poslal lda Ateistická teokracie
Mnozí křesťané vnímají Izrael – s prominutím – velice malicherně. Jedni se zadrhnou na pro ně staromódně ortodoxních Židech, které posuzují jako farizeje a druzí zase vidí jen mesiášské Židy, protože už věří v Pána Ježíše – Ješuu – jako svého Mesiáše. Tu a tam se vyskytnou i křesťané, které zajímá moderní stát Izrael. Převedeno na společného jmenovatele: jedněm je Izrael příliš zbožný, druhým příliš světský.
Pietističtí a fundamentalističtí křesťané by si přáli Knesset (Parlament), kde by se vládlo tvrdě podle Bible a jejích prorockých výpovědí, něco jako: Dnes musíme naplnit Ezechiele 37, verš 8. Jistě, to by vypadalo krásně a zbožně, ale míjelo by to vlastní Boží strategii, protože pak by to "naplněné" bylo lidsky zmanipulované. Při tom je mnohem ryzejší, když se Boží zaslíbení naplní lidmi, kteří by to sami od sebe nikdy neudělali. A právě to se děje v Izraeli! Biblická zaslíbení se plní působením lidí, kteří jsou sekulární Izraelci.
Tak vidíme, že Hospodin svá zaslíbení plní skrze ateisty, tj. Hospodin již vládne, ale používá si ještě nevěřících lidí. Tomu říkám ateistické teokracie! A teokracie je taková státní forma, kde je vládcem sám Hospodin. Pro většinu moderních Izraelců je biblické proroctví bezvýznamné. Výroky jako Davida Ben Guriona jsou výjimkou, patří však do základů moderního židovského státu. Ten řekl v roce 1948: „Cílem našeho státu je naplnit proroctví!“ Když v tom smyslu oslovíte moderní Izraelce, dostane se vám rezignované odpovědi: „Běh našich dějin je nám vnucený.“
Tím ovšem nepřímo přiznávají, že za vším je Boží plán, který proroci již znali a zapsali. K historickému doložení stačí vzpomenout na Teodora Herzla a jeho sionismus. Ortodoxní Židé ho vůbec nepodporovali a ještě mnozí ani dnes nepodporují. Sám Herzl byl také sekulární. Apřece byl nástrojem v Boží ruce, protože bez něho by žádný stát Izrael neexistoval, nemohlo by se naplnit zaslíbení, že Hospodin shromáždí Židy ze všech národů světa, že je přivede zase zpět do země otců (Ez 36,24) a že se v důsledku toho – jak je zaslíbeno – země změní v kvetoucí zahradu (Ez 36,8-12).
Kdyby naopak všecko šlo podle ortodoxních Židů, kteří moderní sionismus odmítají jako svévolné sebevykoupení, protože chtějí něco podniknout teprve až přijde Mesiáš, byla by biblická místa dosud rozvalinami a země mrtvou pouští. Ovšem nesmíme si myslet, že sekulární Izraelci zůstanou navždy ateisty. Tak tomu není, protože Ezechiel nás zasvěcuje do Božího postupného plánu. Podle toho patří jen první dvě fáze ze tří (37,1-14) k té ateistické teokracii.
Ve třetí a poslední fázi naplní sekulární Izraelce Boží Duch, takže budou jako svatý lid sloužit Hospodinově vládě. O tom píše také Josef Heller ve své knize Zionism and the Jewish Problem: „Cílem Sionismu není pouze zřízení židovského státu, ale hlavně vyrovnání cesty ke znovuzrození prorockého ducha.“ Současná politická situace v Izraeli a na celém světě podává dostatek náznaků blížícího se konce. Ovšem pod pojmem "konec blízko jest" si nesmíme představovat – jak se často hlásá – zánik světa, ale začátek poslední fáze v Božím plánu, kdy Hospodin svému lidu, který se vrátil na Sión, vdechne svého svatého Ducha, aby už svou říši v Izraeli neřídil s ateisty, ale s Duchem svatým naplněnými Židy. Pak už nebude Izrael ateistická, ale svatá teokracie.
Jen odtud lze pochopit, že se v této "poslední době" všechny protibožské síly z politiky a světových náboženství dávají do pohybu, aby zabránily uskutečnění Božího spásného plánu s Izraelem a začátku viditelného Božího vladaření.
Ludwig Schneider
(překlad od Ludmily Hallerové)
