomuje potřebu moudrosti. A zde Šalamoun prosí Boha, prosí Ho o "vnímavé srdce". Slovo, které je přeloženo v ekumenickém překladu jako "vnímavé", v originálním textu, v hebrejštině vyjadřuje myšlenku - dej mi srdce, které naslouchá [mv bl /lév šómea/. Moudrost, to je mít schopnost naslouchat! Ale to je jistě něco překvapujícího. Šalamoun totiž nežádá o výkonnější mozek, nežádá o nějaké větší bicepsy, nežádá o rychlé nohy, ale žádá o "velké uši". To je moudrost. Dej mi "velké uši", dej mi schopnost naslouchat. To je první naučení, co Bible chápe jako moudrost. V biblické souvislosti, moudrost, to není velký výkonný mozek, to nejsou ruce, to nejsou nohy, ale uši. Je to schopnost naslouchat. Víte, to je velice důležité. Je to tak důležité, že ozvěny tady té myšlenky vidíme i ve Zjevení Janově. Je to refrén, který se ve Zjevení velice často opakuje - "ten, kdo má uši k slyšení slyš!". Tím se nám chce říct, že ten, kdo je moudrý ať rozumí, ať pochopí, protože mít uši k slyšení znamená mít moudrost.
Ale teď uvažujme nad tím proč se moudrost nachází ve schopnosti slyšet, naslouchat. Protože být moudrým závisí na něčem co přichází zvenčí, ne z nás. Protože když zavřeme uši, nenasloucháme druhým, nemůžeme být moudrými. Moudrost v sobě zahrnuje schopnost naslouchat druhým, kteří mluví. Zahrnuje schopnost otevřít se k tomu, co přichází zvenčí a ne zaměřit se na to co je v nás. Bible sama nás učí, abychom otevřeli pořádně své uši a naslouchali. Čím více nasloucháte, tím víc máte šanci, příležitost být moudrými. A tady se setkáváme s paradoxem, kterého bychom si měli povšimnout. Protože možná jsme měli za to, že abychom byli moudrými, je třeba zacpat si uši a ne naslouchat moudrosti těm okolo. A zaměřit se na tu moudrost, která je z nás. Ale ten text nám říká, že se moudrosti naučíte z toho, co přichází zvenčí, i od těch, kterými pohrdáte, možná i od těch, které neberete příliš vážně.
V hebrejštině to slovo naslouchat [mv /šama/ má ještě další význam. To slovo [mv /šama/ neznamená jen naslouchat svýma ušima, to sloveso také znamená být poslušný. Naslouchání to znamená být v aktivitě, moudrost, to není jen něco spirituálního, to není nějaká abstraktní pravda, to není doktrína, článek víry… Ale to je životní postoj, to je poslušnost, akce. To neznamená jen naslouchat pasívně, ale to naslouchání se projeví v naší činnosti. A to je první význam moudrosti - naslouchat a poslouchat. To je první naučení. To je první sloveso, které je na úrovni našich uší. To je první krok - otevřete své uši a přijměte moudrost, která přichází zvenčí. Protože tím se chce říct, že ve vás není.
Ale Šalamoun zde hovoří o druhém kroku, když čteme ten text ve verši devátém - "aby mohl soudit tvůj lid a mohl rozlišovat mezi dobrem a zlem."
Co to znamená být moudrým? - to znamená vidět jasně. To neznamená jen otevřít své uši, ale otevřít také své oči.Víte je to těžké otevřít své oči, když nevidíme jasně. Když se kolem nás "míhají různé věci". Ten text nám říká, abys byl moudrým je třeba, abys dovedl otevřít své oči. Bývá těžké otevřít oči v realitě života, protože je to mnohdy nepříjemné a těžké. Často oči rádi zavíráme. Raději zavíráme nad něčím oči, přivíráme oči a máme pocit, že jsme v tom moudří. Prostě ignorujeme to, co se děje kolem nás. Ignorujeme zlo kolem sebe. Ale tady se nám naproti tomu říká - otevři své oči, podívej se na věci tak jak jsou. Rozlišuj mezi dobrým a zlým - to je moudrost. Být schopným rozlišit to, co je černé a to co je bílé. Rozlišovat mezi tím, co je možné a mezi tím, co není možné. Rozlišovat mezi tím, co je reálné a tím, co není reálné. To je moudrost. Slovo které je tady použito pro moudrost, je v hebrejštině hnyb /bína/. A to slovo je odvozeno od pojmu mezi. Mezi tím a mezi oním. Protože ne všechno je dobré. Často slyšíme kolem nás, "to není zlé, ve mně taky není zlé, můj přítel také není zlý, všechno je dobré, všichni jsou dobří…". Ale zde se nám říká, že bychom měli mít schopnost rozlišovat mezi tím co je dobré a co není dobré. Moudrost je schopnost rozlišovat mezi dobrým a zlým!
Ale to nás učí ještě jednu důležitou pravdu, ano zlo existuje. Protože stále častěji dnes slyšíme - zlo neexistuje. To jistě ďáblovi dělá radost. Ale přátelé, zlo existuje. A měli bychom mít otevřené oči, abychom to viděli. Víte, to není někdy vůbec jednoduché. Protože často je dobré těsně "smícháno" se zlým. Někdy i v těch našich nejlepších činech, skutcích je něco zlého. I když se Pánu Bohu snažíme sloužit z těch nejlepších pohnutek, i když se modlíme. Dobro je často "smícháno" se zlem, že se v tom už sami nevyznáme. A tak je těžké být moudrým. Jak tedy být moudrým? Jak získat tu schopnost rozlišovat mezi dobrým a zlým?
Ten text nám to říká - žádej. V hebrejštině je to sloveso lav /šaal/. Je zajímavé, že Šalamoun prosil, žádal o moudrost. A to je to, co se Hospodinu líbilo, jak nám říká náš text. Ta skutečnost, že Boha žádáme o moudrost, právě tím projevujeme moudrost. Jak jsem už dříve předeslal, jsou zde tři slovesa, které definují moudrost. To první sloveso je - otevři své uši a naslouchej. Druhé sloveso je - otevři své oči a viz, rozlišuj. A to třetí sloveso říká - otevři svá ústa a pros, žádej. Být moudrý, to znamená žádat! Být moudrý, to znamená uvědomovat si, že nejsem moudrý. Být moudrým, to znamená prosit o moudrost. A můžeme se nechat inspirovat příkladem Šalamouna, který prosil o moudrost a byla mu dána. Věřím, že se takové počínání bude líbit Hospodinu, stejně jako v případě Šalamounově.
Doufám, vážení čtenáři, že se mně podařil předat recept, jak se stát moudrým. Karel

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace