 |
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116465859
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: GNOSE - Helénistický projev náboženskosti
Vloženo Pondělí, 15. duben 2002 @ 17:03:14 CEST Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený GNOSE - Helénistický projev náboženskosti
Jen pár letmých poznámek pro našeho milého přítele Pavla, který rád
popřává sluchu starým gnostikům:
Gnose ohrožovala jako helénistický projev náboženskosti člověka vlastní
obsah křesťanské zvěsti. Přeměňovala tuto zvěst v idealistickou, naddějinnou
spekulaci.
Zvěst evangelia se setkávala již v novozákonní době s projevem obecné
náboženskosti, který je nazýván gnose (poznání).
Gnose nabízela tajemné a tajné poznání božského světa, odtud její jméno.
Božský svět si představovala jako kosmickou duchovní skutečnost, na jejímž
vrcholu je bůh. Z boha se rozlévá božství formou emanace do světa, jeho
jiskra je v preexistentní lidské duši. Hmota. tělo jsou svou podstatou
protibožské. Proto je třeba je krotit askezí anebo přehlížet, což vedlo
v druhém případě k mravní uvolněnosti (k libertinismu).
Gnose proměňovala zvěst evangelia v nezávaznou spekulaci, zbavovala ji
pozemské, dějinné zakotvenosti, Krista proměňovala v kosmickou božskou
postavu, odmítajíc jeho pozemský příběh, zvláště kříž. Tak přenesla
obsah víry do nitra člověka (zesubjektivizovala víru) a zdeformovala jej v
mystický zážitek gnose. V mystickém zážitku mizí hranice mezi Bohem a člověkem,
Stvořitelem a stvořením. Gnose toto splynutí umožňovala učením i o
preexistenci duše a její božské podstatě.
Bibličtí svědkové se museli s gnosí vyrovnávat. Evangelista Jan užívá
gnostické terminologie, proměňuje však její obsah. Věčný logos se stal tělem
(Jan 1,14), což bylo pro gnosi, která popírala tělo, nepřijatelné. Kdo popírá,
že Kristus přišel v těle, je ducha antikristova (1J 4,3).
Josef Smolík
|
Re: GNOSE - Helénistický projev náboženskosti (Skóre: 1)
Vložil: Stepan (redakce@granosalis.cz) v Úterý, 16. duben 2002 @ 08:44:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | A já pořád, co to ta gnose je. °-)
Díky za informaci. |
|
|
Re: GNOSE - Helénistický projev náboženskosti (Skóre: 1)
Vložil: RomanS (orig@cmail.cz) v Úterý, 16. duben 2002 @ 17:20:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jen poznámka k předposlednímu odstavci:
Není zřejmé, zdali zde autor (J.S.) mystické zážitky uzávorkuje, tedy považuje je v případě gnóze za pseudomystické, či je chápe v plném smyslu a diskvalifikuje je z podstaty. Domnívám se, že co se gnóze týče, jde spíše o intelektuální spekulaci, nikoliv o mystiku (zvl. jak je známa např. u sv. Terezie z Avily či sv. Jana od Kříže).
Jinak něco málo ke studiu:
Pro seznámení se s tématikou gnóze a vzájemného působení gnóze a křesťanství jsou na knižním trhu dostupné dvě solidní publikace, obě z nakl. Vyšehrad:
PÍSEŇ O PERLE Tajné knihy starověkých gnostiků (Petr Pokorný) a
NEZNÁMÁ EVANGELIA Novozákonní apokryfy (usp. P.Pokorný a J.A.Dus)
Starší (prvorepubliková) ale velmi dobrá je religionistická studie:
Gnose od Jaroslava Matouška (nově vyd.r.1994 Herrmann & synové)
Beletristické zpracování tématu - osudu významného představitele křesťanské gnóze Kléménse Alexandrijského a jeho žáka Órigena - představuje knížka Zdeňka Kratochvíla: Pramen poznání. |
|
|
Re: GNOSE - Helénistický projev náboženskosti (Skóre: 1)
Vložil: Pavel (pavel@granosalis.cz) v Pondělí, 29. duben 2002 @ 23:40:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | |
Jen pár letmých poznámek pro našeho milého přítele Pavla, který rád popřává sluchu starým gnostikům:
Milý Bolku,
máš pravdu, já mám o historii zájem a popřávám sluchu právě tak starým gnostikům jako křesťanům a dalším náboženským proudům naší minulosti. Je na tom snad něco špatného?
Nyní k obsahu příspěvku ve zkratce :
V prvním století po Kristově narození bylo náboženské směřování v oblasti kolem středozemního moře v prudkém vývoji a bylo to podmíněno nejméně třemi hlavními ideovými proudy : učením esénských, učením řecko-gnostickým a pronikajícím budhismem.
Tyto ideové proudy se dostávaly do sporu s tehdy vládnoucím římským náboženstvím a stejně tak i s místně vyznávaným judaismem.
Podle mne dosud není jasné a nebylo určeno, odkud přišel se svým učením Ježíš. Jeho biblická postava mizí ve dvanácti letech a vrací se až ve zralém věku dvacetidevíti či dokonce třiatřiceti let.
Tolik tedy k tomu, co gnose ohrožovala.
"Gnose nabízela tajemné a tajné poznání božského světa, odtud její jméno. Božský svět si představovala jako kosmickou duchovní skutečnost, na jejímž vrcholu je bůh. Z boha se rozlévá božství formou emanace do světa, jeho jiskra je v preexistentní lidské duši. Hmota. tělo jsou svou podstatou protibožské."
To je velmi výstižná charakteristika gnose,která ji podle mne slouží spíše ke cti. Gnose a gnostici ovšem nebyli ničím jednotným a protože většinou vystupovali proti despotické vládnoucí moci, byli jí a kvůli tomu utlačováni neméně než stoupenci Ježíšovi .
K čemu pak gnose vedla je pak již věc jiná a méně podstatná, všeliké výstřelky je jistě možné nalézt zametené pod prahem každého náboženského či ideového směru, připomeňme si třeba křesťanské pikarty.
"Gnose proměňovala zvěst evangelia v nezávaznou spekulaci, zbavovala ji pozemské, dějinné zakotvenosti, Krista proměňovala v kosmickou božskou postavu, odmítajíc jeho pozemský příběh, zvláště kříž. Tak přenesla obsah víry do nitra člověka (zesubjektivizovala víru) a zdeformovala jej v mystický zážitek gnose. V mystickém zážitku mizí hranice mezi Bohem a člověkem, Stvořitelem a stvořením. Gnose toto splynutí umožňovala učením i o preexistenci duše a její božské podstatě."
Myslím, že to bylo trochu jinak - gnose kříž neodmítala, gnose jej spíše nikdy nepřijala. Kříž jako symbol se v křesťanské rétorice začíná zdůrazňovat až mnohem později a jeho definitivním nadřazením je gnose v křesťanství prakticky zapovězena a zlikvidována.
Dovolil bych si zde uvést též citát z knihy Jana Kozáka " Křesťané před Kristem, za Krista a po Kristu " ( vydalo v roce 1995 nakladatelství Bibliotheca gnostica) :
"Tak jako byl mahayánový budhismus upravován a rozváděn do různých gnostických systémů, které přes všechny samostatné rysy měly za základ pochopení Buddhovy základní myšlenky, vypracovali také židovští nacionalističtí autoři svoji verzi - Nový zákon. Na rozdíl od gnose, na rozdíl od mnoha duchovních myslitelů i mezi Židy samými ( např. Filip a jeho evangelium , viz Evangelium neznámého boha , str. 146 ), je v této novozákonní verzi právě základ radostné zvěsti zcela přepracován ve svůj opak. Osvobození člověka od "Pána forem - Demiurga - Výrobce" a jeho sil je opět nahrazeno největším otroctvím právě tomuto "Pánovi stvoření". Duc*****, t.j. nadřazenost poznávajícího člověka nad světem... těla a jména, nepředmětnost "Syna člověka", který je všudypřítomným stavem dokončené mysli, věčnosti, nesmrtelnosti jako hlavní hodnoty ..... je nahrazeno fyzickou interpretací jak samotného Krista, tak i řady jeho duchovních obrazů ( viz kříž, vězení, třtina atd.).
Po mnohasetletém toku indické vize světa - inspiraci - dochází v oblasti středozemního moře postupně ... ke krystalizaci svérázného pojetí duc*****, které si za svůj základ bere právě židovské nacionalistické falzum - Nový zákon - a na něm buduje novou ideologii. Indický átmán - duch ( řec. pneuma ) - je nastrkán do staré řecké představy duše (psyché), aby tak duc***** zcela ztratilo svou podstatu, která byla nejen buddhistům, ale všem raným křesťanům nezávislostí, svobodou na tělu a jménu, na vjemu, pocitu atd. - a tak se tento evropský duch - duše opět uvázal na ego, na čas a pomíjivost a vyvázal z věčnosti a trvalosti. Právě toto učení bylo v Evropě vyhlášeno ve 4. století za "svaté".
Tolik tedy kritik křesťanství k naznačenému problému. I když jeho názory plně nesdílím, bezpochyby jsou vedeny správným směrem.
To, co jsem měl svou poznámkou na mysli, byla syntéza jak prvků Ježíšova učení, tak prvků gnose a budhismu, ke které však zřejmě nedošlo a prosadilo se mocensky-autokratické pojetí, které v podstatě trvá dodnes.
Bibličtí svědkové se museli s gnosí vyrovnávat. Evangelista Jan užívá gnostické terminologie, proměňuje však její obsah. Věčný logos se stal tělem (Jan 1,14), což bylo pro gnosi, která popírala tělo, nepřijatelné. Kdo popírá, že Kristus přišel v těle, je ducha antikristova (1J 4,3).
Nemyslím, že gnose popírala tělo. Gnose mu přiřazovala až druhořadý význam a upřednostňovala tak lidskou duši. A nevidím žádný důvod proč popírat, že Kristus přišel v těle. V čem jiném by mohl a měl přijít?
Pokoj všem křesťanům a gnostikům přeje
Pavel
|
|
|
Re: GNOSE - Helénistický projev náboženskosti (Skóre: 1)
Vložil: bolek v Úterý, 30. duben 2002 @ 09:48:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Pavle,
člověk nemůže sedět na více židlích. Může je rozštípat a stlouct z nich lavici dle své představy. A na ní si užívat Nového věku.
Ovšem má na to svaté právo a naprostou svobodu. |
|
|
|
|
