|
Právě je 568 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116592465 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Alfa 21x na vlastní oči
Vloženo Pátek, 16. leden 2004 @ 12:22:30 CET Vložil: Bolek |
poslal Tom
Alfa 21x na vlastní oči
Postřehy a zkušenosti účastníků kurzů Alfa v Plzni:
Miloš, 23 let
I. běh kurzů Alfa, jaro 2001
„Chodil jsem na Alfu, abych zjistil, co lidi na křesťanství vidí. O křesťanství
jsem už něco věděl z knížek a rozhodl jsem se, že musím zjistit, zda je
křesťanství pravdivé, nebo je to úplná blbost.
Během těch deseti večerů jsem poznal křesťany jako normální lidi. Překvapilo
mě, že jsou prostě "free", proti některým z nich jsem si připadal
děsně konzervativní.
Úplně prvním dojmem pro mě bylo hodně cizích lidí, když jsem vstoupil do
sálu. Ale pozitivní bylo, že jsem se tam úplně náhodou potkal z kamarádem
ze školy. Někdy bylo vidět, že organizátoři zkouší jak večer uspořádat,
aby to bylo nejlepší. Že nemají žádný zaručený recept, jak na nás. Ale
vždycky to dopadlo celkem dobře, oceňuji hlavně pohodovou atmosféru, která
na Alfách panovala.
Mezi lidmi vždycky existují nějaké bariéry, za které ostatní neradi pouštíme.
Někdy se není možné dostat dál, pokud člověk neopustí obranné postavení.
A to není vůbec jednoduché. Jedna z věcí, které mi Alfa přinesla je, že
jsem poznal několik fajn lidí, se kterými se podařilo navázat přátelství.
A je celkem jedno, jestli to jsou křesťané nebo ne.
Ale hlavně jsem se díky Alfě setkal s Bohem. Stalo se to až nějakou dobu po
skončení kurzů, ve chvíli, kdy se mi zhroutilo něco, co jsem dost dlouho
budoval. Najednou jsem věděl, že je se mnou Ten, o kterém celé Alfy
byly.„
Petr, 25 let
I. běh kurzů Alfa, jaro 2001
„O Alfě jsem se dozvěděl od kamaráda na koleji. Alfy mi ukázaly, že křesťanství
a křesťané jsou podstatně jiní, než jsem si myslel (a než je asi obecné
povědomí české společnosti). Zásadně mi to na ně změnilo pohled. Navíc
to byl báječný způsob, jak se dozvědět něco nového i o sobě.
Alfy mi pomohly v odkrývání mé životní cesty, některé věci vidět
jinak, některé věci poznat.“
Martin, 21 let
I. běh kurzů Alfa, jaro 2001
„Z Alfy jsem si pravidelně odnášel depresi :-( O Alfa kurzech mi řekla
moje kamarádka a kdyby tam nechodila ona, už bych se na Alfě po úvodní
"lekci" rozhodně znovu neukázal. Téměř pořád jsem se tam cítil
neskutečně blbě, nedokázal jsem promluvit ani slovo a když už ze mě náhodou
nějaká myšlenka vypadla, byla to taková hovadina, že jsem se za ní styděl
ještě celý následující týden. Ze všeho nejhorší byly ty písničky,
které mi jakožto zatvrzelému speed-metalistovi připadaly přímo odpudivé.
Samotní křesťané se mi zdáli strašně divní a chovali se naprosto
nelogickým & nepředvídatelným způsobem. Nejhorší bylo, že vypadali
jako jedna velká rodina, zatímco já se mezi nimi cítil jako naprostý vetřelec,
který tam nemá co pohledávat. Prakticky z každého večera jsem si odnesl pěknou
depresi, ze které jsem se vzpamatovával minimálně celý následující den.
Než jsem začal chodil na Alfu, považoval jsem se za "jakéhosi" křesťana,
ale v jejím průběhu se můj vztah s Bohem natolik zkomplikoval, že byl nadále
neudržitelný a několik měsíců po skončení Alfa kurzů jsem od Něj
odpadnul definitivně. Na zmíněných kurzech mě totiž neustále přepadaly
pocity méněcennosti a sebenenávisti za to, jaký jsem, za to, že nedokážu
být jako ostatní (i když jsem o to jako blbec Boha neustále prosil) a že tu
jsem úplně k ničemu. Jestli i já mám nějakou svojí pozici v tom imaginárním
Kristově těle (kterému se říká církev), může to být jen na jednom
jediném místě (které se často označuje nepříliš slušnými výrazy).
Je možné, že uplynulá setkání mohla někomu připadat pěkná a obohacující,
ale pro mě to byla jen hrůza & běs v jednom. Ze všeho nejvíc jsem se vždycky
těšil, až bude konec. Nejobtížnější pro mě bylo už jenom tam přijít
(kolikrát jsem měl obrovskou chuť otočit se přede dveřmi a jít zase domů)
no a samozřejmě taky bavit se s těmi lidmi. Za jediné nezpochybnitelné
pozitivum bych označil to, že jsem se dozvěděl nějaké nové informace.„
Honza, 25 let
II. běh kurzů Alfa, podzim 2001
"O kurzech Alfa jsem se dozvěděl od své věřící sestry, které
jsem slíbil, že vytrpím tuto evangelizaci na oplátku za to, že se bude
modlit za můj úspěch u státnic.
Kurzy mě příjemně překvapily svou nenásilnou atmosférou a složením lidí,
se kterými mě bavilo rozebírat otázky pokládané při přednáškách.
Kdybych kurzy navštěvoval nyní, tak bych se asi snažil prosadit zvětšení
prostoru pro diskusi, protože právě v té jsem spatřoval největší přínos
Alfy.
Při hodnocení nemohu zapomenout na dobře vymyšlený způsob navození vhodné
atmosféry, který spočíval jak ve společné chutné večeři tak v následném
poslechu hudební skupiny Filia.
S odstupem času nedokážu přesně říct jak velký význam měly kursy Alfa
na můj duševní vývoj, ale určitě mi umožnily seznámit se se zajímavými
lidmi.“
Yveta, 43 let
II. běh kurzů Alfa, podzim 2001
„Paní, která u nás uklízela mi řekla o kurzech Alfa. Setkání byla příjemná,
Alfa mi ukázala duchovní cestu.„
Štěpán, 27 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Občas to trochu byly přestřelky mezi extrémisty - "zajímavá"
konfrontace extremních názorů na víru a ateismus, během které bylo možné
zahlédnout blesky ;-).
Očekával jsem, že být křesťanem znamená být lepším (duševně lepším)
člověkem, ale pro některé je to spíš seberealizace. Nechtěl bych paušalizovat,
protože jsem skutečně hovořil jen s málo věřícími, ale představoval
jsem si, že víra je něco, co musí člověk v sobě najít a žít podle ní
a ne mít potřebu to někomu tlačit do hlavy, jak mi to vyznělo od pár lidí
u našeho stolu. Nebo to možná bylo jen špatné pochopení jejich dobrých úmyslů.
Jestli to nějak změnilo můj pohled na křesťanství nebo křesťany? Hmm,
ano i ne, zjistil jsem že nejsou všichni křesťani až tak špatní ;-). Alfa
mi pomohla v poznání, pochopení nebo aspoň částečném pochopení víry.“
Radka, 30 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Bylo to velmi milé a přínosné pro mé začátky s křesťanstvím.
Dostala jsem daleko dříve odpovědi na mé otázky, které jsem si ve
spojitosti s křesťanstvím kladla. Zjistila jsem, že křesťané jsou normální
lidé, kteří se chovají velmi přátelsky a nic nepředstírají. Srovnala
jsem si v hlavě a v srdci co od života chci.“
Michal, 30 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Křesťanem jsem nebyl ani před tím, ani potom, nicméně s křesťany
sympatizuji. První dojmy: přátelská atmosféra, příjemné prostředí, jiná
skupina lidí, než na jakou byl člověk zvyklý, nicméně někteří s jistými
životními problémy. Byla to příjemná setkání, která jsem navštěvoval
rád, příjemné popovídání se zajímavými lidmi.
Přednášky byly zajímavé, vhodně navazující a dobře podávané, jejich
vylepšení vidím snad jen v doplnění o nějaké obrázky - Jeruzalém, Betlém,
výjevy z Bible apod. U diskusí se mi zdálo, že u stolů bylo až příliš
mnoho již věřících proti dosud nevěřícím (cca u nás průměrně 6/3).
Vzhledem k mému striktně materialistickému zaměření pro mě bylo nejtěžší
chápat jisté věci bez 100% přesvědčivých důkazů.
Nejvíc se mi líbila hudební vystoupení, ale to bylo možná dáno tím, že
podobné akce organizuju. Celkově bych možná doporučoval zařazení i jaksi
známějších písní, které jsou více v podvědomí lidí od všeobecně známých
skupin (Brontosauři, Žalman, Spirituál kvintet apod.), kde i u nich se dají
najít písně s jistým křesťanským podtextem (Bible, Josef, Kocábka
apod.), např. o skupině Jablkoň jsem slyšel až u Vás, a to se na poli
folku a country, kam možná malinko spadá, pohybuji již řádku let.“
Honza, 22 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Co se mi na Alfě líbilo nejvíc? Jídlo, zpěv. Nejtěžší bylo ubránit
se přežírání. Křesťani mě překvapili zapálením pro věc. Ve většině
případů jsem se setkal s velkou snahou o upřímnost a otevřenost někomu to
šlo lépe, někomu hůře, ale celkově byla atmosféra poklidná a přátelská.
Ale dost často se mi stalo, že přestože jsem formuloval otázku přesně a
obsažně, nedočkal jsem se odpovědi, která by dávala smysl jako věta - každý
občas řád mlží.“
Michal, 37 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„O Alfě jsem se dozvěděl z nenápadného letáčku, který mi dal při
rozloučení bývalý kolega z práce. Setkání mne zaujala svým obsahem,
atmosférou a formulací různých úhlů pohledů při diskusích s hostiteli i
s ostatními hosty. Nahlédl jsem, co je na křesťanství nejpodstatnější -
totiž že jde o vztah s Bohem; při setkáních jsem dostal účinnou radu a
pomoc, jak se lze pokusit takový vztah navázat. Několik křesťanů, se kterými
jsem se při Alfách setkával, se stalo mými přáteli a svědectví jejich životů
měla a mají vliv i na mé vlastni názory a postoje. Objevily se nové naděje
a vytratil se zbytečný pesimismus; odkryly se mi nové hodnoty a nová řešení
situací, se kterými bych si byl dříve jen stěží věděl rady.“
Tomáš, 24 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Domníval jsem se, že křesťani jsou lidi co se pořad jen modlí a neumějí
dělat nic jiného. :) Překvapili mě svou vstřícností a klidem.
Když jsem tam byl poprvé, byl jsem sice trochu nesvůj, ale mé dojmy byly určitě
pozitivní. Nejvíc se mi asi líbily dravé rozhovory u stolu, poslech živé
hudby a Alfa víkend. Nejobtížnější naopak bylo shodnout se na stejném významu
používaných slov a taky by to někdy chtělo sladit lidi u stolu, tak aby
debata nevázla na mrtvém bodě.
Před Alfou jsem věřil v něco, či někoho, kdo to tu řídí, ale za křesťana
jsem se nepovažoval. Během Alfy jsem si jednak opravil názor na křesťany,
"něco" jsem povýšil na "někoho" (Boha) a přiblížil se
duševně k hranici, kdy člověk uvěří. Bohužel na tomto místě zatím
setrvávám.“
Roman, 25 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Překvapilo mě, že křesťané mají stejné problémy jako druhý lidi.
Měl jsem za to že když věří že to mají snazší. Mají jednu jistotu. Svého
Boha.
Nedělám závěry na první dojem, ale setkání byla na vysoké úrovni, v přátelské
atmosféře. Myslel jsem že jste víc uzavření do sebe, ale to vy nejste.
Hlavně se mi líbily večeře :-) rád se seznamuji s novými lidmi.
Jestli pro mě účast na Alfě byla nějakým přínosem, musí posoudit lidé
okolo mne. Já nic osobně nepociťuji.“
Tomáš, 23 let
III. běh kurzů Alfa, jaro 2002
„Nejtěžší bylo formulovat přesně můj názor na řešené téma, většinou
to vyznělo jinak, než sem to myslel.
Jinak je Alfa výborné jídlo, pěkný zpěv, poutavá přednáška a diskuse,
které mi přinesly spoustu nových poznatků, nejen v oblasti náboženství.
Změnilo to i můj pohled na křesťany. Už vím, jak se staví k životu (nebo
si to aspoň myslím).
Jinak mi Alfa ušetřila probdělou noc - nedávno se na koleji rozběhla
diskuse na podobné téma jako na Alfě, a já už věděl, že ani jedna strana
nemá šanci tu druhou přesvědčit. Můj kámoš to nevěděl, tak šel spát
ráno v 7 hodin.“
Petr, 25 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Na kurzy Alfa jsem přišel s tím, abych udělal bráchovi radost,
vyslechnul si jednu přednášku a tím to pro mne skončilo. K takovýmto
"náborovým" akcím totiž přistupuji s nedůvěrou. Hned úvodní
lekce mne ale přesvědčila, že mi tam hlavu nikdo neutrhne, naopak budu mít
možnost si o křesťanských tématech kultivovaně pohovořit s dalšími
lidmi. To je příjemná změna, protože většina lidí zastává dopředu
vyhraněný názor na jednu či druhou stranu. Ostatně, i já jsem asi takový
byl. Pozitivní bylo, že u stolu bylo zhruba tolik křesťanů kolik nekřesťanů,
takže o žádný nátak se jednat nemohlo. Nejvíc se mi asi líbily písničky.
Některé členy kapely znám a texty i melodie chytnou za srdce. Nejtěžší
mi přišlo navázat komunikaci, ale to je obecný problém, netýká se Alfy
jako takové.
Křesťani mě překvapili tím, že i mezi nimi je na jednu věc spousta názorů.
Nejsou to lidé, kteří by papouškovali bibli, ale každý ji chápe víceméně
po svém, i když základ je samozřejmě společný. Než jsem začal chodit na
Alfu, za křesťana jsem se nepovažoval, a ani dnes se za něj nepovažuji. Ale
nějaká změna přece jen nastala - řekněme, že už nejsem tak skálopevně
přesvědčen o tom, že Bůh neexistuje. Jsou věci, na které se teď dívám
jinak a kdybych snad někdy zůstal sám, vím, kde mne přijmou a kde hledat
pomoc. Neumím to přesně popsat, ale asi to vypůsobilo vědomí, že existuji
na zemi místa, kde se nejedná jenom o moc, majetek a další věci. A že jsou
blízko. A přesvědčili mne lidé u stolu, kteří vyprávěli většinou o svém
životě a ne o Bibli.
Alfa mě donutila přemýšlet o věcech, které jsem prozatím odkládal
stranou. Je dobré se takhle občas zastavit a podívat se na život z jiného
úhlu pohledu. Zjistil jsem, že popsat slovy to, co člověk cítí, není vždy
snadné. Ono není snadné si to vůbec v hlavě srovnat, když se to má říct
najednou nahlas. Přínosem je ale myslím každé takové setkání, zvlášť
u těchto emocionálních témat. Vždy to člověka poznamená a ovlivní to
jeho život, byť třeba jen na chvíli.“
Milada, 42 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Setkání byla v první řadě příjemná. Nikdo mě do ničeho nenutil,
nikdo mě nenapomínal, prostředí bylo naplněné porozuměním. Jedna křesťanská
vlastnost mě překvapila: radost. Je pro ně na jednom z nejpřednějších míst
a ne na posledním, jak jsem si myslela. Kurzy Alfa mi přinesly nový život.
Jinak vnímám radosti i starosti. Přehodnotila jsem žebříček hodnot a našla
někoho, kdo mě nejenom vyslechne, ale především pomůže.“
Michal, 23 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Kurzy Alfa mě velmi překvapily svým obsahem. Čekal jsem totiž něco
trochu jiného. Ale nejvíc na mě asi zapůsobily počáteční přednášky a
diskuse u stolu. Překvapilo mě, jak jsme si rozuměli ve skupině, kde jsem
nikoho předtím neznal. Zjistil jsem, že křesťani nejsou pouze babičky
pamatující pana Masaryka, co nemají nic lepšího na práci, než nutit své
potomstvo chodit každou neděli do kostela.
Ta možnost, promluvit si volně a bez obav v diskusních skupinkách mi přišla
jako největší plus. Dále samozřejmě ještě spousta věcí - jako písně
a dobré večeře. Také se mi líbilo to komornější prostředí, a že to
bylo ve středu města, na náměstí :-)
Jelikož jsem nebyl křesťan ani věřící, bylo zpočátku těžké se
adaptovat na to, že přednášky byly vedeny trochu ve stylu důkazu existence
Boha a podobně. Byl to nezvyk z toho "technického" pojetí ve škole,
který jsem znal dřív.
Dlouho jsem podvědomě věřil že "tam nahoře něco či někdo je".
A i když jsem občas toužil po tom, dozvědět se víc, spíš jsem se bál někoho
zeptat. Překonat tu bariéru tématu křesťanství, o kterém se normálně
moc nemluví, pro mě nebylo lehké. Přeci jen to není "běžná" záležitost,
že? Ale tady to běžná záležitost byla a tak to problém nebyl.“
Zbyněk, 30 let
částečně II. a částečně IV. běh kurzů Alfa
„O Alfě jsem se dozvěděl od kolegy v práci. Nijak aktivně mě sice
nezval, ale byl jsem zvědavý, kam každé úterý chodí. Prozradil mi to, ukázal
letáček, a protože mě tohle téma zajímalo už delší dobu a podle názvů
přednášek se mi zdálo, že to je přesně to, co potřebuju, tak jsem se
rozhodl připojit se k němu a přijít se podívat.
Moje první dojmy byly rozhodně mimořádně pozitivní. Všichni na sebe byli
nápadně hodní, písničky a lidi z kapely se mi moc líbili, ale nejvíc mě
zaujala přednáška. Jak forma, tak obsah. A obsah asi ještě víc. Neviděl
jsem v něm manipulaci (toho jsem se původně trošku bál). Hodně témat se mě
osobně dotýkalo, dostal jsem i částečné odpovědi na své osobní problémy.
Řada dříve nepochopitelných věcí se mi díky příkladům zdála o něco
srozumitelnější. Řada doporučení pro mě byla užitečná, i když nejsem
křesťan. Akorát závěrečná přednáška byla moc dlouhá a chyběla na ní
atmosféra těch pravidelných setkání. Možná byla až moc zjednodušená.
Ale zamiloval jsem si Modrou zebru 3.
Na svojí první Alfě jsem měl nepříjemný pocit z večeře. Ne, že by mi
nechutnala, ale byl jsem nesvůj z toho, že jsem někam přišel neohlášen a
nepozván, a hned jsem dostal zadarmo večeři. Ale pak jsem si zvyk' a na příští
Alfách už jsem se bezostyšně cpal řízkama a zákuskama.
V diskusích pro mě bylo dost těžké formulovat dotazy při neznalosti
problematiky a terminologie. Ptát se a přitom se někoho nedotknout. A překvapilo
mě, jak se od sebe křesťané mohou lišit v názorech. Na Alfě jsem slyšel
trochu jiné názory, než od jiných křesťanů mimo Alfu, ale myslím, že
byly rozdíly v názorech i mezi těmi na Alfě.
Přestože jsem se nestal křesťanem, neobjevil jsem na křesťanství nic, co
by mi bylo "proti srsti" nebo proč bych ho odsuzoval. Rozhodně jsem
mohl o tom, zda Bůh je, přemýšlet na nové úrovni. Po tom, co jsem se seznámil
s řadou křesťanů a vyslechl jejich názory a zkušenosti, měl jsem možnost
to vidět jinak, snad lépe a blíže. A častěji si připomínám některá
doporučení, jak prožít život co nejlépe. Ne, že bych se podle nich moc řídil,
ale častěji si na ně vzpomenu. Třeba je to první krůček.“
Pavel, 21 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Sice jsem nevěděl o co jde, ale začal jsem chodit. Blbý bylo, že tam
se mnou nešel nikdo známý, aspoň ze začátku :-( Ale teď toho ani trochu
nelituji.
Hlavně se mi líbily přednášky - vlastně takhle jsem ještě o křesťanství
neslyšel vyprávět. A pak diskuse u stolu - ze začátku mi šlo těžko vyjádřit
svůj názor před tolika lidmi, ale jsou výborné. Každý řekne svůj názor
a má jistotu - že jej někdo vyslechne.
Bylo zajímavé sledovat jestli křesťané opravdu tak žijí jak říkají. Po
Alfách se mi pohled na ně nezměnil ani v jediném bodu. Spíš si jich teď vážím
ještě víc, než dřív. Než jsem přišel na Alfu, nikdy jsem o Bohu neslyšel
takto vyprávět - že je to náš Otec… Přijmul jsem ho za svého i když je
to těžká cesta - a je ještě těžší na ní vytrvat :-D“
Jana, 53 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„O Alfa kurzech jsem se dozvěděla od syna a i když jsem k nim nejprve přistupovala
s hlubokým despektem, příjemně mě překvapila tamější atmosféra. Hlavně
jednotliví lidé, kteří byli velmi pozitivně naladěni. Než jsem na Alfu šla,
za křesťana jsem se nepovažovala a do dnešního dne se v tomto směru změnilo
jen trochu. Hlavní změna je v tom, že teď víc přemýšlím o životě.
Úroveň všech setkání hodnotím kladně, mohla jsem se tam setkat se zajímavými
lidmi a ne jen sedět doma a dívat se na hovadiny v televizi. Ze začátku jsem
sice měla problém vyrovnat se s náporem informací, kterých pro mě (jako
pro člověka, který o křesťanství pořádně nic nevěděl) byl nadbytek,
ale časem jsem si zvykla. Pokud bych měla říct, co se mi na křesťanech
nejvíc líbí, je to jejich vstřícné chování, vystupování a ochota.
Celkově pro mě byla účast na Alfě rozhodně přínosem a obohatila mě. Přála
bych každému, aby tyto kurzy mohl absolvovat a zamyslet se nad lidskou
existencí.“
Kateřina, 20 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Byla to velmi milá setkání. Původně jsem křesťany viděla hlavně
jako na lidi s bezduchým dodržováním dogmat. Teď je naopak vidím jako
velmi svobodné, pravdivé lidi. Co mi Alfa dala? Přivedla mě k Bohu. …A k
Petrovi ;-)“
Alena, 21 let
IV. běh kurzů Alfa, podzim 2002
„Moc se mi tam líbilo, přednášky, hudba a výborné večeře. Ale hlavně
jsem se dozvěděla něco víc o křesťanství, ale i o vztazích mezi lidmi všeobecně.A
to celé v prostředí, kde jsem se cítila přirozeně a uvolněně. (Nikdo mě
nenutil mluvit, když se mi nechtělo.) Hodně mi to pomohlo v jakémsi návratu
domů, tedy do ČR po dvou letech v cizině. Měla jsem v sobě docela zmatek z
dospívání v jiné kultuře a díky Alfě tady v Čechách jsem mohla prožít
jakýsi „zpětný návrat domů“ - že člověk může být kdekoliv a Bůh
ho neopouští.“
|
Re: Alfa 21x na vlastní oči (Skóre: 1) Vložil: Pisnicka v Pátek, 16. leden 2004 @ 15:52:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ta svědectví jsou pěkná a chápu, že někdo byl nadšen, někdo méně a někdo vůbec. Ale takové to je i při evangelizacích jiným způsobem, dala by se sehnat podobná svědectví. Ale podobná svědectví by se dala sehnat i u svědků Jehovových a dalších organizací, třeba i sektářských. To nic neřeší ani nic nedokazuje. Důležité je, jaké učení stojí za tou kterou akcí. A tak když jsme byli dovedně strženi tomasem15 na nic neřešící půdu osobních svědectví o kurzech Alfa, nakonec se stejně budeme muset pokorně vrátit zpátky k té zavrhované apologetice. A kdo bude číst pozorně, ten bude i zkoumat, zdalipak je na tom něco pravdy. A nezabrání tomu žádná PíaR organizátorů nebo lavina mediálních kampaní, kterou budou chtít upoutat pozornost jinam. Velmi úsměvné je, jak se tady vy tři (+ tomas15 a xvejvodam) snažíte mít vždycky poslední slovo. Kvituji, že krestan a další řekli prostě svý a nedělají z toho fackovací souboj. Vždyť je to stejně nakonec o tom, že si každý svůj názor udělá sám. A já to přeji všem.
P.S. Možná, že by bylo dobré, kdybyste zveřejnili statistiku návštěvnosti a "úspěšnosti" těchto akcí. Aby byl přehled. |
Re: Alfa 21x na vlastní oči (Skóre: 1) Vložil: tomas15 v Pondělí, 19. leden 2004 @ 09:52:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | hmm, ale kdyby vsichni jen tak jednou za dva tydny 'rekli svy', tak muzeme veskere diskuse zabalit... Ja myslim, ze je to naopak jista mira angazovanosti nekterych uzivatelu, kteri reaguji nejen na clanky, ale i na komentare a vstupuji do nazorovych vymen ci stretu, ze je tenhle portal zajimavy... |
]
|
|
Re: Alfa 21x na vlastní oči (Skóre: 1) Vložil: Tom v Pátek, 16. leden 2004 @ 16:29:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No, Písničko, když jseš tak pro tu apologetiku, zajímalo by mě, jestli ses někdy vůbec pokoušela seznámit s tím, co se na Alfě učí. Myslím jinak, než ze studie někoho, kdo vybírá střípky a dává k nim vlastní porozumění. Pokud by byl někdo z vás natolik poctivý, že by se chtěl seznámit s tím, co se na Alfě vlastně učí dříve než ji odsoudí, podívejte se na www.kurzyalfa.cz, sekce knížky, video. Základní hnihou jsou Otazníky života s následujícími kapitolami:
1. Křesťanství - nudné, nepravdivé, zbytečné?
2. Kdo je to Ježíš Kristus?
3. Proč Ježíš zemřel?
4. Jak si mohu být vírou jist?
5. Proč a jak číst Bibli?
6. Proč a jak se modlit?
7. Jak nás Bůh vede?
Víkend - Kdo je to Duch Svatý?
8. Jak odolat zlému?
9. Proč a jak mluvit o víře?
10. Uzdravuje Bůh i dnes?
11. A co církev?
|
|
|
Re: Alfa 21x na vlastní oči (Skóre: 1) Vložil: Tom v Pátek, 16. leden 2004 @ 16:31:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jak není úplně z mého komentáře jasné, na webu nenajdete obsah kapitol, jen jejich názvy. Takže pro seznámení byste si knížku museli objednat. |
|
|
|
|