poslal gaywatch Křesťanství vs. homosexualita
Již na začátek předznamenávám, že církevní názory nejsou jen negativní. Opak je pravdou a své si najdeme i v Bibli.
Konference anglikánské církve v Lambethu se roku 1908 vyslovila proti každému zabránění početí a ještě roku 1930 shledala, že kontrola porodnosti je výrazem osobní poživačnosti a že metoda "neplodných dní" by se neměla cenit výše než mechanické zabránění početí. Teprve roku 1958 dovolila lambethská konference plánování rodiny "hygienicky, esteticky a medicínsky dokonalými prostředky." Anglikánský biskup z Canteburry George Carey, zasazující se o kontrolu porodnosti, vyzval všechny křesťanské církve, aby regulovaly růst obyvatelstva. Na rozdíl od římskokatolické církve -ještě koncem května 1992 Vatikán rezolutně odmítl každé spojování růstu populace s problémy životního prostředí zdůraznil Carey 2. června 1992 v Ženevě, že populační exploze je spolu s dalšími faktory příčinou ekologické katastrofy. Proto se plánování rodiny a kontrola porodnosti musí stát záležitostí všech křesťanských církví.
K odmítnutí homosexuality apoštolem Pavlem se připojilo více koncilů. "Sodomitskou neřest mužské a ženské homosexuality" jako hřích proti přirozenosti odsoudil zejména učitel církve svatý Tomáš Akvinský (1225-74). Naopak v mnoha křesťanských církvích se homosexuální sklony už nepovažují samy o sobě za amorální.
Podle starého římskokatolického církevního zákoníku (CIC) z roku 1918 mohli být laici (c. 2357 §1) kvůli homosexualitě odsouzeni za infamii (bezectnost), klerikové vyššího svěcení mohli být suspendováni a dokonce odstaveni (c. 2359 §2). V trestním právu nového církevního zákoníku platného od roku 1983 se však homosexualita v rubrice trestných činů už neuvádí.
Katolický "Holandský katechismus pro dospělé" (1966) se vyjadřuje o "homosexuálních bližních" následovně: "Existují také lidé, jejichž erotika nemůže směřovat k druhému pohlaví, ale pouze - nebo někdy převážně - k pohlaví, k němuž sami náležejí. Není v moci těchto lidi - ať jde o muže nebo ženu - aby se po dobrém nebo po zlém necítili přitahováni druhým pohlavím. Homosexualita je neznámého původu. On - nebo ona - touží v lidské osamělosti po přátelství." Evangelický "Katechismus pro dospělé" Spojené evangelickoluteránské církve Německa považuje homosexualitu za psychopatologický "krajně naléhavý problém', kdežto "Pamětní spis evangelické církve v Porýní" z roku 1970 konstatuje, že homosexualita sama o sobě není perverzí, nemocí ani hříchem. Tím je pouze tehdy, když není zvládnuta s mravní zodpovědností.
V nizozemské Reformované církvi už nesmějí být homosexuální muži nebo ženy, kteří se ucházejí o církevní úřady, odmítáni nebo vylučováni z Večeře Páně, jak rozhodl většinou hlasů synod největší protestantské církve Holandska v Doomu v polovině června 1989.
Také Evangelická církev Pomořanská jako první zemská církev v Německu už nechce v budoucnu homosexuální teology vylučovat z úřadu faráře. Po kontroverzní diskusi církevní vedení rozhodlo většinou jednoho hlasu, že zemská církev ,je principiálně nakloněná ordinaci homosexuálů". Církev amerických baptistů, "Southern Baptist Convention", jmenovala jako první homosexuálního uchazeče pastorem. Ačkoliv "Jižní svaz baptistů", jedna z nejkonzervativnějších protestantských církví USA, homosexualitu odmítá jako hříšnou, hlasovala obec v Chapel Hill pro její uznání - jednotlivé obce jsou ve svém rozhodování na ústředním svazu nezávislé -, protože Ježíš vyzdvihl všechny "slabé a zatížené". Všichni křesťané, "uznávající Ježíše jako svého pána a spasitele", akceptují homosexuály jako rovnoprávné občany nezávisle na jejich sexuální orientaci.
http://www.kluci.cz/docs/vira-prehled/
