Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Píše se rok 1961.  Naše známá nás pozvala k sobě na sběr padaných jablek a švestek.  Má to jeden háček. Bydlí na samotě asi 7 km od našeho malého městečka. Mám rád jablkový kompot se skořicí a stejně tak švestkovou merendu. Přemlouvám rodiče a navíc se těším na tu dlouho cestu . Nikdy jsme tam nebyl A tak jednoho odpoledne vyrážím s rodiči na delší pouť Máme sebou malý dřevěný vozíček, protože nést tašky tak dlouhou cestu by bylo namáhavé. Mám rád tyto chvíle. Nyní jsou ještě rodiče při síle a zdánlivě zdraví.  Za tři roky bude hůř. 

Cesta vede napřed do kopce. Procházíme první vesničkou  a pak  nás vede vesta lesem. To ticho. Je jen mírný vánek. Miluji mech a toho je  zde  kolem hodně. Rostou už i muchomůrky. Na hříbky podél cesty nemám štěstí, ale najednou spatřím kousek od cesty  několik lišek. Tyhle houby jsou moc dobré. Škoda, že je jich tak málo. Vůbec necítím únavu. Pomáhám tatínkovi s vozíčkem. Je sice lehký a bez nákladu, ale tatínkovi není moc dobře. Konečně vycházíme z lesa a pod námi se objevují chalupy samoty zvané Pláně. Jde asi o čtyři domky. První, který patří bývalému sedlákovi, je pěkná chalupa se stodolou a  chlévy. My směřuje do té nejmenší staré chaloupky na konci  řady.  Zde bydlí v pronájmu  naše známá se svým manželem a dospělou dcerou. Uvnitř  nic zajímavého pro mne kluka  není, ale kolem je toho tolik k vidění. "Františku nasbírej jablka a  nějaké švestky!" Tak to docela dělám s chutí. Vedle mne pobíhají dvě koťátka. Když naplním tašky, hraji si pak s  nimi. Na druhé straně sadu nalézám malinký rybníček pokrytý žabincem.  No, to je nádhera. Rodiče s naší známou vycházejí z domku. "Pojď s námi. Jdeme na  návštěvu panu Šimovi." Poslechnu, protože vše nové mne přitahuje. A tak vcházíme do prvního stavení bývalého sedláka. Patřili mu pole i les. Měl plno dobytka a zaměstnával několik čeledínů i děveček. Má dceru v mém věku a nejstarší studuje medicínu. Ve velké místnosti, kde je útulno, sedáme k velkému stolu. Pán Šíma emotivně líčí, co prožil. Nadává na komunisty. Není divu. Byl dokonce dva roky v kriminále. Ukazuje, o co všechno přišel. Nyní mu nechali jen pár koní, chová slepice, husy. Dál jejich hovor nesleduji. Jeho dcera mne zve do svého pokojíčku. aby se pochlubila svým královstvím. Žasnu, těch panenek a hraček. Nad tím vším visí Ferda Mravenec s lucerničkou. Asi světýlko.  Má  svoji postýlku s čistou peřinkou a vůbec všude je čisto a docela pořádek. Uvědomuji si v čem žiji já. V jedné místnosti s nízkým stropem, ostatní místnosti jsou neobyvatelné. V domku jsem v pronájmu. Pro vodu chodíme  k obecnímu vodovodu asi sto metrů daleko. Na dvoře u stodoly na spadnutí sotva stojí suchý záchod. V zimě vás uspíší vykonat  si potřebu pořádný mráz. Někdy z kanálku na dvoře vylézá i potkan.Všichni tři spíme a žijeme v jedné místnosti.. Největším bohatstvím tatínka je starý gramofon na kličku  a rádio Telefonkem, dvoulampovka z první republiky. Zde si tatínek jednou za týden asi ve čtvrtek pouští dechovku.  Ještě, že máme rozhlas po drátě. Miluji rozhlasové hry a nedělní pohádky. Nemáme pračku a když maminka pere, tak na dvorku. Já ji nosím vodu z obecního vodovodu, tatínek ji ohřívá  na  kamnech  a pračku nahrazuje valcha a maminčiny popraskané ruce.. Má popraskané konečky prstů od agresivního mýdla. Když si potřebujeme koupit uhlí na zimu, je to problém. Dívám se na království této sedlácké dcerky, jejíž otec nadává na komunisty Vždy jim toho nechali dost. Mají se krásně. Nějak tomu nerozumím. Vracíme se domů. Tahám vozíček s ovocem. Jsme spokojeni a šťastní. Rodiče se spolu baví o panu Šímovi. Prý byl na svoje čeledíny  a děvečky zlý. To věřím. Jak by jinak mohl mít tak velký majetek.. Ve škole se učíme o tom, jak kapitalisté  a feudálové lid vykořisťovali  a že nyní to už nikdy nebude. Toho pana Šimu zařazuji mezi ně.   A nějak pociťuji nenávist k bohatším spolužákům. Něco nedobrého se ve mně zrodilo? O Bohu nic nevím. Když nás učí ve škole o tom, jak církev sloužila vždy bohatým, aby pomocí víry ovládala chudé, zdá se mi to logické. Věřím, že to co se učíme , je pravdivé. Večer usínám v mé posteli, která není čistě povlečená. Na hlavou mi nesvítí Ferda  Mravenec  s lucerničkou, ale v mém srdíčku je temno  a neklid. Mám strach, co bude dál? Mám strach, že rodiče brzy ztratím. Potřebuji světlo do duše. Nikde není?