Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Při rozhodování, jaká téma si zvolit pro svou licenciátní práci, jsem se rozhodl pro téma „Vybraná hapax legomena ve Starém zákoně“. Moji volbu ovlivnilo to, že se zabývám řadu let hebrejským jazykem. Hapax legomena jsou slova, která se v jakémkoliv textu vyskytují pouze jednou. Bible není výjimkou.

Hapax legomenon nebo pouze hapax znamená slovo, které se v určitém textovém souboru vyskytuje jen jednou. Textovým souborem mohou být veškeré písemnosti v daném jazyce, spisy určitého autora apod. Hapax legomena jsou zpravidla obtížně přeložitelná, zvláště pokud se vyskytují jen jednou ve všech literárních památkách určitého, zejména mrtvého jazyka. Zkoumání mrtvých jazyků je omezeno na zachované literární památky a významy jednotlivých slov se pak dají určovat jen podle jejich různých kontextů a použití, případně podle etymologie a slov podobných.[1]

V textech Starého zákona je asi okolo 1500 hapax legomena, ale pouze 400 je „absolutních“. Tj. mají pouze jeden slovní kořen, který nese sémantický význam, ale jakékoliv další tvary už se v biblických textech Starého zákona nevyskytují. Naproti tomu „relativní“ hapax legomena se vyskytují pouze v jediném tvaru v biblickém textu, ale „slovonosný“ trojkonzonantní kořen je „obsažen“ také v jiných tvarech v biblickém textu. Tato specifikace je dána charakterem semitských jazyků, charakterem hebrejštiny.


K čemu mé studium povede? Uvedu dva příklady pro lepší pochopení.

I. První příklad je z biblické knihy Ester, kde je řečeno: „A mnozí z národů země se připojovali k Židům” Est 8,17 (podle ČEPu) Slovo pro „připojovat se“ je hebrejsky מתיהדים [mitjahadim], tohle slovo je hapax legomenon. Při překladu ale nebyli překladatelé důslední. Já si vždycky myslel, že mnozí pohané z národů země se připojovali k Židům, aby oslavili společně s Židy vítězství. To ale není pravda! Mnozí pohané z národů země se připojovali k Židům, aby se sami se stali Židy. Oni konvertovali k židovské víře a činili tak ze strachu ze Židů. Teprve můj zájem o jev hapax legomena mi umožnil lépe pochopit zmíněný biblický text.

Hebrejské slovo מתיהדים [mitjahadim] totiž má v sobě význam „judaizovat se“, k čemuž nás vede i fonetická podobnost slova „mitjahadim“ s jiným hebrejským slovem „jehudim“, což je v českém překladu slovo – „Židé“. Ostatně jsem tohle všechno osobně konzultoval s moudřejšími, než jsem já. Doc. Chalupa a doc. Nosek mi potvrdili můj předpoklad. Lepší překlad by pak mohl být takto: „mnozí z národů se stávali Židy“ – tj. obřezávali se a začali žít podle Mojžíšova zákona. (nebo by byla vhodná marginální okrajová poznámka, kde by to bylo vysvětleno)


Cílem mého studia je poukázat na to, že pečlivým studiem textů můžeme dospět k přesnějšímu pochopení problematických míst v biblickém textu.

II. Jiný příklad výzkumu z mého tématu. Biblický text z knihy Žalmů říká: „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své vlnobití.“ Žalm 93,3 Hapax legomenon je v tomto textu slovo „vlnobití“ hebrejsky דכים [dochjam]. Tohle slovo má určité paralely v ugaritském a babylonském textu, respektive jeho sémantický trojkonzonantní slovní kořen má obdobu v příbuzných jazycích hebrejštiny. V těchto jazycích má ale slovonosný kořen konotace jako: drtička, drtit, ničit atp.[2]

Navrhuji tedy nepatrnou změnu v překladu biblického textu. Navrhuji připojit adjektivum „ničivé“ ke slovu „vlnobití“. „Ničivé vlnobití“, tak jsem to celé pochopil já osobně. Věta z Žalmu by pak vypadala následovně: „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své ničivé vlnobití.“ Žalm 93,3

Tato nepatrná změna ale výrazně „zasáhne“ do chápání daného biblického textu. Do doby, než jsem se tímto textem začal blíže zabývat, jsem byl přesvědčen, že platí text: „celé tvorstvo chválí Boha“, tedy chválí i řeky. Vždyť je psáno v Žalmu 93, že „řeky pozvedají svůj hlas“. Ale po analýze slova „vlnobití“ mám dojem, že řeky v tomto konkrétním případě nepozvedají svůj hlas k chvále Boha, ale naopak pozvedají svůj hlas proti svému Bohu. Mám na mysli v tomto případě různé záplavy a povodně. A tímto způsobem jistě řeky neoslavují Boha!

Stvoření je narušené díky lidskému hříchu, což biblický text z Žalmu 93 jenom potvrzuje. K další diskuzi pak může posloužit téma, že s každou přírodní katastrofou nemusí být nutně spojován Pán Bůh, nýbrž přírodní katastrofy jsou důsledkem narušenéhoho světa lidským hříchem. „Polopatě“ řečeno, pokud nás opět zasáhnou povodně, pokud se narodí nemocné postižené děti, tak je to díky porušené ekologii, kterou jsme si sami zničili.[3] Potom v tom nevidím nějaký Boží trest, ale jenom lidský trest – tj. potrestali jsme sami sebe a „sklízíme“ pouze následky našeho nešetrného zacházení s přírodou.

Jak vidíte, mé studium si vzalo za cíl pečlivě sledovat různé problematické části biblického textu. Hapax legomena v Bibli jsou jistě obtížnou části biblistiky. Nemyslím si, že převratně ovlivním chápání některých textů Bible. Rád bych ovšem dokázal, že pečlivé studium biblického textu může dát odpovědi na ty otázky, které nejsou zcela jednoduché. Jinými slovy, že studium teologie má svůj smysl.


Poznámky:

1. Tolik Wikipedie a jejich vysvětlení.

2. Vycházím z této práce: COHEN, Chaim; COHEN, Harold R. Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic. Scholars Press for the Society of Biblical Literature, 1978.

3. Pokud je to jinak, tak je v Bibli jasně řečeno, že Hospodin trestá, viz: „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.“ Genesis 19,24 Ale přisuzovat každou živelnou pohromu Pánu Bohu jako trest pro vzpurné lidstvo je nesmysl.