 |
Právě je 464 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116485216
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Nepřihlášený Hledám -
- odvážného, upřímného, otevřeného věřícího muže nebo i ženu – učitele(ku), lékaře(ku), příp. teologa pro pořádání přednášek na téma:
Náboženství, Sekty, Kulty, Křesťanství, Manželství, Rodina, Výchova, Mezilidské vztahy, Utváření osobnosti a charakteru člověka, Zdravé sebevědomí, Zdravá výživa apod. Hledám též dobrovolné spolupracovníky – věřící bratry a sestry, a hledám také i částečnou podporu této práce a služby. Pro bližší informace pište, prosím, na e-mail: centrum.k@seznam.cz . Děkuji.
|
Re: Hledám odvážného muže - ženu. (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Čtvrtek, 18. leden 2007 @ 11:38:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Navrhuji pro Vás tohoto bratra:
Pavel Kábrt, (nar. 1949, SPŠE) se zabývá především tematikou kreace-evoluce, a to již přes 40 let. Je členem CRS - Creation Research Society (Sustaining member) v USA. Kromě publikační činnosti přednáší již řadu let studentům všech stupňů i veřejnosti. Řadu pozvání vysvětlit omyly darwinismu a evoluční teorie přijal také od různých rozhlasových a televizních stanic. V roce 2001 absolvoval sérii přednášek v Chorvatsku. Kromě členství v CRS (Creation Research Society) pochází informace a materiály pro přednášky a publikační činnost od řady dalších vědeckých institucí i jednotlivců: od společnosti Intelligent Design (ID), Institute for Creation Research (ICR), Answers in Genesis (AiG) a od německé společnosti Wort und Wissen (W&W). Při přednáškách je používána obrazová dokumentace, která je z velké části darem švýcarského kreacionisty Richarda Wiskina, který v ČR také přednášel. Mnoho informací pochází z osobního přátelství s americkým biochemikem Dr. Charlesem Thaxtonem, spoluautorem knihy The Mystery of Life´s Origin (Tajemství vzniku života) a hlavním organizátorem první vědecké konference proti darwinismu v České republice, která proběhla v Praze dne 22. října 2005. Kniha Tajemství vzniku života velmi přesvědčivě ukazuje, jak naivní je věřit v sebeoživení neživé hmoty třeba za miliardy let. Z toho pak logicky plyne, že vyučovat tyto nepodložené a často nesmyslné představy studenty je zločinem na lidské psychice.
Přednášky Jsou bezplatné, hlavní část je tvořena výkladem asi 80 diapozitivů, rozdělených do několika skupin: 1. Pochybné začátky evolučního myšlení (Darwinovy tragické omyly), 2. Evoluční potíže s genetikou, 3. Antropologické nesrovnalosti, 4. Co ukazují sedimenty, geologické a paleontologické nálezy, 5. Fakta, fantazie, nepříjemné nálezy a podvrhy aneb co vám většina učitelů biologie nepoví. Přednáška trvá přibližně 1, 5 hodiny (dle situace) s následnou diskuzí; požádat o ni můžete na uvedeném e-mailovém kontaktu.
Reakce na přednášky, publikace a webové stránky Pavla Kábrta
Vypozorovat lze tři zásadní druhy reakcí studentů i veřejnosti: velký zájem, lhostejnost a vášnivý odpor. Jednak existují ti, kteří mají o dané téma velký zájem a přemýšlí o nových informacích bez předpojatosti; potom se setkáme s těmi, kterým je zcela lhostejné, jestli svět vznikl evolucí nebo inteligentním záměrem. Často je tento jejich nezájem seznámit se s fakty maskován výmluvou „nikdo nic stejně neví“ – pravdou však je, že jen tato skupina nic neví, ne „nikdo“. A třetí kategorii tvoří lidé, které informace uvedené zde, v přednáškách, knížkách atd. rozzlobí, mohou být třeba posměšní a naštvaní, že si někdo dovolí tvrdit a dokonce pomocí faktů argumentovat, že darwinismus a evoluční víra je přírodovědecký omyl a musí existovat stvořitel. Je kuriózní, jak někteří, mnohdy i mladí lidé, nemají sice žádné věcné argumenty, ale horlivě svoji víru v evoluci brání! Je to však pochopitelné, máme-li na mysli současnou dogmatickou propagaci evoluční ideologie médii na veřejnosti a vnucování evolučních spekulací dětem a studentům již od základní školy ve většině průmyslových zemí pod lživými slogany „jediná pravá věda“ a „jen takto věda může pracovat“ (myslí se: jen kauzálním vysvětlováním všeho).
Pozoruhodné jsou také postoje učitelů a profesorů: až na vzácné výjimky většinou mlčí, někdy říkají „něco přece učit musíme a v osnovách máme darwinismus“. Tak i biolog docent Stanislav Komárek z Univerzity Karlovy, při veřejné disputaci s Pavlem Kábrtem na téma evoluce-kreace, na většinu argumentů proti evoluční teorii jednoduše nereagoval a opakoval: „něco učit musíme“. A na otázku, proč je nedostatek spojovacích fosilních forem, odpověděl: „asi byly křehčí a nezachovaly se“... Evoluční teorie se stala společenským klišé, náhradním náboženstvím a vědeckým dogmatem, kterému se prostě slepě věří, aniž většina lidí vůbec tuší, na jak vratkých tvrzeních tato bizardní hypotéza stojí a jak masivní fakta jsou s ní v rozporu.
Nikdy nezapomeňte na evoluční návod ke vzniku života, rostlin, všech organizmů i člověka: sedět a čekat, čekat a čekat na mrtvém povrchu nějaké planety. Za mnoho milionů let kolem vás budou plavat ryby, prohánět se živočichové, létat ptáci a chodit lidi. Stačí jen čekat a čekat. Jak to všechno neživá hmota dokázala a co se kolem vás bude dít během toho dlouhého čekání, o tom je tzv. evoluční „věda“. Správný termín je však „evoluční fantazmagorie“!
Pavel Kábrt přednáší i o správném křesťanském chování:
KŘESŤANSKÉ SPOLEČENSKÉ CHOVÁNÍ
http://memento.junweb.cz/chovani/chovani.htm
Každý řád nebo pravidlo je jen určitou tváří zákona. Ten je užitečný pro pozemský život - věčný život z něj automaticky neplyne. Neplyne tedy ani ze slušného společenského chování, zdravé životosprávy, dodržování hygieny či pravidelného čtení Bible. A přece víme jak užitečné tyto věci jsou, pokud v nich nechybí Kristus. Pro mnohé, zvláště mladé lidi, bude asi velkým překvapením, co všechno patří k pravidlům docela normálního slušného chování – dobrého vychování. Je cenné tyto věci znát, abychom svým odpuzujícím jednáním neztížili druhým cestu k Bohu.
1. Prosíme, děkujeme a omlouváme se
2. Zdravíme a loučíme se
3. Představujeme se, titulujeme, díváme se do očí, klepeme
4. Jak telefonujeme, platíme, revanšujeme se a mnoho dalšího – třeba i o počítačích a autech
5. U jídla a ve společnosti
6. Navštěvujeme se a vtipkujeme jen opatrně
7. Pomáháme a dáváme přednost
8. Bereme ohled na slabší – galantnost kdysi a dnes, staří a nemocní
9. Neskáčeme do řeči, nejsme upovídaní, nepomlouváme
10. Závěr s různými doplňky
Kontakt: pavelkabrt@seznam.cz |
|
|
osobnost Pavla Kábrta (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 18. leden 2007 @ 15:48:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Žít v pravdě
"Žít podle pravdy, neztrpčovat nikomu život a nebláznit," to je heslo uvedené na internetových stránkách českého kreacionisty pana Pavla Kábrta vedle souboru jeho 33 nebetyčných omylů rozšířených mezi lidmi.
Víra, ať už v evoluci bez boha nebo ve stvoření světa nadpřirozenou bytostí, je osobní věcí každého člověka. Jenže víra a pravda jsou dvě věci. Víra je individuální, kdežto pravda by na našich aktuálních názorech či náladách, ba ani na náboženském přesvědčení záviset neměla.
Carl Sagan napsal:
Evoluce v žádném případě neimplikuje ateismus, ačkoli je s ateismem slučitelná. Avšak evoluce je jasně neslučitelná s doslovně chápanou pravdou jistých posvátných knih. Věříme-li, že bible byla sepsána lidmi a nikoli diktována slovo od slova bezchybnému stenografovi stvořitelem vesmíru, nebo pokud věříme, že bůh se z důvodů větší jasnosti mohl příležitostně uchýlit k metafoře, potom evoluce nebude představovat žádný teologický problém.
Důkazů pro evoluci (odhlédneme-li od diskuse, jakými konkrétními mechanismy k ní došlo) je dostatek. Nechci oponovat neochvějné víře Pana Kábrta v kreaci, jen bych rád před jeho scholastikou svým příspěvkem aspoň trochu uchránil čtenáře pátrající na internetu, a zejména mládež, které pan Pavel Kábrt při svých osvětových misiích pravidelně vymývá mozek.
Je smutnou skutečností, že ve Spojených státech čtyři lidé z deseti nevěří, že jsou lidé s opicemi jakkoli příbuzní, a dokonce ani, že lidstvo jako rasa je starší než pouhých pár tisíc let. Většině biologů připadá diskuse s náboženskými fundamentalisty absurdní a po čase nudná. Teorii kreace spíš než vědci živí lildoví kazatelé.
Pan Pavel Kábrt opakovaně tvrdí:
Život se nemohl vyvinout z neživé hmoty bez zásahu jiné inteligence.
Biologická evoluce, kdy se vyšší organismy (včetně člověka) vyvíjejí z organismů nižších, neexistuje a nikdy neexistovala.
Svět není starší než řádově 10 tisíc let.
Uvedená tvrzení nejsou vzájemně nezávislá a stojí za trochu pozornosti podívat se na ně z pohledu logiky.
Připustíme-li, že první živý organismus nemohl vzniknout pouhým náhodným uspořádáním organických molekul, stále ještě evoluční mechanismus umožňuje, aby se z jednodušších forem vyvinuly formy složitější vedoucí až k savcům, k primátům a k člověku. Biologická evoluce je podmíněna vznikem prvního primitivního života. Pro evoluční vývoj druhů je existence prvního organismu nutnou podmínkou a to dokonce nezávisle na tom, zda tento první organismus vznikl z neživé hmoty bez cizího zásahu nebo aktivitou stvořitele.
Pokud ale odmítneme evoluci a působení přírodního výběru jako mechanismu řídícího vývoj živých organismů směrem k účinnějším formám a k sebezdokonalování, pak kdyby se stvořitel rozkrájel a pravidelně do praoceánu vyléval hektolitry živného roztoku s čerstvě zkonstruovanými mikroorganismy, bez mechanismu evoluce by k žádnému pokroku nikdy nedošlo. Popření evoluce opravdu implikuje, že druhy by musely být bohem stvořeny ve své dnešní podobě.
Velmi zajímavé je tvrzení třetí. Evoluce, má-li přinést výsledky, potřebuje spoustu času, rozhodně mnohem více než 10 tisíc let. Z pravdivosti třetího tvrzení by logicky také vyplynulo popření tvořivých schopností evoluce.
Ale třetí tvrzení má ještě jednu vlastnost, kterou dvě předchozí nemají. Třetí tvrzení lze velmi snadno vyvrátit. Jestliže svět byl kompletně stvořen před pár tisíci lety, pak zde nemohou existovat žádné věci, které by byly starší. Ba dokonce stačí najít jeden jediný kousek vesmíru, který je prokazatelně starší než udaná hranice, abychom třetí tvrzení vyvrátili. (Kdyby nějaký matematik tvrdil, že všechna přirozená čísla jsou sudá, pak pro důkaz nepravdivosti jeho tvrzení stačí mezi přirozenými čísly najít jedno jediné liché.)
Snadná vyvratitelnost biblického stáří světa je hlavní příčinou, proč méně skalní kreacionisté již od třetího tvrzení ustupují. Ti neochvějní, mezi nimi pan Pavel Kábrt, se s vyvratitelností třetího tvrzení musí v rámci své kreační logiky nějak vypořádat.
V zásadě jsou tři možnosti, jak udržet třetí tvrzení jakž takž při životě.
První možností je tvrdit, že svět byl stvořen včetně minulosti. Všechny příliš staré věci ve vesmíru prostě musely být jako staré již stvořeny. Typickým příkladem je světlo přicházející k nám ze vzdálenějšího vesmíru. Kdyby byla například spirální galaxie v Andromedě stvořena před 10 tisíci lety, světlu by chyběly ještě víc jak dva miliony let, než by k nám doletělo. Takže světlo na cestě muselo být stvořeno společně s příslušnou galaxií. Pokud však připustíme, že svět mohl být stvořen včetně minulosti, pak ale mohl být stvořen kdykoli. Nic jiného než studium biblických rodokmenů nedokazuje, že se to mělo stát právě před zmíněnými několika tisíci lety. Dovedu si stejně dobře představit i s minulostí stvořený vesmír starý miliardu let, tisíc let nebo týden. Přesný okamžik stvoření pak je pouze otázkou víry a s vědou to nemá nic společného.
Druhou možností je postulovat časově proměnlivé fyzikální zákony, které tím pádem nemohou být aplikovány na minulost. Například přírodní jaderný reaktor v gabunském Oklo je zhruba 2 miliardy let starý. Nebyl-li stvořen již velmi starý podle předchozího bodu, pak jen užitím v čase proměnlivé hodnoty poločasu rozpadu radioaktivních prvků může tento reaktor významně omládnout, nijak jinak. Potíž je v tom, že fyzika nejen předpokládá, ale i experimentálně potvrzuje neměnnost základních fyzikálních zákonů a fyzikálních konstant v čase. Příkladem může být měření nehomogenity reliktního záření. Tato měření, uskutečněná nedávno americkou vesmírnou sondou WMAP, jsou ve velmi dobré shodě s předpověďmi učiněnými na základě poznatků kvantové fyziky. Zákony kvantové fyziky v hluboké minulosti za extrémních podmínek krátce po velkém třesku platily stejně jako platí dnes.
A spíše pro úplnost tu máme třetí variantu. Evergreenem kreacionistů je tvrzení, že úplně všechna nekreační měření stáří hornin, hvězd, galaxií a celého vesmíru jsou chybná. V tomto případě se ale k mému podivení snaží své závěry vědecky zdůvodnit na základě platných a neměnných fyzikálních zákonů.
A kde je teď pravda?
Pan Pavel Kábrt nehledá pravdu ve vědě, ale ve své víře, kterou klade nade všechny poznatky, které nám skutečná věda zprostředkuje. Snahou pana Kábrta je vědecké poznání rozmlžit a zpochybnit, protože výsledky vědy jsou ve zřejmém rozporu s jeho náboženským přesvědčením. A to není život v pravdě, naopak. Pan Pavel Kábrt by si měl uvědomit, že prezentací svých středověkých názorů neškodí jen moderní vědě, ale možná větší měrou škodí vážnosti současného náboženství.
Charles Darwin je pohřben ve Westminsterském opatství jen pár metrů od Isaaca Newtona. Přestože Darwinova rodina si přála jej pochovat na jejich rodinném statku v Downu, nakonec vyhověla žádosti dvaceti poslanců anglického parlamentu s podporou anglikánské církve, kteří si přáli najít pro něj co nejdůstojnější místo posledního odpočinku. Ze strany anglikánské církve v tom byl akt svrchované milosti. Anglikánská církev poctila člověka, který se značnou měrou zasloužil o zpochybnění pravd, které církev hlásá. Jenže i církev, pokud zůstává věrná svým ideálům víry a pravdy, musí mít stejně jako věda schopnost uznat svoji chybu a měla by tak činit důstojně a mravně.
A na závěr ještě citace ze stránek HCJB World Radio, které rozhodně nelze podezřívat ze zvláštních sympatií k evoluci:
Více než sto let po smrti geniálního anglického přírodovědce Charlese Darwina se katolická církev nakonec smiřuje s ním a s jeho evoluční teorií.
Vyplývá to z dopisu papeže Jana Pavla II. vatikánské Akademii věd. Výslovně prohlašuje, že teorie o vzniku biologických druhů vývojovou cestou a o evoluci života od jednoduchých forem ke složitějším, "je víc než pouhá hypotéza" a že je s katolickým učením o stvoření člověka slučitelná.
Dopis byl adresován vědeckému sympoziu právě v akademii konanému pod názvem Vznik a prvotní fáze života. Jan Pavel II. nyní mj. píše: "Jestliže lidské tělo vzniká v živé hmotě, která existovala už před ním, ukazuje to, že duši stvořil Bůh." Už první komentáře z vědeckých a teologických kruhů naznačují, že církev již pojímá akt stvoření člověka, tak jak je podán v Bibli, spíše symbolicky, aniž by však popřela existenci a roli Boha. Až doposud ovšem, jak známo, katolická církev Darwinovu evoluční teorii striktně odmítala, neboť byla v rozporu se stvořením Adama a Evy tak jak je vylíčeno v tzv. první knize Mojžíšově... Ještě před několika desítkami let papež Pius XII v encyklice Humanis generis tvrdě Darwinovu teorii odsoudil, nicméně už věřícím povolil, aby o této problematice diskutovali, už to nebylo tabu. Nynější papež již uznává, že Darwinova teorie se ve vědě prosadila a není protikladná katolickému učení. Filosof a teolog Tullio Gregory to hodnotí slovy: "Jako mnohdy; má církev opět zpoždění."
napsal Karel Tejkal
http://planetopia.webzdarma.cz/index.php?target=nezarazene&item=110 |
osobnost Pavla Kábrta? (Skóre: 1)
Vložil: noire v Pátek, 19. leden 2007 @ 11:09:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Velmi dobře chápu člověka, který nepoznal živého Boha, že ho jakákoli zmínka o stvoření dráždí. Evoluční teorie, kterou uvedl na svět Charles Darwin, natolik zdomácněla v našich myslích, že je pro něho nemyslitelné, že by snad na ní mohlo být něco špatně. Pokud však hledáme skutečné přímé důkazy evoluce, myslím, že neexistují, a ani se nenaleznou. (rozhodně jich není dostatek) Také nevěřím, že bych byl příbuzný opicím, důkaz z genetického kódu
není dostatečný důkaz. Četl jsem kdysi, že z fyziologického hlediska jsou nejbližší příbuzní člověka vepři domácí. Genetický kód sice umíme přečíst, můžeme nalézt vysoké procento shody, ale je problém, že mu nerozumíme. Mám tedy evoluci věřit?
Pokud se zmíním o porovnání, že pokud z jednodušších molekul umíme udělat molekuly složitější, tak se z nižších forem života mohly vyvinout formy vyšší, je nepravdivá zkratka. V důsledku bychom mohli polymeraci považovat za důkaz evoluce.
Podobně je to s otázkou, zdali se život mohl vyvinout z neživé hmoty bez zásahu jiné inteligence. Člověk je nejvyšší inteligence, která je na této planetě hmatatelná, přesto s kilometry odborných článků, dobře financovaných laboratořích nebyl dosud schopen z neživé hmoty vytvořit alespoň kopii nějaké existující bakterie která ve vhodném prostředí, které obsahuje pouze neživou hmotu, byla schopna přežití a navíc i reprodukce.
S jakou pravděpodobností se této práce zhostí přírodní síly (které máme popsané),i kdyby na to měly celý prostor vesmíru a jeho čas (kterého je na to stále málo i přes obecně přijímané stáří vesmíru)
Zmiňuje se přirozený výběr. V přírodě je dobře patrný jako existující jev. Je však tento přirozený výběr základním hnacím motorem evoluce? Pokud vezmu nějaký existující druh savce, např. psa nebo koně, můžeme pozorovat nepřehlédnutelné množství forem. Přesto jsme při tak dlouhém šlechtění (pod lidskou inteligencí se všemi zkušenostmi, které šlechtitelé znají) nevytvořili evolučně vyšší druh, který by měl natolik odlišný genetický kód od vlka nebo koně Převalského, že by nebyli schopni reprodukce, podobně, jako není schopen reprodukce potomek křížení koně a osla. Koně i psi se šlechtí více než 5000 let, možná i déle...
Co se týká stáří Země, vím, že je mnoho metod. Radioativní jsou ty nepřímé, stejně bych se rád zmínil o metodě C14, které trochu rozumím. Její platnost závisí na předpokladu konstatního toku jedné složky kosmického záření, protože C14 vzniká právě srážkou této částice (neutron s určitou energií) s atomem dusíku. Předpokládáme, že při látkové výměně je poměr C12 a C14 díky konstatnímu toku záření stále stejný, po ukončení látkové výměny množství C14 klesá díky radioaktivnímu rozpadu. Poměrem mezi oběma izotopy zjistíme čas úmrtí těla, pokácení stromu, atd. Je však zjištěno, že pokud srovnáme tuto metodu s metodou historického datování pomocí starých dokumentů a dalších metod, zjišťujeme, že u vzorků starých kolem 7000 let a výše se objevuje odchylka, pomocí C14 jsou vzorky o 1000 let starší (viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Radiocarbon_dating_calibration.svg). Je tedy možné tuto metodu považovat za objektivní? Bylo kosmické záření v posledních 10000 letech konstantní?
Vím, že existuje mnoho dalších radioaktivních metod, žádná z nich nevyplývá z tak jasných předpokladů, jako C14, přesto i ona musí být "kalibrována", aby seděla s historicky zjistitelnými daty.
S datováním ve vzdálené historii je potíž, jedna věc je fundamentalistické uchopení biblických textů, které může vést k nesprávným závěrům. Jeden z vědních oborů, který se zabývá určování stáří, je gologie. Geologové počítají konstanty tuhnutí vyvřelých masivů (ať jde o žulu nebo čedič), kde časy vycházení delší, než je zmíněné biblické datování. Přitom lze v kontaktu s vyvřelinou nalézt horninu (myslím, že porcelanit), která vznikla vypálením usazených křídových slínů (s mnoha zbytky živých organismů). Takže ten život v křídových mořích musel být starší, než je znělcový výlev např. na Kunětické hoře.
Ani tohle nemusí být v rozporu s biblickou pravdou o stvoření. Pokud Bůh stvořil celý vesmír o obrovských rozměrech, mohl si na to dát taky velké množství času. Můžeme spekulovat, tak to vypadalo, pravdu o tomto tajemství nám neřeknou žádné fosílie ani záznamy reliktového záření. (přesněji, takhle si vědecký důkaz nepředstavuji)
Takže musí být z dosavadního textu zřejmé, proč to nemá teorie o evoluci u mě snadné.
Teď ještě zpátky k tématu. Zkopíroval jsem sem článek, na který reagujete:
Nepřihlášený poslal:Hledám -
- odvážného, upřímného, otevřeného věřícího muže nebo i ženu – učitele(ku), lékaře(ku), příp. teologa pro pořádání přednášek na téma:
Náboženství, Sekty, Kulty, Křesťanství, Manželství, Rodina, Výchova, Mezilidské vztahy, Utváření osobnosti a charakteru člověka, Zdravé sebevědomí, Zdravá výživa apod. Hledám též dobrovolné spolupracovníky – věřící bratry a sestry, a hledám také i částečnou podporu této práce a služby. Pro bližší informace pište, prosím, na e-mail: centrum.k@seznam.cz . Děkuji.
Pan Kábrt se kromě evoluce zabývá i těmi dalšími věcmi. Pokud jsem četl správně, přednášky o evoluci centrum.k nehledá. Takže může být pan Kábrt i vhodným člověkem i z vašeho pohledu. Bible spíš než od stvoření mluví o Náboženství, Sektách, Kultech .... nebudu to celé opisovat. Zásady odlišné od Bible v těchto tématech zatím ztroskotaly, tak je možná lepší věřit člověku, který Bibli věří plně, protože pak bude mít kvalitní odpovědi na otázky mezilidských vztahů, které by nás měly trápit více, než jestli evoluce tak, či onak.
Martin Č.
|
]
|
|
Re: Hledám odvážného muže - ženu. (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 19. leden 2007 @ 13:37:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Lidí poznávají tisíce různých bohů a věří v kde co- a o to teď vůbec nejde, především jde o to zda hledáte typ pravdomluvného člověka či člověka,který tu pravdu hledá.Pan Halík Vám doporučil pana Kábrta se kterým jsem předčasem komunikoval a upornil jsem ho na mylnou informaci,kterou prezentoval a to o výsledcích družice COBE (každý si to mže najít na internetu) . Pan Kábrt tuto už lež však šíří vědomě i dál-zkrátka líbívá lež podporující jeho teorie je mu přednější než touha po pravdě či faktech.Samozřejmě je nakonec Vaše věc koho si vyberete k přednáškové činnosti tedy pokusu o změnu světa dle Vašich přání a představ. |
|
|
Re: Hledám odvážného muže - ženu. (Skóre: 1)
Vložil: JirkaX v Pátek, 19. leden 2007 @ 19:14:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Hledám především charakterního muže nebo ženu (křesťana), s tímto vzděláním, pro jistou práci a službu v Centru pro rodinu.
Jirka |
|
|
|
|
