poslal lutrik Globální problémy se objevily až tehdy, když se konsolidovalo světové hospodářství. V moderním slova smyslu se začalo o nich hovořit po druhé světové válce. Postupující internacionalizace a interdependence stále rozšiřuje okruh problémů, které je třeba vnímat jako celosvětové, globální.
Globální problémy se totiž týkají celé lidské civilizace a jsou řešitelné pouze celosvětovým úsilím. Vznikají hlavně proto, že se lidské civilizaci nedaří nalézt a aplikovat mechanismy, které by tlumily důsledky nerovnovážné závislosti jednotlivých zemí či skupin zemí (čili důsledky tzv. asymetrické formy interdependence). Každý z globálních problémů má ekonomické i mimoekonomické dimenze (rozměry). U většiny převládá dimenze ekonomická, u některých zase mimoekonomická - politická, ideologická, právní, etická (morální), ekologická či vojenská. Globální problémy vystupují ve svých státně - národních, regionálních a subregionálních podobách, protože svět je zatím takto státními a dalším hranicemi rozdělen.
Globální problémy mohou vést ke globální katastrofě lidstva, pokud nebudou nějak vhodně a včas řešeny. Týká se to nejen globální války, ale i ostatních problémů (třeba v delším časovém horizontu). Např. podle nedávno zesnulého českého filosofa Milana Machovce (1925 - 2003) v současné době vyvstaly následující hrozby rychlé globální smrti lidstva - nukleární, ekologická, populační, epidemická a narkonamická.
Samozřejmě se vedou spory, kolik globálních problémů musí lidská civilizace vlastně řešit. Nejčastěji se hovoří o devíti globálních problémech, které se dělí do tří velkých skupin:
I. Intersociální problémy, ty vznikají ve vzájemných vztazích mezi lidmi (relace člověk - člověk) a jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých společenských a ekonomických skupin a systémů:
- I.1 problém války a míru (včetně možných jaderných, chemických a biologických konfliktů a katastrof),
- I.2 problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti měně rozvinutých (rozvojových) zemí: v roce 1999 oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila pouze 56 miliard amerických dolarů (USD), což představovalo jen 0,24 procent hrubého domácího produktu (HDP) jednadvaceti hlavních dárcovských zemí (záměr přitom činí 0,7 procent HDP), ani Česká republika své závazky neplní - 0,1 procent v roce 2005, záměr plní jen Dánsko, Norsko, Švédsko a Holandsko, dále v roce 1999 rozvojové země obdržely jenom 24 procent globálního objemu přímých zahraničních investic (FDI), přičemž podíl Afriky činil 1,2 procenta (v roce 2004 rozvojové země obdržely již 36 procent FDI, Afrika potom obdržela 2,8 procent FDI),
- I.3 problém mezinárodní zadluženosti: dluhová krize rozvojových zemí trvá od roku 1982, v roce 1994 dluh rozvojových zemí (RZ) činil 1714 miliard USD a v roce 1999 již dosáhl 2544 miliard USD, trvá čistý kapitálový odliv z rozvojových zemí, iniciativa “Milostivé léto” (ang. “Jubilee”) za odpuštění dluhů,
- I.4 problém změn mezinárodních ekonomických vztahů: úsilí o Nový mezinárodní ekonomický řád (NMEŘ, ang. NIEO), včetně problémů zpřístupnění trhů vyspělých zemí pro zboží z rozvojových států, spravedlivějších pravidel pro obchod a oddlužení chudých zemí.
II. Přírodněsociální problémy, ty pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností (relace člověk - příroda):
- II.1 populační problém: populační vlny a malthuziánské cykly, v současné době má Země 6,4 miliard obyvatel, v roce 2015 má na Zemi žít 7 miliard lidí, 2050 pak 8,9 miliard lidí a koncem 21. století 10 - 14 miliard lidí, v dohledné době se objeví nutnost zvolit buď nižší porodnost nebo vyšší úmrtnost,
- II.2 potravinový (nutriční) problém: nedostatkem potravin trpí 852 milionů lidí, v tom 815 milionů v rozvojových zemích, 28 milionů v transformujících se zemích a 9 milionů v rozvinutých zemích, každým rokem umírá hladem 5 milionů dětí (podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství - FAO),
- II.3 surovinový a energetický problém: omezenost neobnovitelných zdrojů, hrozba tzv. ropného krachu, kdy v letech 2050 - 2100 budou vytěžena všechna dnes známá ložiska ropy, nutnost přechodu ke slunečné, větrné a jaderné energii (založené na efektivnější formě přeměny jádra než dosud),
- II.4 ekologický problém: oslabování ozónové vrstvy, globální oteplování, skleníkový efekt a hrozba globálních klimatických změn (v letech 1999 - 2001 zahubily extrémní události zapříčiněné počasím asi 100 000 osob), zvednutí hladin oceánů a moří a možné zaplavení ohrožuje 40 procent světové populace, tedy lidi žijící v oblastech do 60 kilometrů od pobřeží, možné války o zdroje (suroviny, půdu, vodu), klimatické změny jako morální výzva (přerozdělení nedostatkových zdrojů),
III. Antroposociální problémy, ty se týkají budoucností člověka, většinou spadají do jedné kategorie problémů:
III.1 všelidské problémy sociální, humanitární a kulturní.
Často se v této souvislosti hovoří o souhrnném problému budoucnosti člověka, který se pak dělí do dalších 10 - 15 subproblémů jakými jsou např.:
- problém absolutní chudoby: mezinárodní hranicí chudoby je denní příjem ve výši 1 amerického dolaru, s nižším příjmem žije 1,2 miliardy lidí, 113 milionů dětí pak nemá přístup ani k základnímu vzdělání,
- problém šíření epidemií a drogových závislostí (včetně alkoholismu a kouření cigaret): epidemie AIDS (40 milionů lidí žije s onemocněním HIV/AIDS) a dalších onemocnění (malárie, tyfus, cholera, tuberkulóza), mutace chřipkových virů, masové pronikání drog do Evropy, ve světě více než 200 milionů lidí užívá nezákonné drogy,
- problém nekontrolované mezinárodní migrace: problém běženců (v roce 1999 oficiálně šlo o 17 milionů uprchlíků před válkou nebo perzekucí, spolu s tzv. vnitřními uprchlíky to bylo 22 milionů lidí) a problém ekonomické migrace (týká se početnější skupiny),
- problém terorismu, živený politickými a národnostními konflikty: Korsika, Čečensko, Kosovo, Izrael, Severní Irsko, muslimský džihád a tzv. válka proti terorismu.
Literatura:
Heczko, S.: Nástin interdisciplinární analýzy cyklického tržních ekonomik, disertační práce, FNH VŠE v Praze, Praha 2003, dostupné z http://levko.nazory.cz, rubrika texty
Heczko, S.: Lidstvo a klimatické změny, připraveno pro 2. ČSF, Praha, říjen 2005, dostupné z http://isf.webpark.cz
Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. (editoři): Stát, prostor a politika, Univerzita Karlova, Praha 2000, ISBN 80-238- 5566-2
Jeníček, V a kol.: Globální problémy ve světové ekonomice - vybrané problémy, Vysoká škola ekonomická, Praha 1995, ISBN 80-7079-425-9
Jirušek, J.: Globální klimatické změny, připraveno pro 2. ČSF, Praha, říjen 2005, dostupné z http://isf.webpark.cz
Machovec, M.: Smysl lidské existence, nakladatelství Akropolis, Praha 2002, ISBN 80-7304-016-6
Nečas, J.: Klimatická změna jako oslovení a výzva, upraveno pro ČSF, Praha, říjen 2005, dostupné z http://isf.webpark.cz
Fakta a čísla o OSN. Základní údaje o organizaci Spojených národů. United Nations, Informační centrum OSN v Praze, New York - Praha 2005, ISBN 80-86348-01-6
Až dojdou zásoby ropy, in Odhalená tajemství Země, speciál 21. století - revue objevů vědy a techniky a lidí, léto 2005, s. 24 - 26, ISSN 1214-1097
Millennium Development Goals, Rozvojové cíle tisíciletí - stéblo pro topící se
v chudobě, Nový prostor, č. 241, září 2005, s. 10 - 14, ISSN 1213- 1911
Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.
