Grano Salis - Výzkumníci embryí se nesmějí bát

Vědci říkají, že využití kmenových buněk nabízí obrovské možnosti v léčení dosud neléčitelných chorob. Tyto buňky totiž mohou dát vznik specializovaným buňkám nejrůznějších tkání. Největší naděje nyní vědci vkládají do embryonálních kmenových buněk, z nichž mohou vzniknout veškeré tkáně organismu. Tvorbou linií kmenových buněk se ovšem pak již embryo nevyvine. Tím vyvstávají některé etické otázky, ke kterým se nyní společnost vyjadřuje. Sérií čtyř článků: Výzkumníci embryí se nesmějí bát, Katolíci: Embrya jsou nedotknutelná, Judaismus je pružný a obezřetný a Islám: Život má svatý charakter otevíráme diskusi pro protestanty.Můžete se ve svých komentářích, případně samostatných příspěvcích k tomuto tématu vyjádřit. Výzkumníci embryí se nesmějí bát U embrya jde o to, co v tomto stadiu existuje a co vidíme, nikoli o to, co se z něj perspektivně může stát. Když budeme žít perspektivně, můžeme třeba neustále žít ve strachu, že se v nejbližších několika minutách srazíme s planetkou. Následkem tohoto pojetí pak vzniká princip předběžné opatrnosti.Odpověď na otázky Kdy se z embrya vyvine plod a lidská bytost je složitější, než si leckdo představuje. Musí se ve správném pořadí aktivovat mnoho genů, které se někdy mohou, ale někdy nemusí zapojit do vývoje embrya. Pravděpodobnost vývoje novorozence z embrya bývá v biochemicky.rozpoznaném těhotenství 50 procent, druhá polovina embryí nějakým způsobem zanikne. Příroda embrya neschopná vývoje v člověka eliminuje sama. Když tedy může zasáhnout příroda, může i člověk.Pokud vědci nechtějí z embrya vypěstovat nového jedince, mají právo z něj získávat buněčné linie, které použijí k záchraně nebo k zlepšení zdravotního stavu jiných lidí. A pak je zde právo vědy zjišťovat nová fakta.Když vědec dokáže vnášet do buňky geny proto, aby buňka produkovala hormony nebo speciální bílkoviny nutné k léčbě, je to pokrok. Sami vědci si kladou určitá omezení. Třeba ve Velké Británii se dohodli, že budou experimentovat s embryi jen do stáří 14 dnů. Záleží na tom, do jaké míry se výzkumníci bojí zneužití svých výsledků. Já bych klidně připustil, ať pěstují embrya do stáří 30 dnů, v případě, že to budou umět. Zatím se to však nikomu nepodařilo a nikdo neví proč. Jeden z důvodů pro experimentování je tedy zjistit, jaký je sled zapínání jednotlivých genů v průběhu vývoje embrya, neboť to má rozhodující význam pro vývoj každého z nás. Nezastávám tezi, že máme právo nevědět. Naopak - mám právo vědět, když je možné to zjistit a když je to možné využít pro zlepšení života. V tom spočívá lidský pokrok. Takto také můžeme poznat, jak se kmenové buňky diferencují na tkáň, kterou potřebujeme. Vývoj embrya je selektivní zapínání genů a jejich zhášení. Nic jiného. Kdy tedy můžeme použít termín lidská bytost, člověk? Bytost je to, co existuje samostatně. Co neexistuje a nemůže existovat samostatně, pro mě není bytost.S bytostí mohu jednat, bytost se nějak projevuje a třeba se snaží, abych i já jí porozuměl. Pro mne nakonec může bytost začínat jako novorozenec, který je schopen přežít. Nesouhlasím s názorem katolické církve, že s oplozeným vejcem jako s potenciálním životem se nesmí manipulovat. Je to jejich víra, a když tomu chtějí věřit, ať se tím řídí. Nevím však, proč by postoj církve měl být závazný pro mě. Většina lidí mluví o embryích, aniž je kdy viděla, uplatňují tedy názory o svých představách. Ale lidé mají právo uvažovat nereálně. Když někdo řekne věřím, nechám ho věřit, i když říká pro mne něco nepříjemného. Nesmí ovšem ohrožovat mou bytost nebo to, co považuji za svou svobodu. Profesor J.E.Jirásek
Laboratoř reprodukční embryologie
Ústav pro péči o matku a dítě Praha - Podolí

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace