Grano Salis - Zajímavosti ze světa Bible

Karels poslal:

Zajímavosti ze světa Bible

Bratři a sestry, vážení čtenáři. Chci se s vámi podělit o zajímavosti z prostředí Bible. Konkrétně z oblasti originálního jazyka Bible - hebrejštiny. Jsou to spíš takové okrajovější záležitosti, které však mohou stát za zamyšlení.

Hebrejština, jako semitský jazyk má 22 písmen, tzv. konsonantů. Původní texty biblického zápisu se psali bez mezer a chyběly vokály. Pro zajímavost uvedu hned první větu z biblického textu – Gn 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Bez mezer by tato věta vypadala takto – בראשׁיתבראאלהיםאתהשׁמיםואתהארץ Pokud bychom měli tuto první větu v českém jazyce a chyběly by tam vokály, vše by bylo „slito“ v jeden text, potom by tato věta měla tuto podobu – Gn 1:1 npčtkstvřlbhnbzm.

Uvedu hned další zajímavost, je to spíš okrajová záležitost, ale skutečně zajímavá. Pokud v té první větě zvolíme jiné mezery mezi jednotlivými konsonantami, což by vypadalo takto – Gn 1:1 בראשׁ יתברא אל הים את השׁמים ואת הארץ [Beroš jitbare El hajam et haššamajim veet haarec] Potom by byl zcela odlišný význam textu této části Bible, znamenalo by to – Gn 1:1 Na počátku stvoří Bůh moře, nebesa a zemi. Rozdíl je v tom, že v této části je nebeská bytost nazvána Bůh moře a namísto minulého času, je v této části biblického textu užit budoucí čas – stvoří. Originální text v hebrejské Bibli, tak jak je zaznamenán – Gn 1:1 בראשׁית ברא אלהים את השׁמים ואת הארץ [Berešit bara Elohim et haššamajim veet haarec].

Nutno dodat, že v této věci musíme důvěřovat židům, kteří jsou správci tradice. Že rozdělení textu na jednotlivé úseky, slova je v pořádku. Díky mému Pánu Ježíši, vážení čtenáři, chápu různé věci jinak, než sekularizovaný člověk. Mnoho z věcí, s kterými se s vámi sdílím bude jistě ovlivněno tímto světonázorem.

Další zajímavost je hned z kapitoly 22, biblické knihy Genesis. Je to kapitola věnovaná obětování Izáka. Zvláště pak, bych chtěl upozornit hned na první větu v tomto příběhu. Gn 22:1 Po těch událostech Bůh Abrahama vyzkoušel. Lépe řečeno, je to jen část první věty, ale podstatná část, k tomuto zamyšlení. Samotné sloveso v hebrejštině pro vyzkoušet je – נסה [nissá]. To, co mě zaujalo, jsou rabínské okrajové poznámky k uvažovanému textu. Tyto okrajové poznámky jsou vytištěné spolu s textem v hebrejských Biblích. K této větě, o kterou nám jde, rabíni poznamenávají na okraji toto: slovo נסה je obsaženo dvakrát v Bibli (SZ), slovo נשׂא je obsaženo čtyřikrát v Bibli (SZ). Ale proč by si rabíni všímali úplně jiného slova? To jiné slovo, není až zase tolik jiné. Jde o to, že obě slova v hebrejštině mají stejnou výslovnost, jak נסה , tak נשׂא se vysloví hebrejsky nissá. O co tedy jde? To slovo נסה , už známe, znamená vyzkoušet. Ale co to druhé hebrejské slovo – נשׂא ? Ve slovníku Blahoslava Pípala se dočteme, že význam tohoto slova (kořen) je: nést, nosit, získat, pozdvihnout, atd. Jde tedy o to, že věty jak s jedním slovesem – נסה , tak i s druhým slovesem – נשׂא , by obě zněly foneticky stejně. Při přednesu v synagoze, posluchači nemuseli slyšet zcela jasně rozdíl ve výslovnosti. Je to pouze můj dohad, ale rabíni sledují právě tuto myšlenku. Věta, vyslovená při předčítání v synagoze, by zněla jak s jedním, tak s druhým slovesem stejně. A věta, která by byla přeložená právě s tímto druhým slovesem – נשׂא , by potom znamenala asi toto: Po těch událostech Bůh Abrahama pozdvihl. Ale tím se mění zcela smysl zkoušky, kterou prošel Abraham. Abraham neměl být zdeptaný, pokořený Pánem Bohem, ale oslavený. A naplnilo se tady to slovo? Já se domnívám, že ano. Vždyť na Abrahama si činíme nároky my křesťané, židé, či muslimové. A nakonec, je Pán Bůh nazván Bůh Abrahama, Izáka a Jákoba.

Poslední zajímavost biblických textů je okrajová, ale opět stojí k zamýšlení. Avšak člověk by se neměl nechat strhnout tímto „jevem“. Jde o to, že biblické texty mohou vypovídat víc informací, než se na první pohled zdá. Jako příklad uvedu – Leviticus 21:10 Kněz, přední mezi svými bratry, na jehož hlavu… v originále je to takto – Levitikus 21:10 והכן הגדול מאחיו אשׁר יוּצק על ראשׁו [Vehakohen hagadol meecháv ašer júcak al róšo] V této větě je totiž skryto poselství, které je hlásáno už 2000 let. Když se na tuto větu podíváte pozorněji, tak každé třetí písmeno, konsonanta nám přináší poselství – הן דמ ישׁוּע [Hen dam Ješua] Což znamená v hebrejštině – Hle krev spásy, nebo se to dá přeložit jako – Hle krev Ježíše. Na pozoruhodnosti tohoto poselství neubere ani malá chybička na kráse. Protože ve slově krev, nemá být prostřední mem, ale koncové mem.

Touto zprávou, tímto poselstvím bych se rád s vámi, vážení čtenáři, rozloučil. Osobně věřím a vyznávám, že to byla krev Ježíše Krista, která byla prolita na odpuštění hříchů každého jednoho z nás. Byla prolita aby se Bůh smířil s člověkem. A na každém z nás je zodpovědnost, jak s tímto poselstvím naloží.

Karel Sýkora

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace