poslal tk Víra - účinný a bezplatný lék
Více než 1200 nezávislých výzkumů v minulých letech potvrdilo skutečnost, že víra může být účinným lékem.
Vyplývá to z přehledů výsledků různých výzkumů, které ve svém nejnovějším čísle zveřejnil německý časopis Psychologie heute.
Lidé, kteří věří ve vyšší moc, bývají podle těchto výzkumů méně často v nemocnicích, rychleji se uzdravují, mívají často nižší krevní tlak a zdá se, že jsou lépe chráněni proti chorobám srdce a krevního oběhu. Po operacích bývají dříve na nohou a potřebují méně prostředků proti bolesti, nemívají často deprese a pokud do nich upadnou, rychleji se z nich zotavují.
Bylo rovněž zjištěno, že lidé, kteří se věnují duchovním záležitostem, mívají silnější imunitní systém. V jejich krvi jsou zřetelně nižší hodnoty interleukinu-6, jež bývají při stresu zvýšené. Zvýšení je považovánu za známku oslabení imunitního systému. Toto oslabení je zase důležitým faktorem při mnoha onemocněních, od jednoduchých, stále znovu se vracejících infekcí až po závažné choroby.
To vše neznamená, že v budoucnu by měla být lékařsky předepisována spiritualita. Uzdravení totiž nelze vynutit duchovní cestou. Zdá se, že klíč k úspěchu je právě v neúmyslnosti. Psycholog Michael Utsch z evangelického výzkumného střediska v Berlíně poukazuje v jednom sborníku na to, že badatelé z řad křesťanů i buddhistů shodně dospěli k závěru, který se zdá být paradoxním: hojivý účinek meditace je proto tak velký, že není používán pro tento účel. "Zdraví a uvolnění tu vystupují pouze jako individuální vedlejší efekty," tvrdí Utsch.
Internista Linus Geisler v rozhovoru pro Psychlogie heute zdůraznil, že uzdravení vírou není totéž jako placeboefekt, neboli sugesce. "V nejširším slova smyslu může pochopitelně každé terapeutické opatření vyvolávat i placeboefekty. Síly, které se uplatňují ve víře, jsou však velmi specifické. Jsou založeny na spiritualitě, tedy na vztahu k realitě přesahující bezprostřední já," uvedl Geisler.
Časopis již ve svém dřívějším vydání poukázal na výsledky klinického psychologa Davida Larsona z Národního ústavu pro zdravotní péči v americkém Rockvillu, který se rovněž zabýval účinky religiozity. Ta prý v 84 procentech případů působí pozitivně, ve 13 procentech neutrálně a ve třech procentech škodlivě.
Skutečně se zdá, že náboženská víra nemusí mít vždy pozitivní účinek. Profesor psychologie Kenneth Pargament v univerzity v Ohiu dospěl při svém výzkumu k následujícímu závěru: věřící, kteří žijí ve strachu, že je přísný Bůh potrestá za jejich hříchy a kteří tuto přísnost také prožívají jako "emocionální klima" ve svém společenství, mají větší sklony k depresím, úzkostem a ke psychosomatickým poruchám, než nevěřící. Naopak víra v přátelského Boha, který slabosti hodnotí shovívavě, spolu s emotivní ochranou, jež bývá pociťována ve společenství věřících, zřetelně podporuje dobrou psychickou a tělesnou pohodu.
Vědecká zjištění o účinku religiozity se v mnoha ohledech shodují se zjištěními o vlivu optimismu na zdraví. Zdá se, že jak u nábožensky založených lidí, tak u optimistů mají rozhodující účinek jejich osobní pohledy na svět a jejich základní postoje k životu. Pro obě kategorie lidí jsou charakteristické klid a důvěra v chod věcí.
