poslal Nepřihlášený Už je to uděláno, už je to hotovo. Nevídáno, neslýcháno, už je všechno
podepsáno. Tak by se dalo zapět nad tím, jak vláda rukou svého předsedy
Petra Nečase podepsala s církvemi smlouvy, které definitivně stvrzují
fakt lidově zvaný církevní restituce.
Podpsala - a zároveň promarnila další z šancí vyjít alespoň trochu
vstříc náladě veřejnosti i opozici. Ačkoli i Ústavní soud ji nabádal,
aby s podpisem posečkala, než rozhodne o stížnostech, které má na stole,
tvrdošíjně prosadila svou. Podle Nečase k prodlevám není důvod, jen se
prý rozjíždějí další politické hrátky.
Jenže - mýlka. Důvodů je řada. Stačí jen, že obě strany měly na podpis
čas až do září, a kvapík, který najednou zatancovaly, je dalším hnojivem
do pole sílících pochyb, že vláda sama si není jista, zda církvím
nedala více, než by měla. Z čehož ji nakonec ve svaté prostotě usvědčili
baptisté: ti totiž 227milionové odchodné odmítli - jako přemrštěně
vysoké.
Cynik by si poklepal nad jejich přístupem na čelo a pronesl by i směrem
ke státu: Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.Ale věc se má úplně
jinak.Stát se s církvemi musel dříve nebo později vypočádat. Jen byl až
příliš velkorysý - a navíc vydá církvím majetek - což je v rozporu s
tradicí c. a k. monarchie a čs. státu - bezpodmínečně.
Příběh baptistů pak krásně ilustruje dilema, v němž se církve ocitly.
Baptisté stamilióny odmítli, protože je státní vydržování v rozporu s
jejich zásadami (zajímavé, že si toho ovšem všimli až po letech na
státních dotacích).
Za druhé si spočítali, že tak vysokou škodu jim minulý režim nezpůsobil.
A za třetí si jistě uvědomili, že s přijatými multimilióny by na ně
dolehla i multiodpovědnost a ostříží oko veřejnosti, jak s tím štědře
darovaným naloží. Protože i když de iure církvím majetky i finanční
náhrada připadnou bezpodmínečně, nebudou je moci vynaložit, na co budou
chtít. Jak jednou ve vzrušené diskusi na téma restitucí vypadlo z
jednoho katolického duchovního - každému může být přece jedno, jestli
budou jezdit každý měsíc na Mallorku.
Nevěřím sice, že tomu tak skutečně bude, protože jak věřící, tak
bezvěrci budou jistě hlídat, jak se církve zapojí i prakticky do boje
proti nespravedlnostem světa, jak je slovem i činem nabádá poselství
Ježíšovo. Církve si toho jistě budou vědomy a ústy svých představených
už teď slibují, že peníze neprobendí, ale vloží do bohulibých činností -
nemocnic, hospiců a na další pomoc slabým a utlačovaným. Držím palec.
A zvědav jsem zvláště na evangelické církve: ty původně o restituce
nestály, své ano připojily až poté, co majoritní římskokatolická církev
udělala gesto a částí svých nároků jaksi pozlatila své mladší sestry.
Část protestantů si tuto zátěž uvědomuje a neveřejně mluví i o tom, že
tím vlastně byli katolíky zkorumpováni a že finanční injekce pouze
dokončí jejich úpadek.
Ale nebuďme škarohlídi a věřme, že se do církví s jejich restituovaným
majetkem nezačnou hrnout pouze konjukturalisté, ale i obyčejní lidé,
kteří věří, že jim morálně i finačně nezávislá církev pomůže hasit
morální kocovinu, na níž v dnešním světě narážejí. Amen.
Oldřich Danda
deník Právo 23.2.2013
