Muzika a Biblická pravda o hudbě Patří kytara do kostela? A co třeba bicí? Jakou hudbu můžou mladí poslouchat? Co ještě je a co už není přijatelné? Ukážeme Vám co na to jasně říká Bible a naučíte se sami rozpoznávat co je pro Vás dobré. Probereme si kompletní doktrínu muziky a budete vědět co se Bohu nelíbí a proč. Ukážete svým rodičům biblické odkazy na to, že to co děláte je správné. Hudba je nerozlučně spjata s našimi životy, ať chceme nebo ne. A v dnešní „moderní“ době možná více než kdy jindy v historii lidstva. Doprovází nás všude na každém kroku a dokonce i tehdy, když si ji nevybíráme (obchodní centra, pracovní prostředí apod.). Jaký je však její vznik a původ, za jakým účelem byla stvořena a kým? Kdy je její první počátek a jaký byl první hudební nástroj? Nechme již otázek a pojďme k Biblickým odpovědím, zaručuji Vám, že se mnozí budeme divit jak moc a jaké věci Bible o hudbě odkrývá.

První lidský hudebník V židovství hraje hudba důležitou roli především v náboženských a chrámových obřadech, významných sociálních událostech jako je svatba či pohřeb, ale i v denním životě pro radost. Stejně je tomu tak i v dnešní době kdekoliv na světě. Důležité je však také to, jaká je to hudba. Úplně první hudebník, o kterém se Bible zmiňuje je Jubal. Gen 4:21 Jeho bratr se jmenoval Jubal, ten se stal praotcem všech hrajících na citeru a flétnu. Hudba byla kultivována v tehdejších hudebních školách 1Sa 10:5 19:19-24, 2Král 3:15, 1Par 25:6 a vznikla skupina profesionálních zpěváků 2Sa 6:5 1Par 15:1-16:43, 23:1-32,5:1-26 1Par 25:1-6. Krom jejího běžného používání byla hudba také zneužívána k jiným účelům, než s jakým byla stvořena Iza 5:11, 12 Citara a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí. Stvoření hudby Hudba však byla původně stvořena již na minulé věčnosti, ještě než byl stvořen člověk a čas. Bible sice nikde neříká, že andělé zpívají, jen se zmiňuje o jejich uctívání, ale zpěv nebo-li hudba k tomu neodmyslitelně patří. To nám mimochodem nepřímo odkrývá i následující pasáž z Ezechiela 28:13 Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy; rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. Je sice pravda, že význam hebrejského slova flétny hebr. NEGEB, může mít několikerý význam, jako např. drážka, díra, zásuvka apod. a nebo klenotnická práce, ale také píšťala a flétna. Pravý význam je však určen kontextem následujícího slova. Slovo tvé bubínky hebr. TOPH, nemá žádný jiný význam než bubínky, tamburína. Bohem stvořený nejvyšší anděl, Lucifer, měl před svým pádem za úkol starat se o chvály a uctívání v nebi. Je tedy divu, že hudba je tak mocným nástrojem? Lucifer padl a začíná používat to, v čem má mistrovský um. Nyní je tedy nutné rozlišovat, který duch za danou hudbou skutečně je a jaký zjevuje záměr. Proč varhany a ne kytara?! A je pro to vůbec nějaký Biblický základ, nebo je to jen tradice? Samozřejmě, že … A ještě než odpovím, podívejte se sami jaké hudební nástroje jsou v Bibli zmíněny. Mezi hudebními nástroji používané Hebreji prvotní místo zaujímají nástroje strunné, dále dechové, ale také perkusní. Strunné: 1. harfa - kinnor, "harfa." 2. housle - nebel, "harfa, housle" nebo může znamenat i „žaltář" 3. loutna - sabbeka, neboli "harfa," znamená loutna nebo lyra. 4. strunný nástroj - gittith, se objevuje v titulu žalmů (8:1 a 84:1) 5. strunný nástroj – minnim, Žalm 150:4 zmiňuje "strunné nástroje;" v Žalmu 45:9 se užívá zkráceného plurálu slova MINNI a překládá se jako „hra strun“ – strunné nástroje. 6. kytara - machalath, se objevuje v titulech Žalmů 53:1, 88:1 a předpokládá se, že se jedná o nějaký druh loutny či kytary. Dechové: 1. Panova flétna - ugab Ge 4:21 Job 21:12 30:31 pravděpodobně tzv. Panovy píšťali, Panovy flétny nebo jen píšťala. 2. roh - qeren neboli "roh" Joz 6:5 1Par 25:5 3. trumpeta - shophar, označován jako "trumpeta, trubka" Joz 6:4,6,8 Toto slovo ve skutečnosti znamená "jasný," a mohlo být tak nazváno podle čistého, pronikavého zvuku, který vydává. Velice často se používá v Ex 19:13 Nu 10:10, Soud 7:16,18 1Sa 13:3 4. pozoun - hatsotserah, neboli rovná trubka Žalm 98:6 Nu 10:1-10 Toto jméno může být onomatopoetické slovo, naznačující pulsující zvuk trubky. Někteří je pokládají za dnešní moderní trombone. 5. píšťala - halil, význam slova, "provrtaný," jedná se o flétnu či píšťalu dodnes používaná v Palestině 1Sa 10:5 1Král 1:40 Iza 5:12 Jer 48:36. 6. citera - sumponyah, znamená "dulcimer, citera nebo i cimbál" Da 3:5 se pravděpodobně jedná o nějaký druh dud. 7. flétna - maskrokith’a Da 3:5 překládáno jako "flétna," ale její přesné určení je neznámé. Perkusní: 1. tamburína - toph, druh bubínku překládán jako "tamburína" Ex 15:20 Job 21:12 Žalm 68:25,Ge 31:27 Iza 24:8 1Sa 10:5 2. zvonky - paamon, "zvonky" použité na róbách velekněžích Ex 28:33 39:25 3. cymbál - tseltselim, "cymbál" 2Sa 6:5, Žalm 150:5 nástroje, které při nárazu produkují hlasitý řinčivý zvuk. Metsilloth, "zvonky" na koních a velbloudech pro okrasné účely stejně jako metsiltayim, "cymbál" 1Par 13:8, Ezr 3:10 apod. Všechna tato slova jsou odvozen ze stejného kořene, tsalal, znamenající "cinkat, zvonit." 4. kornet - menaan’im, použito pouze v 2Sa 6:5 a znamená "kornet" (někdo překládá jako, "kastaněty"?); Vulgata používá "sistra," jako agitační instrument. 5. triangly - shalishim, použito pouze v 1Sa 18:6 zmíněno jako "hudební nástroje" (jinde, "triangly nebo tří strunné nástroje"). Stejné slovo použité v Kaz 2:8 "hudební nástroje všech druhů," ekumen používá "zpěváky a zpěvačky." Výčet těchto nástrojů nám tedy nedává žádný Biblický základ pro argument varhan oproti kytaře. Spíše bychom pomocí Bible obhájili bicí a kytary, nežli samotné varhany, ale i pro ně je zde základ v mnoha dechových nástrojích. Jejich vhodnost či nevhodnost použití je spíše odvozena od pověstí těchto hudebních nástrojů, která je s nimi spojena. Kdo je více špatný, nástroj nebo hudebník? 1.Paralipomenom 23:5 ..čtyři tisíce vrátnými a čtyři tisíce oslavovaly Hospodina na nástroje, které dal k oslavování Hospodina udělat. Isa 5:12 Citara a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí. O co tedy v hudbě vlastně jde? Tyto verše nám velice jasně ukazují, že to není samotný hudební nástroj, který je špatný, nevhodný, či bezbožný a Bohem zapovězený, ale je to spíše srdce hudebníka, který na něj hraje. Vždyť stejně tak jako jedněmi ústy můžeme chválit a proklínat Boha, stejně tak je to i s použitím nástroje. Na druhou stranu je vskutku pravda, že každý nástroj má svoji historii vzniku, která ho provází a mnohém vypovídá. Ale takovéto posuzování se aplikuje, až na samotnou hudbu, ne tolik na nevinný nástroj. Pamatuji si jak velice často jsme vedli debatu na daný druh hudby, proud a směr a diskutovali jsme do krve náš názor o její vhodnosti či nevhodnosti. A někdy dokonce i na konkrétní kapelu nebo i skladbu. Někteří pak tvrdili, že určité písně dané hudební skupiny chválí Boha, a jiné že už tolik ne. A přitom stačí zeptat se na Boží názor. Problém je však v tom, že ne že bychom neviděli Boží radu, ale nechceme ji slyšet. Vždyť hudba se mocně a okamžitě dotýká našich emocí. A toho se někdy nechceme vzdát. Bible nám dává jednoduchou radu: Strom poznáte podle ovoce, je-li ovoce dobré je i strom je dobrý. Zkuste si test a sami vyhodíte svoje CD-éčka. Udělejte si teď se mnou svůj vlastní test. Vezměme si Vaší oblíbenou hudební skupinu a nebo třeba i jen nějaký singl a projděme si následující kroky. 1/ Takže prvním kritériem může být samotná kapela, její zpěvák nebo skladatel. Kdo jsou tito lidé a jaké jsou jejich životy? A to platí nejen o světské muzice, ale i o křesťanských kapelách. Jaké hodnoty a životní názory zjevují jejich životy. Věří tito lidé v Krista? Věří tito lidé alespoň v Biblí danou morálku? A nebo holdují sloganu: „sex, drogy, rock-n-roll“. A nemusí to být ani tak okaté, stačí i vidět, jestli věří v manželství a nebo žijí ve vztahu mimo závazek. Jaké mají názory k homosexualitě a toleranci ostatních náboženství apod. Uvědomme si, kdo stojí za hudbou, kterou posloucháme. Nechceme přeci poslouchat lesbičky a cizoložníky. Neboť takoví lidé nepůjdou do nebe (1.Kor 6:9). 2/ Dalším kritériem k posouzení jsou samotné texty písní. O čem se zde skutečně zpívá o co komunikují svým posluchačům. Jsou to písně o lásce nebo o sexuální lásce. K čemu mě to nabádá a jak to na mne působí? Brutalita a násilí, hněv v písních, nebo degradace ženského pohlaví, vyzývavost a sexuální návrhy jsou nepřijatelné. Zajímavý je také nejen obsah, ale i forma jakou se vyjadřují. A to už se pomalu dostáváme k dalšímu kritériu. 3/ Forma nebo-li hudební styl. I to nám lecos již napoví. Samotná kategorie kam je hudba řazená je velice výmluvná. Každý hudební styl má svoji image, ale také své kořeny vzniku. Jsou skladby pocházející z meditační hudby východního náboženství a sem patřili třeba Beatles. Jiná hudba, převážně založená na bubnech, vznikla z Afro-rytmů, mající svůj základ v primitivním animismu, uctívání a vyvolávání předků a duchů apod. Jiné hudební styly vznikly přímo jako reakce na čistotu Biblické pravdy a jejího poselství a vyvyšují temno, okultismus, démony a zemřelé, znásilnění a vraždu, či jiné činy vyjadřující nějaký akt pošpinění. Některé dokonce vzývají přímo Satana a démony. Ale nemylme se, takové poselství nemusí být urážející a může mít geniálně vypracované texty i hudbu. Jeden z příkladů za všechny, zaposlouchejte se skutečně do textů skupiny Lucie. A o čem asi je písnička „Medvídek z Bogoty“? Nebo z Golgoty? Asi podobnost čistě náhodná. Ale dokonce i duchovní hudba může ve svých sborech uctívat v latině Marii Matku či jiné svaté, ačkoliv uctívání patří pouze Bohu. A pak Vám Ave Marii zazpívají i naši popoví zpěváci. Také oblíbená dechovka našich dědečků a babiček není nutně nevinná. Hlavním tématem bývá většinou poeticky popsaný předmanželský nebo mimomanželský pohlavní styk. Oproti tomu na straně druhé existuje široká řada moderní taneční muziky. Dnes není neznámou, a mnozí z jejích tvůrců o tom i veřejně mluví, že mnohé skladby se mixují se speciálním záměrem tak, aby měli co největší vliv na naše emocionální vnímání za pomoci drog jako bývalo LSD nebo již současnější chemie v podobě MDMA (extáze) apod. Tyto látky pak hrají roli nejen při skladbě muziky, ale i při jejím poslechu. Nejvýmluvnější ze všechno je snad samotný název jednoho z hudebních proudů ACID = kyselina, slengově droga, LSD. 4/ Posledním kritériem je milost. Dobře, teď mi někdo namítne, že to všechno může být v mnoha případech stále věc názoru. Ano, odpovím, každý z nás se jednou budeme zodpovídat Bohu. Nečiním z ničeho žádný zákon, vše je čistě na našem zvážení, ale pokud mám v něčem přeci jen pochybnosti, jestli se to líbí Bohu, nebo ne, proč se takové věci raději nezříct? Vždyť co dělá Boží milost? Tit 2:11,12 Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku. 5/ A co teď s tím? Pravdu známe, ale jak dál? Buď poslechnu své emoce a budu je sytit dál tím, co se jim líbí, popřu pravdu a najdu si nějakou rozumnou výmluvu, a nebo poslechnu Boha. Taky máte doma pěknou kolekci svých CDéček? Nebudu Vám říkat co s tím máte dělat, ale řeknu vám, co udělali mnozí v Efezu: Skutky 19:19 Nemálo pak těch, kteří se zabývali magií, přinesli své knihy a přede všemi je spálili. Jejich cena se odhadovala na padesát tisíc stříbrných. (Výše částky v přepočtu na dnešek by se pohybovala mezi 8500 – 25000 USD, záleží na tom, zda se jedná o pohanskou drachmu nebo židovský šekel). Někdy jsou oblasti našich životů, které jako bychom nechtěli Bohu dát. Jen důvěřujme Bohu, že nás nechce o nic připravit, ale právě naopak, chce nám toho tolik dát. Poslušnost Jeho Slovu je víra a v poslušnosti samotné je Boží požehnání.