No to jsem se taky kdysi divil, že někteří pobožní tak moc řeší něčí sexuální orientaci. Třebas Karel Bylina. Kterého jste tu měli sice rádi, ale je dost divné, že mi telefonoval v době, kdy už v podstatě umíral a měl metastázy, karcinom ve 4. stádiu. Za cca tři měsíce po tom, co mi volal, tak umřel. A stejně ničeho nedosáhl. Zbytečně mi nadával za věci, za které jsem nemohl. Nesmyslně. Taky jsem nechápal Tondu Vlase za totéž. Taky nechápu Rosmano, tedy bývalého havíře Jósefa Rzymana z Prostřední Suché, že v době nemoci až tak řeší politiku a propadá hysterii. 

Ale pak tu jsou věci, které se dotýkají člověka, aniž by chtěl. Pokud jsi detektiv v supermarketu, tak tě třeba ideologie neovlivňuje. Ale kdybys pracoval ve školství, tak by se ti nevyhnula inkluze, preference jednoho směru, hyperkorektnost, nošení roušek, atd. Chápeš? Pokud pracuješ někde, kde po tobě ideologii nechtějí, odděláš si šichtu a jdeš s čistou hlavou domů, tak v pořádku. Nemusíš politiku sledovat. Ale jsou profese jako zrovna ten učitel, kde se tomu nevyhneš, kde ideologie a politika bezprostředně ovlivňuje tvoji práci. 

  Díky za článek. Mnohokrát jsem ze psal stejnou věc - tedy že nemusím řešit, co si svět v politice udělá, je to jeho věc. Často je lepší, když se stát věnuje nějakému nesmyslu, který má nulový význam, než když strká nos do něčeho, co lidi skutečně potřebují vyřešit.

  Ani mne Bůh nepovolal k tomu, abych řešil politiku. Jestli si svět schvaluje nějaká pravidla, je to jeho věc - dokud těmi pravidly nenutí druhé k amorálnosti, nebo pokud neubližují slabým, bezbranným. To je pak jistá hranice, kdy je potřeba se jasně postavit proti totalitě a násilí. A dělal to i Ježíš, i Pavel - dost jasně. Ne tak, že by dělali nějaké revoluce, ale nemlčeli ani ke světu, ani k nevěstce. 

  Ale i když vím, že mne Bůh nepovolal řešit politiku, vím také, že jsou lidé, které Bůh povolal řešit veřejné věci. A oni to dělají a dělají to dobře.

  A to zase ne.

  Tady - stejně jako u jiných témat - záleží velmi podstatně na duchu, ve kterém se lidi baví. A je úplně v klidu možné se bavit s lidmi o politice tak, aby to nevedlo ke zlému myšlení, ale k výměně informací, pohledů, názorů. A to i s lidmi ze světa. 

  Samozřejmě ne se všemi - s různými ideology či náboženskými fanatiky nebo namyšlenými intelektuály to moc nejde, s normálními lidmi, co pracují, dělají něco reálného, s těmi to jde docela dobře.

  K té Boží vůli - zkus se podívat do písma. Jen stručně - když je Boží vůle, aby se lidé zdržovali smilstva (1Te 4:3), tak není Boží vůle, aby se lidi nezdržovali smilstva. Jinak řečeno - když se lidi nezdržují smilstva, není to Boží vůle. Když je Boží vůle, abychom dobrým jednáním umlčovali neznalost nerozumných lidí (1P 2:15 ) tak není Boží vůle, abychom to dělali jinak. Pokud to tedy někdo dělá jinak (třeba zlým jednáním neumlčuje neznalost nerozumných lidí), není to Boží vůle.

  Když Petr píše vy se vyzbrojte týmž smýšlením abyste po zbývající čas života v těle již nežili podle lidských žádostí, nýbrž podle Boží vůle (1P 4:2) tak to celkem jednoduše znamená, že žít podle lidských žádostí není podle Boží vůle.

  Ale i tak můžeme být naprosto v klidu, ať se děje, co se děje. Všeho dočasu.

  Toník