poslal Willy V lednu to budou dva roky, kdy jsem tu zveřejnil článek "O vzájemnosti". Tento článek se tématem zabývá z jiného úhlu pohledu ve snaze ten první doplnit o jiný rozměr téže záležitosti.
J 15:4 Zůstaňte ve mně a Já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve Mně.
Úvod 4. verše v 15. kapitole Janova evangelia je vskutku zvláštní. Znamená skutečnost, že pokud zůstávám v Kristu, zůstává i On ve mně. A naopak; pokud nejsem a nezůstávám v Kristu, pak ani Kristus nezůstává ve mně. A vzájemné přebývání - já v Kristu a Kristus ve mně - přináší ovoce, které je produktem Kristova života ve mně. Neznamená to, že ve mně Kristus jednu chvíli je a v druhou není, podle toho, jestli jsem já v Něm, ale jestli jsem v Něm a On ve mně jako Ten, skrze Koho nesu ovoce. Kristus je ve mně pořád, ale jako život produkující ovoce, je ve mně jen tehdy, zůstávám-li já v Něm.
Jk 4:8 Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé dvojí mysli.
První část tohoto verše je ještě zvláštnější. Jako by naše blízkost vůči Bohu záležela na nás. A ono to tak skutečně je. To, nakolik jsme blízko k Bohu, vskutku záleží na nás. Nakolik se přiblížíme k Bohu, natolik se Bůh přiblíží k nám. Druhá část verše pak mluví o podmínkách našeho přiblížení se k Bohu.
Závěr tohoto článku může být stejný jako toho prvního:
Zmíněná vzájemnost se pak projevuje tím a tak, že se Kristova láska, radost, pokoj apod. stává mojí láskou, pokojem a radostí v Duchu Svatém. Uvedeno na praktickém konkrétním příkladu: někdy vnímám, že to, co cítím k druhému člověku, není moje vlastní láska - ta má svá omezení, která Boží láska v Kristu Ježíši nemá - nýbrž Jeho láska. Když totiž najednou pocítím lásku k někomu, koho sotva znám a nic o něm nevím, nemůže to být má vlastní láska; ale Kristus toho člověka zná, ví o něm všechno a miluje ho Boží láskou, která je v Něm. A jelikož jsem v Něm nebo tedy, když jsem v Kristu, pociťuji k onomu člověku tutéž, tj. Boží lásku.