 |
Právě je 440 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:
oko
ivanp
rosmano
Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116504896
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu
Vloženo Sobota, 23. červen 2007 @ 21:50:46 CEST Vložil: Bolek |
poslal dodo Po GS se tu potulují výstřižky z Dekretu o ospravedlnění, které reformovany postavil do protikladu s Písmem... Rozhodl jsem se tedy nabídnout ke studiu celý překlad tohoto dekretu.
Dekret sám obsahuje dvě části: první je širší výklad katolické nauky o ospravedlnění, tedy vlastně pozitivní výklad nauky v kontextu jednotlivých výroků Písma. Popisuje především stav člověka po hříchu a význam Kristova příchodu, celý proces ospravedlnění a otázku ospravedlnění v případě pádu křesťana po křtu. Druhou část dekretu tvoří kánony, tedy negativní přehled nauk, proti nimž koncil vyhlásil anathema; jednotliví zastánci těchto nauk přitom nejsou jmenováni.
Zatím pracovní překlad Dekretu jsem se rozhodl umístit na své stránky Bibliothecula, protože překlad bude vyžadovat ještě množství úprav a systém na GS bohužel, pokud vím, neumožňuje další redakce téhož článku. Dekret najdete tedy na následujícím linku:
Domnívám se, že studium tohoto dekretu mj. může ukázat, že je nesmyslné katolickou nauku o ospravedlnění stavět proti Písmu, neboť první část tohoto dekretu naopak přináší pohled celého Písma na otázku ospravedlnění. Dokument několikrát výslovně zmiňuje, že v ospravedlnění je prvotní boží milost a že člověk není ospravedlněn vlastními skutky. Zvlášť zde tuto skutečnost zmiňuji, protože často se o katolické nauce tvrdí opak.
Budu rád za jakékoli připomínky k překladu; pouze si nejsem jist, že v nejbližších dnech a týdnech se tu budu moci objevovat (prázdniny přece).
|
Podobná témata
 |
|
Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu (Skóre: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Sobota, 23. červen 2007 @ 23:46:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Proti Tridentskému koncilu vystoupili přední protestantští teologové. Autorem jedné z nich byl Kalvín, který r 1547 uveřejnil Akta Tridentského synodu protilátkou opatřená. Byl si tak jistý svou pří, že Tridentský text nejprve v úplnosti předložil čtenáři a teprve pak podrobil zdrcující kritice. Obsáhlejší a a uváženější odpově´d přišla od luterského teologa Martina Chemnitze, který meziléty1565 a 1573 uveřejnil Zkoumání Tridentského koncilu na něhož obšírně reaguje.
Tridentský koncil byl počátek protireformace, jež se stala náboženským hnutím a nepočítáme-li negativní záměr zadusit protestantský omyl, pak ani jiný žádný jiný význam a konkrétní program neměl. Nepočítal ani s žádnou zásadní reformou církve nevyžadovala žádnou změnu postoje ze strany papežství. Přesto svědectví konzistoří ukazují, že až do roku 1542 by mnozí kardinálové bývali ochotni uznat protestantské požadavky týkající se ženatého kléru, přijímání podobojí, národních překladů Písma, ospravedlnění vírou, svátků, půstů a mnoha jiných sporných bodů. Problém však byl, že po roce vzájemných výpadech a triumfu fanatismu na obou stranách, po roce 1542 v Římě zásadě došlo posunu doprava.
Rozhovory před koncilem zkrachovaly a protestante se ještě více odklonili od Říma. V Římě byla zřízena inkvizice, do jehož čela byl postaven fanatický neapolský papeženec kardinál Caraffa (pozdější papež Pavel IV). Proto Řím opanovala záhy nová atmosféra netolerantní. Za těchto okolností se roku 1545 koncil konečně sešel v Tridentu , ale v té době ho jen málokdo bral vážně. Byl zpožděn o pětadvacet let, během nichž se po Evropě rozšířily různé formy protestantismu.
Koncil z pohledu své doby zásadně postrádal jakýkoliv pocit naléhavosti, smyslu, či historického významu a stejně tak i reformního ducha, což je problém do dnešních časů. Během dějin se ho chytali podobní pastáři jak lejno košile, vyřezávali z historického významu, hyperodkazovali na různé nestravitelné body a motali hlavy ostatních křesťanů pro burcování významu vlastních nauk a stavění dalších ohrad v protestantském táboře. V tom bych viděl možná největší význam tohoto koncilu. Historie se opakuje stále
Objektivně řečeno: na následných zasedáních, která trvala až do šedesátých let patnáctého století, se Tridentský koncil posunul jak do účasti, tak i do vnějšího dojmu, přesto jeho cílem nebyla reforma církve, jako spíše posílení papežské moci.
Dá se opravdu říci, že se Tridentský koncil nestal jen jeden z řady římskokatolických koncilů, už proto, že přinesl závazné prohlášení protiprotestantského protireformačního římského katolicismu. Ve světle (chceš-li ve stínu) Tridentu byly čteny a vykládány i dřívější koncily. Trident tak římskokatolickou církev ovládl na čtyři století a toto období skončilo až Druhým vatikánským koncilem, z něhož vzešel ještě větší počet dokumentů, nežli z koncilu Tridentského a který se nesl ve značně odlišném duchu.
Nyní se Trident stal jedním z koncilů minulosti, přesto ambice mnohých rádi oživují jeho minulost pro vyvolávání xenofobie a sporů uvnitř křesťanského tábora. Přesto, že ozvěna koncilu doznívá ještě v dnešních časech.Je určitě znát, že římskokatolická církev už dávno změnila kurz a tak je přirozené, že až na výjimky, se obecně církve snaží najít společný poklad vzájemného obecenství v prostředí rovných podmínek přátelského dialogu na mnoha úrovních a to především v rovině teologických otázek.
Pattre |
Re: Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu (Skóre: 1)
Vložil: dodo v Neděle, 24. červen 2007 @ 09:29:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://apo-logia.blogspot.com | Děkuji, Pattre, za znovupředstavení tvých starších článků, provedenou metodou c&p. Bohužel tvá poznámka je velmi vágní a obecná a k samotnému dekretu se nevyjadřje. Tvé hodnocení Tridentského koncilu je výrazně subjektivní a není podloženo konkrétními argumenty, spíše se jedná o jakousi esej. Můj záměr byl jiný: nabídnout překlad jednoho z koncilních textů tak, aby případní kritici katolické nauky mohli tuto nauku poznat z pramenů a nikoli z dohadů z třetí ruky.
|
]
Re: Re: Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu (Skóre: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Neděle, 24. červen 2007 @ 13:49:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý dodo,
metoda c&p není můj styl (od toho jsou zde jiní experti –
včetně stále dokola lepení hypertextových odkazů), ale výjimečně jsem si to
dovolil abych shrnul, jak se na tento historický koncil osobně (chceš-li
subjektivně) dívám. Máš pravdu, nedávno jsem se tématem na Granu zabýval a
myslím, že protestanští xenofobové to velmi špatně nesli. Nicméně znovu připomenuté
materiály jsou mé a zakázané to určitě není. Nehledě na tvůj zveřejněný dokument, který
je bezpochyby zajímavý, nelze odhlédnout od všeobecného smyslu a historického
důsledku Tridentského koncilu. Nemám potřebu se přidávat k nesmyslnému
pranýřování (jak je zde na GS zvykem), ale
…a nesmíš se proto na mě zlobit…., nejsem jeho příznivcem a jistě to
nezachrání nějaká dogmatická listina. Mám rád věci v celistvém kontextu.
pattre
|
]
Re: Re: Re: Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu (Skóre: 1)
Vložil: dodo v Neděle, 24. červen 2007 @ 14:08:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://apo-logia.blogspot.com | Já proti vlastním názorům nic nemám. Jen argumentace schází. Pokud se ti na dokumentu samém něco nelíbí, zkus být konkrétní.
|
]
|
|
Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu (Skóre: 1)
Vložil: Webster v Neděle, 24. červen 2007 @ 01:04:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Děkuji za zveřejnění tohoto dokumentu.
Mě to ani nepřekvapuje, ale zdejší obec, neustále masírovaná několika lidmi vidinou, že katolíci od tridentu nejsou křesťané, si to tady může přečíst. myslím, že každý rozumný člověk pozná, že nikdo jiný, než křes´tané, takový dokument nemohl napsat a schválit, už proto, že "nikdo nevyzná, že Ježíš je Pán, leč v Duchu svatém."
Olin |
]
]
Re: Opět mimo mísu (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Neděle, 24. červen 2007 @ 14:27:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | co nebolo k veci? |
]
|
|
Re: Dekret o ospravedlnění Tridentského koncilu a způsob spásy (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 25. červen 2007 @ 02:04:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nejdříve cituji:
´...Kap. 2. Ekonomie spásy a tajemství Kristova příchodu
1522 794 Proto nebeský Otec.....(konec citátu).
Na začátku jsem našel slovo ´ekonomie´ a k tomuto překladu přidám jednu glossu.
Slovo ´ekonomie´, jak jsem pečlivě zjistil ve slovníku znamená ˇhospodaření´ nebo také ´způsob, jakým je něco řízeno´.
Tedy spojení ´ekonomie spásy´ znamená ˇzpůsob, jak byla naše spása zařízena´, tedy nic ze světa financí.
Překvapený čtenář zvyklý na české slovo ekonomie se diví, do jakého světla se tady staví účinnost Božích slov.
Je nelehké překládat a vžít se do zvyklostí toho, pro koho se to překládá. Lidé zvyklí na latinu myslí také po latinsky a tam to slovo má větší šířku.
V jiných národech jsou také jiné zvyky. Třeba slovo ´šetřit´ se shodně v ruštině i angličtině řekne od kořene slova ekonomie, v ruštině se říká ´ekonomiť´, v ngličtině ˇto economizeˇ.
U nás na šetření nikdo neřekne ekonomovat - ale šetřit, nebo uspořit.
Poučení . nelze jen vyměnit slovo za slovo, protože slova mají v různých jazycích vlastní šířku a ne stále stejnou.
|
Ekonomie spásy (Skóre: 1)
Vložil: dodo v Pondělí, 25. červen 2007 @ 08:20:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://apo-logia.blogspot.com | Ekonomie spásy je velmi starý teologický termín, užívaný již ve 2. století církevními Otci. Ekonomie spásy či božská ekonomie pak označuje plán spásy zjevovaný Bohem člověku, který má svůj střed v Ježíši Kristu. Viz napč. iencyklopedie. Ještě jinak: pojem ekonomie má svůj význam nejen v hospodářství, ale také v teologii: podobně i v jiných oborech znamená totéž slovo jinou skutečnost (např. sublimace ve fyzice a v psychologii).
Protože se jedná o technický teologický dokument, považuji za vhodnější držet se terminologie, které koncil užívá (a která je ovšem teologovi známá).
|
]
Re: Ekonomie spásy ve farmí tiskovině (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 26. červen 2007 @ 01:54:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano je možné .... držet se terminologie, které koncil užívá....ˇ, ale kde bude něco pro prostý lid, který nezná termíny z teologie? V českém jazyku prosím výraz ´ekonomie spásy´je nesrozumitelný,
je třeba alespoň přidělat poznámky (pod čarou, nebo na konec s číselným odkazem), aby lidé věděli, o čem se mluví. A je také třeba vědět, že je to třeba.
Jsou žargony, slangy, spisovná řeč, hovorová atd.
Slovem ´světla´ označují myslivci oči zvířete, ´slechy´ jsou ovšem uši.
Také odborníci všech oborů mluví mezi sebou jinými slovy.
Ale příčí se mi nechat laiky ´nezaopatřené poznáním´. Výraz ´ekonomie spásy´ jsem četl ve farní tiskovině, ta je určena všem, nejen pro teologicky znalé.
Bylo to na vývěsce u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 8. A nejen tam, ale i jinde, ale to si už nepamatuji, jen vím, že s tímto zavádějícím termínem, který zavání pocitem něčeho nehorázného (jako účetnictví Boží, nebo finance v náboženství) jsem se setkal i jindy a dříve.
I když víme, že jsme Kristu jaksi ´dlužni´ a že my to nemůžeme ze své vůle splatit - ale tady přece o tom není řeč, myslí se způsob, ne placení. To by vedlo k jiné dezinterpretaci.
Laik potřebuje srozumitelný výklad.
|
]
Re: Re: Ekonomie spásy ve farmí tiskovině (Skóre: 1)
Vložil: dodo v Úterý, 26. červen 2007 @ 16:02:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://apo-logia.blogspot.com | | Koncilní dokumenty nejsou určeny primárně laikům, (jak Vy říkáte: lidu), ale odborníkům, teologicky vzdělaným lidem. A proto se držím teologické, odborné terminologie, která je teologům srozumitelná. To jsem však již napsal. A pojem zavádějící není: v teologii se pojmu oikonomia či latinsky oeconomia salutis užívalo dříve než v moderní ekonomii. A s božím účetnictvím opravdu nemá nic společného. |
]
Re: Re: Re: Ekonomie spásy ve farmí tiskovině (Skóre: 1)
Vložil: Liner v Úterý, 26. červen 2007 @ 20:03:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Iz 29,15 Běda těm, kdo své záměry skrývají hluboko před
Hospodinem, v temnotách konají své činy a říkají: "Kdopak nás vidí a
kdo o nás ví?"
|
]
Re: Re: Re: Re: Ekonomie spásy ve farmí tiskovině (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Úterý, 26. červen 2007 @ 20:12:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Liner, ja som tu este nikoho nenavrhol na zlatu perlu ale asi budes prvy ...:-)))) Tvoja odpoved je trefna, strucna a vystihujuca podstatu. Davno som nic tak pozitivne na grane nezazil ...Sledujem Tvoje reakcie noazaj velmi rad a su obrovskym povzbudenim, nakolko Bozie Slovo je skutocne spravna zbran ... |
]
Re: Re: Re: Ekonomie spásy ve farmí tiskovině 2 (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Středa, 27. červen 2007 @ 00:04:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře, držme se odborného výrazu pro odborníky, ale bylo by také dobré, kdyby se nejdříve kromě toho VYNAŠEL správný a vhodný výraz pro laiky (lid), který by se používal v tiskovinách pro lid. A kněží v celé arcidiecézi by to měli vědět a mělo by se jim to předložit. Tedy by se nestávalo, aby národ na vývěsce u kostela četl slova ´Kristova ekonomie spásy´, ale něco vhodného pro všechny.
Holt, budeme muset používat dvojí způsob řeči.
ˇRaději bych promluvil pět slov jazykem srozumitelným ....´ , jak píše sv. Pavel. a cyrilometodějský Proglas. Proto také Cyril a Metoděj měli úspěch, že mluvili srozumitelným jazykem (i když tehdy šlo o němčinu versus makedonské nářečí, které bylo Slovanům na Moravě srozumitelné).
A snížit se k potřebám lidu není vůbec na škodu. I svatý Ignác citoval slova ´byl jsem pro všechny vším´. |
]
|
|
|
|
