poslal joker Darwin patří mezi čtenáři tohoto portálu k oblíbeným figurkám, proto jistě nepohrdnete malým exkurzem do historie ocenění, které jistě nikoliv neprávem nese jeho jméno.
Darwinovy ceny jsou každoročně udělovány in memoriam těm jedincům, kteří se sprovodili ze světa obzvlášť pitomým způsobem a zkvalitnili tak genofond lidstva - tím, že se z něj odstranili.
New York - Poněkud drsná cena je udělována na paměť Charlese Darwina. Tento vědec tvrdil, že lidstvo se vyvíjí díky tomu, že přežívají jen silnější jedinci. Darwinovu cenu dostávají ti slabí - tedy ti, kteří lidstvu prospěli tím, že se z něj vytřídili a dále se již nemnoží. Vítězem Darwinovy ceny 2006 je Brazilec, který se pokusil rozebrat granát na raketový pohon tím, že přes něj několikrát přejel sem a tam svým autem. To nezabíralo, tak se do granátu pustil kladivem. Tentokrát již uspěl.
Exploze zabila kutila, zničila šest aut a autoopravnu, na jejímž pozemku se Brazilec do granátu pustil. Poblíž policie objevila dalších 14 granátů. Dospěla k závěru, že kutil granáty sbíral a snažil se kov z nich prodat do šrotu.
Na druhém místě se podle informací darwinawards.com umístil pár mladých Američanů, kteří zemřeli poté, když si vlezli do ohromného balónu naplněného héliem, aby se tohoto plynu, který v mírných dávkách způsobuje opojení, pořádně nadýchali. Jednadvacetiletí Jason Ackerman a Sara Rydmanová byli nalezeni, když si někdo na reklamní akci realitní kanceláře v Lake Vew na Floridě povšiml jejich nohou vyčnívajících ze splasklého balónu. Jason a jeho přítelkyně zřejmě stáhli balón na zem a vlezli si do něj. Načež se samozřejmě udusili.
Zdroj: http://bleskove.centrum.cz/udalosti/clanek.phtml?id=29267
Oficiální web Darwinovy ceny: http://www.darwinawards.com/
Starší udělené ceny:
Utopenec ve dřezu
Správce jedné rakouské ubytovny byl velmi překvapen, když po ránu našel z okna jednoho bytu čouhat nohy. Přivolaná policie vešla do bytu a co zjistila - jeho obyvatel odešel z tohoto světa skutečně nevšedním způsobem. Vracel se v noci, notně posílen alkoholem i nějakými nelegálními drogami. Čertví proč se rozhodl vlézt do svého vlastního bytu kuchyňským okénkem. To mu dávalo jen velmi málo prostoru a když se muž prosoukal tak, že se hlavou dostal do dřezu, umístěného pod oknem, najednou se zasekl a nešlo to ani tam, ani zpět. Když sebou začal mrskat, aby se z této nepohodlné polohy dostal, nechtěně zavadil o pákovou baterii a začal si do dřezu napouštět horkou vodu. Když ho ráno našli utopeného, už se nebylo jak dozvědět, proč tu vodu urychleně nevypnul, nevytáhnul špunt ze dna nebo ještě lépe - proč vlastně nepoužil dveře, když měl v kapse klíče.
Povolení zabíjet (se)
Dvacetiosmiletého Itala Fabia přestal bavit život na pštrosí farmě, patřící jeho rodině, a našel si novou právi jako řidič kamiónu. Ale jeho zájmy směřovaly mnohem výše, než jen k chovu pštrosů či brázdění silnic. Když tak jednou večer popíjel s přáteli, zavedl konverzaci na své nové hobby - vybavení pro špióny. Vytáhl běžně vypadající pero a vysvětlil, že jde ve skutečnosti o maskovanou pistol s jedním nábojem. Aby dodal svým slovům důraz, namířil si pero na hlavu a stiskl knoflík. Více nábojů v té pistoli ani nebylo třeba, i ten jeden napáchal ve Fabiově hlavě slušnou neplechu.
Proč neprovozovat sex uprostřed ulice
Angličané Kim a Paul opustili v noci jednu ze Sheffieldských hospůdek a hnedle si všimli, že jedna z lamp nesvítí, takže je část silnice neosvětlená. A protože už nedovedli udržet svoji touhu na uzdě (v případě Paula na uzdičce), rozhodli se dát svému chtíči průchod přímo na asfaltu uprostřed silnice. Svědci tvrdí, že dvojice ležela hned vedle středové čáry, líbala se a mazlila. Vzrušený pár byl varován, že sexuální poloha "na silnici" nepatří zrovna k bezpečnému druhu sexu. A nebyl varován jen jednou, ale rovnou třikrát - kolemjedoucím autem, autobusem i chodcem, který dvojici doporučil najít si jiné místo, aby je někdo nepřejel. "V pohodě, kámo," zaznělo mu v odpověď mužovo volání a dívčí chichotání.
O chvíli později se ulicí řítil menší autobus. Uprostřed ulice viděl jeho řidič cosi, co vypadalo jako pytel odpadků. A tak ani nezabrzdil... Dostal pouze zákaz řízení na šest měsíců, zaměstnavatel pro něj na tu dobu našel jinou práci a příbuzní obětí tvrdí, že se na onoho řidiče rozhodně nemohou zlobit. Každopádně, pokud jste někdy hledali odpověď na otázku z jedné písně od Beatles "Why don't we do it in the road?", tak tato příhoda vám ji určitě dala.
Ikaros, brazilská verze
Začalo to nenápadně. Brazilec Manoel měl na starost čištění cisteren, které převážely benzín. 35letý muž začal do cisterny napouštět vodu, což je standardní procedura, která zajistí, že se vrchním otvorem z cisterny vytlačí veškeré hořlavé výpary. Za hodinu se Manoel k cisterně vrátil a nakoukl otvorem dovnitř, jestli už je hladina dost vysoko. Jenže uvnitř cisterny je docela tma a Manoel nic neviděl. Asi už tušíte, jak si vzápětí poradil. Ano, máte pravdu, vsunul do cisterny ruku se zapalovačem a škrtnul. Těch pár vteřin, které mu zbývaly do konce života, si mohl připadat jako Ikaros - letěl vzduchem a křídla nikde. Dopadl poměrně ohořelý sto metrů od místa výbuchu.
Chorvatský masakr motorovou pilou
Tento příběh je velmi stručný. Jeden chorvatský mladík si chtěl trochu oživit silvestrovské veselí a vyrobit si nějaké hezké rachejtle a petardy. Moc toho ale neoživil, ba naopak, spíš umrtvil. Co myslíte, jak asi dopadne situace, kdy se upne granát do svěráku a pak se ho někdo pokusí rozříznout motorovou pilou, aby se dostal k uvnitř umístěným výbušným látkám?
Nestřílejte na dráty na zem nespadlé
Daniel a jeho kamarád se na své farmě v Pennsylvánii rozhodli, že si trochu zastřílejí. Ale místo myší, lahví nebo ptáčků si vybrali trochu odlišné cíle - izolátory na sloupech vysokého napětí. Tyto keramické či plastové věcičky mají mimo jiné i jednu zásadní roli - drží drát na onom sloupu. Ovšem když jich oba pánové pár sestřelili, dráty spadly na zem a začaly jiskřit. Daniel je člověk velmi pohotový. Bylo mu jasné, že by takto mohl snadno vzniknout požár. A tak rychle k drátům doběhl a zvedl je. A to bylo to poslední, co ve svém životě udělal.
Proklatě špatná muška
Když Geralda stavěla coloradská policie za dopravní přestupek, rozhodl se, že než riskovat vězení, raději policistům uteče. Ano, uteče, nikoli ujede. Vyskočil z auta (mimochodem kradeného) a pustil se do svého smělého plánu: uštve policisty v divoké honičce. Po chvíli mu došlo, že policisté jsou ozbrojeni a nejspíš jej mají na mušce. Proto vytáhl pistoli a naslepo střílel přes rameno za sebe. Bohužel, Gerald je jedním z těch, kteří nedovedou dělat dvě věci najednou. Například utíkat a přitom jakžtakž mířit. V "divoké přestřelce" tedy padly pouze čtyři výstřely, všechny vypálil Gerald a ten čtvrtý směřoval přímo do jeho hlavy - nutno říci, že nechtíc! . Honička se tak rázem změnila v efektní sebevraždu.
"Zapoj to do elektriky!"
Jednadvacetiletý Vietnamec Nguyen popíjel se svými přáteli v jedné z Hanojských krčem, když tu vytáhl starý detonátor, který kdesi nalezl. Byl asi 6 cm dlouhý a koukaly z něj dva dráty. Protože byl starý a zrezivělý, Nguyen tvrdil, že už určitě nefunguje. Jeho přátele nesouhlasili. Aby svá slova dokázal, strčil si Nguyen detonátor do pusy a požádal své přátele, ať do oněch visících drátů pustí 220 voltů. Svůj omyl si nejspíš ani nestačil uvědomit. Jak stojí psáno v policejním hlášení, "exploze mu rozervala líce a rozdrtila všechny zuby. Cestou do nemocnice svým zraněním podlehl."
Pořádně prošťouchnout komín...
Toho osudného dne se 55letý Chorvat Marko vydal do své dílny, aby si vyrobil náčiní k pořádnému vyčištění komína. Komín to byl vysoký a obyčejná kominická štětka neměla šanci ho vyčistit. Ale kdyby se na štětku přidělal řetěz a něčím se to celé zatížilo, to by mohlo fungovat. Jenže co použít jako závaží? Nakonec Marko našel dokonalý předmět, těžký ale malý. A dokonce kovový, takže nebude těžké přivařit ho k řetězu. A tak Marko nahodil svářečku a jal se přivařovat řetěz k onomu předmětu. Tušíte správně, milé děti, byl to ruční granát, po okraj napěchovaný výbušninami. Jakmile se jeho obal zahřál, granát explodoval. Z Marka toho moc nezbylo, úlomky z granátu prolétly skrz zdi dílny a poškodily i opodál parkující Mercedes. Jediné, co zůstalo netknuté, byl Markův nevyčištěný komín.
Slon byl na tahu
Možná si z hodin zoologie pamatujete, že slon je poměrně velké zvíře. A také poměrně silné zvíře. Tak silné, že na svých klech unese celý strom. Možná si taky - nejen z hodin zoologie - pamatujete, že zvířata se nemají dráždit, protože se pak mohou chovat nepředloženě. No a dráždit slona, to už vůbec není dobrý nápad. Bohužel, právě takový se zrodil v hlavě Thajce Prawata, když na ulici uviděl stádo ochočených slonů. Podal jednomu z nich stvol cukrové třtiny. Sloni mají pořád hlad, tak co by si nevzali. Jenže Prawat na poslední chvíli ucukl a stvol schoval za zády. A pak znovu. A znovu. A znovu. A smál se, až se za břicho popadal. To bylo také naposledy, co se mohl popadat za břicho a také naposledy, co měl břicho vcelku. Slona to už tak nějak přestalo bavit, švihnul svými mohutnými kly a Prawata na ně nabodl. Thajec zemřel při převozu do nemocnice. Na zemi po něm zbyl stvol cukrové třtiny, na kterém si slon konečně mohl v klidu pochutnat.
A ještě jedna sloní historka
Zimbabwan Christian měl kukuřičné políčko. Ale lezli mu tam sloni. A když se vám takový slon projde po kukuřičném políčku, hádejte, kolik kukuřice asi tak sklidíte? Takže Christian musel vymyslet něco, co by dostalo slony z jeho pozemku. Naštěstí nedaleko bylo jedno staré minové pole. To už tak u hranic Zimbabwe s Mozambikem bývá. Christian se rozhodl vykutat pár min a zakopat je u svého pozemku. To slony naučí! Vykopal pět min, které byly zpola odkryty po nedávných deštích, a nesl si je domů. Bohužel, když s takovou minou všelijak hýbáte a ještě na ní pár měsíců prší, není zrovna z nejstabilnějších. A v Christianových rukou nevybuchla jen jedna. Dobrá zpráva pro milovníky zvířat: při této příhodě nebyl zabit ani zraněn ani jeden slon. Pro milovníky Christiana ovšem dobrou zprávu nemám.
Na tom bošileckým mostku
U Johannesburgu teče potok zvaný Braamfontein. Vlivem dlouhotrvajících bouří a dešťů se změnil v docela divokou řeku. Bylo pár minut po půlnoci, když policie zastavila 33letou Barbaru a doporučila jí dál nepokračovat v cestě, protože záplavy ohrožují nedaleký most. Jenže Barbara řídila BMW X3 OffRoad, vybavené xDrive pohonem všech čtyř kol. V brožurkách se dočetla, že její luxusní SUV s čalouněním Sensatec a s osmireproduktorovým audiosystémem má "takřka neomezenou pohyblivost". A tak se Barbara milé policii vysmála a pokračovala vstříc mostu. xDrive pohon všech čtyř kol jí ovšem byl k ničemu, když jí záplavová vlna i s celým BMW X3 z mostu smetla. Její mrtvé tělo, dřepící na čalounění Sensatec, policie našla druhý den asi dva kilometry po proudu.
