Uvádím zde projev biskupky Československé církve husitské Jany Šilerové na zasedání Fóra 2000 z roku 2002. Zde můžeme vidět, z jakého důvodu zapověděl apoštol Pavel sestrám učit. Vidíme, jakou snůšku bludů může vyprodukovat žena, která je navzdory jasným apoštolským příkazům postavena jako autorita v církvi. Musím říci, že satan se na ní ošklivě vyřádil. Zde je její projev.

Mosty přes globální propasti Globalizace se dotýká nejen ekonomiky, ekologie a armád. Globalizace se dotýká i naší víry a našeho náboženského uchopení světa. Komunikace vede ke komuniu. Setkáváním, bytím spolu se poznáváme, ztrácíme vzájemné předsudky, zbavujeme se podsouvaných úmyslů. Takový dialog vázne, přiznejme si, i mezi námi křesťany, natož mezi různými náboženstvími a kulturami. Obtěžkáni každý svými zavazadly dogmat, neumíme či nechceme ze strachu a nejistot překročit vlastní stín. Zapomínáme, že ekumena - oikumené, znamená jeden dům, jeden svět s Hospodářem, Hospodinem. A není to svět a dům převážně křesťanský. Naopak - žije v něm mnohem více našich bratří a sester hinduistů, muslimů, buddhistů, židů... Co je nám společné, je však víra v osobního Boha nebo alespoň v neosobní princip něčeho, někoho nad námi - jakási antropologická konstanta naší existence. Idea mravního zákona a idea Božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše (C. G. Jung). My jsme křesťané a víme proč: přijímáme Ježíše Krista jako Božího Syna v plnosti božství i lidství, je pro nás Spasitelem, Vykupitelem. Ale víme, že pro ostatní náboženství je Ježíš jedním z ostatních proroků, učitel moudrosti, velká historická postava. Postoj k Ježíši Kristu nás odlišuje, ale neměl by nás nesnášenlivě rozdělovat. Naše misijní působení bychom měli zbavit blahosklonnosti staršího, vyspělejšího bratra a svědčit věrohodněji svými činy a ovocem Ducha božího. Právě Duch Boží, Duch Svatý, "třetí způsob" božího působení ve světě nás opět sjednocuje a sceluje se všemi ostatními lidmi. Duch Boží vane, kam chce... Tuto základní teologickou výpověď nemůžeme a nesmíme my křesťané zpochybňovat majetnictvím monopolu na manipulaci s Duchem Svatým. Duch Boží pracuje skrze hinduistickou holčičku, japonského šintoistu, bolívijského katolíka, afrického šamana, čínského buddhistu nebo eskymáckého protestanta. Duch Boží vane kam chce, on sám otevírá srdce člověka a umožňuje mu učinit jeho vlastní nenahraditelnou osobní duchovní zkušenost. Z ní pak teprve může vyrůstat hluboká víra - důvěra v Boha! Až to, co sami vnitřně prožijeme - přijmeme. Fórum znovu potvrdilo slova C. G. Junga, že duševně podvyživenému lidstvu nemůže prospívat ani Bůh. Jen málo lidí zakusilo, že postava Boha je nejniternějším vlastnictvím samotné duše... Bohužel... Na foru hovořili o svých náboženstvích arciopat z Kjóta, rabín z Prahy, dalajláma z Tibetu a mohamedánský učenec, křesťan ze Švédska... Když hovořili o svých svatých knihách od Bhagavadgíty, přes Korán, Starý zákon k Novému zákonu - zdálo se, že všechna náboženství jsou tak vstřícná, otevřená, laskavá, tolerantní, smiřující! A přitom - jak málo se spolu vzájemně neumíme unést! Mezináboženský dialog Fóra připomněl křesťanům u nás, aby církve usilovaly o to, co ve své konfesní sebestřednosti tak nerady slyší: Zůstávat v globalizujícím se světě otevřeným prostorem pro znovu prožití ducha k vlastní nepřenosné náboženské zkušenosti! Bez mentorování a bez odstrašující zátěže dogmat, vést k úctě ke křesťanské tradici, ale i k jiným náboženstvím. Tím bychom nejlépe napomohli přemáhat a odkrývat v našem údajně nenáboženském národě všechna skrytá duchovní TABU... Mladí dneska a jejich děti, vaše děti se docela dobře mohou zítra někde ve světě zamilovat do čínského konfucialisty nebo dcery afrického šamana ze Zimbabwe... Dnes nás to leká - ale zítra bychom na to měli být připraveni - jako křesťané... Čemu všemu nás Fóra učí - klopýtavě a bolestně! Kéž by se média stejně zaujatě a jako dalajlámovi věnovala se znalostí věci a konstruktivně i dialogu s církvemi a křesťany u nás. Znovu mne překvapilo, jak málo žen je nejen mezi křesťany, ale i mezi strukturami jiných náboženství, na místech nejen služebných, ale i tam kde se rozhoduje... Ano ve služebné rovině mariánského ženství a mateřství a mateřské pastorace jsou ženy nenahraditelné se svou ochotou k oběti. Ale přesto: jejich "scelující" role chybí i jinde - to je ovšem téma pro jinou diskusi. Nejmilejší a docela obyčejný poznatek (kéž by nikoho neurazil). Jsem si jista, že by dalajláma z Tibetu byl výborným a milovaným farářem mezi horníky! I o tom je globalizace... (Uveřejněno: Naše rodina č. 35, 27.8.2002)