poslal marry
Jak může církev pomoci nezaměstnaným
námět a inspirace ze života církve
PROJEKT
(Pokus o zprostředkování práce pro lidi z oblastí velké nezaměstnanosti a zároveň nějak spojených s evangelickými sbory, které by je mohly doporučit.)
Výchozí úvaha
Nezaměstnanost se blíží hranici 10 %. Existuje několik základních mechanismů, jak lidem bez práce pomoci, ale ty, jak můžeme pozorovat, nestačí. Základní problém tkví v tom, že se nezaměstnaní zdrcující většinou hlásí o práci tam, kde je nikdo nezná. Hned na začátku je nedůvěra. Tu lze částečně odstranit doporučením, alespoň minimální zárukou typu: známe ji (ho), patří mezi nás, je slušná(ý). Takovou podporu mohou lidem ze svého okruhu poskytnout třeba evangelické sbory. Mohou je doporučovat jiným evangelíkům, nebo lidem s nimi spojenými. To může probíhat (a jistě také probíhá) nahodile, nebo v systému, kde postupně vzniknou dvě základní skupiny: požadavky sborů a lidí v nich na vykonání či vykonávání nějaké práce (hledání zaměstnanců a pracovníků) a požadavky nezaměstnaných, kteří jsou s nějakým sborem spojeni a zároveň skutečně stojí o práci (hledání práce).
SYSTÉM
V pražském evangelickém sboru ve Střešovicích vzniká centrum, které se obrátí na všechny evangelické sbory v republice, naváže s nimi (s některými) kontakt a na základě spolupráce s nimi bude dávat dohromady informace o volných místech a možnosti vykonat práci i o nezaměstnaných. Centrum je několik členů sboru, kteří mají morální i technickou podporu staršovstva střešovického sboru, projekt spouštějí a po odezvě sborů začnou vytvářet obě nezbytné databáze.
Centrum
Centrum plní několik hlavních úloh.
První: obeslat všechny evangelické sbory výzvou, aby se k projektu připojily (do konce dubna 2000).
Druhý: jakmile budou mít představu o zájmu ostatních evangelíků, spojí se s lidmi, kteří budou v jednotlivých sborech pro tento úkol staršovstvy určeni, a odpoví na jejich dotazy (květen–červen 2000).
Třetí: do sborového počítače bude zaveden software, který umožní vytvoření dvou základních databází (červen–červenec 2000, záleží na kapacitě stávajícího počítače, případně na tom, zda od sponzora seženeme počítač s vybavením určený přímo pro projekt). V databázi A budou shromažďovány informace o pracích, které jednotlivé sbory, lidé v nich, podnikatelů atd. potřebují vykonat. Ty se budou dělit na práce přechodné a na stálá zaměstnání. Informace musí být pokud možno přesné: kontaktní telefony, e-maily, adresy, jména lidí, kteří někoho hledají, dále o jakou jde práci, na jak dlouho, kdy má začít, kolik lidí jí má vykonávat, v jakém poměru, zda jako zaměstnanci, nebo na živnostenský list atd. Pokud jde o stálá zaměstnání, bude nutno uvádět vyžadovanou kvalifikaci a další podmínky. Mimo jiné také to, zda pracovníkovi bude možno poskytnout ubytování, nebo zda si bude muset sehnat sám (od července 2000 dále). V databázi B budou shromažďovány informace o lidech, které kontaktní osoby z jednotlivých sborů označí za ty, kdo hledají práci a stojí o ni a zároveň jsou buď členy sboru, nebo je nějaký člen sboru zná a ví, že jsou slušní. Bude nutno uvádět adresu, všechny možné kontakty, věk, pohlaví, zda má živnostenský list a na jaké činnosti je vystaven, kvalifikaci, představu o tom, co nezaměstnaný chce dělat a co je schopen dělat, do kolika kilometrů je ochoten dojíždět, kde si je schopen případně sehnat bydlení, jaká má omezení atd. (od července 2000 dále).
Čtvrtý: jakmile se v obou databázích objeví dost nabídek a dostatečná poptávka po zaměstnání, začne hlavní práce. Centrum bude prostřednictvím kontaktní osoby oslovovat osoby ve sborech a nabízet jim případná místa či práce. Až získá souhlas nezaměstnaného, předá informaci o něm buď přímo budoucímu zaměstnavateli, nebo kontaktní osobě u něj ve sboru. Každopádně je vždy nutné vyrozumět i kontaktní osobu, aby věděla, jaká zěmna nastala (srpen až říjen 2000).
Pátý: centrum bude také shromažďovat informace o tom, jak se nově zaměstnaný člověk uplatnil, aby jej mohlo dále doporučovat či vyřadit ze svých databází (konec roku 2000 a dále).
Poznámka: jakmile obě databáze vzniknou, musí být vedeny na základě platné české legislativy. Proto bude existovat pouze jedno centrum a žádné jiné databáze v ostatních sborech není třeba zakládat. (Uvedení do souladu se zákonem o informačních systémech do konce r. 2000.)
Šestý: centrum bude poskytovat základní poradu kontaktním osobám: zašle jim dotazník, který ony pouze vyplní, případně poskytne základní radu, kupř. jak získat živnostenský list (červen 2000 a dále).
Sedmý: centrum jednou za rok poskytne kontaktním osobám v jednotlivých sborech informaci o tom, kolik nezaměstnaných touto cestou získalo práci stálou či přechodnou (zhruba v polovině roku 2001).
Osmý: centrum bude celou akci propagovat především v evangelických médiích, ale, bude-li možno, i jinde (červen 2000 a dále).
Devátý: centrum by mělo časem vytvořit mapu sborů. Na ní budou vyznačovány oblasti, kde se vysloveně práce hledá, a oblasti, kde se práce nabízí (začátek roku 2001 a dále). Centrum je (bude) vybaveno počítačem, e-mailovou adresou, telefonem, faxem a pracuje v něm několik lidí (2–5, jeden je za celý projekt odpovědný před staršovstvem střešovického evangelického sboru). Pracovníci centra jsou pravidelně (dvakrát týdně dvě hodiny od té doby, kdy bude dostatečná odezva z jednotlivých sborů, tedy zhruba od června 2000) k dispozici. Zároveň zajišťují práce jako je rozesílka dopisů všem sborům (první by měla proběhnout v dubnu 2000), zakládání informací do databází, základní poradenství.
Kontaktní osoby ve sborech
Klíčovou roli v systému hrají evangelické sbory, které se k projektu připojí. Také jejich práce bude mít několik základních prvků.
První: sbory, jejich staršovstva, určí kontaktní osobu, jež bude s centrem ve spojení. Zároveň by měly střešovickému centru oznámit jméno kontaktní osoby svým sborovým dopisem, dopisem staršovstva. V dopise by se mělo objevit, jak se na projekt dívají, jaké mají připomínky, co doporučují. Kontaktní osoba bude shromažďovat informace obojího typu – jak o nezaměstnaných, tak o potřebě pracovníků, potřebě pokrýt nějakou práci. Kontaktní osoba zároveň představuje možnou záruku, garanci, toho, že doporučený člověk je buď člen sboru, nebo je někým ze sboru doporučen. Naopak kontaktní osoby ani sbory přirozeně nemohou ručit za to, jak bude jejich člověk práci vykonávat.
Druhý: kontaktní osoba osloví svůj sbor (co nejdříve, jakmile se staršovstvo shodne, že projekt podporuje a že má zájem se ho zúčastnit, tedy nejlépe v dubnu–květnu 2000), popíše, oč v projektu pro nezaměstnané jde, jaká je jeho podstata (sbory nabízejí určitou základní míru garance za své lidi před jinými sbory) a vyzve členy sboru (kupř. podnikatele, lidi, kteří staví, kteří třeba potřebují hlídat děti atd.), aby své požadavky předávali a tak se pokusili nezaměstnaným evangelíkům, ale i sobě, pomoci. Takovou výzvu je nutno pravidelně opakovat, stále znovu upozorňovat na to, že naše sbory mají mnoho nezaměstnaných, kteří by rádi práci našli.
Třetí: jakmile kontaktní osoba zjistí jak potřeby sboru a lidí ve sboru, tak jména nezaměstnaných, kteří stojí o práci a třeba jsou ochotni za ní cestovat, oznámí vše podle dotazníku centru.
Čtvrtý: sbory by měly kontaktním osobám umožnit či zařídit přístup k E-mailu, faxu a telefonu a dát jim pro tuto práci prostor a podporu. Kontaktní osoba má v ideálním případě e-mail. Ten je buď přímo e-mailovou adresou sboru (elektronická pošta je postupně zaváděna a časem bude hlavním komunikačním kanálem kupř. mezi synodní radou a sbory, ale také mezi sbory vzájemně), nebo jeho vlastní, nebo někoho jiného ve sboru, který je ochoten ji dát k tomuto účelu k dispozici. Pokud nikdo ve sboru e-mail nemá, nebo jej nemůže dát k dispozici, lze komunikovat faxem, což je druhé nejlepší spojení, nebo telefonem a poštou.
Pátý: kontaktní osoba má také průběžně sledovat, jak se její vlastní skupina nezaměstnaných mění (oznámit, že někdo práci již získal, nebo že jiná (ý) přibyla). To znamená, že jde o stálý úkol, který ochotného člena sboru v rámci sborového života plně zaměstná. Kontaktní osoby nemusí ve svých sborech vést žádné další databáze, data o nezaměstnaných budou posílat do centra, kde budou zakládána, ale musí mít základní přehled o momentálním stavu svých nezaměstnaných a o stavu pracovních nabídek. (Tato poznámka je důležitá z pohledu zákonů upravujících vedení a péči o informační systémy.)
Šestý: kontaktní osoba by také ve svém sboru měla od začátku své činnosti dbát na to, aby zakázky, které si sbor objednává, byly, pokud možno, směřovány k nezaměstnaným, jež doporučí jiné sbory. To se může týkat stavebních prací, úklidových akcí, hledání zaměstnanců pro sbory, které mají nějaké zvláštní aktivity atd. Mnoho sborů si dělá hodně věcí svépomocí. Pokud jim to finanční situace umožňuje, měly by myslet na nezaměstnané bratry a sestry a nabídnout jim takové práce v určité periodicitě, pravidelnosti (mytí oken dvakrát ročně). Snadno by se časem daly uzavřít smlouvy na pravidelný výkon některých činností a dříve nezaměstnaní by si třeba vytvořili malou úklidovou firmičku, která by sbory ve svém regionu objížděla a díky nim měla stálou zakázku. (Oblast služeb je u nás značně zanedbaná a skýtá velké možnosti pro budoucnost.)
Sedmý: kontaktní osoba má tedy také vymýšlet, co vše i mimo sbor by se dalo nabídnout, má k takovému pohledu sbor, kde působí, vést. Příklad: v městě, kde sbor sídlí, je nemocnice a škola. Obě instituce hledají zaměstnance. I tam se dají nezaměstnaní se sborovým doporučením poslat. Nejde zdaleka jen o “interiér” sboru, o práce přímo ve sboru a pro sbor, ale především o snahu myslet na ty druhé, kteří jsou v nouzi a rádi by práci našli. Třeba v jiném městě. Kontaktní osoby mají být maximálně aktivní, atakovat svůj sbor dotazy: Víte o práci, sháníte někoho? Víte o lidech bez práce mezi námi? Dejte nám typy, nebuďte lhostejní, pomožte, připojte se k nám.
Po zaběhnutí systému by bylo dobré, kdyby střešovický sbor kontaktní osoby z jiných sborů pozval na setkání. Tam by mohly být vzneseny hlavní námitky, nová doporučení, vylepšení, podněty atd.
Závěr
Celý systém může pracovat, projekt se může povést jedině díky stálému zájmu kontaktních osob a schopnosti centra obě skupiny (nezaměstnané a volná místa) propojovat a zároveň věc dostatečně a rozumně propagovat. Podaří-li se projekt rozjet, může se časem všelijak rozšiřovat – především v oblasti poradenství. Zároveň může být, jakmile se alespoň částečně naplní obě databáze, představen ministerstvu práce a sociálních věcí. Třeba by státní úředníci byli s to nějak pomoci, věc vylepšit, zprofesionalizovat. Nejdřív ale musí začít fungovat.
Obsazení a technické vybavení
Centrum potřebuje 2–5 lidí, kteří mají zhruba dvakrát týdně dopoledne či odpoledne čas a jsou ochotni na projektu pracovat. Měli by být schopni věc druhým jasně vysvětlit a zároveň pracovat s počítačem (zakládání dat, příprava e-mailových zpráv, faxování).
Centrum potřebuje minimálně dvakrát týdně k dispozici malou kancelář (nejlépe na faře) a v ní: počítač se softwarem, který umožní nejen vedení databází, ale také lehké vyhledávání v nich (podle nabízené práce, tak, aby se dala přiřadit ke konkrétním nezaměstnaným). E-mailové připojení. Fax a telefon. Tiskárnu, případně kopírku.
Ostatní sbory potřebují především jednoho schopného člověka, který bude mít o projekt zájem a jemuž bude vyslovena staršovstvem podpora.
Ten by měl mít pravidelný přístup k telefonu a faxu, případně, má-li jej sbor, k počítači. Proto by bylo vhodné, aby jej také v základních funkcích ovládal. Technické minimum je telefon, případně fax. Maximum je e-mail. Pokud by kontaktní osoba pracovala mimo faru, měl by jí sbor náklady (nebudou velké) hradit.
Martin Fendrych
PROJEKT POMOC NEZAMĚSTNANÝM FARNÍHO SBORU ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ v Praze 6 - Střešovicích
