Tohle mě zaráží: měl bys vědět, že od počátku bylo klíčové, zda apoštoly uznávají lidé. To je přece z evangelií a celého Nového zákon zřejmé! To, cos napsal, byla tehdy gnostická fligna, které se církev vždy vehementně, i když ne vždy úspěšně bránila.

Je-li pravda že apoštol se pozná po ovoci, (k čemuž se přikláním i já), pak ale není pravda, co napsal gregory. Pak je samozřejmě možné, že se apoštolovi zjevil Pán, ten si to ale nechá pro sebe, protože ví, že ho to nijak nekvalifikuje. Prokazuje se ovocem apoštolské služby - a zase - je za apoštola uznáván.
 
Tyto věci platí v církvi obecněji: Jsem kazatel. Sice nekážu evangelium a chci-li mluvit, křesťané mě nechtějí poslouchat, protože jim to připadá jako nestravitelné, také se nikdo neobrací, když se o to pokouším, ale jsem kazatel. Zjevil mi to Pán. Pěkná blbost, ne?
O podobných samozvancích jsme kdysi mluvili jako o lidech v duchu Adonijáše: "Kralovat budu já". Kolik jen v KS povstalo lidí, kteří se "rozhodli", že je Pán povolal k zakládání nebo vedení sborů! A co jinde?

Gregory by o tom mohl něco vědět, protože v Čechách jsme, pokud vím, měli jen jednoho samozvaného "apoštola", a ten zničil zrovna jeho bývalý sbor.

Olin