Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jsem křesťanem na volné noze. Nejsem nikde členem, chodím ale příležitostně do různých sborů. Zjistil jsem však, že všude jsou bludy a nechci se vázat v organizovaném Babyloně. Ostatně, jak všichni zde víme, denominace jsou od ďábla. Já, ač nikam nechodím, mám vnitřní pravdu v sobě z Ducha, a proto nepotřebuji, aby mne někdo učil. Patřím do místní církve v místě, a vybírám si, co chci, resp. jak mne Duch zrovna vede. Vane jednou tam a jindy tam. Nikdy se to nedá rozeznat předem.

Někteří chtějí, abych jim definoval církev. Ale protože vím, že to nejde, raději neodpovídám. Ptají se mne proto, aby mne nachytali a dokázali, že jsem křesťanem bez církve. Do takové argumentace se nenechám zatáhnout a mám pohotové odpovědi o neorganizované, imaginární církvi ve městě, kam chodí všichni, aniž by o tom věděli. Ve skutečnosti se nechci nikde vázat. Všude je jen manipulace a nebiblické autority by mne chtěly napomínat a vyžadují po mě skutky a peníze. Byl jsem v AC, ale tam byla manipulace. Pak jsem chodil do KS, ale tam nebyla láska. Tak jsem šel do SŽ a tam jsou bludy. Zkusil jsem BJB, ale tam chybí řád. V ČCE je liberalismus a v CB to vedou ke katolíkům. A katolící jsou Nevěstkou ze Zjevení. Líbilo se mi v KřSb, ale i tam si mne nakonec začali všímat. Pak jsem si myslel, že ta jediná a pravá místní církev je církev podle Watchmana Nee. Zkusil jsem tam chodit, ale protože se scházela v určitý pevný, předem daný čas v určité místnosti, pochopil jsem, že to není z Ducha, jelikož i to je organizované, tedy denominace. Abych chodil opravdu do té jediné a správné církve v místě na městském principu, nemohu vlastně chodit „nikam“, ale mohu vlastně chodit „všude“. Konečně jsem našel tu pravou svobodu. A nikdo mi nemůže nic říkat! Ale jen já a Duch ve mně dokáže rozsoudit, co je dobré a co je zlé. Protože mám jistotu spasení, kterou nemohu už nikdy a za žádnou cenu ztratit (díky za ty skvělé články v ZoDu), je mi úplně jedno, jestli mne někdo napomíná anebo ne. Jen já, tedy Duch ve mně, rozhoduje, co je správné a co ne. Řeknu vám, abyste byli šťastní a mohli si sami dělat, co se vám zachce (resp. co se zachce Duchu ve vás), je třeba mít tato dvě základní učení: 1.      neohraničená, neuchopitelná a imaginární církev mimo čas a prostor ve vašem městě, které jste/nejste součástí a 2.      učení o nepotřebnosti skutků a trvalé a věčné, neztratielné spáse (jsem rád, že nevěříte na řeči z Jk 2,24) Jo, a když potřebuji nějaké společenství, pak diskutuji na Grano Salis. Ne proto,  že bych  něco nevěděl, ale proto, abych druhé poučil, resp. nechal Ducha ve mně poučit druhé. Věřím, že to mnozí cítíte také tak.