V pátek 21.11.2003 jsem Janě B., Romce dal telefon 5432249141-2 do Sdružení pěstounských rodin, Anenská 10, Brno 602 00. Na Obilním trhu byl se mnou P.František P. Tentokrát byl tak depresivní či unavený, že ani nerozdával letáčky, ani nečetl Žalmy, ani se nepouštěl s nikým do debaty. Jen mlčky držel břevno kříže po celé 2 hodiny. Nakonec k němu přistoupil neznámý muž a něco mu řekl. P.František P. mě přivolal. Muž mi dal svou vizitku a nabídl zdarma právní pomoc. Díky Bože! Poté se P.František P. vzchopil. Tento třetí právník mi pak pomohl zvítězit nad přestupkovou komisí pana Midrly. Odpoledne mi půjčila a později darovala paní z knihkupectví malý přenosný CD přehrávač – abych podle něj naučil na pochodu lidi písničku „Maminko mámo“.

V noci z 24. na 25.11. jsme doma málem zemřeli zadušeni plynem. Všech 5 dětí usnulo. Já vyčerpáním usnul, aniž bych se umyl. Manželka mě probudila, ať se jdu umýt. Přitom jsem ucítil smrad a zjistil, že v kuchyni na sporáku je levá plynová plotýnka puštěná naplno. Přišel jsem na to včas. To znamená, že Bůh ještě nechce, abychom zemřeli.

Dne 25.11.2003 ke mně na Obilní trh přišla neznámá čtyřicetiletá paní, maminka 5 dětí a chtěla hrdě držet dvoumetrový kříž, který jsem tam měl.

Dne 28.11.2003 mě po návratu z Obilního trhu spolupracovník P.František P. svými vtipy tak rozesmál, že zmizely i nervové bolesti mé nohy. U nemocnice jsme byli 4 – i zcela noví studenti Honza a Jana R.

V jisté gynekologické ambulanci je vyvěšena lákavá nabídka umělého potratu zdarma čili ze zdravotních důvodů. Uvedenými zdravotními důvody je selhání hormonální a nitroděložní antikoncepce, nebo věk do 15 let, nebo věk od 40 let, nebo když žena už dvakrát rodila císařským řezem.

Dne 30.11.2003 mi gynekolog, syn pravoslavného kněze, sdělil, že i když už umělé potraty nedělá vlastníma rukama, tak posílá jím vyšetřené pacientky na umělý potrat z tzv. zdravotních důvodů. Pochopil jsem, že se podobá Pilátovi, který si umyl ruce a předal nevinného Krista popravčí četě. Toho dne jsem měl krátkou schůzku s poslancem Ing.JUDr.Karasem. Téhož dne v kostele a pak doma mě oklamal údajně kající hříšník Jaroslav Brezničan. Uměl to na mě zahrát a vypůjčil si ode mne 2100Kč, které dodnes nevrátil. Později mi sám sdělil, že mě okradl. Já jsem ho nahlásil na policejní stanici Brno – Žabovřesky. Tam mi odpověděli, že je to hledaný zloděj. Podle učení svatých apoštolů platí, že milujícím Boha, všechny věci napomáhají k dobrému. Nevěřící policisté České republiky poznali, že pravoslavný kněz zpívající na Obilním trhu není tak nemilosrdným, jak ho popsali v brněnských novinách a v jihomoravském televizním večerníku, když není lakomý.

V pondělí 1.12.2003 stojím na Obilním trhu s Janou R. a Ondřejem N. „Jděte do prd…“ – zařval na nás někdo nahlas. Hned poté se objevila neznámá babička. Ze srdce nám děkovala za to, že tam stojíme. Poté jsem zde debatoval i s jinou babičkou, která o sobě řekla, že je sice bez náboženského vyznání (tzn. že nenavštěvuje žádnou církev), ale přesto věří v křesťanského Boha. Sdělila, že její manžel byl politickým vězněm. Na křižovatce nad nemocnicí jsem dal letáček citátů nositelky Nobelovy ceny – matky Terezy z Kalkaty paní lékařce z Bystrce. Odpoledne mi Petr C. sdělil, že přestane před 3.brněnským pochodem objíždět fary, ač to před prvními dvěma pochody dělal. Pošle tam pozvánky poštou. Vyhrožoval mi, že pokud budu chtít, aby se konal pochod nejen 13.12. ale i 20.12, on rezignuje na všechnu spolupráci. Myslel si, že pořádat v prosinci více než jeden brněnský pochod je hazard, neboť na pochod 20.12. skoro nikdo nepřijde. Já jsem pokládal nejen pochod 20.12., ale i pochod 27.12. za Boží vůli. Proto Petr C. přestal spolupracovat. Jsem z toho smutný. Čtu Žalm 145, verš 3.: „Veliký je Hospodin…“ a tu mi telefonuje P.Miloslav K. – bude sloužit mši svatou před pochodem 20.12. Čtu dál tento Žalm: „Hospodin…je nesmírně milosrdný“, „Hospodin…všechny sehnuté napřimuje“, „Z mých úst zazní chvála Hospodinu…“

V úterý 2.12.2003 jsem na Obilním trhu s Janou R., modlím se za paní Řehákovou z Církve bratrské kvůli rakovině. Ve středu 3.12.jsem zde s řeholní sestrou Václavou. Ve čtvrtek 4.12. mě pan P. obviňuje, že motivem mého zápasu proti potratům je snaha zalíbit se lidem a ne Bohu. Na Obilním trhu stojím s Lucií Š. a nově se zednickým učněm Lukášem. Přišla za mnou neznámá paní. Řekla: „Vás se tady štítí, ale já vás chci poprosit o modlitbu za svou maminku.“ Řekla to jako lvice a slzela. Vzala si velmi viditelně letáček a odešla. Legitimuje mě městská policie. Odpoledne mi Petr C. říká, že televizně známý bývalý dominikánský katolický kněz Štampach teď v televizním pořadu Vertikála tvrdil, že ještě jako katolík byl od r.1991 zednářem a je jím doteď. V moravském katolickém týdeníku „Světlo“ je pozvánka k budoucímu pochodu 13.12.2003.

V pátek 5.12.2003 na základě řady modliteb (např. Žalmu 140) a po poradě s třetím právníkem, jsem rozeslal 3 specielní dopisy policii České republiky tohoto znění: „…..Dozvěděl jsem se, že na internetové stránce s anarchistickým obsahem je počínání uvedené skupiny anarchistů detailně popsáno. Jedná se o stránky umístěné na adrese http….Výtisk příslušných článků přikládám. Žádám tímto Polici ČR, aby provedla šetření uvedených internetových stránek a textu na nich umístěného, za tím účelem, zda z jejich obsahu nevyplývá, že osoby, které narušovaly shromáždění se tohoto jednání dopustily jako organizovaná skupina ve smyslu § 202 odst. 2, § 198 odst. 2  trestního zákona a dále zda se během noci, která předcházela konání shromáždění 8.11.2003, rovněž nedopustily trestného činu poškozování cizí věci - poškození 5-ti zámků na objektu kláštera v Brně, Grohova 18, Kongregace milosrdných sester třetího řádu sv. Františka pod ochranou sv. Rodiny. Žádám, abych byl vyrozuměn o provedených opatřeních. Dále z textu umístěného na uvedených internetových stránkách vyplývá, že anarchisté připravují obdobným způsobem narušení další mše svaté v kostele sv. Rodiny na ul. Grohova 18 a následujícího uličního shromáždění ohlášeného na 13.12.2003, které se bude konat opět v Brně v době od 8.45 hod. do 12.30 hod., trasa shromáždění Grohova 18, ul. Arno Nováka, Gorkého, Obilný trh, Jiráskova třída, Grohova 18. Kopii ohlášení rovněž přikládám. Policii ČR tímto dále žádám, aby jednak prošetřila, zda nejde o přípravu trestného činu výtržnictví a hanobení ve smyslu § 202, § 198 trestního zákona a jednak, aby Policie ČR shromáždění, které se bude konat 13.12.2003 poskytla dostatečnou ochranu podle § 6 odst. 3 zákona o shromažďování občanů (č. 84/1990 Sb., v platném znění)“

Na Obilním trhu stojím toho dne s Honzou, Janou R., P.Františkem P., invalidou na vozíku Františkem Bubeníkem a s Kristýnou. Legitimuje mě opět městská policie. Do dnešního dne jsme rozdali mnohem více než 6 000 letáčků.

V sobotu 6.12. jsem osobně roznášel po katolických farách pozvánky na pochod 13.12. Proto v neděli 7.12. při mši svaté v radiu Proglas zazněla výzva zúčastnit se pochodu proti potratům 13.12.2003.

V pondělí 8.12.2003 mě bývalý spolupracovník František S. přišel na Obilní trh diskreditovat před novou spolupracovnicí Janou R. – že prý ruším zpěvem Žalmů a jsem namyšlený. Avšak neznámý muž, který řekl, že je učitel, nám přišel poděkovat za to, že tady stojíme. Vzal si pro školu tři pozvánky na budoucí pochod 13.12.2003. Procházejícím zdravotnicím jsem nabídl vánoční cukroví a jedna lékařka si ode mne trochu vzala.

Na radu třetího právníka posílám v pondělí 8.12.2003 další dopisy policii České republiky, tentokrát zcela právně laděné a v úterý 9.12.2003 dopis primátorovi města Brna. To úterý stojím 10.00 – 11.00 na Obilním trhu sám. Pak do 12.00 nečekaně i s minoritou P.Bogdanem a Janou R. Středa 10.12.2003 je vyhlášena za „Den lidských práv“. Proto se odmítám dál nechat šikanovat panem M. z přestupkové komise MČ Brno-střed. Nešel jsem tam. Raději stojím na Obilním trhu s řeholní sestrou Václavou. Později k nám přichází nečekaně Jana R., Barbora a minorita P.Bogdan. Ve čtvrtek 11.12.2003 jsem u nemocnice držel stráž s Lucií S. a Janou R. Legitimovala mě městská policie, kterou na nás nemocnice přivolala, aby se nás zbavili. Nepodařilo se jim to. Pak se mě velmi laskavě pokusil obelhat nějaký pán. Tři zdravotnice z této nemocnice si od děvčat vzaly letáček. Jedna z nich výslovně řekla, když se podívala na fotky, že naši akci podporuje. Ve 20.40 mi telefonoval ředitel Městského ředitelství policie České republiky, aby mě ujistil o ochraně pochodu před anarchisty. S dětmi doma čteme Žalm 136, verš 24: „Bůh nás vyrval našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné.“ Náhodně jsem otevřel Bibli právě na Žalmu 98, verši 1: „Hospodin…zvítězil…“ Do mysli mi přichází Žalm 99: „Hospodin kraluje…“ i Žalm 28 s veršem 5: „…Hospodin je rozmetá a víc nezbuduje.“ (To se za dva dny stalo!) Ráno 12.12.2003 mi telefonuje i zástupce ředitele Městského ředitelství policie České republiky, aby mi dal své telefonní číslo, kdybych něco potřeboval. Na Obilním trhu stojím s Šárkou, která jako studentka zdravotnictví procházela touto nemocnicí a řekla mi, že uvnitř nemocnice není můj zpěv Žalmů slyšet. Dále zde stojím s Kristýnou a vozíčkářem Františkem Bubeníkem. Odpoledne mi velitel obvodního oddělení policie ČR Brno – Žabovřesky a jeho zástupce přislíbili 15 policistů v uniformě a další policisty v civilu. Jedné policistce jsem půjčil CD s písničkou „Maminko mámo“.