Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Lukáš 15,7  Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

Dám vám otázku, proč si myslíte, že Bůh dal lidem deset přikázání? Podle mnohých je to soubor pravidel, která mají lidé poslouchat a dodržovat.  Kdyby to byla pravda, kolik lidí podle vás žilo spravedlivě tak, aby to bylo v souladu s Boží dobrotivostí. Podle mých osobních zkušeností velmi málo lidí, pokud jsou ostatní takoví jako já.
Ve skutečnosti se to v celých dějinách podařilo pouze jednomu – Ježíši. Nejenže plně respektoval všech deset přikázání, ale i dokonale naplnil jejich ducha. Pochopte, aby takto mohl žít, musel být plně a bez výjimky úplně závislý na Bohu.
Logická otázka pak zní: Tak proč Bůh vznesl takové požadavky?
Ve skutečnosti chtěl, abychom se přestali pokoušet brát spravedlnost do vlastních rukou. Bylo to vlastně zrcadlo, které mělo odhalit, jak jsme špinaví a neschopní, když žijeme nezávisle.
Jsem si ovšem jistý, že jsou mnozí, kteří se považují za spravedlivé, protože dodržují přikázání.
Zase se naskytuje logická otázka: Může si někdo očistit svou tvář před zrcadlem, které mu ukazuje, jak je špinavý?
Desatero přikázání neobsahuje milosrdenství ani omylem. Proto je Ježíš splnil všechny za nás, aby už nad námi neměly žádnou soudní pravomoc. A zákon, který kdysi požadoval od člověka nesplnitelné požadavky, se ve skutečnosti stal příslibem, který v nás naplňuje Ježíš.
Pamatujte si ovšem, že když žijeme svůj život nezávisle na Ježíši, příslib je vyprázdněný. Ježíš požadavky zákona pohřbil, už nemají moc obviňovat ani přikazovat. Ježíš je příslib a jeho naplnění.
Říkám tím, že už nemusíme dodržovat pravidla? Ano. V Ježíši nepodléháme žádným zákonům. Všechny věci jsou zákonné.
Někdo okamžitě namítne: To přece nemůžeš myslet vážně. Neboť je z toho silně zmatený. Uvědomujete si, že této svobody se bojí ti, co nevěří Božímu životu v nich?

Úsilí dodržovat zákon je faktickým vyhlášením nezávislosti, způsobem, jak si udržet svou kontrolu nad svým životem. Proto mají mnozí tak rádi zákony, protože jím poskytují určitou míru kontroly nad svými skutky a životy.
Celá situace je ovšem mnohém horší, tento stav snahy dodržovat zákon a přesvědčení o své spravedlnosti, dává těmto lidem moc soudit druhé a nadřazovat se nad nimi. Věří totiž tomu, že žijí podle vyšších standardů než ti druzí, které soudí.
Vynucování pravidel, zejména v jejich nejjemnější formě, jakými jsou zodpovědnost a očekávání, je marným úsilím vytvořit z nejistoty jistotu. Pravidla nemůžou přinést svobodu, mají jen moc obviňovat.
Chci vám tím říct, že zodpovědnost a očekávaní jsou jen další formou pravidel, kterým už nepodléháme.
Bůh není jen podstatné jméno, ale i sloveso, je, čím je, bude tím, čím bude. Je živý, dynamický, vždy aktivní a v pohybu. Je slovesem ve věčném bytí. Když je tudíž skutečnou podstatou Boha sloveso, je přístupnější slovesům, než podstatným jménům. Slovesa jako přiznat se, kát se, žít, milovat, odpovídat, růst, dozrávat, měnit se, sít, běžet, tancovat, zpívat, a tak dále.
Lidé zase naopak jsou schopní vzít sloveso, které je živé a plné půvabu, a změnit ho v mrtvé podstatné jméno anebo princip prošpikovaný pravidly, v něco, v čem růst a život umírá. Podstatná jména existují, protože je tu stvořený svět a fyzická realita, ale jestli je svět jen masou podstatných jmen, je mrtvý. Kromě jsem, nejsou slovesa, a slovesa jsou tím, co drží svět naživu.
Copak nevíte, že když se už něco překlopilo od smrti k životu, musíte k tomu přidávat něco živé a pohyblivé? Pohnout se z něčeho, co bylo pouze podstatným jménem, k něčemu dynamickému a nepředvídatelnému, k něčemu žijícímu v přítomném čase? To znamená pohnout se ze zákona k milosti.  
Chcete znát příklad? Tak použijme dvě slova, zodpovědnost a očekávání. Než se tato slova stala podstatnými jmény, byla slovesa naplněna pohybem a zkušeností; schopností odpovídat a nadějí. Boží slova jsou živá a dynamická – plna života a možností. Na rozdíl od toho, lidská slova jsou mrtvá, plna zákona, strachu a odsuzování. Proto v Písmu nenajdete slovo zodpovědnost.

Náboženství musí uplatňovat zákon, aby získalo moc a kontrolu nad lidmi, které potřebuje, jestli chce přežít.

Bůh dává schopnost odpovídat, a vaše odpověď má svobodu milovat a pomáhat v každé situaci, a proto je každá chvíle jiná, jedinečná a nádherná. A to proto, že Ježíš, lépe řečeno Jeho Duch v nás, je naše schopnost odpovídat, proto musí být v nás přítomný. Kdyby nám jednoduše dal zodpovědnost, nemusel by být s námi. Zodpovědnost by se stála povinností, kterou bychom museli plnit, něčím, v čem nemůžeme uspět.