Zdravím Tě moc. Položil jsi správně otázku? Mám pár hodin života a už se svými učedníky nesetkám. Potřebuji jim sdělit zásadní věc o mně. Jak jim vyjádřit duchovní význam mého života i oběti? Jsou to schopni správně pochopit? Mají před sebou chléb a víno. Snad pochopí? Pamatujte na mne, připomínejte si mne?! Proč? Já jsem také tak důležitý pro váš život jako ten chléb. Tento chléb je důležitý pro vás pozemský život. Dává energii k životu tělesnému. Já jsem chléb, který vám dá duchovní život. Láme normální chléb a říká, že toto je moje tělo. Stojí před nimi a všichni vidí, že ten chléb není z masa, Ani by to nebylo možné, vždyť jejich Pán je před nimi. Oni ještě neví, že jejich Pán bude za pár hodin krvácet  a trpět. Přesto jim ukazuje na pohár, který má barvu krve. Tady je důležitá ta barva. Vidíš, Honzíku, že Pán Ježíš chce vyjádřit prostými slovy to, co ještě v tuto chvíli nebyli schopni pochopit. Moc slov by nemělo cenu. Oni to pochopí, až přijde Duch Svatý. Teď si snad zapamatují, že toto mají činit na jeho památku. Jsou slabí, zranitelní, nestálí. Vůbec nic nechápou a neví, co se stane. Ani si nedovedou představit, že by se Pán Ježíš nechal ukřižovat. On, který na jedné straně činí takové zázraky, že by si sám sobě nepomohl? Za pár hodin Petr zapře třikrát Pána Ježíše. A přitom Petr s Jakubem a s Janem byli na hoře proměnění, kde byli svědky zázraku  a slyšeli Boží hlas z nebe, že toto je milovaný Syn Boží. Mají takové osobní zkušenosti a přitom jsou slabí. Pak se několik dní ukrývají  a bojí. Až díky Duchu Svatému poznávají Pravdu a mění se v osobnosti s úžasnými schopnostmi.

Já věřím, že Pán Ježíš neměl na mysli své fyzické tělo a svoji krev skutečně doslova  a k žádnému takovému proměnění nedochází. To by nemělo smysl, ale jde o to, posílit lidskou duši duchovně. A o tom to asi je.  Takhle to vidím a katolický pohled mi připadá nepochopitelný  I když asi záleží i na knězi, co přitom obřadu mluví, na upřímně modlitbě a touze věřícího po Pánu Bohu. Kdo ví. Do duše katolicky věřícího nevidím. Měj se moc hezky. František

Představa je to hrozná, pokud to bereme smyslově, ale jak měl Pán Ježíš vysvětlit význam Památky? Oni mnoho věcí pochopili až tehdy, když přijali Ducha Svatého. Pak pochopili, že nejde o to jíst lidské maso  a pít lidskou krev. Ale o duchovní věci. Chléb je duchovní tělo Pána Ježíše  a krev cena za tento chléb života. Vnímáme Duchem a ne pomocí tělesných smyslů.  

Je potřeba vnímat závěr Jan 6 kap. v kontextu celé kapitoly. Je tam zázračné nasycení zástupu pěti chleby a dvěma rybami. Zástup v tom vidí seslání many jejich otcům na poušti při putování do Zaslíbené země. Zástup Ho hledal, protože chtěl další porci jídla.  Našli ho na druhém břehu Tiberiadského moře v Kafarnau . Tam jim Ježíš mluví o tom, že On je ten pravý chléb z nebe . Také říká Jan 6: 35  " ....."Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit" . Od 41 verše vystupují ze zástupu " židé " , kteří již byli zřejmě dříve kontaktováni " židy z Jeruzaléma" ( to je zvláštní kategorie farizejů a zákoníků, kteří usilovali Ježíši o život už od páté kapitoly Janova evangelia ( Jan 5:18). V závěrečné fázi říká verše 54 - 55 "    Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj " . Tohle už židé nedali a uráží se. Uráží se proto, že Židé nesmí požívat krev a o kanibalismu ani nemluvě. Pochopili, že si z nich Ježíše tak trochu "vystřelil " . Nemuseli odcházet a mohli dostat Ježíše v další diskusi do kouta, protože Mu mohli vyčítat, že by je tak nutil k porušování Zákona atd. Jejich uražený odchod svědčí o tom, že pochopili, že si z nich už Ježíš svým způsobem utahuje. Pořád dokola mluví jako kafemlýnek o tom, že je jen syn tesaře z Nazarétu a proto nemůže být Mesiášem. Důraz na učení jim zaslepil oči a nevidí zázraky, které potvrzovaly to, že Ježíš je Bohem poslaný Mesiáš.

 

Nechci nikoho přesvědčovat. Vím, že se katolíci své eucharistie ve prospěch slavení Památky Páně nevzdají. Tohle je můj pohled na věc. Ježíš je duchovní pokrm a duchovní nápoj, který uspokojí každou lidskou duši v její touze po vztahu se svým Stvořitelem ( po Bohu ). Jezení chleba a pití z kalicha při Památce Páně je symbolické jednání při kterém si věřící připomínají Ježíšovu smrt a vítězství. Je to chvíle, kdy Boží lid děkuje a chválí svého Pána a tím zvěstuje jeho smrt. Ta má zásadní význam pro každého člověka, protože jen skrze víru v Ježíšovu oběť muže být člověk spasen . Před tím než k tomu dojde probíhají chvály, modlitby popř. čtení Božího slova takže nejde o nějaké bezduché jezení kousku chleba a požití doušku z kalicha s vínem.  Řekl bych, že je to mnohem intenzivnější duchovní prožitek než katolická mše a slavení eucharistie

zdravím POUTNICKA,

ano jsem pokřtěna do Jména Ježíše Krista, čti Skutk 2,38;

a jsem KRISTOVEC, Ty si to nějak, asi nepamatuješ! My křesťané nemáme jiného Jména

skrze které můžeme spaseni býti 

POUTNICKU,

to, že máme památku a zvěstování evangelia VP ve společenství svatých věřících,

neznamená to, co učíte vy, opakovanou oběť!

Náš Kristus se obětoval jen JEDNOU!

a vaše rituály jsou bezbožné

Někteří lidé mají k evangelíkům podobný vztah jako k nám a nejraději by náboženské války v nějaké podobě obnovili. Máloco jim udělá takovou radost jako když si křesťani ubližují navzájem. Fyzicky nebo alespoň slovně.

Ahoj Martino,

vypadá to, že bys mě nejraději také upálil a hlavně umlčel!

krvavá historie vaší katolické církve je nechvalně známá, mučení,

upalování, křížové výpravy, chceš snad datum?

jinak tu nejsme na lékařském webu, pokud jde o Tvojí poznámku o embryologii;

a pokud jde o Kalvína, který mi nechal upálit Serveta,

tak to bylo zase na návod vaší katolické teologie...

tak co bys ještě rád, asi Ti jdu hodně na nervy, to je mi líto,

já proti Tobě, kromě hnusných katolických bludů NIC NEMÁM!  

Martino...ty si fakt dobrý...Kristus a apoštoli kade chodili všade konali birmovky, a konali vysviacky kňazov...je toho plná biblia...

tvoja slepota a láska ku katechizmu je omnoho silnejšia než OKOva...OKO je oproti tebe úplny amatér...kúp si škapuliar a pros preblahoslavenú, večnú pannu aby prosila za úbohé protestantské duše v očisci...daj na úmysel svatého otca a zasväť svatú omšu za zblúdilých...nech ťa vedie  svätý Krištof ...

ivanp

Jakpak to víte ? Vy znáte nějakou řeholní sestru a viděla jste jak se „zalévá“ vínem  ? Ty které znám se modlí a uctívají Boha ve dne i v noci, pečují o nemocné a postižené lidi a dělají spoustu jiných věcí, libých Bohu i lidem dobré vůle.

Kristus je jak známo obsažen celý a to v obou způsobách. Tělo a krev nejde úplně oddělit ani ve hmotném světě.  Otec a živitel si zaslouží nejčestnější místo a nejlepší sousto i v biologické rodině. Natož v té duchovní. Nikdy se nemohu měřit s člověkem který zasvětil svůj život Bohu a mně, člověku který se pro Kristovo Království vzdal všeho. Bohatství i rodiny.  Dobrá a poslušná ovečka jí a pije to co jí předloží pastýř a děkuje za to Bohu. Stejně jako za pastýře. 

V posledních letech přijímáme Krista pod obojí způsobou čím dál tím častěji. O svátcích i mimo ně. Namáčením i tak že opravdu pijeme všichni z jednoho kalicha. Jeden po druhém.

Jeden z eucharistických zázraků se týká právě toho o čem mluvíte :

Seefeld leží na jihozápadě Rakouska asi 30 km

od Innsbrucku. Před více než 600 lety se tady stal

jeden z největších a nejpůsobivějších eucharistických

zázraků ve Střední Evropě. Jeho stopy je možné

dodnes spatřit v tamním farním kostele.

Rytíř Oswald Milser, pyšný pán Seefeldu a násilnický

muž, šel na svátek Zvěstování Panny Marie

spolu se svými druhy ke svatému přijímání. Ve své

pýše nechtěl přijmout Pána Ježíše v podobě malé

hostie jako ostatní farníci a přinutil kněze, aby mu

podal velkou hostii – takovou jakou přijímají kněží.

Marně se kněz pokoušel mu to vymluvit. Nakonec

se strachem podal rytíři velkou hostii.

Sotva se hostie dotkla jeho jazyka, začal se rytíř

propadat do podlahy. Plný hrůzy se chytil pravou

rukou oltáře, ale oltář se začal naklánět s ním. Tvrdý

kámen byl najednou jako z vosku a otisk rytířovy

ruky zůstal dodnes zachován na desce prastarého

oltáře. Rytíř se zatím propadl až po kolena. Ochromený

hrůzou se díval na kněze a naznačoval, aby

mu hostii ze rtů vzal.

Když se tak stalo, podlaha i deska oltáře se opět

zpevnily. Rytíř, otřesený událostí a pokořený ve své

pýše, klesl na kolena, začal plakat a litovat svého

činu… S hostií se však stal další zázrak. Když ji kněz

držel v rukou, objevily se na ní kapky čerstvé krve.

Přítomní věřící byli zděšeni.

Zázračná hostie je dodnes neporušená. Krvavé

skvrny jsou na ní jasně viditelné. Kromě skvrn je sněhobílá,

přestože byla uchovávána dlouhou dobu

v nepříznivých podmínkách, několikrát musela být

ukrytá do bezpečí před nepřátelskými vojsky. Od

roku 1806 je opět v původním kostele. Památkou

na zázrak je také 40 cm hluboká prohlubeň v podlaze.

Na dně prohlubně je vidět otisky rytířových bot.

Ten kdo má zájem se může sám přesvědčit. Tak jako svatý Tomáš.

Oko si neuvědomuje, že reformace vznikla z toho důvodu, že katolická církev nežila podle Pána Ježíše. Stala se spíše zločineckou organizací. Tak špatnou, že reformace byla Božím zásahem do tohoto nemocného těla, které Krista v ničem nepřipomínalo a zdá se, že to platí dodnes. Vždyť ještě nedávno její věřící a duchovní vraždili lidi jiného vyznání a dodnes je tu někteří hájí. Katolicismus a fašismus měly asi hodně blízko. Fašismus vznikl v katolických zemích. A katolické země udržovaly fašismus ještě dlouho po válce. Pomáhaly válečným zločincům na svobodu . V Chorvatsku mají na svědomí snad milion lidí. A jejich kardinála, který to věděl a nic nedělal, dokonce svatořečili. Na obranu tohoto katolického zla je tu odborník martino. Oko jako katolický silně věřící bude vždy svoji organizaci a její metody  hájit. Není divu. Vyrůstal v tom a je to smysl jeho života. Ti katolíci v Chorvatsku si to mysleli také a jak to dopadlo. Kde byl Kristus ?

Naštěstí se občas najdou mezi nimi i střízliví věřící. A ne všichni katoličtí věřící jsou špatní

To je jediné jejich štěstí.  Se špínou ve své organizaci se neumí však vypořádat. Třeba nový papež bude mít Ducha Božího a zachrání ji. Zatím některá jeho kázání nebyla tak špatná. Ale já po zkušenostech, které mám, tomu nevěřím.

v Mezopotámii před více než třemi tisíci lety. "...