Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Kdo bude spasen, ten o tom neví dlouho dopředu, aby nezpychl. Pán Ježíš vyprávěl a pak i vysvětlil podobenství o rozsévači. Mluvil o těch podél cesty, kteří nikdy ani na chvíli nepřijmou evangelium. Pak mluvil o 3 typech lidí, kteří evangelium přijmou, avšak z nich 2 typy – semeno na skále a semeno v trní spaseni nebudou. Pouze semeno v úrodné půdě, tento typ člověka spasen bude. (Pro přesnost Kristus uvedl, že mezi těmi v úrodné půdě, tj. skutečně spasenými, budou rozdíly. Někteří přinesou Bohu užitek třicetinásobný, jiní šedesátinásobný, jiní stonásobný.)

V Husově knížce „O Církvi“ jsem četl, že on Hus věřil v to, že Bůh předem ví, kdo bude spasen, avšak lidem to Bůh nezjevuje, dokud neumírají. Je to logické. Vždyť i jednomu ze dvou lotrů na kříži Kristus řekl: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ Neřekl mu to týden, měsíc, rok, 10 roků, 30 roků, 60 roků dopředu. Já si myslím, že Bůh nám dokud jsme na Zemi, zjevuje pouze to, že jsme povoláni k spáse, tzn. že patříme do té skupiny lidí, kteří evangelium přijmou. Bůh nám však nezjevuje předem, že vytrváme ve věrnosti k Němu až do konce. Dokonce si myslím, že právě ten, kdo je přesvědčen, že mu Bůh ukázal, že On je na 100% semenem v úrodné půdě, tak právě tento člověk časem od Krista definitivně odpadne (Už jsem se právě s takovými odpadlíky setkal, někteří jsou dokonce po smrti. Stalo se jim to, co sebejistým farizeům, kteří ani v přítomnosti Krista nezapochybovali o svém vyvolení, proto nečinili pokání.). Bůh Syn, který se stal i člověkem totiž přesně zná lidskou křehkost, neboť člověka stvořil. Také zná lstivou inteligenci Satanovu. Bůh předem ví, že skrze opojení pocitem stoprocentního bezpečí, my lidé zlenošíme, či zpychneme, že Satan nás v podobě anděla světlosti k tomu svede. Právě proto ten, kdo je skutečně vyvolen k spáse, o svém vyvolení na 100% neví. Bůh mu to skrývá, tají, aby zůstal pokorným služebníkem Páně. Deset let jsem si také myslel, že jsem vyvolený, nezavržitelný. Pak mě však Bůh z tohoto opojného nenápadně pyšného pocitu vysvobodil. Díky pocitu bezpečí jsem ani nevěděl, že hřeším, a proto jsem z toho tehdy ani nečinil pokání a neprosil Pána Boha za odpuštění. Moc jsem si tehdy o sobě myslel, a proto jsem netušil, jak mnoho nenápadných hříchů ve mně je. Pýcha totiž sebeoslepuje. Pak jsem pochopil, že Bůh se pyšným protiví, a pokorným dává milost. Když jsem si myslel, že jsem nezavržitelný, spasitelná pokora mi scházela. To je má osobní zkušenost. Posledních 10 let doufám, že patřím k vyvoleným, ale na 100% to nevím. Myslím, že takto to mé duši (duchu) lépe prospívá. Nejsem už tak namyšlený. Bůh je svatý a svatost nesnáší pýchu v každém balení. Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve