poslal Martin Škapík
Inteligentní a umělý prostor
Rád bych v této práci napsal něco o iniciačních prvcích tvoření
infrastruktury ve společnosti. Blížíme se totiž ke konci systému věcí a
nevyhnutelný střet kvalit na zemi přijde ve velmi brzké době.
Rád bych rozebral možné příčiny současné duchovní krize ve světě a
dovolte mi jako modelovou použít rostlinu Tabáku Virginského (nicotiana
tabacum), která dramaticky ovlivnila poslední dvě století života na zemi.
Tabáková víra je nejrozšířenější praktikované náboženství na zeměkouli.
Denně vykouříme podle statistik, které zjevně nepostihují všechny tabákové
výrobky, 14 000 000 000 cigaret. Průběžně napříč státoprávními zřízeními
kouří nejméně miliarda lidí. Vzhledem k době expozice tabákem lze hovořit
o tom, že je hlavní integrovanou součástí naší biologické stavby a součástí
myšlení.
1) Důkazní prostředky
2) Systémové iniciace
1) Důkazní prostředky
Ve výsledku lze říci, že tato malá rostlina, tedy její informační složka
moderuje chod lidských dějin asi tři století. Přestože je už mnoho
desetiletí popsána jako hlavní zdroj světové úmrtnosti a nemocnosti,
naprosto ovládá celou společnost. Důkazní prostředky:
a) Tabákové výrobky požívají naprostou imunitu, způsobily takové
patologické jevy na stvoření, že přestože jsou už dlouho prokázány jako
multitoxiny a kancerogeny, chrání je snad každá státospráva.
Přestože jsou hlavním známým zdrojem nemocnosti a úmrtnosti, jsou v
civilizované společnosti obhospodařovány jako zemědělská plodina, převážně
spolu s potravinami. Přitom se na ně nevztahuji a nebo se vůči nim nedodržují
platné zákony. Tabákové výrobky jsou do společnosti distribuovány skrze děti,
působí každý třetí nádor na světě, třetinu nemocniční obsazenosti,
ale přesto státní správy považují obchodování touto drogou nejen za legální,
ale převážně na této genocidě vlastních občanů i sami vydělávají,
aby tedy měli na část nákladu na léčbu a kremaci, která se ale platí ze
stejných, komunitních rozpočtů. Tento rozpor není alarmující primární
konstatací ani funkčnosti, ale ve svých konsekventních důsledcích. Následuje
totiž otázka, kde se vzala tabáková imunita?
U tabáku můžeme hovořit o překvapivé inteligenci. Tedy schopnosti
iniciovat vznik logických staveb struktur. Tato rostlina si zajišťuje prostředí
ve kterém se Boží stvoření stává prakticky jejím hostitelem. Slouží jí,
chrání státem i obětí, robotizuje lidstvo ke své službě. Paradox této
situace, kdy tabák nakonec zpochybní všechny známé civilizační a
ekonomické systémy je ten, že tato rostlina se nabídla lidem jako lék, přičemž
má podle velmi nedostačujících ale tedy verifikovaných statistik na svědomí
více obětí, než válečné konflikty.
Můžeme hovořit o naprosto neuvěřitelném úkazu, kdy tabák nastoupí k
lidem jako zázračný lék z objeveného nového světa a do doby, než se přijde
na to, že je to smrtící chemická zbraň a sterilizující prvek, má už
vybudovanou takovou distribuční síť i závislost, že není efektivní
obrany proti jeho genocidním účinkům. Je tabák opravdu inteligentní?
Inteligence v zažitém smyslu slova je zpracovávání informací za dosažením
určitého cíle. Inteligence naprosto nepředpokládá základní složku života,
tedy iracionální faktor, emotivitu. Inteligence je tedy vlastností věcí více,
než lidí. Protože se pohybujeme v prostředí, které není v žádných
hodnotách absolutní, dostali jsme se do systému věcí, neboť v neduchovní
komunikaci právě na věcech je zjevná kontinuita lidského bytí. Hovořme o
dvou základních druzích řádu, o řádu duchovním a řádu systému věcí,
nebo též New world order, nebo-li světovému řádu. Pojďme se podívat na
to, co je to vlastně teorie spiknutí, co jsou to nejrůznější zednářské
lóže a tajemná mystika věcí. Pojďme odbourat některé mýty.
Nejprve tedy k inteligenci. Nabídnu Vám tu tabákovou, abych posléze dokončil
tuto zlomovou přednášku. Takže tabák je zabudován v každé známé státosprávě.
Naprosto deklasoval všechny ekonomy, neboť se ukázalo, že jako nejúspěšnější
tržní spotřební prostředek se ve všech známých státosprávách
vygeneroval právě tabák. Pokud je nejúspěšněji obchodovaným zbožím 21.
století nemoc s 50% mortalitou a 100% poškozením zdraví, dostáváme se tak
do perverze lidského bytí a střetů dvou kvalit. Kvality systému a kvality
ducha.
Tyto kvality mohou existovat pouze při primariátu kvality duchovní. Tedy řád
systému věcí může být prospěšný pouze pokud do něj lze aplikovat
duchovní objevy, inspirované poznání. Pokud ale nestačí tomuto systému
statisíce odborných popisů hlavní složky jeho obchodování jako
multitoxinu, nemoci a dezintegračního prvku rodiny, komunity, je tento systém
mrtvý.
Budeme si muset přiznat velmi nepříjemné věci. Bojovali jsme za tabák. Tvořili
jsme tabáku. Inspirovat jsme se nechali iluzorním prostorem, tedy
neinteligentním, generovaným pacifikující, sterilizující drogou, která nám
odebrala soudnost, emoce a rozvrátila svět. Svět ve kterém se vydají
miliardy na hledání neexistujících chemických zbraní, ale ve kterém
naprosto není možná integrace základní ochrany zdraví. Svět, ve kterém
si hlavní nemoc a sterilizátora, iniciaci robotizace stvoření hýčkáme
jako důkaz úspěšnosti trhu.
Posuďte prosím sami. Zodpovězte si v duchu následující otázky: Kdy jste
naposledy viděli, nebo slyšeli o tom, že by některá ze statisíců
ekologických organizací kupříkladu obsadila symbolicky tabákové pole, nebo
alarmovala společnost proti tomuto nebezpečí. Kdy jste naposledy viděli v médiích,
nebo četli opravdu nezkreslené a důkladné informace o tabákových rostlinách
a důsledcích jejich nesprávného užívání kouřením nebo žvýkáním?
Kdy jste naposledy viděli film, ve kterém by cigareta nebyla propagována obětí,
či záměrem producenta, nebo scénáristy? Ve velkých městech naší
civilizace kouří až polovina dětí ve věku 12-14 let. Kouření je přitom
označeno jako nemoc, fatální nemoc. Již s první cigaretou se snižuje každému
novokuřákovi periferní krevní oběh o jednu pětinu až celou třetinu, což
má opravdu mnoho fatálních důsledku zdravotních. Tabák je mimo jiné, tedy
jedna z jeho složek při kouření také neurotoxin, tedy působí patologicky
na zpracovávání informací. Je to modifikátor a regulátor neurotransmiteru.
Tedy jednoduše řečeno, odvádí pozornost. Takzvaně uklidňuje, což se vysvětluje
mimo jiné tím, že inhibuje mozkový enzym cholinacetylasu. Proto tabák dostávají
vojáci, aby mohli zabíjet, dříve jej dokonce dostávali zdarma, fasovali jej
do válek. Aby byli neteční. Aby jim nevadil pohled na utrpení své i druhých,
aby nepřemýšleli nad tím, proč jdou zabíjet. Tabák má absolutní úroveň
robotizace člověka na všech úrovních a to jak přímo, tak i v mutaci člověka
jako druhu s mnohageneračním přesahem.
Války tabáku velmi svědčí. Kupříkladu během roku 1914 vykouřili
obyvatelé USA 18 miliard cigaret, v roce 1918 už 47 miliard cigaret. Po první
světové válce došlo k velkému nástupu produkce cigaret a kouření se začalo
rozšiřovat i mezi ženami. Ženy jsou přitom na tabákové výrobky mnohem vnímavější
a jejich organismus je rychleji náchylný k fatálnímu poškození. Ovšem ve
druhé světové válce došlo k ještě většímu rozmachu kuřáctví ve světě.
Ve válce se snad naučil kouřit každý, svou "vášeň" tedy smrtící
závislost si přinesli potom domů, kde byli obdivováni a napodobování. Tabák
si začal podrobovat svět.
Už po mnoho staletí se mnozí lékaři a vědci bránili tomu, že by tabák
byl všelék, ale jejich hlasy nebyly vyslyšeny. Za zlom lze považovat rok
1927, kdy anglický lékař F. L. Telecote v lékařském časopisu The Lancet
napsal, že v téměř v každém případě plicní rakoviny, který viděl na
vlastní oči nebo o něm slyšel, pacient kouřil. Odborných vyjádření přibývalo
a rok 1950 lze považovat za zlom a v podstatě taky jedinou svobodnou
informaci, kterou nám tabák dovolil slyšet. Po zveřejnění ve Spojených státech,
že tabák způsobuje rakovinu, přestávali kouřit statisíce lidí. Zisky tabákových
producentů začaly strmě klesat a stala se tragická chyba dějin. Místo, aby
se ctí tabákoví podnikatele odešli ze scény, sešla se New Yorku schůzka předních
producentů a sjednal se společný postup. Vznikla nejdražší PR, reklamní
kampaň všech dějin. Na svět přišel filtr a "bezpečné" kouření.
Ze světa jak přišly, tak zmizely informace o skutečných účincích tabákových
drog.
Z
kumulovaných peněz z tabáku nebylo problémem investovat do sdělovacích
prostředků, často do jejich vlastnictví. Kromě občasných neposlušností
tabák projevil a inicioval největší totalitní systém v lidských dějinách.
Kumuluje tak obrovské prostředky, že droga dál měla čas nám doslova
vygumovat vnímání. K tomu přispívali důmyslné reklamní kampaně a
instalace kupříkladu herců, kteří pracovali ve velkých studiích, které
tabák drží dodnes ve světě, do politiky. Citujme za všechny Ronalda
Reagana "Nechutná to špatně", propaguje budoucí prezident tři
roky po prokázání ničivosti cigaret, Chestrfieldky v časopisecké reklamě.
Lidé se rozdělili ve studené válce, ale "hot" Ameriky, tedy krásně
malované krabičky s touto chemickou zbraní se prodávaly jak na Východě,
tak na Západě. Bylo to velmi prestižní být viděn ve společnosti, když
jste usedli a před tím ležérně pohodili na stůl krabičku amerických
cigaret. V této souvislosti je opravdu hrůzné zjištění, že podle mnoha
expertu na zprostředkované i přímé komunikace stačí šestiletému dítěti
k iniciaci celoživotního nekouření 12 hodin informací o tabákových výrobcích.
U 12 až 14 letých dětí potom je potřeba v součtu asi týdne intenzivních
a zajímavých informací o tabáku, aby 97% z nich kouření jen na základě této
iniciace nikdy nevolilo a naopak by zde došlo k tomu, že by iniciovali odchod
od kouření u rodičů, kteří začali v době, kdy ještě nebyla třeba známá
účinnost tabákového dýmu na lidské zdraví. Tragedií mnoha národů tedy
je, že už několik generací dětí nemuselo s cigaretou začít.
Smrt přichází z Hollywoodu:
Hlavním iniciačním zdrojem kouření, ale obecně chování
"civilizovaných" komunit je film. Ten tabák ovládl naprosto beze
zbytku skrze největší studia. Bezpočet důkazů o tomto fenoménu je na
internetových stránkách akademické obce Smoke Free Movies na adrese: http://smokefreemovies.ucsf.edu/index.html.
Díky důmyslnému systému brždění přirozené selekce a obrovským zdrojům
z tabáku kapitálovým se ve filmu prakticky bez úlitby tabáku nedal natočit
film. Vznikla tabáková kultura.
Tabáková kultura:
Tabákový průmysl je jediný výrobek na světě, který se dominantně
propaguje buď klamavou reklamou, ale vzhledem k návykovosti této drogy tedy
nereflexí, censurou. Tabák sterilizuje nejen intimní život člověka a státu,
ale taky jeho kulturu. I zde je tabákovým průmyslem bržděna přirozená
selekce, opět dominantně v takzvaných "vyspělých" státech. Hovořme
o vyspělosti člověka, nikoliv státu, to je velmi vágní termín, nic neříkající.
Tedy už po padesát let dochází k tomu, že naprosto cíleně tabák má
hlavní vliv na sponzoring umění. Podporuje muzikály. Pracuje opravdu
agenturně. Nepotřebuje si budovat hvězdu, i když i to se děje. Počká si,
až se objeví talentovaný umělec a tabák selektuje. Buď získává a
podporuje skrze bezpočet fondů na podporu kultury. Vybírá si pečlivě mezi
oběťmi a nebo si ohlídá koncepci scénáře. Dochází k tragické válce
proti dětem. Jeden úspěšný film znáboruje (BBC) nejméně 600 000 dětí
do tohoto návyku. Začínají nejčastěji opět mezi 12 a 14 rokem svého věku.
A dostáváme se do mašinérie, která udělala z národních kultur iluzi. Celý
princip je jednoduchý. Tabákový producenti buď přímo, nebo zprostředkovaně
zajišťují propagaci svých výrobků takto. Rozhodují o přijetí scénáře.
Tedy si dříve, dnes už jsme tak zdegenerováni, že přijímáme i filmy
opravdu nesdělující nic, tedy v počátku docházelo k takovéto dělbě práce.
Nadšený scénárista napíše kvalitní scénář. Producent do něj
zaistaluje reklamu na cigarety a dochází k neuvěřitelné zvrácenosti. Protože
vizuální složka je nejsilnější, kouření je také vizuální infekt,
napodobení vzoru. Pláčeme nad krásnými filmy a přitom netušíme, že jsou
v prvé řadě reklamou na tu nejničivější drogu naší historie, která nás
sterilizuje, zbavuje libida a emoce nám nechává tak akorát do kina.
Dnes je situace už taková, že si cigaretě prakticky jen dopíše dějové
prostředí. V roce 2 003 je zaznamenána nejagresivnější reklama filmem
cigaret a tabákových výrobků za 50 let znalosti genodicního účinku
cigaret. Cigarety jsou nám podsouvány důmyslnými útoky na podprahové i běžné
vnímání. Kouří krásné mladé dívky. Tabák dál pokojně vládne světu
a politici marně kroutí hlavou nad tím, jak ušetřit peníze do rozpočtů
zdravotnictví, neboť primární příčinou úmrtí mužů v produktivním věku
samostatnou je také tabák.
Za nejodpornější válečný zločin této drogy proti lidstvu považuji
infiltraci tabáku do prostředí nemocnic a policie. Zde musím uvést příklad
naprosté perverze. Analyticky jsem rozebíral film 27 dní, kdy produkce zašla
tak daleko, že propaguje konkrétní značku cigaret prostřednictvím
terapeuta na závislosti. Ostatně základní strategií tabákového průmyslu
je kouřící policista, lékař, detektiv. Vzpomenete si na hrdinu, onoho v
podstatě hrdinu, který je ale moc svůj na to, aby se mu ostatní vyrovnali,
tak má někdy potíže, žije, je svůj, nekonformní. Tito hrdinové mají
jedno společné - kouří. Propagují nejhorší nemoc našich dějin. Jistě
nemohou si uvědomovat hrůzu tohoto činění, protože by pak byli vědomými
vrahy. Film je iluze k odpočinku, nebo dokument ke vzdělání, neměl by být
nositelem nemoci číslo jedna a bezesporu, přes mnohé prosby odborníků, WHO,
i institucí jako je akademická Smoke Free Movies jím nadále je.
Reklama nyní je opravdu drastická z jednoduchého důvodu. Tabák ví, že přijde
omezení reklamy. Tabák také ví, že efektivní je systém iniciace, nikoliv
jednorázové akce "proti" kouření. Ty jsou spíše horší, než
lepší, neboť navozují pocit, že se proti této pandemii, která z nás dělá
mrtvé a nebo robotické bytosti něco děje. Tabáku zákaz reklamy naprosto
nevadí. Citujme usměvavého J.P.Belmonda z filmu Zvíře: "Ještě jsem
nevykouřil svou poslední cigaretu". Ten film se natáčel asi třicet let
po známosti smrtícího účinku. Jen tento slavný film inicioval kouření 2
000 000 dětí - lze se domnívat a asi by šlo i kauzálně prokázat. Proč tak
nevnímáme?
Tabák platí jednotlivcům i skupinám. Naprosto všechny šokovala herečka
Nicole Kidmanová, když si na tiskové konferenci filmového festivalu v Cannes
zapálila. To svědčí o naprosté absenci soudnosti, nevnímání v této věci.
Odhaduje se že takový krok, tak známé herečky má cenu statisíců dolarů.
Silvestr Stalone přiznal, že bere 500 000 USD za kouření ve filmu. Taky
Arny, hrdinný zachránce světa Arnold Schwarzeneger propaguje kouření a
opravdu většina herců nejen v USA. Je vypracován důmyslný systém, kdy
festivaly po světě sponzorují a přímo, nebo skrze dceřiné firmy podporují
a financují tabákové koncerny. Filmy pak dostávají zelenou podle získávání
dětských kuřáků. Tabákový průmysl je opěrným bodem této spotřebitelské
genocidy a to přes desítky let upozorňování.
Tabák je droga útrpná, sterilizační, významně rituální. Běžný kuřák
otec straví s tabákem při jedné krabičce cigaret denně asi 3 hodiny, ale
zpravidla více, neboť na drogu se těšíme, takže stav před přijetím dávky
již není stavem koncentrace na jakékoliv jiné střední podněty. Ze svými
dětmi potom kuřák tráví až 16x méně času. Tabák tedy má přednost před
rodinou jak na úrovni oběti, tak i státosprávy. Fascinujícím úspěchem
tabákové byliny je také to, že ač má tato nemoc epidemický, ale daleko spíše
pandemický výskyt, neuplatňují se vůči ní běžné postupy, byť často zákonem
požadované, kdy hygienici nařizují speciální režimy v případě
epidemie, neřku-li pandemie, které nepomíjí, dokud se nemoc nevyřeší. Ale
nejen hygienici. Pojďme do televizních zpravodajství. Pokud někde ohrozíte
na zdraví nekvalitním jídlem v provozovně strávníky, nastoupí jak
zpravodajci, či hygienici, ale tabák, který působí každé 4 úmrtí a každou
třetí nemoc v kauzálním přepočtu nás nechává v poklidu. Všichni se divíme
kolik je zde respiračních chorob, rozebíráme důsledky rakovin, ale jejich
primární příčina žije svůj jeden rok v téměř absolutní imunitě. Ve
školách se zavádí kuřárny. Děti kouří o přestávkách. Zde dochází k
tragické věci. Návyk podle zdrojů Světové Zdravotnické Organizace vznikne
u dětí dívek již za týden, dva, u chlapců o něco déle. Přitom z návyku
se odchází velmi těžce, zvláště za nedostatku systémově podávaných
objektivních informací a jedná se o abstinenci, nikoliv vyléčení. Mnoho kuřáků,
zvláště v exponovaných chvílích svého života se k droze alespoň na několik
měsíců, často ale úplně vrátí. Přitom jsou popsány efektivní a
jednoduché prevence. Jak je to možné?
Jak je možné, že když někde vidíme v zpravodajské relaci kamion plný
cigaret, slyšíme zpravidla tuto větu: "Kdyby celníci kamión
nezachytili, stát by přišel na daních o milióny Eur". Proč neslyšíme
větu: "Toto množství cigaret stačí na invalidizaci a zabití dvou set
lidí"?
Co tedy operovává stát, když už ne lidské zdraví? Proč kupříkladu
Evropská Unie vydává ročně 1 miliardu Euro na podporu tabáku jako zemědělské
plodiny. Přitom v Evropě ročně tabák zahubí 400 000 lidí. Je to shodou
okolností stejné číslo, kolik lidí tabák přímo i nepřímo podle odhadů
v Evropě zaměstná. Pěstitelé tabáku argumentují tedy tím, že by lidé přišly
o zaměstnání, ale že přichází o život, že se rozvrací rodina, kultura,
zdraví? Kolik vydává EU na skutečnou, tedy systémovou informovanost o účincích
tabáku?
Viděli jste někdy reportáž o tom, že by reportér zašel do trafiky a
zeptal se: "Uvědomujete si prosím, že tady prodáváte lidem, nejčastěji
dětem vážnou nemoc, na kterou polovina z nich zemře?" Tabák nás
naprosto sterilizoval. Odnaučil nás myslet. Odebral nám cit a soucit. Zaměstnává
nás, my mu sloužíme a odměnou jsou nám tabákem vytunelované peníze na
zdraví lidí. Náklady na léčbu v násobcích překračují "daňové"
výnosy.
Tabák je také drogou startu. Učí děti perorálnímu vstřebávání,
inhalaci drogy, aby tak byl vstupní branou přímo pro marihuanu a nepřímo, díky
ovlivnění myšlení pro další experimenty s drogami. Naprosto mizivá část
narkomanů, kteří přešli na jiné drogy nezačínalo, či souběžně neužívá
cigarety. Což nám opravdu na těch dětech nezáleží.
Nikde na světě není zákonná norma, která by zakazovala dítěti kouřit a
efektivně zajistila dohled, proč?
Tabák se totiž rozhodl, že bude kontrolovat sám sebe. Další sci-fi představa
v tomto absurdním divadle smrti, ale věrně popsaném. V současné době se
iniciují dohody o takzvané kontrole tabáku. V praxi to znamená, že v
delegacích zemí jsou špičkový pracovníci tabákového managementu a sjednávají
tabáku další stupeň imunity. V praxi to znamená věc zcela neuvěřitelnou,
kdy pracovníci pro léčbu a prevenci, lékaři odmítají zákaz dětského kuřáctví,
nejčastěji s tím, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Toto je velmi
absurdní věc a důkaz zmatenosti naší populace tabákem. Zde nemá být
diskuse o tom, zda mají děti kouřit legálně, ale o tom jak co nejefektivněji
jim tabákové drogy nejen neprodat, ale učinit takové zákonné normy, aby dítě
muselo asistovaně cigaretu uhasit.
A jsme u problému. Mezi policisty kouří opravdu mnoho lidí. Statisticky mezi
nejvýznamnější kuřáky podle profesí patří: Kazatelé a faráři,
policisté, lékaři, umělci…..
A jsme opět u tabáku. Tabák prostě umí lidi zabavit. Odvést pozornost. Jak
je možné, aby kouřil lékař, nebo policista? Voják? Ten, kdo praktikuje
sebepoškozování a ještě si za něj platí jistě nemůže efektivně
rozhodovat o zdraví druhých. Pokud děti vidí kouřit lékaře, policisty, umělce,
o to více potřebují nejen ony, ale i výše jmenovaní pravidelné a pravdivé
informace o tabáku. Místo toho jsme nadnárodním systémem zpravodajských
informací strašeni kde čím, ale příčinu hlavní světové nemocnosti,
cenzury a skepse, téměř nikdo neuvádí a nebo v naprosto nedostatečných
kampaních, které dělají často stejné firmy, které dělají reklamu i
cigaretovým výrobkům.
Tabákoví producenti dostávají nejrůznější ceny za humanitární akce.
Ano tento hlavní genocidní prvek společnosti je oceňován. Sponzorují dobročinnost.
Mimochodem také sport a to dominantně. Je další perverzí, když ve skryté
reklamě se točí šot o horolezci, který si po slezení kopce zapálí dobrou
cigaretu. Děti netuší, že jsme tak znecitlivělí, obdivují vzory a přpodobní
se jim tím, co je nejdostupnější a to je cigareta.
Tedy zpět k prevenci. Prevence u tabáku zatím neexistuje. Řízená prevence
totiž ukončí kouření u dětí v řádu měsíců, tedy nástup nových kuřáků,
u dospělých by informace o skutečných důsledcích tabákové pandemie měly
také velký účinek. Ta nejhorší nemoc našich dějin lze odinstalovat velmi
rychle a efektivně, ale my jí nevnímáme. Nápis na tabákové krabičce
"Cigareta způsobuje rakovinu" není postačující ze dvou důvodů.
Jednak tabákové výrobky způsobují nejméně 70 fatálních chorob našeho
organismu, některé jako obstrukční chorobu a rakovinu plic dominantně, ale
hlavně informace se započítává od jejího přijetí osloveným. Tato věta
tedy skutečně chrání, ovšem jen tabákové producenty od individuálních i
skupinových žalob proti tabáku. Proto ji také prolobovali do mnoha systémů.
Tato věta je jen důkazním prostředkům absence jakékoliv obranné strategie
společnosti, kterou tabák prakticky ovládá. Generuje zde takové prostředí,
kdy nevnímáme ta nejpodstatnější nebezpečí. Lékař, který má mít na
starosti prevenci kouření Vám nejčastěji řekne, hlavně to těm dětem
nezakazujte, to by kouřili ještě více? Ale zákaz se počítá opět až
efektivní kontrolou a vůbec nemusí být represivní.
Je to podobné, jako bychom řekli, nezakazujte dětem hrát si s kulometem, to
by pak měli ještě více zbraní. Ale tak to opravdu nemůže být, pokud nemáme
vyhynout. Je to tím, že tabák platí zprostředkovaně i přímo lidem, kteří
ho mají preventovat zájezdy. Je to taková cestovka. Vybere si ve státě
nejvlivnější "preventisty" a vozí je po zasedáních a po světě,
kde složitě rokují o tom, jak pomalu ukončit tuto opravdu strašnou chorobu.
Nejsou zlí, jenom nevnímají. Tabák máme v genech, v DNA, tabák žijeme,
tabák moderuje náš život tak, že do něj instaluje nemoci a smrt a my to
taktně přehlížíme.
Přitom tabákové podnikání je ve většině státospráv v rozporu už ze základními
zákonnými normami, často ústavou. Ale tady jde o obrovský přesah té
drogy. Učinila z nás své pokusné králíky, jednoletá bylina ovládá po
staletí dominantně naši komunitu, naši nemocnost. No a prodává se v
potravinách, hned u pokladny, aby tak asociovala, že přece není na nás tak
zlá. Toto prostředí negenerují nějací zlí lidí, ale systém, který tato
droga produkuje. Sterilizuje, blokuje přirozenou selekci a zabíjí. Ale kde
jsou rodiče, kteří by měli tlouci na ministerstva zdravotnictví, kde jsou
novináři, kteří by každý den měli přinášet opravdu a po právu poplašné
zprávy o stavu této genocidy, této partizánské války. Kdy na jedno straně
jsou miliardy na straně drogy a strategie jejího instalování do společnosti
skrze nejzranitelnější prvek a na druhé? Kdo je na druhé straně. Oslovil
jsem při mé práci na tomto fenoménu opakovaně a doložitelně 6 000 novinářů.
Tabák je přitom i velmi atraktivní téma publicisticky. Nezískal jsem jediného
spolupracovníka. Pominu-li to, že občas napíšeme článek na den nekuřáků,
nebo zveřejníme nějakou dílčí zprávu.
Ta droga nás zabíjí v systému. V systému věcí. Tedy v systému, kdy věci
nespravují lidé, ale my jsme spravování věcmi. Nesvědčí to o naší malé
inteligenci. Ale o dobrém chemickém koktejlu, který do nás nicotiana tabacum
dostává. Hledáme po světech teroristy a přitom není větší teroristické
organizace a rafinovanější, než je tabákový průmysl. Co o něm víme? Co
víme o tabáku, který mimochodem inicioval otroctví? Který inicioval obě války?
Nepřímo, odvrácenou stranou, odnaučil komunitu do které se integroval vnímat,
individuálně myslet, rozpoznávat dobré a zlé.
Žijeme staletí tabákové kultury a vlády a bojujeme mezi sebou. Nepřítelem
zde není člověk, ale droga. Ta droga nás zabíjí několika způsoby a všechny.
Generovala zde takové prostředí, že nevnímáme ani individuálně, ani státosprávami
další nebezpečí. Navíc abyste mohli podnikat smrtící nemocí, musíte být
buď sadisté a nebo nesoudní. Předpokládám to druhé, tedy lidi bez citu,
bez emocí, tedy biologičtí roboti. No a pokud peníze přinášejí i moc správní,
politickou, potom ta droga vypadá skoro jako vyslanec naší země, kterou tady
drancujeme a ničíme. Jako by si nás planeta připravovala na vyhlazení
druhu.
Jde o takové prostředí, kdy tabák má už i svého velmi zdatného nástupce.
Nikoliv z ohledu ke spotřebiteli. Inteligence nemá cit, má jen schopnost
generovat, produkovat. Přeci jen tabák potřebuje určité investice a pracovní
sílu. Jsou zde lepší krabičky, které budeme házet na stůl, abychom byli
obdivováni. Jsou zde mobilní komunikace. Lze se domnívat, že důsledky nesprávného
užívání mobilních telefonů dokončí dílo zkázy, které započala tato
malá rostlina, která nám vládne. Dnes máme mobilní telefony. Tyto malé
mikrovlnné trouby si dáváme k očím i mozku a kdo se ptá jaká expozice je
už ta, která škodí? Vyvolal jsem ve veřejnoprávním rozhlase diskusi na
toto téma. Dozvěděl jsem se mimo jiné šílenosti, že teplota mozkové tkáně
po šesti minutách se sama reguluje. Takže není problém telefonovat déle.
Je to velký problém telefonovat déle. Je to velký problém neužívat věci
tak, aby nám sloužili, ale tak, abychom mi sloužili jim. Nevnímáme nebezpečí
a hledáme ta iluzorní, ta, kterou přináší skupinové halucinace, které
iniciují drogy obecně, zcela primárně potom ta tabáková. Závěrem zmíním
další nebezpečí. Mnoho podnikatelů v tabákovém průmyslu zároveň podniká
i ve farmaceutickém průmyslu. Jaký zájem obecně v systému věcí, tržním,
má mít farmaceut na efektivní léčbě, je-li jeho ziskem profit z nákladného
léčení. Jaký zájem má mít na prevenci právě nemoci z drog, té hlavní
z kouření, pokud mu přináší třetinu pacientů. Na závěr systému věcí
jsme se dostali k naprosté perversi hodnot. Navíc nad sebou máme zákony,
které jsou natolik provázané a natolik iniciované tabákovou kulturou, že
mají generační přesah v řešení.
Jsme ve válce, nikoliv mezi sebou. Jsme ve válce s drogou a s důsledky, s
prostředím, které zde ta droga generovala. Prohráváme mnoho. Prohráváme tělo
i duši, neboť sebepoškozování je sebevražda, která neotevírá cestu do věčného
života. Jsme v iluzorním prostoru. Zkoumáme důsledky, praktikujeme vykrádání
hrobů a říkáme tomu vědecké poznání. Na jakém stupni poznání je ale
komunita, která nedokáže aplikovat do správního systému velmi jednoduché
kroky vedoucí k vypořádání se s hlavním zdrojem nemocnosti a úmrtnosti?
2) Systémové iniciace
Můžeme hovořit o dvou správních systémech. Duchovním a systému věcí.
Systém věcí pomalu končí. Málokdo z nás to přežije. Systém duchovní předpokládá
přijímání a sdílení duchovních hodnot. Tedy v podstatě obléci přes tělo
fyzické tělo duchovní, uvažovat prostorem. To je krok budoucnosti. Jenže naše
tělo s námi nebude spolupracovat, pokud jej necháme na starosti droze, která
nám bere cit, sexualitu, chuť, emoce, která nás řadí do New World Order,
tedy do pořádku věcí. Do logické struktury, která počítá s nehybností
prvků, tedy ze smrtí. Jejím symbolem je po právu pyramidová stavba. Neboť
kámen úhelný je zakončením logického sledu struktury, kterou lze vystavět
i zbořit.
Pokud začnete stavět pyramidu, můžete zemřít, odejít, ale přijde
kdokoliv a dokončí jí, protože je to zjevná struktura. Struktura neživá.
Můžeme se ohánět Zednářskou loží, teorií spiknutí a čím vším
chceme, ale svět není sužován lidmi, lidi jsou sužování světem. Žijeme
věcem. Žijeme vnitřním prostorem, tedy iluzí. Ta je jistě dobrá pro
pobavení, ale jinak se s ní nic dělat nejde. Říká se jí též ideologie,
nebo-li snaha o robotizaci člověka. Pro systém věcí je potřeba vypočitatelných
jedinců, kteří se přizpůsobí neživé, logické struktuře, která
vykazuje vysokou inteligenci technologie, ale je mrtvá, protože oživuje duch.
Proto je cigareta tak chráněná. Působí opravdu zhoubně na naše vnímání.
Dělá z nás ovce, které si jdou pro další drogu, nebo se začlení do systému,
aniž by do něj jakkoliv mohli aplikovat individualitu a ochranné prvky pro
jednotlivce i komunitu. Na prvním místě tabáková droga v generačním přesahu
způsobuje zmrtvení naší schopnosti duchovní komunikace s Bohem. Je to
opravdu velký problém. Ten největší dnes. Po staletích masírování tabákem
budeme velmi překvapeni, že neplatí ani ekonomické poučky, ani jiná
dogmata, že tak tak doběhneme k duchovním hodnotám.
Měli bychom si to přiznat. Děti umírají na naší netečnost. Tabák
sponzoruje časopisy a televizní akce, kdy se vybírá na léčebný přístroj,
na léky, a my jsme dojati. Ten tabák ale zabije více, než těch deset miliónů
obyvatel světa, jak předpokládá WHO a hodně podceňuje ročně. Ten tabák
zabíjí ducha a tak nevstupujeme do skutečných rozměrů bytí. Do
inteligentního prostoru, který je založen na iracionálním prvku. Jak praví
Bůh "Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným" .
Bylo by velmi dobré přestat mluvit a schůzovat v této věci, ale postavit se
tabáku a také pravdě, protože pro nás všechny bude velmi nepříjemné, až
uvidíme, kdo tady vládl a jak tady vládl.
Systém věcí. Ti, kdož se domnívali, že ho spravují byli jen jím samým
"odstředěni" do míst, kde je potřeboval. Systém věcí zaměstná
každého, ale nikoho neživí. Bůh živí všechny a makat se nemusí, tedy ne
tolik, jako, když se dře na neživé modly pod drogami, které ovládly naši
mysl docela. Lepidlem světa ale naštěstí není absolutní prvek, prostor
protéká opravdu všude, je inteligentní. Ti, kteří si Ty dary uvědomují,
jej znají. Je to Duch Svatý. Konečnou konfiguraci tedy bude dělat on. Z toho
co uctíváme zůstane opravdu málo. V posledních letech tabák a systém věcí
generují pokusy o jaderný konflikt. Setkání s pravdou je nevyhnutné, co nám
zbude, pokud stavíme na lži a nevnímání. Budeme se opravdu radovat, až nám
opadne z očí ten závoj, to anestetikum, až se vrátí pravda. Jaké budou naše
emoce? Umíme je ještě mít?
Bezpochyby. Jen se těžko uplatňují při globalizaci sytému věcí. Naplňují
se sny Hitlera, Stalina, Bushe? Nikoliv. Nikdy se nenaplňovaly sny, naplňovala
se jen pravda. Ten systém je od počátku prázdný a Ti kdo věří v něj
budou mít opravdu problémy. Bůh slíbil, že se vrátí dříve, než bychom
byli tím systémem zničeni. Patříme Bohu a nikoliv věcem. Ta zpráva se
jmenuje Evangelium, dovolte mi, abych Vám jí připomněl.
Martin Hoch Škapík