poslal Nepřihlášený Válka v nebesích
Drahý příteli,
Ve svém minulém dopise jsem poukázal na to, že křesťané musí při chválách
počítat s přítomností andělů – dobrých i zlých. Písmo zejména odhaluje činnost
padlých andělů na Zemi před, ale i po potopě za dnů Noe.
Také jsem se zmínil o prvotní vzpouře Lucifera – nyní známého jako satana –
popsané v Izajáši 14:12–15. V tomto dopise prozkoumám detailněji tuto vzpouru a
její důsledky. Důležitý vhled do Luciferovy vzpoury nám dává Ezechiel 28:1–19,
kde popisuje dvě osoby – vévodu Týrského a krále
Týrského.
Vévoda a král Týrský
Vévoda Týrský se očividně prohlašoval za boha, v devátém verši je však
popisován jako muž umírající rukou útočníků:
”Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého: Bohem jsem, poněvadž
jsi člověk a ne Bůh silný, jsa v ruce toho, jenž tě mordovati bude?”
Na druhé straně je král Týrský nepochybně andělské stvoření, které původně
obývalo v nebi velmi čestné místo. ”V Eden, zahradě Boží, byl jsi; všelijaké
drahé kamení přikrývalo tě…” (verš 13).
”Ty jsi cherubem od pomazání, jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře
svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil” (verš
14).
”Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla
nepravost při tobě” (verš 15). Lucifer byl zářivá postava, byl však
stvořeným tvorem, který povstal proti svému Stvořiteli.
”Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi
prohřešil…” (verš 16, kurzíva přidána). V 3. knize Mojžíšově 19:16 popisuje
slovo ze stejného kořene jako přeložené kupectví ”utrhače”, jenž obchází
svůj lid. To nasvědčuje tomu, že Lucifer obcházel podřízené anděly, podkopával
jejich loajalitu vůči Bohu a přemlouval je, aby se připojili k jeho vzpouře.
Možná jim říkal: ”Bůh si vás ve skutečnosti neváží. Kdybych byl na místě Boha
já, dal bych vám mnohem vyšší postavení”.
Bůh – před jehož očima jsou všecky věci nahé a odkryté1 – si byl
nepochybně vědom Luciferovy činnosti, dal mu však čas, aby dokončil svůj plán
vzpoury před tím, než proti němu zakročí.
”Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své
příčinou jasnosti své…” (verš 17). Luciferova výjimečná moudrost a krása
naplnila jeho srdce pýchou a stala se tak příčinou jeho pádu.
Zjevně to byl také motiv, připsaný Luciferovi v Izajáši 14:13–14:
”Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného
vyvýším stolici svou…. Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný
Nejvyššímu.”
Musíme mít stále všichni na paměti, že příčinou Luciferova pádu
byla pýcha. Je také hlavním motivem, který satan používá při svádění
lidí k hříchu. Pýcha způsobila pád více mužů a žen než všechny ostatní hříchy
dohromady.
Vztah mezi vévodou Týrským (člověk) a králem Týrským (nebeské stvoření)
ilustruje způsob, jakým v průběhu historie satanští andělé v nebesích zasahují
do věcí na Zemi tím, že ovládají pozemské vládce.
Jejich vztah je také ukázkou vztahu, který se vytvoří mezi satanem a
*****m. Satan využije antikrista k získání chvály celého světa. ”A
klaněli se (celý svět) tomu draku (satan) … klaněli se i šelmě
(antikrist)…”2
Protože chvála patří vždy a pouze Bohu, satan tím, že pro sebe získá chválu
celého světa, se naposledy pokusí získat to, o co původně usiloval – rovnost
Bohu.
Kde se nachází satanovo království
Satan a andělé, kteří se k němu připojili ve vzpouře proti Bohu, byli
vyvrženi z nebe, nebyli však svrženi na Zem. V Efezským 6:12 je Pavel popisuje
jako ”duchovní zástupy zla v nebesích” (mn.č.).
V Koloským 1:16 Pavel jmenuje čtyři hlavní řády nebeských stvoření, která
byla Bohem stvořena skrze Krista: trůnové, panstva, knížactva, mocnosti.
V Efezským 6:12 jsou dva nejvyšší řády, které Pavel zmiňuje v souvislosti se
satanovou vzpourou, knížactva a mocnosti. To ukazuje, že ani trůnové ani panstva
nebyli satanem nalákáni k účasti v jeho vzpouře.
Od prvního verše Bible ukazuje, že Země je v jednotném čísle, zatímco nebe je
v plurálu. ”Na počátku stvořil Bůh nebe (v anglickém překladu v množném
čísle (nebesa) – pozn. překladatele) a zemi (jednotné
číslo).”3 Ve 2. Korintským 12:2 hovoří Pavel o muži ”vtrženém až
do třetího nebe”. Samozřejmě nemůže existovat třetí nebe, neexistuje-li také
nebe první a druhé.
Pavel říká, že ve třetím nebi byl tento muž ”vtržen do ráje, a slyšel
nevypravitelná slova, kterýchž nesluší (není možno – angl.) člověku
mluviti”. To ukazuje, že třetí – a nejvyšší – nebe je místem nejvyšší
svatosti, skutečný příbytek samotného Boha. Jestliže je první nebe to, které
vidíme ze Země, potom zde musí být ”druhé”, prostřední nebe, někde mezi
viditelným nebem a třetím nebem, což je Boží příbytek.
Danielův třítýdenní půst
V Danielovi 10:2–12 Daniel říká, jak se na tři týdny oddal smutku a
částečnému půstu. Poté se mu zjevilo nebeské stvoření, řka: ”Nebojž se
Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a
trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou
slov tvých.”
Dále, v Danielovi 10:13–21, se Daniel zmiňuje o třech dalších andělských
stvořeních: o Michaelovi, archandělu Božím, a o knížeti království Perského a
knížeti království řeckého. Tito dva posledně jmenovaní jsou andělé – nebo možná
archandělé – satana.
Aby se dostal k Danielovi na Zem, musel se anděl poslaný od Boha střetnout se
satanskými anděly, kteří se mu postavili a přemoci je. To potvrzuje, že satanovo
království se nachází v ”nebesích” – někde mezi nebem, jež je Božím příbytkem a
nebem, které je viditelné ze Země. Také to odhaluje několik důležitých
skutečností o modlitbě a duchovní válce:
1. Podnět v těchto případech vyšel od Daniele ze Země. Byla to jeho
modlitba a půst, co uvedlo do pohybu činnost Božích andělů v nebesích.
2. Mezi nebem Božího příbytku a nebem viditelným ze Země se nachází
království satanových andělů. Ti bránili andělu poslanému Danielovi ze třetího
nebe (nebe, kde přebývá Bůh).
3. Tito satanovi andělé byli tak mocní, že to božímu andělu trvalo tři
týdny, než se mu podařilo prorazit jejich odpor.
4. Danielovy modlitby sehrály rozhodující roli v konečném
vítězství.
Co se můžeme od Daniele naučit
Tento popis Danielových modliteb obsahuje důležitá ponaučení, jež mohou
zefektivnit naše modlitby.
1. Naše modlitby mohou uvést do pohybu Boží síly v nebi. Bůh někdy čeká
na naši pozemskou iniciativu.
2. Aby se naše modlitby dostaly k Božímu nebeskému trůnu, musejí projít
satanovým královstvím na nebesích. K tomu musejí být nadpřirozeně zmocněny.
”Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.”4
3. Naše modlitby proto musejí být podepřeny chválou a díkuvzdáním, které
slouží jako ”nosná raketa”, která je vynese k trůnu Božímu. Úpěnlivé prosby,
modlitby a přímluvy musí doprovázet děkování.5
4. Půst zvyšuje naši duchovní citlivost a dodává modlitbám nadpřirozenou
moc. Některé satanské mocnosti ustoupí pouze modlitbě, doprovázené
půstem.
Ve službě našeho Pána
Váš Derek Prince
