Grano Salis - Modleme se růženec

poslal modo

Modleme se růženec

Růženec (latinsky rosarium, „Zahrada růží“) je významný a tradiční symbol římsko-katolické církve. Jedná se o rozjímavou (meditativní) modlitbu, jako základ meditací slouží systém jednoduchých (ve smyslu krátkých a dobře zapamatovatelných) modliteb. Po úvodu složeném z Apoštolského vyznání víry a třech modliteb Zdrávas Maria , do kterých se přidávají za jméno Ježíš postupně tři vedlejší věty, které ukazují na tři božské ctnosti, zakončeném krátkou modlitbou Sláva Otci. následuje pět desátků a celý růženec je pak zakončen modlitbou Zdrávas Královno.

Desátek růžence se skládá z Otčenáše, pak následuje desetkrát Zdrávas Maria , do které se za jméno Ježíš obvykle vkládá jedno "tajemství", čili některý důležitý moment z Ježíšova života (pozemského i nebeského). Toto tajemství může být zmíněno i jen v prvním Zdrávasu, popřípadě před vlastním desátkem. Celý desátek je zakončen oslavnou modlitbou Nejsvětější Trojice (Sláva Otci ...).

Růženců existovaly donedávna tři typy - radostný, bolestný a slavný. V radostném růženci se medituje nad Ježíšovým životem od početí po nalezení v chrámě (12 let), v bolestném nad jeho umučením a ve slavném nad zmrtvýchvstáním, sesláním Ducha svatého a nanebevzetím Panny Marie. V roce 2002 zavedl papež Jan Pavel II. čtvrtý typ - růženec světla.

Recitovaná společná modlitba růžence zabere obvykle asi dvacet minut. K římsko-katolické tradici patří tato modlitba před začátkem mše svaté. Před liturgickou reformou II. vatikánského koncilu nebyli věřící příliš zapojeni do mše svaté, proto se doporučovalo během mše se modlit růženec.

Tři růžence obsahují celkem 150x Zdrávas Maria, tedy stejně jako je žalmů v Bibli. Růženec se tak stal alternativou rozjímavých modliteb mnichů, kteří rozjímali nad žalmy; tato alternativa byla o mnoho jednodušší a tím přístupnější pro široký okruh křesťanů.

Obvyklé schema výběru růžence dle dne v týdnu

Zahrnující Tajemství růžence světla:

Tajemství radostného růžence jsou recitována v pondělí a sobotu.
Tajemství růžence světla jsou recitována ve čtvrtek.
Bolestná tajemství v úterý a pátek.
Slavná tajemství ve středu a neděli.

Bez Tajemství růžence světla:

Radostná tajemství v pondělí a čtvrtek, od adventu do půstu i v neděli.
Bolestná tajemství v úterý a pátek, v neděli během půstu.
Slavná tajemství ve středu, sobotu a neděli od velikonoc do adventu.

Růženec jako předmět

Růženec

Aby věřící nemusel soustředit svou pozornost na počítání, existují technické pomůcky nazývané stejně jako modlitba - růžence. Růženec má podobu smyčky ze šňůrky nebo řetízku, na které je navlečeno pět skupin po deseti korálcích oddělených vždy větším korálkem s větší mezerou na obou stranách. Namísto jednoho většího koráku je odbočka se skupinou tří malých korálků ohraničená dvěma velkými a zakončená křížem. Při modlitbě se člověk snadno orientuje hmatem a mysl může plně soustředit na modlitbu.

Jednodušší provedení v podobě prstenu obsahuje jen jeden desátek - deset malých a jeden větší výstupek, obvykle v podobě křížku.

Korálky růžence jsou vytvářeny z široké palety materiálů - ze dřeva, kostí, skla, drcených květin, polodrahokamů (achát, jantar, gagát nebo jaspis) nebo z vzácných materiálů jako je korál, křišťál, pozlacené stříbro a zlato. V 19.století a raném 20.století se někdy náhrdelník vyráběl ze semen „růžencového hrášku“ nebo „korálkového stromu“. Moderní růžence jsou často ze skla, plastu nebo dřeva. Dřívější růžence byly tvořeny z provazu, často hedvábného, ale dnešní jsou daleko častěji ze sériově vyráběných korálků držících na řetízku.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace