poslal jah
na portálu notabene mě zaujala tato pasáž z povídky Povídání o Bohu a lidech:
Bůh k nám brontíkům nezaskočil jen tak na přátelskou návštěvu, nesestoupil k nám zahalen v majestátní tón kostelních varhan, ani se k nám skromně nepřipojil v přestrojení za jednoho z nás. Vtrhnul k nám jako ničivá jarní povodeň. Strhával mosty, podemílal břehy a tu a tam nám někoho odplavil do krajů, z nichž nebylo návratu.
Mezi nepřehlédnutelné symptomy Jeho všudypřítomnosti patřily v oněch dobách hlavně shovívavé vševědoucí úsměvy těch šťastných, co už obdrželi Dar a skřípění zubů a slzy žalu či vzteku těch druhých.
Poprvé jsem se s destruktivní silou božského vnuknutí setkal, když jeden z mých kamarádů rozstříhal na kousíčky pásky Stounů a Bítlsáků. Někdo u Nich ve Sboru ho totiž informoval, že z těch pásků k němu promlouvá sám ďábel. Kurňa, a já myslel že je to andělský zpěv Jagera s Lennonem.
Pak jiný můj známý dostal na jedné z víkendovek podivný typ epileptického záchvatu. Vzápětí poté, co dojedl večeři, zkroutilo se jeho rachitické tělo do tvaru třikrát zauzlovaného paragrafu. S bulvama vyvalenýma jak sudy před Humpoleckým pivovarem ze sebe ten nešťastník vyrážel mumlavé vzdechy a v přestávkách snaživě lapal po zbytcích kyslíku.
Akustická stránka onoho představení by se snad dala vyjádřit následovně: „Uacha madrá padrá kchra, šakla sykl blá….“ Po třech minutách kvílení ztichnul. Ještě chvíli setrval v křečovité nehybnosti, pak se narovnal, zaklapnul oči zpět do důlků a s povýšeně omluvným výrazem ve tváři si odkráčel umýt ešus.
Druhý den ráno jsme se dozvěděli, že název té matoucí performance byl „Mluvení jazyky“. Údajně taky jeden ze vzácných Darů všemohoucího, který k nám prý skrze toho šťastného idiota hovořil jazykem dávno zaniklých civilizací. ¨
„A tys rozuměl, tomu cos říkal?“ otázal jsem se naivně.
„Ne, proč?“ odpověděl mi s převahou duchovního profesionála.
„Tak to fakt nechápu“ přiznal jsem se kajícně.
„To nesmíš chtít chápat, to musíš cítit, musí tě to pohltit“ poučil mě laskavě tónem staršího bratra.
„A….H…..A, už chápu, nemám se to snažit chápat “ nechápal jsem. A do dneška nepochopil-asi mám dlouhé vedení.
