poslal beny
Malé zamyšlení nad významem zklamání v našich životech.
Rád bych se s Vámi rozdělil o své malé zamyšlení nad zklamáním a jeho významem pro naše životy a nad oprávněností očekávání, která do sebe a do druhých vkládáme.
Člověk se narodí a jeho příchod provází křik, slzy, očekávání, otazníky: “Je to kluk nebo holka?“ Sotva se přestřihne pupeční šňůra, člověk se stane zdrojem něčího očekávání a někdy i zklamání.“Bude to sportovec po mně“, myslí si šťastný táta ve chvíli kdy třímá čerstvě umytého pořízka v náruči (vždyť 55cm a 3,85kg k tomu dávají oprávnění).Zase kluk pomyslí si na zlomek se*****y unavená maminka, která právě přivedla na svět třetího mužského potomka, přesto že celých devět měsíců doufala v budoucí princeznu, kterou bude odívat do růžových volánků a na dlouhé copy jí bude vázat mašle.
Ano, člověk se narodí a ještě než se rozkouká, musí začít naplňovat něčí představy.Toto nás bude provázet celým životem jako stigma. Stigma, které v mnohých lidech kolem nás bude vyvolávat pocit štěstí.To v případech, kdy budeme naplňovat očekávání do nás vkládaná. A zklamání, jehož výše se bude odvíjet od toho, do jaké míry se budeme od nich vzdalovat.
Celý lidský život je vlastně souhrnem zklamání a štěstí. Každý člověk si tím projde. U některých lidí se misky těchto vah vychylují více k té prvé variantě, u jiných k té druhé. Určitě každý je radši, pokud zažívá úspěch. Pokud se mu naplňují představy, které do sebe nebo lidí kolem sebe vložil.To první můžeme víceméně ovlivnit sami.To druhé je závislé na příčinách, jejichž podstatu někdy hodně těžko chápeme.
Zamýšlím se nad smyslem zklamání a štěstí. Je zcela legitimní toužit jen po štěstí (konec konců, kdo by to tak nechtěl?). Otázkou však zůstává, ocenili-li bychom ho náležitě, pokud by nám jeho hodnotu nedokázalo dokonale vykreslit právě prožité minulé zklamání?
Mnoho lidí miluje kaviár. Pro mnohé je to skutečně ta nejlepší delikatesa. Mnoho lidí (tak jako já) třeba nesnáší koprovku. Jezte často kaviár a za čas vám zevšední. Proložte ho, ale občas nenáviděnou koprovkou a uvidíte, jak Vám pak bude připadat znovu lahodný.
A takto chápu i smysl zklamání a štěstí v našem životě.
Mnohá zklamání si v životě připravíme sami.Možná třeba tím, že naše očekávání bývají nereálná. Možná chceme od těch druhých více než čeho jsou schopni. Možná chceme víc než čeho jsme schopni i od sebe samých.Uvědomuji si, jak rozdílné jsou naše pohledy na úspěch a zklamání z pohledu Božího. Kdo je v Božích očích ten první? Často právě ten, kdo bývá v těch lidských tím posledním. Mnozí lidé v historii, ale i v současnosti procházeli a procházejí zkouškami a utrpeními.Mnozí byli z lidského hlediska velice neúspěšní. Přesto nám však mnozí z nich potvrdí, že díky těmto zkušenostem došli k určitým poznáním. Já bych doplnil moudrosti.
C.S.Lewis kdysi prohlásil, že zkoušky a utrpení jsou dlátem v Božích rukách, které nás má opracovat do Boží podoby. Sám Lewis (a dnes i já) přiznává, že se tato slova lehce vyřknou, ale mnohem hůře prožijí. Každý člověk v konfrontaci s tímto dlátem mnohdy lape z posledních sil po dechu a nejraději by vyrazil všemi prostředky toto dláto sochaři z rukou (např.C.S.Lewis Svědectví o zármutku).Je přece jasné a logické, že zklamání bolí. Bolelo včera, bolí dnes a buďme si jisti, že bude bolet i zítra.
Nakládáme na sebe i ostatní mnohá očekávání a prožíváme a budeme prožívat mnohá zklamání. Mnohá nezaviněně. Mnohá z vlastního nerozumu.
Zklamání budou přicházet tak, jak přichází po létu podzim a zima. Ale po každé zimě přijde nové jaro. Slunce začne opět hřát a louky znovu rozkvetou.
Nechci dávat sám sobě ani nikomu kolem laciné rady a útěchy (těch jsem koneckonců rozdal, ale i přijal víc než dost).Tato jistota se nutně nemusí naplnit v tomto čase a mnohými kolem nás můžeme být vnímáni až do samého našeho pozemského konce jako duplikát dokonalých Jóbů. Přesto to slunce uzříme. Neboť k tomu jsme skrze Krista pozváni.
………………………………………………
Zklamal mě člověk, kterému jsem věřil.
Zklamal jsem člověka, který mi věřil.
Jen Ty víš Pane, jak moc ta zklamání každého z nás bolí.
Jen jednu prosbu na Tebe teď mám.
Dej ať toto dláto, každého z nás přivede k poznání.
Poznání k moudrosti a moudrost blíž k Tobě.
Amen
