Grano Salis - Máme Syna Božího?

poslal Willy

1J 5:9-13 Přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží. Toto je Boží svědectví, protože On sám vydal svědectví o svém Synu. Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život a ten život je v Jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, ten život nemá. Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Bůh vydal svědectví o svém Synu a každý, kdo Božímu svědectví uvěří, má to svědectví v sobě, ví, že Ježíš Kristus je Syn Boží a že je náš život, věčný život. Kdo nevěří, kdo nemá Syna Božího, ten nemá život, má jen svůj lidský a dočasný a ten není skutečným pravým věčným životem.

Máme-li tedy Syna, máme život a máme-li tento život, měli bychom tímto životem žít. Jaká je však realita? Žijí křesťané tímto životem? Žijí životem Syna nebo svým vlastním? K čemu nám vlastně Bůh dává Syna? No přece, abychom Jím žili a nesli ovoce, které zůstane a udělá Bohu radost. Ovoce, které máme nést jako ratolesti ve vinné révě je produktem právě tohoto života.

Prvních 10 veršů 15. kapitoly Janova evangelia, které bývá nazýváno evangeliem života, říká - tedy Pán Ježíš přímo říká:

„Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čistí pro slovo, které jsem vám pověděl. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně. Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně, a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v Jeho lásce.“

Zůstávání v Kristu je naprosto nezbytnou podmínkou pro to, abychom Jím žili a nesli ovoce, jímž oslavíme Otce. Zůstáváme v Něm? Necháme sebou jako ratolesti proudit Jeho život, který přináší ovoce, které neseme? Zůstáváme v Kristově lásce motivující nás zachovávat Jeho přikázání; lásce, která buduje Jeho Tělo díky proudění Jeho života do nás a skrze nás k druhým, jejichž zájmy máme mít na srdci a kvůli nimž tady jsme jako údy jedni druhých? Milujeme se navzájem?

Granosalis nám v tomto vskutku nastavuje zrcadlo a obraz, který ukazuje, není zrovna povzbuzující jako spíše tristní. Co s tím uděláme? Dovolíme Kristu, aby v nás a skrze nás žil? Nebo si dál budeme žít tím svým vlastním, ovoce, po němž touží náš Otec v nebesích, nenesoucí? Zamýšlíte se někdo nad tím? Já ano a nejen to; žádám Otce, aby způsobil naše chtění i skutečné činění tak, abychom zůstávali v Kristu a měli Jeho Syna jako náš život, Jímž žijeme skutečně, ne naoko. Amen.

Kéž je nám Bůh milostiv, abychom nemuseli být a nebyli jako ratolesti vyvrženi ven, neuschli a nebyli vhozeni do ohně. Kéž se nad námi Bůh, náš Otec smiluje a učiní nás v Kristu takovými, jakými nás chce mít, tj. způsobilými k jakémukoliv dobrému skutku, které předem připravil a nás v Kristu stvořil, abychom v dobrých skutcích chodili neboli žili, tj. způsobilými k účasti na podílu svatých ve světle, způsobilými ke službě živému Bohu, ke službě Nové smlouvy, ke službě Ducha, který obživuje. Amen.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace