Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 556 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116487326
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9.
Vloženo Úterý, 06. listopad 2007 @ 08:25:26 CET Vložil: bolek

Charismatici poslal IC 434

Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9.

9. Svědectví - zakončení

Sbor v CB Y je teď o hodně jiný sbor, než do kterého jsem vstupoval. Já sám po odchodu z CB zatím rozhodně nechci do žádné jiné církve vstupovat. Snad po čase zase začnu někam chodit, ale jen jako host. A vyberu si určitě sbor s neautorativním vedením, s největší pravděpodobností silně evangelikální a to i za cenu toho, že bych měl dojíždět do jiného města. Asi 30 km od nás je evangelikální sbor, kam už občas dojíždí jiný postarší křesťan co dříve navštěvoval také sbor CB Y.


Po té co byl staršími před pár lety za něco „napomenut“ (nevím přesně o co šlo) už se v CB Y neukázal. Třeba se k němu přidám. Každopádně teď si beru několikaletou dovolenou na zotavenou.
Tento můj literární příspěvek je na nějak dobu můj poslední příspěvek křesťanstvu v ČR. Snad pomůže, snad aspoň někoho osloví.

Sedmnáct let jsem byl členem církve. Když sečtu celkovou dobu, kdy vše bylo víceméně normální a prožíval jsem v církvi i jakousi pohodu, tak to všehovšudy nedá dohromady ani dva celé roky. Jinak jsem vždy zápasil s charismatickým učením v nějaké jeho podobě. Proto se také na celé to učení dívám jako na zlodějské učení. Tolik let života jsem nežil normální život. Tolik let jsem to nosil a táhnul životem jako těžkou kouli na noze. A je i teď otázka do jaké míry jsem z toho venku.

Na ty náboženské vůdce o kterých jsem psal se nedívám ani tak jako na nějaké nepřátele, ale jako na další oběti charismatické víry. Ovšem skutečností je, že když se postavili do čela jako vedoucí, tak měli a mají také zodpovědnost za to co jsem prožil. Rádi se pyšní mnoha aktivitami a kladným ovocem své práce. Ať se jim to líbí, nebo nelíbí i já jsem se všemi těmi nočními děsy a třeba i hořkostí (kterou tak pohotově vyčítají) i případným vnitřním neuzdravením jejich ovoce.

Ovoce ke kterému se nechtějí znát, ovoce, které vyhodili za plot jejich zahrady na smradlavou skládku. Jsem hlas z jejich zapáchajícího hnojiště.

Nikdy jsem s autoritami mimo církev neměl žádné problémy. Ať už na základní škole, na střední škole, na internátu, na vojně, v zaměstnání, při podnikání, ani v rodině. Nikdy nic. Neměl jsem žádný problém ani když jsem byl autoritou někomu jinému. Jen v církvi jsem problém s autoritami měl často. Třeba jsou v církvi autority něco jiného, než v běžném životě. Třeba tam platí jiná svoboda, než platí obecně. Třeba tam platí něco co nejsem schopen pochopit. Ale je každopádně zajímavé, že jsem v církvi neměl problém s normálními autoritami, ale jen s těmi z charismatické části spektra.

Nicméně se tím už nebudu zabývat, chci to pustit z hlavy, zapomenout. Ostatně mi také nic jiného nezbývá. Další kolotoč sebezkoumání, analyzování, hlubokého rýpání se ve vlastní psychice, hledání charismatické pravdy, duchů, démonů a hříchů nejsem schopen podstoupit. To bych už skončil opravdu v blázinci. Proto už ani nejsem ochoten trávit další hodiny a hodiny rozhovory, které stejně nikam nevedou. A opět i k takovým pokusům došlo. Pro změnu mi bylo mimo jiné naznačeno, že jsem v jakémsi bludném kruhu negace a vše jsem udělal s nečistým revolucionářským podtextem. Nevím jak konkrétně si to předkladatel této myšlenky představuje, protože jsem tento monolog utnul hned v počátku. Tímto stylem nebudu už nadále debatovat.

Nehodlám se už nechat nijak pastorovat od amatérských duchovních psychologů co by především sami měli navštívit odborníka v oblasti psychiatrie.

Sboru CB v Y přeji, aby se z toho co nejdříve dostal a pokud možno s co nejmenšími bolestmi. Je neuvěřitelné, že před necelými dvaceti lety z něj pan František odešel a už tenkrát tam bylo kolem charismatického učení mnoho povyku, bolesti a třenic. Tehdy charismatické učení sbor odmítl. A ne nápadně, jen jinými vrátky je to tu zas, jen přes jiné „Františky“. Přitom současné vedení toho sboru je převážně v přímém příbuzenském vztahu k panu Františkovi. I když se pana Františka docela straní (a on jich), jeho učení nakonec přijímají. Dělají tu samou chybu co jsem už udělal já. Myslí si, že problém je především v panu Františkovi, ale ne v tom učení. A takto to taky dopadá, když staršovstvo autoritářsky zavede cenzuru. Mé písemné varování nepustili nejen ke všem členům sboru, ale pořádně ani k sobě. Chovají se jak malé děti, co si zakrývají uši a tvrdohlavě volají: „Ne, ne, ne, to nám neříkej!“ A i tady opět platí výrok, že kdo si nepamatuje vlastní historii, je nucen ji opakovat.

Mnoho let jsem mlčel. Mlčel jsem o tom co se dělo (a asi i pořád děje) u pana Františka.

Mlčel jsem i když pan František sepsal tu jeho brožuru. Mlčel jsem i když na mne příznivce pana Františka zaútočil, mlčel jsem k událostem ohledně obvinění z hříchu tvrdosti (to mlčení mi bylo i staršími doporučeno). Mlčel jsem bezprostředně potom co jsem přestal docházet do staršovstva jakožto poradce. Mlčení jsme si zdůvodňoval snahou o pokoj a nechtěl jsem působit rozbroje slepě doufaje, že se to samo nějak urovná. Chtěl jsem být konstruktivní, umírněný, trpělivý a nechtěl jsem bořit společné dílo zvěstování evangelia. A také jsem se i kolikrát bál mluvit. Je čas mlčet, je čas mluvit. Teď je čas mluvit. I mlčení jehňátek jednou končí.

Závěrem

Psychická manipulace, autoritativní vedení je zámkem, špuntem i žábou na prameni přirozené lidské tvořivosti. Není divu, že takto ovládané sbory nakonec vnitřně stagnují. Bůh je svobodný, miluje svobodu a dal ji při stvoření jak Adamovi, tak Evě (stvořil je k obrazu svému).

Dal jim ji i přestože věděl, že nakonec upadnou do hříchu. Už při darování této svobody lidem věděl Bůh Otec, že jeho Syn bude muset jednou jít na zem a protrpí dílo kříže. Přesto to udělal a stvořil člověka jako svobodnou bytost. A je to pochopitelné. Bůh chtěl a chce mít s člověkem vztah.

A žádný vztah není plnohodnotný, pokud obě strany nemají v tom vztahu svobodu.

Nesvobodné vedení a psychická manipulace není jen doménou charismatického hnutí. Vždy se obojí v náboženství někde a nějak objevovalo ve větší, nebo menší míře. Tento můj příspěvek do problematiky ale pojednává o jednom fenoménu dnešní doby, totiž o charismatickém hnutí. Snad mi ostatní autoritativní náboženští vůdcové z jiných křesťanských směrů a z jiných náboženství

odpustí, že jsem se jim nevěnoval.

Pokud jsem v tomto příspěvku používal slovo sekta, tak ve smyslu a definici, že sekta je náboženská skupina, která je autoritativně vedena a je v ní prováděna psychická manipulace.

Celé toto dílo není namířeno proti charismaticky vyznávajícím lidem. Není namířeno ani proti kladům, které charismatické hnutí přineslo. Daleko více si klade za cíl varovat před extrémy praktikovanými v charismatických křesťanských sborech. A pokud se mu podaří aspoň trochu rozpoutat rozumnou diskuzi na popisované téma, tak bude k užitku. Jeho cílem je rovněž omezit

zástup lidí co prožijí něco podobného jako jsem prožil já. Je mi jasné, že tomu nelze úplně zabránit.

Ale dobrý každý pokus co by mohl tento nepříznivý jev eliminovat. Již dost bylo Ludmil. Dost bylo matek co proplakali mnoho nocí jako ta moje. Dost bylo osob, co místo toho aby poznali Boží lásku, poznali především strach a nesvobodu. Je mi líto každého člověka, co díky křesťanskému extrémismu zahořkl vůči Bohu, nebo dokonce přestal věřit v Boha úplně. Na naší křesťanské literární scéně existuje žalostně málo knih zabývající se odvrácenou tváří charismatismu. I proto tato kniha.

Žití v totalitním systému ať už náboženském, nebo politickém je víceméně pohodlné. A samostatné myšlení i bolí. Proto také způsobu života v totalitním systému podléhá dost lidí.

Totalitní společenství dává pocit jistoty a bezpečí. Hledat a rozhodovat se sám za sebe je většinou těžký boj. Nechat si neustále radit, nechat se vést je snadný způsob života. Má to ale pár háčků.

Především člověk přichází o svobodu, dříve, nebo později je emočně, finančně i pracovně vycucáván a v neposlední řadě i ten sebevětší a sebelepší vůdce se může mýlit. A důsledky těch omylů nenese v životě ani tak on, ale ten kdo se nechává bezmyšlenkovitě vést. Rozhodni se čtenáři sám co si vybereš. Pohodlnou nesvobodu, nebo nepohodlnou svobodu.


Doporučená literatura

Knižní zdroje

Steven Hassan: Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů
Rymond Franz: Krize svědomí
Pavel Křemen: Boj se sektou
John Stetz: Svrablavé uši
Alfred H. Pohl: 17 důvodů, proč jsem opustil jazykové hnutí

Internetové zdroje

Zdeněk Vojtíšek: Zdravá autorita: www.granosalis.cz/article.php?sid=5037
Zdeněk Vojtíšek: Netradiční náboženství u nás: www.sekty.cz/texty/netradicni_nabozenstvi
Biblická apologetika: www.apologet.cz
Výzva (nejen) charismatickým vedoucím: www.granosalis.cz/article.php?sid=6568
Utrápený charismatik I.-IV.: www.granosalis.cz/article.php?sid=1915



 
Obsah publikace Skrytá tvář charismatismu:
 

Předmluva

 
I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí
 


II. Svědectví
 
2.     Vladěnka
9.     Desátky
13.   Trojí lid
14.   Učedník
16.   Vlny
19.   Závěr


III. Bitvy

 
1.     Počátky
3.     Sola pastor
5.     Chronologie
6.     Panta rhei
9.     Exodus


IV. Nesnesitelná lehkost křesťanství
 
1.     Počátky
2.     Starší
3.     Rozhodování
4.     Odchod, omluvný list
5.     Svoboda a svědomí
6.     (Ne)rovnost
7.     Závěr
8.     Post scriptum..

Podobná témata

Charismatici

"Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9." | Přihlásit/Vytvořit účet | 42 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9. (Skóre: 1)
Vložil: jirikrupa v Úterý, 06. listopad 2007 @ 10:57:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.joelnet.cz

 "Celé toto dílo není namířeno proti charismaticky vyznávajícím lidem" Autor

  ...ale jinak jsou sekta, žijí v totalitním a autoritářském systému, nemají svobodu, jsou v poblouznění, učí takové biblické nesmysly a už mne prostě nechte být, vždyť jsem k tomu nastudoval i Utrápeného charismatika. (mimo jiné z několika jasnými nepravdami).

 Už mne nebaví zamyslet se nad tím, jestli říkám pravdu, to ne, já prostě chci dát ven to, co je uvnitř v mém nitru a je mi jedno, jestli to někoho zraní nebo ne.  Mé zranění mne opravňuje zraňovat druhé, takže konec a nepokoušejte se mi něco takového ukázat a oslovit mne, že i já ve své reakci na to "pálím od boku". Má bolest, můj stress a strach, mé prožitky mne opravňují k tomu, abych se takto vyjadřoval o Vás. Můj soud je ten oprávněný. Legimitou toho soudu je bolest, kterou jsem prožil a proto ostatní nemají právo ukazovat na nespravedlivé závěry.


Ic, je mi líto k čemu vedlo to, cos prožíval, ale je mi líto i to, co naopak produkuješ , možná ve svém bolesti a lítosti, ty.

Pokoj Tobě

motto: " naše bolest, křivdy nám páchané, dokonce ani to, že nás někdo ukřižuje nemůže ospravedlnit naše reakce, ubližují-li ostatním a druhým, přestože je mohou činit pochopitelnějšími"

Ještě jednou Pokoj tobě

Přeji Ti uvolnění, pokoj, odpočinutí, přeji Ti nalezení dobrých vztahů v církvi a dokonce i sboru, kde Tě nebude nikdo autoritářsky manipulovat , ale zároveň budou mít svobodu Ti v tichosti sloužit i tam, kde to nebudeš chtít třeba slyšet.

Možná projevuji jistu dávku necitlivosti teď, protože reaguji více než na tvé zranění na to, co produkuješ. Ale před to jsem postaven, mám zde text, který měl vyvolat diskuzi a objevil jsem v něm nesrovnalosti a to, co dle mne ubližuje druhým, neboť je odsuzuje šmahem. A tak na to upozorňuji.

Měj se

Mé odmítnutí tvého textu nespočívá v popření jakýchkoliv problémů, nedostatků a dokonce třeba vážných nebezpečí a tragických věcí , spočívá v odmítnutí závěrů, které z toho činíš!





Re: Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Úterý, 06. listopad 2007 @ 11:55:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
    //Celé toto dílo není namířeno proti charismaticky vyznávajícím lidem...

 - ale je...
Správně možná mělo být: "nechtěl jsem, aby to dílo bylo namířeno...ale nemohu si pomoci, ono samo.
Je to tentýž druh sebeklamu, jako když nás tu cizinec přesvědčoval, že to co píše, není proti katolíkům, protože on sám je katolík. Tento druh sebeklamu umožňuje člověku vyslovit se bez zábran a "přežít". Tak to berme.


   //Ovšem skutečností je, že když se postavili do čela jako vedoucí, tak měli a mají také zodpovědnost za to co jsem prožil.

 - ne, není to skutečnost, ajsí. Za každou nešlechetnost, kterou se kdy nějaký vedoucí provinil na člověku, nese zodpovědnost on. Ale za to, co jsi prožil, neseš zodpovědnost ty sám. Už dávno jsi dostal do ruky občanku a jsi svéprávnej.
Proto jsi možná kandidátem na manipulaci, protože máš tendence přenášet zodpovědnost na ty druhé. Vedoucí. Jenže druzí jsou zodpovědni za své skutky,a ty zase za své. A jen ty sám jsi zodpovědný za to, čemu věříš - ačkoli tomu evidentně nevěříš. Jinak by ti došlo, že  ti charismatici, kteří se v charismatických církvích nezklamali - a že jich není málo - nejsou nějaké chudinky oběti, kteří ještě neprokoukli, ani to nejsou banditi, ale zase jsou to jen lidi, kteří uvěřili a jsou zodpovědní za to, čemu. A jestli jejich víra nese dobré ovoce - tak to nevokecáš.


   // už tenkrát tam bylo kolem charismatického učení mnoho povyku, bolesti a třenic. Tehdy charismatické učení sbor odmítl.
 - tohle je zajímavý!
tenkrát anticharismatici křivdili mnoha lidem. Ale to nevadí. Manipulace a zneužívání ve jménu boje proti letničním se smí. Nesmí se jen v charismatických sborech. To ti taky nedochází.

Boj proti charismatickému hnutí, ajsí, je boj proti mořským vlnám. Je to naprostá pošetilost. Jednou - zvítězí-li rozum nad emocemi - snad aspoň někdo pochopí, že je to přesně naopak, než tvrdíš:
Místo principiálního boje proti "systému" je třeba se zčerstva postavit proti jednotlivým skutkům, jsou-li zlé, a odlišovat člověka od člověka. Není nám totiž třeba další Velké Říjnové Socialistické Revoluce, ale pokání a práce. A obojí je navýsost osobní záležitost.

Olin












Re: Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9. (Skóre: 1)
Vložil: Doubter v Čtvrtek, 15. listopad 2007 @ 15:33:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Náboženské zklamaní ze společenství je to pochopitelné i traumata z toho vyplývající, co je ale lékem? Stáhnout se do pozadí? Jak tak můžeme plnit Ježišovo "Podle toho poznají , že jste moji učedníci...."?



Re: Skrytá tvář charismatismu - I. Psychická manipulace v charismatickém hnutí 9. (Skóre: 1)
Vložil: sedyvlas v Neděle, 17. říjen 2010 @ 18:33:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Mám až neuvěřitelně podobné zkušenosti.Dvakrát jsem musel odejít z KS.Akorát,že mě nebaví dlouho bojovat.Mám za to,tak jsem to vždy cítil,že pokud nemůžu být ve sboru přínosem a nemůžu věci změnit,tak hledám jiné místo.
   Vytváří se tam zvláštní psychóza,že se mi ani po těch letech nechce také říkat jméno a místo.Mě ten příběh stačil,rád bych se s autorem poznal.Ta podobnost je tak velká,že by to mohlo být i o mě.Už bych to také nechtěl zažít.



Stránka vygenerována za: 0.41 sekundy