Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

V Bibli je mnoho příběhů, které člověku dodávají naději v těžkých chvílích. Jedním z mých oblíbených je 16 veršů 4. kapitoly Genesis, kde se mluví o Kainovi a jeho bratru.


Na začátku vidíme dva bratry, kteří přinášejí Bohu oběť z plodů své práce. Bůh přijme oběť od Ábela, avšak na Kainovu oběť neshlédne. Již od pradávna se lidé ptají, proč Bůh takto učinil. Židovští a posléze i islámští komentátoři se shodovali, že důvodem byla krásná sestra obou protagonistů. Měli za to, že ji oba milovali a že ona si vybrala Ábela a že právě kvůli zlobě, která doutnala v Kainově srdci, Bůh jeho oběť nepřijal. Inspirací jim byly egyptské (Seth a Osiris) i sumerské mýty. Bible však nic takového neříká a sama nám dává odlišnou odpověď. Motiv, kdy je jeden z bratrů nějakým způsobem a bez vlastního přičinění privilegován, se v Genesis stále vrací. Dočteme se o Jákobovi a Ezauovi a o Josefovi a jeho bratrech. Ve všech případech mají "odstrčení" bratři pocit křivdy a nespravedlnosti. I my takový pocit známe. Často se nám nedaří tak, jak bychom chtěli, a vidíme, že ostatní (ať už křesťané nebo nekřestané) mají víc úspěchu a štěstí.

 Zdá se nám, že na nás Bůh snad zapomněl, že neprávem upřednostňuje jiné. Míváme sklon obviňovat Boha a celý svět, probouzí se v nás zloba a závist. Stejně na tom byl i Kain. Bůh viděl, že Kain se vydal po cestě zla a varuje ho: "Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout." Bůh nijak nevysvětluje své rozhodnutí odmítnout Kainovu oběť. Ujišťuje ho ale, že se od něj neodvrátil a že pokud bude konat dobro, jeho oběť přijme. A tak i my ve chvílích, kdy zažíváme pocit, že nás Bůh opustil, můžeme vědět, že tomu tak není. I pro nás však platí varování před hříchem, který může díky naší netrpělivosti a pocitu křivdy ovládnout celý náš život a vzdálit nás od Boha. Hřích je v hebrejštině rodu ženského, avšak sloveso v textu je v rodě mužském snad proto, abychom nezapomínali, kdo stojí za každým hříchem.

Kain však varování neuposlechl a svého bratra patrně ve vzteku zabil. Když se ho Bůh ptá, kde že je Ábel, pokouší se vykroutit jako jeho rodiče. Bůh mu následně odhaluje hrůznost jeho činu. Je zajímavé, že v původním textu nevolá krev ale krve. Zabití jednoho člověka je totiž zabitím i těch, kteří tak nedostanou šanci vůbec se narodit. Když si Kain uvědomí, co provedl, přijímá trest, který mu Bůh vyměřil, a činí vlastně první pokání v dějinách lidstva :"Můj zločin (dosl. ohavnost) je větší, než je možno odčinit." Současně se obává msty ze strany lidí. Bůh ho tedy poznamená znamením. V historii bylo toto tzv. Kainovo znamení chápáno negativně - jako znamení hanby. Již Augustýn mluvil o Kainově znamení ve vztahu k židům, které činil odpovědnými za vraždu Krista. Kainovo znamení přisoudil židům ze stejného důvodu i papež Inocenc III a židé pak byli opakovaně nuceni nosit viditelné Kainovo znamení na svém oděvu, aby je každý hned poznal. Na Kainovo znamení se v jednom svém protižidovském projevu odvolával i nechvalně známý Goebbels. Jindy bylo Kainovo znamení vysvětlováno jako černá barva kůže a ospravedlňovalo se jím otroctví. Stejný výklad platil dlouho i v Církvi Ježíše Krista svatých posledních dnů (mormoni) a setkáme se s ním u Ku-Klux-Klanu. Je to zarážející výklad, protože Kainovo znamení je Božím znamením milosti. Bůh Kaina neoznačil, aby byla jeho vina na první pohled zřejmá, ale proto, aby se na něj nikdo neopovážil vztáhnout ruku. Byl to Bůh, kdo vynesl trest, a žádný člověk tak neměl právo brát spravedlnost do vlastních rukou. V rabínské literatuře najdeme výklad, že si Kain za svůj čin nezasloužil smrt, která byla trestem za vraždu i před mojžíšským zákonem. Vycházejí z toho, že před Ábelem žádný člověk nezemřel a že tedy Kain nevěděl, jaké následky bude jeho konání mít, a dopustil se tedy zabití a nikoli vraždy (resp. v některých právních systémech vraždy prvního stupně).

Bůh z nám často neznámého důvodu jakoby mlčí, zdá se nám, že nebesa jsou prázdná, nebo že na nás Bůh zapomněl či dokonce zanevřel. Cloumá-li tedy někým zlost z pocitu křivdy ze strany Boha, jsou i jemu určena slova, která pronesl Bůh ke Kainovi. Snad se tak máme zbavit závisti, naučit se spolehát se více na Boha a hlavně trpělivosti.