Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

na Notabene zveřejnil Krytyk tento článek:Co přinesla diskuse o KAMu? Pokusím se shrnout témata, která otevřela diskuse kolem mého článku Kam vede KAM baptistickou mládež?, a která pokračovala zejména v článcích Kampak asi jde KAM? a Odpověď všem čtenářům Grano Salis od místopředsedy KAM Viktora Hojky. Impulsem k prvnímu článku a k diskusi samotné, byl materiál, který jsem v dobré víře považoval za materiál KAMu a až dodatečně jsem zjistil, že jde o materiál sdružení Nový život, jak jsem již vysvětlil v článku Jak to bylo s materiálem kritizovaným Krytykem. Omluvil jsem se za tento omyl jak čtenářům tak vedoucím KAMu. Nicméně tato brožurka také obsahuje učení o multiplikaci a učednictví a tedy se podle mého zásadně s učením KAMU nerozchází, byť materiály KAMU mohou být napsány méně provokativně, a tak otázka, kterou jsem položil v nadpisu článku Kam vede KAM baptistickou mládež? zůstává. Diskuse, kterou článek vyvolal, přinesla témata, která jsou aktuální a stále živá. Věřím, že diskuse o nich vnese do těchto nejasností více světla a že bude užitečná pro další směřování výchovy a vzdělávání naší baptistické mládeže:

1. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky je KAM paracírkví, má své vlastní vyznání víry, ovlivňuje mládež prostřednictvím Školy vedoucích mládeže a stáží, při kterých se mění jejich charakter a mnozí mladí jsou po takovém roce odevzdanější a i radikálnější a leccos hrozí. Další běžný spor mezi mládežníky, navracejícími se studia v KAMu a sborovými autoritami: Mládežník buduje tým vedení mládeže a starší sboru je nepokládají za zralé být v tomto týmu. A protože mládežník argumentuje: V KAMu mě učili, že můžu, tak starší pak mají problém s KAMem. Princip paracírkve s vlastním učením je zdroj potenciálních konfliktů v našich sborech. Absolventi školení KAMu se nutně musí rozhodovat mezi učením a důrazy v mateřské církvi a učením, které jim bylo vštípeno v KAMu. 2. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky jeden z filolozoficko-služebních předpokladů v KAMu je princip učednictví a multiplikace (jako KAM - i mnozí lektoři včetně mně - věříme v důraz "multiplikace). Jsou známy různé modifikace tohoto principu od různých, a v tomto případě vskutku zejm. amerických organizací . Například model G 12, různé manažerské modely, zakládání sborů, služby růstu církve atd. Princip však bývá zpravidla identický: Vyškolený vedoucí se věnuje skupince lidí, kde si zvolí potenciálně vlivné a perspektivní budoucí vedoucí, jim se pak více věnuje, oni se od něho učí, a tito pak zase získávají a vedou další... Možná budete protestovat, ale toto je vskutku model, kde si člověk činí své učedníky. Z materiálu KAM „Strategie Kristovy služby“ KAM, 2003, str. 11: „Vidíme, že Ježíš od začátku zaměřoval svou pozornost na jednotlivce, které k němu Bůh zjevně přitahoval. Je důležité, abyste také poznali, koho vám Bůh postavil do cesty – potenciální učedníky, jež vám svěřuje. Budou to lidé, kteří mají touhu duchovně růst a mají zájem být s vámi. Než půjdeme dál, napište si jejich jména. Jednotlivci, které mi Bůh svěřil:“ (následují volné řádky kam má mládežník zapsat tato jména). Poté následuje detailní manuál, jak se má mládežník, který sám je mnohdy v začátcích (v učení) věnovat učedníkům po vzoru Krista. Můžete sice namítnout, že nejde o učedníky člověka, ale celý kontext podle mne nasvědčuje, že tomu tak je. Myslím, že něco takového jednoduše není možné vyučovat a už vůbec ne paracírkevní organizací. Proč? Učednictví, je úkolem církve, Těla Kristova, nikoliv paracírkevní organizace, natož jednotlivců, a musí se na něm podílet celá církev, Tělo Kristovo, včetně všech jeho darů a služebností. Pouze Kristus mohl mít své učedníky, resp. svých Dvanáct učedníků a dnes - analogicky - pouze Tělo Kristovo může vytvářet učedníky skrze komplex svých služebností. 3. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky KAM nemá jednoznačnou dárcovskou teologii a jako KAM máme moc rádi letniční i charizmatické sbory a církve. Paracírkevní organizace vždy v historii vystupovala s určitými důrazy, které se jí zdálo, že v určitém období chybí. Řadíme se k fundametálnějšímu než liberálnějšímu proudu jak v učení tak v modelech služby a tak víme, že můžeme participovat na výchově mladých vedoucích jen omezenému spektru církví. Nejednoznačnost, ale spíše neprůhlednost teologie KAMu s důrazy na principy učednictví a multiplikace včetně fundamentalistického směřování, které jsou v kontrastu i v přímém rozporu s baptistickými důrazy a principy, zejména s principem svobody svědomí a všeobecného kněžství. 4. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky KAM vyhotovuje pravidelné finanční zprávy pro zúčastněné o stavu jejich střediska, o tendenci, cash flow, závazkách, aktivech, pasivech atd (1-4 zprávy měsíčně). Přestože KAM deklaruje nezávislost na "jedné bohaté vůdčí" církvi, jsou jeho příjmy netransparentní a není zřejmé, kdo jaký projekt a jakou částkou podporuje. Ačkoliv má mnoho malých dárců a nejedná se o velké sdružení, protékají jím desítky miliónů korun. Hodnota nemovitosti je ca. 67 mil. Kč, ročně na svou činnost přijímá ca. 18 mil. Kč. Je pozoruhodné, že takové částky vybere malé sdružení od malých dárců, aniž by za ním stálo silné hnutí. Důvodem pro otevírání tohoto tématu není závist, jak se snaží někteří stoupenci učení KAMu podsouvat, ale snaha zjistit, zda za KAMem opravdu stojí nějaké finančně silné hnutí, jehož teologické důrazy jsou vyučovány. 5. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky má ŠVM svou linii, která vznikla bez sponzorů - v hlavách křesťanů - členů českých sborů za pomocí Krista,- první skupina byla vyučována "v garáži, kde se scházela mládež". Postupně vedoucí tohoto programu objevili "bezpodmínečné" dárce a to umožnilo rozvoj ŠVM do dnešní podoby. Přesto KAM učí důrazy a principy (učednictví, multiplikace), které jsou vlastní konkrétnímu hnutí. 6. Dle vyjádření místopředsedy KAMu Viktora Hojky Pokud církve, či jednotlivce tomuto modelu nevěří a je jim hlavní překažkou pro vyslání svých studentů i do našich ostatních seminářů a kurzů, pak tomu plně rozumíme a věříme, že můžeme zůstat jednotni v Kristu - ne v jeho modelu. V rozporu s tímto tvrzením KAM usiluje rozšiřovat svůj vliv v církvích a sborech získáváním a školením (koučováním) vedoucích církví a sborů: V roce 2004 se KAM rozhodl rozšířit oblast koučinku. Jde o cílenou a systematickou pomoc vedoucím církevním pracovníkům v rozvoji jejich služeb a sborů. Důvodem tohoto rozhodnutí je potřeba a otevřenost církví ke spolupráci na úrovni vedoucích sborů. KAM přijal Viktora Hojku na plný úvazek, aby se věnoval rozvoji této oblasti. V listopadu a prosinci 2004 se soustředil na osobní fundraising a na komunikaci a budování vztahů s vedoucími, s jejichž sbory KAM už nějaký čas pracuje.
  V roce 2005 se oddělení koučinku chce zaměřit na
1) budování vztahů s vedoucími sborů
2) budování důvěry v tuto novou formu služby (její pochopení)
3) vyhlížení dalších potenciálních koučů Zdroj: Výroční zpráva KAM 2004 Pokud KAM získá vedoucí sborů, pak není problém získat svolení ke školení vedoucích mládeže. Toto jsou některá témata, která mě v diskusi zaujala. Věřím, že budou inspirací pro naše diskuse a zvažování v našich sborech, při rozhodování o vysílání našich mládežníků na školení KAMu a o financování těchto aktivit i o nákupu související literatury.
Na závěr vkládám některé komentáře z diskusí, které jsou zajímavé pohledem, který je protichůdný tomu, který KAM propaguje : Mládež musí srůst se sborem a se svojí církví a ne s paracírkevní organizací, o které téměř nikdo nic neví. Taky výchovu svých dětí nesvěřím sousedům, i když máme nadstandardní vztahy. Církve se nemohou vyvléci z toho starat se o svoji mládež. Je mi samozřejmě podezřelé, když stejné materiály lze s úspěchem použít jak pro"autoritou nespoutaného" baptistu, tak pro "disciplinovaného" letničního. Až příliš povědomé mi je schéma:  - získej vůdce
- vyškol je
- vytvoř z nich pyramidu
- a ti ať přivádějí další Posledním kamínkem do mozaiky mi bylo, když KAM svůj hotel propůjčil "manažerským" kurzům pro křesťany To, co příručka popisuje jsou zakázané nástroje, prostředky, které v církvi (ať už nese jakékoli jméno) být použity nesmějí. Je to jako kdyby tesař použil k opracování dřeva dynamit. Učedníky nemáme činit sobě, ale Kristu. Na místě Krista dnes nestojí člověk, ale v Duchu svatém církev (jeho tělo). Učednictví nespočívá v tom zvolit si exkluzivního vůdce a následovat ho. Následovat máme Krista, ne člověka. Ježíš byl apoštol, učitel, prorok, pastýř i evangelista a proto jej bylo možné následovat. Avšak jsou snad všichni učiteli, jsou snad všichni proroky...? Nikdo si proto nemůže nárokovat Ježíšův vztah s učedníky jako svůj vztah s jinými věřícími! Učednická pyramida není NZ modelem. Setkáme se s ní ale u řkc učení: věřící-farář-biskup-arcibiskup-kardinál-papež (s různými liturgickými obměnami hodností). Právě v řkc existuje pyramidální následování viditelní hlavy, papeže, náměstka Kristova. On sám nemůže být nikým souzen, nelze jej odvolat, natož káznit, a je v otázkách učení neomylný. Vůdcovské, pyramidální modely vznikly v "Učednickém hnutí" a mají své analogie např. v SPK, KAMu, Cell Movement atd. Tento pyramidální princip, kdy špička pyramidy má vizi a ostatní ji musí uskutečnit - jinak vypadnou z kola ven, je dnes velmi rozšířený a velmi, velmi nebezpečný.