Tvrdím, že to co se považuje za dílo Boží - naplnění Duchem svatým, Boží pokoj, ovoce Ducha svatého, není dílem Božím, ale dílem dotyčného člověka, dílem jeho víry. To znamená: Dotyčný může dojít těchto stavu a Bůh přitom vůbec nemusí existovat. Bůh v těchto případech není vůbec podstatný, podstatná je víra. Bůh pouze jako pojem, předmět víry. Vůbec nemusí být skutečny. Pouze ten dotyčný jej musí považovat za skutečného. 

    Když se modlíš, Boha nevidíš, ale věříš, že Bůh, všemohoucí Bůh, slyší tvé modlitby, že tě přijímá za své dítě, že jsi v jeho dlani. Tohle prostě musí nutně změnit tvůj život, přinést jisté vnitřní stavy, pokud tomu ovšem skutečně věříš. Změní to tvůj život i v případě, že žádný Bůh není, jen ty o tom nesmíš vědět. :-) 

    V křesťanství je síla v tom, že zaslíbení, které předkládá dokonalé likviduje jakékoliv strachy, překážky. Můžeš mít absolutní pokoj s Bohem díky tomu, že On tě očistil. Jsem přesvědčen, že tohle se stalo Pavlovi. Pavel se snažil naplňovat Boží zákon, ale pokoj mu to nepřinášelo. A pak slyší o Ježíši, jenž zemřel a měl vstát z mrtvých. Mrtvé křísí Bůh - jak tedy mohl Bůh vzkřísit člověka, jenž byl ukřižován, proklet. Pavel z toho vyvodil, že ten dotyčný musel být nevinný. Proč tedy zemřel? Zemřel za jiné, jako obětní beránek a Bůh, tím, že jej vzkřísil se k této oběti přiznal. Bůh v Kristu vzkázal: Kdo v něj věří, má život věčný. Jak tohle Pavlovi došlo, jak mu došlo, že je to Bůh, jenž z něho snímá špinavý šat a obléká jej do šatu svého, byl naplněn takovým pokojem, že jej to srazilo třeba i z koně. Toto pochopení pro něj bylo něco jako blesk z nebe, ten jenž usiloval o svou spravedlnost věda, že ji nikdy nedosáhne, mohl najednou spočinout od svých skutku. Došel pokoje s Bohem, došel toho pokoje o který tak usiloval. A tak je to s každým, kdo uvěří, skutečně uvěří evangeliu. Těm co nevěří, je moc evangelia skryta, Boží pokoj je míjí, nedovedou pochopit ty, kteří jíž uvěřili. Jo, evangelium je síla, ale stojí a padá na tom, jestli Bůh vzkřísil Ježíše. Pokud ne, vše je jen iluze, iluze, která však bude mít stále svou moc u těch, kteří ji věří. Já sám nenacházím důvod věřit tomu, že ke vzkříšení došlo.