 |
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116466211
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Jaký chléb máme jíst a jakou krev máme pít?
Vloženo Středa, 14. září 2005 @ 11:43:38 CEST Vložil: Bolek |
poslal oskar Když Ježíš říkal, že je ten chléb živý, který sestoupil z nebe, a že chléb, který On dá, je jeho tělo, dané za život světa, urazili se nad tím Židé: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo!" Ježíš ty nechápající přivedl k ještě většímu úžasu, když ten domnělý kanibalismus vylíčil krapet barvitěji: "Amen pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm."
Pro okolostojící to znělo velice nechutně, takovou řeč nemohli snést. Nejen Židé, ale i mnozí z učedníků na to řekli, že to je "hrozná řeč, kdo to může poslouchat" a mnoho z nich ho kvůli tomu opustilo. Když pak Ježíš vysvětloval učedníkům, jak to myslel, řekl vysvětlující slova a jeho vysvětlení bylo prosté: "Co dává život, je duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život." Tady se Ježíš nejtěsněji dotýká smyslu svých předchozích slov o jedení jeho těla a pití jeho krve. Upozorňuje, že pravým zdrojem života není jeho fyzické tělo nebo později kus nekvašeného těsta, ale jeho slova.
Jsme-li Ježíšem nabádáni k tomu, abychom jedli jeho tělo a pili jeho krev, znamená to, že máme jíst a pít to, co dává život, a Ježíš sám jasně říká, že život je v těch slovech, která mluvil, neboli v jeho učení. Když pak později, před svou smrtí, ustanovuje onu všeobecnou "večeři Páně" a přikazuje učedníkům, aby tak činili na jeho památku až do skonání světa, nečiní z principu nic jiného, než že učedníkům připomíná, aby jedli jeho slovo, aby se jeho slovy živili, protože z nich budou mít život, když jim budou rozumět a podle nich se řídit.
|
Re: Jaký chléb máme jíst a jakou krev máme pít? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 15. září 2005 @ 09:11:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přece jenom nějaký "ritus" musí být zachovaný. To znamená, že by se měl jíst chléb a pít víno. I když tvoje slova jsou pravdivá, oskare.
Karels
|
|
|
Re: Jaký chléb máme jíst a jakou krev máme pít? (Skóre: 1)
Vložil: joker v Čtvrtek, 15. září 2005 @ 14:59:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ježíš v tomto vycházel z tradice - o šábesu byl na stole vždy jeden pohár a kus chleba navíc. Tato tradice měla racionální základ, vycházela totiž z očekávání na Mesiáše. Přišel-li by v tu chvíli ke komukoliv domů, měl by se z čeho napít a co pojíst.
V tomto kontextu vnímám Ježíšův výrok daleko zřetelněji, neboť se zde zřetelně vymezil - nejen ža to, co bylo zaslíbeno Mesiáši vztáhnul na sebe, ale vzal na sebe samu podstatu totoho symbolu. |
|
|
Ježíš neživil JEN Slovem ... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 v Pátek, 16. září 2005 @ 12:04:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý bratře Oskare:
Ježíš neživil jen Slovem
Jsme-li Ježíšem nabádáni k tomu, abychom
jedli jeho tělo a pili jeho krev, znamená to, že máme jíst a pít to, co dává
život, a Ježíš sám jasně říká, že život je v těch slovech, která mluvil,
neboli v jeho učení. Když pak později, před svou smrtí, ustanovuje onu
všeobecnou "večeři Páně" a přikazuje učedníkům, aby tak činili na
jeho památku až do skonání světa, nečiní z principu nic jiného, než že
učedníkům připomíná, aby jedli jeho slovo, aby se jeho slovy živili, protože z
nich budou mít život, když jim budou rozumět a podle nich se řídit.
Nemají jíst jeho slovo (kde cituješ Písmo ?),
ale chléb a víno - nevíš snad jak to Pán ustanovil tu noc, kdy byl zrazen???
Neřekl - vemte si písma a ČTĚTE si má slova, z toho budete živi .... O pojídání
se hovoří i při rozmnožení chlebů - všichni se najedli a ještě zbylo, neživil
je jen slovem, bratře. A to byl jen chléb pozemský zázračně rozmnožený, o dalším
chlebu již hovořil jako o svém Těle (poslední večeře).
A kde máš vlastně, to že si máš číst právě Nový
Zákon jako to Slovo - proč ne jen Ježíšovy výroky, vždyť ty jsou přímo z jeho
úst? V Novém zákoně se hovoří jen o zákoně a prorocích, a v listech o slyšení,
ne čtení? Pokud by bylo o slova, která Ježíš říkal, tak ta se předávala zase
jen slovy od člověka k člověku - neměl bys tedy, dotaženo Tvoji logiku,
poslechnout tradici církve (ta co slova předává a uchovává dál), ne někoho, kdo
Ti vytiskl na papír Ježíšova slova?
Nejen Slovo potřebujeme k životu, ale
fyzického Ježíše
Smutný výklad protestantů (některých) ke škodě
jejich těl i duší. Ježíš jasně říká, bratře Oskare, co potřebujeme k
životu (a není to jen jeho Slovo) - hovoří o chlebě a víně, které
rozdává jako své Tělo a Krev (Jan 6,53). S Tvým názorem - "Tady se
Ježíš nejtěsněji dotýká smyslu svých předchozích slov o jedení jeho těla a pití
jeho krve. Upozorňuje, že pravým zdrojem života není jeho fyzické tělo nebo
později kus nekvašeného těsta, ale jeho slova." mi nesedí, co řekl
Ježíš totiž, že právě při slavení večeře Páně jíme a pijeme jeho Tělo a
Krev. To se za nás vydává - proč tedy neposlal na kříž jen své slovo???
Na kříži se vydalo jeho Tělo a Krev, nikoli Slovo, vždyť kromě rozhovoru s
matkou, Janem, zločincem a Bohem zde nic neříkal pro nás nebo jiné lidi. (Proč
na kříži neřekl - to čiňte na mou památku, vstupte do smrti jako já a budete
mít věčný život? Protože dal již předtím účast na této oběti apoštolům.)
Pravým zdrojem života je právě jeho fyzické tělo, které se na kříži
vydalo, ber nebo neber. S tím co říkáš, by stačilo Ježíše jen slyšet a
jeho smrt ani prolití krve by nebylo potřeba.
To pohoršení nevzniklo, z toho, že by se
nemělo přijímat jeho Slovo duchovně - vždyž tak se dělalo s Písmem vždy, ale
právě kvůli krvi a tělu (masu) člověka, což je lidem zapovězeno
(zvířecí oběti jíst Židé mohli, ale vždy bez krve). Přesto byl člověk obětován
(předobraz této oběti je Izák) a jeho Tělo a Krev bylo vydáno - zcela dle řádu
oběti, máme jíst co bylo dáno, tím se jí účastníme také. Neboť jsme obětováni s
ním.
Apoštolé (ti co zbyli) to pochopili správně (již
v předvečer jim vydal své Tělo a Krev, aby byli posíleni a s ním spojeni, až
bude trpět a umírat na Kříži) a také tak dále slavili a předávali. Kdo nevěřil, že se jedná o Tělo Páně, ten mezi nimi být nemohl - vždyť by jedl ke své zkáze. I pocta klanění se Ježíši v Eucharistii vzdávala - máš o tom i obrazy z prvních chrámů, věřící poklekávali před proměněným chlebem a přijímali v kleče.
I Slovo je důležité pro život, ale kdo chce nejtěsnější setkání s živým Ježíšem a chce jej
přijmout zcela, ten musí jít za ním k eucharistii, nebýt jen zavřen ve své
komůrce a modlit se s Písmem. Ježíš chtěl přicházet k lidem jak duchovně - v
Písmu, tak i tělesně - eucharistie, proto to tak řekl. Ty si vyber sám, co
chceš vzít pro sebe, já už si vybral obojí.
KarelS nám právem (vzhledem ke spáse své duše) vyčítá náš přístup k přijímání nekatolíků, ale našel nějaký lepší??? Cesta pro každého možná je, ale první je být dětmi Božími (1 Jan 3,10x11) tedy milovat se v úctě navzájem a konat takové skutky, pak lze mluvit o jednotě i u oltáře.
|
Re: Ježíš neživil JEN Slovem ... (Skóre: 1)
Vložil: Speranza v Sobota, 31. prosinec 2005 @ 15:43:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pro mnohé věřící v Ježíše jako Krista je toto kamenem úrazu. Ač nejsem katolička, sdílím Jarodovo vysvětlení. Nebudu-li jíst a pít ve smyslu jeho vysvětlení- tedy pít skutečnou Kristovu krev, byť je z běžného pohledu stále vínem, a jíst jeho tělo, byť tělesnýma očima viděné jako chléb- dopustím se s největší pravděpodstí omylu, který mě bude stát ztrátu věčného života s Kristem. Ale to už je součástí víry, kterou vyznávám a o niž bych nerada přišla.
S pozdravem Speranza |
]
|
|
|
|
